Středočeský kraj

V květnu pořádáme následující tématicky dny:

• 1. květen se u muzejní hospůdky od 13 hodin bude stavět tradiční májka. To se ve skanzenu dělá zásadně ručně tzn. bez pomoci techniky. Ozdobený strom přiveze koňské spřežení na místo a kmen se pak mužskou silou staví. Pro potěšení návštěvníků bude vyhrávat dechovka z Nabburgu a kdo bude mít chuť, může si dopřát první májový taneček. Děti mohou následně vyrábět ve výtvarné dílničce motýlky z přírodních materiálů.
• 5. května pozveme všechny milovníky zahrádkaření na Jarní trh s pestrým sortimentem sazeniček, květin a nejrůznějších zahradních dekorací. Bude se zde konat kurz roubování, burza přebytků ze zahrádek a pro děti máme na programu vyrábění dárků pro maminky.
• 9. května se bude konat Divadelní den a ve skanzenu se představí hned několik souborů z Horní Falce. V kulise muzejních staveb uvidíte ukázky scének z nových repertoárů. Od hranic s ČR ze Schönsee to budou hry o pašerácích, z Oberviechtachu o legendárním Dr. Eisenbarthovi a z Neunburgu o husitských válkách.
• 19. května je mezinárodní Den muzeí. Pozveme návštěvníky na expedici do přírody a následně do našeho hostince s pivnicí pod širým nebem. Zdejší pivo a  speciality rozhodně stojí za to ochutnat!
•  20. května máme v Bavorsku svátek a navíc je Den mlýnů. Ve skanzenu je několik mlýnů na vodní pohon. Proto budou k dispozici naši průvodci, kteří podají informace v němčině o využití vodní energie v minulosti a o jejich výhodách a perspektivách v dnešní době.

Kromě těchto tématických dnů se budou v květnu konat také různé kurzy jako je mýdlovaření, kurz plstění, kovářský workshop, výtvarná dílna na mozaiky anebo oblíbený kurz sekání trávy kosou. Na kurzy se z důvodu omezeného počtu míst musí zájemci příhlásit. Ceny a podmínky jsou uvedené na našich webových stránkách.

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

V sobotu 20. dubna 2024 v 17:00 nabídnou Koněpruské jeskyně další uvedení dramatizovaného autorské čtení básnické sbírky Mater speciosa básníka Jeana-Gaspard Páleníčka (Revolver Revue, 2022). Podle autora půjde o „pomyslný sestup do vlastního nitra vinoucí se po celém návštěvnickém okruhu jeskyní“ (cca 650 metrů). Společně s autorem se ho účastní spisovatel a překladatel sbírky Ivan Matoušek, držitel ceny Magnesia litera.

Jednotlivé díly cyklu probíhají vždy po dvou měsících v sobotu odpoledne. „Jeskyně při nich neslouží toliko jako netradiční kulisa, ale jako v pravém smyslu chrámy postavené přírodou: každá akce má tak vazbu na specifické prostředí jeskyní a vytváří setkání, které v návštěvnících probouzí širší vnímání souvislostí a rozvíjí jejich vztah ke druhým, k přírodě, k místní historii Středočeského kraje a k našemu kulturnímu dědictví obecně,“ říká Páleniček.

V 15. června a 24. srpna uvede cyklus V JESKYNI divadelní představení Ursonate (1932) podle textu německého výtvarníka a básníka Kurta Schwitterse (1887-1948) v podání performerů Jaromíra Typlta a Pavla Novotného – ve spojení s přednáškou o formách slovní, mimoslovní či podprahové komunikace. Na podzim pak uvede projekci filmu Krev básníka (1932) francouzského básníka a režiséra Jeana Cocteaua s nově vytvořenou živou hudbou multiinstrumentalisty a skladatele Jiřího Slavíka.

Dramaturgii experimentálního projektu svěřily Koněpruské jeskyně česko-francouzskému spisovateli a kurátorovi Jeanu-Gaspardu Páleníčkovi, který má bohatou zkušenost v dané oblasti. Páleníček, který nově sídlí v nedalekém Berouně, byl přes dvacet činný mimo jiné jako dramaturg a herec ve Francii a v Japonsku, mimo jiné v Českém centru V Paříži. V současné době působí také jako dramaturg a vedoucí Oddělení prezentace sbírek pražského Muzea literatury Památníku národního písemnictví.

Cyklus V JESKYNI pořádají Správa jeskyní České republiky - Koněpruské jeskyně s Domem přírody Českého krasu ve spolupráci s kulturním časopisem Revolver Revue, jehož historie sahá až do začátku osmdesátých let a tehdejšího prostředí samizdatu.

„V nádherném kraji Českého krasu tak vzniká nová kulturní platforma pro setkávání místních i příchozích aktérů nejen kreativních odvětví, s účastí předních českých a mezinárodních tvůrců a osobností i pro zvelebení lokálního kulturního, historického a komunitního bohatství,“ dodává Páleníček.

www.caves.cz

facebook.com/jeskyneCR

instagram.com/jeskyneCR

youtube.com/c/jeskynevCR

„Skladbu Kinah jsem začal komponovat v roce 2015, kdy bylo výročí 100 let od narození mého otce. Později jsem přidal také vzpomínku na matku a s tím přišel nápad použít část Brahmsova Dvojkoncertu,“ říká Leonard Slatkin. Jeho otec Felix Slatkin byl houslista a dirigent a matka, Eleanor Aller, byla první violoncellistkou ve Warner Brothers Studio Orchestra. Společně nastudovali Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, ale na koncert nikdy nedošlo, neboť jeho otec noc před koncertem náhle zemřel ve věku pouhých 47 let. „Posluchači uslyší sólové housle a violoncello hrát části témat z tohoto díla, ale ta témata nikdy nezaznějí celá na připomínku toho, že moji rodiče nikdy neměli možnost tento koncert spolu veřejně provést,“ dodává.

O Karlu Husovi, jehož Hudbu pro Prahu 1968 si Leonard Slatkin bez váhání pro tento koncert vybral mezi všemi českými díly jako poctu Roku české hudby, Leonard Slatkin řekl: „Je to pro mě velmi významný skladatel. Měl jsem tu čest se setkat i s dalšími jeho díly, některá jsem dokonce nahrál. Doufám, že je brzy objeví i další dirigenti a začnou se víc hrát. Ta hudba si to rozhodně zaslouží!“

Stěžejním bodem programu koncertu je však Gershwinův Američan v Paříži. Roku 1926 navštívil Gershwin Paříž s úmyslem zdokonalit se v kompozici u Maurice Ravela. Ravel prý řekl: „Jste prvotřídní Gershwin! Proč byste měl být druhořadým Ravelem?“ Gershwin s Ravelem se od té doby navštěvovali a Gershwin zpracoval své dojmy z Paříže v symfonické básni Američan v Paříži. V časopise Musical America vysvětlil svůj záměr: „Mým cílem je vylíčit dojmy amerického návštěvníka v Paříži, když se prochází městem, poslouchá různé zvuky ulice a vstřebává francouzskou atmosféru.“ Ve skladbě jsou slyšet ohlasy francouzského impresionismu i blues, stylově je rozkročena mezi dvěma světadíly. Je určena pro obsazení standardního symfonického orchestru, doplněného o celestu, saxofony a klaksony, které si Gershwin pro premiéru z Paříže přivezl.

Leonard Slatkin si jako sólistku koncertu vybral rusko-americkou klavíristku Olgu Kern, se kterou spolupracuje už asi patnáct let. „V Rachmaninovově Rapsodii jsme absolutními partnery. Myslím, že Rapsodie je jednou z nejdokonalejších klavírních skladeb, které kdy byly napsány. Není na ní nic, co by bylo potřeba měnit. Olga ji hraje naprosto neuvěřitelně. Pro každou variaci najde jiný zvuk a jiný styl; krásný a zpěvný tam, kde je to potřeba, a vysoce virtuózní tam, kde je to vhodné.“

„Leonard Slatkin je hudební legenda: skladatel a držitel hned několika cen Grammy a šéfdirigent skvělých orchestrů BBC Symphony Orchestra nebo Detroit Symphony Orchestra. Pro Prahu si připravil program vpravdě osobní. Tím nejintimnějším dílem je jistě Kinah, hebrejsky Elegie, kterou věnuje svým rodičům. Jako americký světoběžník se také cítí spřízněn s Gershwinovým Američanem v Paříži. Ze všech českých skladeb, k poctě Roku české hudby, si vybral sugestivní Hudbu pro Prahu 1968 českého Američana Karla Husy a ze všech sólistů světa si vybral klavíristku Olgu Kern, která pochází z hudebnické rodiny s přímými vazbami k Rachmaninovovi.“

AMERIČAN V PAŘÍŽI

24. a 25. dubna 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům

KAREL HUSA Hudba pro Prahu 1968

SERGEJ RACHMANINOV Rapsodie na Paganiniho téma op. 43

LEONARD SLATKIN Kinah (česká premiéra)

GEORGE GERSHWIN Američan v Paříži

Olga KERN | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Leonard SLATKIN | dirigent

Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 hodin koná setkání s umělci v salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský. Koncert se koná pod záštitou Velvyslanectví USA v Praze a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/american-v-parizi

V České republice působí zhruba 3.500 amatérských divadel. „České amatérské divadlo je světový unikát. V žádné jiné zemi na světě neexistuje v přepočtu na obyvatele tolik amatérských divadel. V každé obci České republiky se amatérské divadlo hraje, nebo někdy v minulosti hrálo,“ říká dramaturgyně festivalu Simona Bezoušková z NIPOS. V programu festivalu Jen si trochu písknout se objeví 20 inscenací od 15 amatérských divadelních souborů.

Tomáš Bílek, produkční festivalu, prozradil, že „festival odstartuje divadelním průvodem, který vyrazí od Divadla A. Dvořáka a dojde až k radnici města. Na jeho začátku i konci se diváci mohou těšit na představení Orbis pictus v podání Geisslers Hofcomoedianten, kteří ač jsou momentálně profesionálové, z amatérského divadla vzešli.“

Autorem nápadu uspořádat pouliční festival amatérského divadla Středočeského kraje je ředitel Divadla A. Dvořáka Příbram, Petr Bednář, který chtěl, jak sám říká, „oživit veřejný prostor a využít bohatou nabídku historicky zajímavých budov a lokalit pro divadelní představení a podpořit amatérské divadelníky Středočeského kraje.“

Festival Jen si trochu písknout vzniká za finanční podpory Středočeského kraje a města Příbram a získal záštitu hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a starosty města Příbram Mgr. Jana Konvalinky.

Více informací naleznete na www.piskfest.cz

Díky rozsáhlému souboru osobní a pracovní korespondence, který přešel v 80. letech minulého století do sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, i nedávno získané akvizici zahrnující část knihovny a rodinné fotografie překladatele bylo možné připravit projekt umožňující nahlédnout nejen do soukromého Zaorálkova života, ale připomenout i jeho kooperaci s řadou důležitých nakladatelů. Překladatele pojilo úzké pracovní pouto zejména s pražským vydavatelem Rudolfem Škeříkem a intenzivně spolupracoval se staroříšským Dobrým dílem Josefa Floriana. A právě Florianovy dopisy adresované překladateli jsou cenným zdrojem informací o aktivitách obou mužů, o pracovních záležitostech a jejich intenzivním vztahu k umění a literatuře.  

Základem výstavy jsou převážně knihy, bibliofilie, snímky a pracovní dokumenty, jež muzeum v minulosti získalo od rodiny překladatele, její součástí jsou navíc i práce umělců (F. Koblihy, J. Čapka, G. Rouaulta, W. Wessela, O. Coestera, J. Konůpka, M. Floriana nebo J. Váchala a V. Silovského) ze sbírek instituce nebo zapůjčené z uměleckých souborů Památníku národního písemnictví/Muzea literatury, Muzea umění Olomouc a Alšovy jihočeské galerie. Projekt tak poukazuje nejen na nebývalou úroveň literárních děl, které Zaorálek přiblížil českému čtenáři, ale i na kvalitní produkci dobových nakladatelství, která dbala jak o výběr nejlepší evropské literatury, tak o vysokou úroveň tisku i výtvarného zpracování knih.

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví/Muzeem literatury navíc instituce připravila k vydání publikaci Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka – původní a poznámkami doplněný rukopis překladatelovy ženy Hedy, který napsala v 50. letech minulého století. Jeho vydání je završením snahy připomenout důležitou, ale v současnosti téměř zapomenutou postavu pohybující se v neviditelných vrstvách české literární kultury.

V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé
Místo konání: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
Termín: 12. 4. – 31. 7. 2024
Kurátorka: Lucie Váchová

Otevírací doba
Středa – neděle 10 – 18 hodin
www.muzeum-roztoky.cz  
 

Letošní výročí narození Leoše Janáčka oslavuje v rámci Roku české hudby i soubor Musica Florea, jehož repertoár dnes zahrnuje díla od renesance až po romantismus. V novém programu představí skladatelovu ranou tvorbu. Leoš Janáček se již od svých 11 let učil generálbasu a kontrapunktu a seznámil se s barokní a renesanční kompoziční technikou. Tu vtělil zejména do drobných liturgických vokálních skladeb na latinské texty nebo do několika polyfonních skladeb, které byly teprve nedávno objeveny. Jisté nenápadné novátorství v těchto raných kompozicích nese punc doby, kdy v hudbě přecházela renesance do baroka. Baroko přineslo důraz na emoce a stalo se dobou objevování nových výrazových prostředků a forem.

„Je zřejmé, že liturgické skladby sotva dvacetiletého Leoše Janáčka vznikly jako samostatné, nad rámec školních povinností a osnov. Často se opírají o gregoriánský nápěv a v několika případech se k pěveckým hlasům přidávají varhany, které však mají jen podpůrný charakter,“ vysvětluje dirigent Marek Štryncl. „Proto si dovolíme doprovod obohatit smyčcovou instrumentací, aniž bychom cokoli přidali nebo ubrali na kompozičním záměru autora.“

Program bude doplněn díly autorů z počátků italského hudebního baroka i ze staršího období. Jak posluchači sami poznají, Janáčkovy rané skladby jsou podobného charakteru, což svědčí o jeho vysokém citu pro kompoziční styl, který jej zaujal, jako kdyby propast staletí mezi nimi vůbec neexistovala. Vedle Janáčka tak zazní Giovanni Gabrielli, Alessandro Grandi, Gregorio Allegri, Giovanni Battista Bovicelli nebo Giovanni Valentini. Soubor Musica Florea vystoupí v komorním složení a spolu s ním hostující sólisté: Barbora Kabátková a Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).

Barokní emocionalita je nadčasová

Jedenáctiletému Leoši Janáčkovi byl učitelem vynikající sbormistr a skladatel Pavel Křížkovský ve fundaci augustiniánského kláštera Králové na Starém Brně (v letech 1865–1869). Znalost generálbasu a kontrapunktu zprostředkovaly Janáčkovi styk s barokní a renesanční kompoziční technikou. Drobná díla, která vytvořil pod dojmem těchto znalostí, respektují palestrinovský styl, který byl prosazován a pěstován v rámci tzv. ceciliánské reformy církevní hudby.

„S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hudební baroko bylo ve své počáteční fázi (kolem roku 1600) italskou revolucí,“ říká Marek Štryncl. „Revolucí slova. Emocionální náboj slov si měl podřídit hudební složku. Snaha o vyjádření extrémních emocí vedla k objevování nových výrazových prostředků a hudebních forem, což přispělo ke vzniku nových hudebních nástrojů. Téměř všechny nástroje dnešního symfonického orchestru mají svůj původ v době barokní. Část koncertu věnujeme těm autorům, u kterých se dá předpokládat, že se jejich skladby staly ʾobětíʿ zmíněné revoluce.“

Hudební překvapení pro posluchače

Záměrně jsou do programu zařazeny skladby starší předbarokní formy – falsobordony G. Allegriho a G. B. Bovicelliho. Zejména tyto skladby budou hudebníci interpretovat v „novém stylu“ raně barokních kompozičních a výrazových experimentů, o kterých víme, že byly hojně užívány. A to nejen v nově napsaných skladbách, ale i ve starších duchovních dílech, která původně s tímto novým stylem neměla nic společného. Nápadná jistě bude improvizační technika tzv. diminucí.

Jednoduše řečeno, jedná se o většinou rychlé ozdobné skupiny not (passaggi) menšího i překvapivě většího rozsahu, které „zahušťovaly“ a propojovaly různé intervaly delších not. Překvapující mohou být poněkud archaicky znějící ornamenty a experimenty nepřipravených disonancí a držených prodlev, které jako by nerespektovaly harmonická a kontrapunktická pravidla. Je zřejmé, že se i tehdy dospělo ke klastrově disonantním souzvukům, které nám budou někdy připomínat kompozice 20. století. Podkladem pro techniku diminucí a specifických ozdob byly Marku Štrynclovi Breve et facile maniera d’essercitarsi (Rome 1593) G. L. Confortiho z roku 1593 a Regole Passaggi di musica (1594), odkud pochází Falsobordone Magnificat, který Bovicelli poskládal z autorů Gabucciho a Giovanelliho a přidal k němu příklad bohatě ozdobeného prvního hlasu.

Janáčkovy skladby inspirované raným barokem a často ještě starším gregoriánským nápěvem využívají v několika případech varhany. Marek Štryncl pro doprovod těchto skladeb zvolil smyčcovou instrumentaci, stejně tak pro Fugu A dur pro klavír, kterou Janáček napsal během svého studia v Lipsku roku 1879/1880, a která opět svědčí o pozoruhodné barokní inspiraci autora.

Musica Florea koncert uvádí v rámci celoročního programu Musica Florea Bohemia 2024. Přehled koncertů najdete na webových stránkách souboru. Lístky na všechny koncerty cyklu jsou již v prodeji v síti GoOut.cz.

Musica Florea: Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka

10. dubna 2024 19:00 ǀ Brno, Sál Milosrdných bratří, Vídeňská 228/7

Vstupenky v síti GoOut.cz

19. dubna 2024 19:30 ǀ Praha, Šternberský palác (Národní galerie), Hradčanské nám. 15

Vstupenky v síti GoOut.cz

20. dubna 2024 19:00 ǀ Nymburk, evangelický kostel, B. Smetany 613

Vstupenky v síti GoOut.cz

Účinkuje: Musica Florea, a sólisté, dirigent: Marek Štryncl

Soprán: Barbora Kabátková, Stanislava Mihalcová, alt: Daniela Čermáková, tenor: Hasan El Dunia, bas: Jaromír Nosek

Program:

Leoš Janáček (1854–1928): Introitus In nomine Iesu

Giovanni Gabrielli (1554–1612): Canzon à 5

Leoš Janáček: Suscepimus Deus, Regnum mundi

Alessandro Grandi (1586–1630): Sonata SOPRA DEUS MISERATUR NOSTRI

Gregorio Allegri (1582–1652): Falsobordone – Miserere

Giovanni Valentini (1582–1649): Sonata à 5

Leoš Janáček: Exaudi Deus

Leoš Janáček: Fuga A dur

Leoš Janáček: Exurge Domine, Communio – Fidelis servus

Marco Uccellini (1603–1680): Sinfonia decima nona à 4

Giovanni Battista Bovicelli (1550–1594) / Gabucci, Giovanelli: Falsobordone – Magnificat

Koncerty jsou pořádány za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR
města Brna, městské části Brno-střed, Jihomoravského kraje
města Nymburk, Středočeského kraje
Magistrátu hl. m. Prahy, městské části Praha 1
a dalších partnerů.

www.musicaflorea.cz | Facebook  

 „S písňovým cyklem Dřevěný Kristus jsem se poprvé setkal při studiích na pražské HAMU. Tehdy mi ho přinesl můj profesor zpěvu Ivan Kusnjer, který ho sám právě studoval pro provedení se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Díky tomu, že jsem měl již několikrát to štěstí toto dílo zpívat a prožít, cítím se s ním stále silněji vnitřně spjat. Je to zcela výjimečné dílo, kde se geniálním způsobem snoubí duchovní text básníka Kamila Bednáře s hudbou Jana Hanuše. V písních se odráží II. světová válka, jejíž hrůzy se propsaly do výrazu a stylu hudby. Dnešní optikou nelze pominout fakt, že toto téma je opět bohužel velice aktuální,“ říká basista Pavel Švingr.

Klavírista Zdeněk Klauda přirovnává písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše ve svém charakteru i významu ke Dvořákovým Biblickým písním. „Na rozdíl od Dvořáka však tato skladba promlouvá moderním jazykem, a to jak hudebně, tak literárně. I já se s tímto dílem setkávám jako klavírista a posléze jako dirigent prakticky po celou dobu svého profesionálního působení. S Pavlem Švingrem jsme tento cyklus znovu nastudovali a nahráli v rámci nešťastného covidového období, kdy jsme v Národním divadle nemohli hrát pro publikum.“

„K takto duchovně laděnému dílu nelze dramaturgicky přiřadit nic jiného než dílo inspirované Biblí. My jsme sáhli po Čtyřech vážných zpěvech Johannesa Brahmse, psaných na starozákonní texty. Jedná se sice ‚jen‘ o čtyři písně, ale hudební i obsahové bohatství, které je v nich ukryté, představuje jeden z ‚Mount Everestů‘ basového repertoáru. Těším se tedy na tuto náročnou a dobrodružnou společnou duchovní pouť, kde tato dvě zásadní díla doplní ještě Preludium a fuga es moll z prvního dílu Dobře temperového klavíru Johanna Sebastiana Bacha,“ dodává Zdeněk Klauda.

Na začátku koncertu se koná přednáška kurátorky Národní galerie Moniky Švec Sybolové k promítanému obrazu Bohuslava Reynka s názvem Snímání z kříže z roku 1960. Národní galerie poskytuje návštěvníkům koncertů Obrazy a hudba, kteří se prokáží zakoupenou vstupenkou, 50% slevu na vstupném do stálé expozice, v níž je vystaveno umělecké dílo, které je předmětem doprovodné přednášky.

Koncert se koná za podpory Nadace Fr. A. Urbánka.

„Basista Pavel Švingr, sólista opery Národního divadla, ovládne svým hlasem tento převážně duchovně laděný koncert, ve kterém splyne hudba Jana Hanuše s texty Kamila Bednáře a s obrazem Bohuslava Reynka. Cyklus Dřevěný Kristus vznikl v roce 1957 na samizdatem vydané básně a na své provedení čekal dlouhá léta. Klavírista a dirigent Zdeněk Klauda bude mít nejen důležitou roli citlivě doprovodit zpěv Hanušova a Brahmsova písňového cyklu, ale také se sám představí jako sólista. Vybral k tomu Bachův meditativní kus z Dobře temperovaného klavíru, který dokonale dramaturgicky doplní písňový program.“

PAVEL ŠVINGR & ZDENĚK KLAUDA

18. dubna 2024 od 19:30, klášter sv. Anežky České

JOHANNES BRAHMS

Čtyři vážné písně, cyklus písní op. 121

JOHANN SEBASTIAN BACH

Preludium a fuga es moll z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru

JAN HANUŠ

Dřevěný Kristus, cyklus písní op. 40

Pavel ŠVINGR | bas

Zdeněk KLAUDA | klavír

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/svingr-klauda

„Výstava Ve stínu pyramidy představí jedinečnou mumii mladé urozené ženy, která byla pohřbena v Lahúnu ve středním Egyptě, a poukáže i na další kulturně-historické souvislosti spojené s vystavenými egyptologickými předměty. Vzácné nálezy věnoval v roce 1912 svému rodnému městu moravskotřebovský sběratel a mecenáš Ludwig Holzmeister,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. „Téma starého Egypta považujeme za velmi prestižní a vzhledem k rekonstrukci Městského muzea v Moravské Třebové můžeme teď jejich celou egyptologickou kolekci ukázat i u nás. Nově s ní vystavíme také další pozoruhodné starožitnosti a amulety pocházející z našich vlastních sbírek a ze sbírek Náprstkova muzea v Praze,“ dodává Mazačová.

K výstavě chystá České muzeum stříbra také vzdělávací programy pro žáky základních a středních škol. „Po stopách mumie budeme putovat i v létě, kdy jsme pro děti připravili dva turnusy příměstského tábora,“ uvádí ředitelka muzea, které patří k nejnavštěvovanějším památkám Středočeského kraje.

Do boje se slepým Žižkou i za slávou kutnohorských varhanářů 

Vedle egyptologické výstavy připravuje muzeum od 5. dubna na Hrádku ještě další výstavu: „Letos si připomínáme 600 let od husitské bitvy u Malešova. Odehrála se poblíž malešovské tvrze, což je asi šest kilometrů od Kutné Hory. Bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. Přesto dokázal využít terénu tak, aby eliminoval početní převahu pražanů, které zde v jedné z nejkrvavějších bitev husitských válek porazil. Výstavu Kutná Hora husitská chceme pojmout jako interaktivní instalaci zaměřenou zejména na rodiny s dětmi,“ dodává Lenka Mazačová.

K vidění bude například ukázka dobové zbroje a zbraní. Představí se rovněž soubor nálezů z nedalekého hradu Sion. „Díky kopiím řady předmětů se budou moci návštěvníci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu,“ zve na výstavu Mazačová.

Souběžně s Hrádkem otevře novou výstavu i Kamenný dům, který je také součástí kutnohorského muzea. Zde bude – rovněž od 5. dubna – probíhat výstava Kutnohorská varhanářská škola. Ta představí dlouholetou tradici kutnohorského varhanářství od 17. do 20. století se zaměřením na jednotlivé varhanářské rody a jejich nástroje právě v tomto městě.

Vzácné razidlo, housle i zlomek mlecího kamene

České muzeum stříbra se pyšní i novým unikátním nálezem, jímž je bronzové razidlo na brakteáty. „Brakteáty byly jednostranné tenké stříbrné mince přímo předcházející ražbě pražských grošů, kterou v roce 1300 v Kutné Hoře zavedl Václav II.,“ vysvětluje Lenka Mazačová. „Do Vlašského dvora soustředil všechny dosavadní mincovny z celého království, včetně té ze Zhořelce, z níž pochází i toto razidlo. Brakteátová razidla jsou vzácná a v celé ČR je můžeme spočítat na prstech jedné ruky,“ upozorňuje ředitelka muzea.

Druhou mimořádnou akvizicí jsou housle kutnohorského mistra houslaře Ferdinanda Josefa Homolky z roku 1847, jemuž se říkalo „kutnohorský Stradivari“. „A do třetice všeho mimořádného: od soukromého dárce jsme získali zlomek mlecího kamene určeného k rozemílání rudy, který našel v korytě říčky Vrchlice. Nález je jedinečný, jde o první doložený kámen z rudního mlýna v celém kutnohorském revíru. Stříbrnou rudu bylo totiž nutné před jejím tavením nejprve rozdrtit nebo rozemlít,“ líčí Lenka Mazačová a zdůrazňuje, že k Hrádku a jeho lákadlům patří také návštěva dolu, která je velmi oblíbená. „Bezpochyby patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát v životě zajet každý, kdo má rád historii a památky,“ zve na návštěvu Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.

www.cms-kh.cz

Víte, že…

…sběratelství a cestování na Blízký východ a dovoz tamějších suvenýrů – originálních archeologických nálezů – bylo na počátku 20. století téměř módní záležitostí?

Kutnohorskému muzeu daroval egyptologické předměty již v roce 1880 MUDr. František Stáně, dlouholetý předseda Archeologického sboru Vocel.

…příběh krásné mumie Hereret začal v letech 1911 až 1912?

V té době Ludwig Holzmeister společně s manželkou Marthou a dvěma neteřemi podnikl cestu po severní Africe. Nejdříve navštívil Maghreb, konkrétně Alžírsko a Tunisko, a následně procestoval celý Egypt. Během pobytu v Káhiře zavítal pravděpodobně i do obchodu vysloužilého amerického diplomata Ralpha Huntingtona Blancharda, který prodával starožitnosti při Egyptském muzeu v Káhiře. Právě zde nejspíš Holzmeister zakoupil mnoho cenností, včetně ženské mumie ve dvojité rakvi. Ta pocházela s největší pravděpodobností z výkopů slavného egyptologa Flinderse Petrieho ve středoegyptském Lahúnu. Pečlivě mumifikované ženské ostatky uložené ve dvojité rakvi pak společně s ostatními předměty dorazily do moravskotřebovského muzea v květnu roku 1912. Zde byla pak Hereret po dalších 111 let nejvýraznějším exponátem celého muzea.

…mumie Hereret je stará bezmála tři tisíce let?

Šlo o osobu vyššího společenského postavení. Mumie již dvakrát prošla radiologickými vyšetřeními: první se uskutečnilo na počátku 70. let minulého století, druhé na sklonku prvních let 21. století. Vyšetření mimo jiné prozradila, že žena zemřela mezi 20. a 30. rokem života. Tělo je zabaleno v malované kartonáži a uloženo ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty. Samotné ostatky chrání původní přiléhavý, dobře zachovalý obal z obinadel, zbytků papyrů, dřeva a štukovací omítky. Tento kartonážový krunýř je podle odborníků výjimečně bohatě zdobený a celkově vydařený. Jsou na něm zobrazeny náboženské výjevy, které se vztahují k posmrtnému životu.

,,Ručně malované mapy vyrábíme už 20 let. Podařilo se nám vyrobit originální mapová díla pro každý jeden český region. V druhých vydáních těchto map jsme chtěli oslovit především ty, kterým se malované mapy líbí nejvíc. A to jsou děti. Proto v každém regionu spolupracujeme s uměleckými školami a dáváme prostor malým malířům, aby se mohli realizovat a následně vidět své malby v hotovém díle. Mottem této edice je Mapy tvořené dětmi, pro děti,“ přibližuje jeden z autorů myšlenky Milan Paprčka.

Nymbursko si zamilujete díky své pestrosti, jež přináší zábavu a tipy k výletům pro děti i dospělé. ,,Město Nymburk se může pyšnit především svou královskou historií, kterou připomínají například hradby, které měly ochraňovat město. Plavbou na výletní lodi vás z Nymburku dopraví do sousedních Poděbrad a dokonce i na soutok Labe s Cidlinou. Nedaleké Poděbrady okouzlí svým klidným lázeňským tempem. Pokud se podíváme na okolní přírodu, tak zjistíme, že se zde nacházejí krásné přírodní parky a památky, jako například filmové Kersko, kraj spisovatele Bohumila Hrabala. Při procházce březovým hájem na vás dýchne nostalgie doby filmu Slavnosti sněženek a rozhlížíte se kolem, kdy na vás vyběhne divočák,“ vypráví s úsměvem Martina Ondrášková, která projekt zastřešuje.

Navštívit na Nymbursku můžete zábavní park Mirakulum v Milovicích, který nabízí bezpočet atrakcí pro celou rodinu. V historické vesnici v Ostré se můžete osobně seznámit se středověkými řemesly a na vlastní kůži zažít, jaké to bylo žít a pracovat v dobách našich předků. Toto místo je naplněno příjemnými vůněmi mýdla, bylinek a tradičních pochoutek, které vám umožní ponořit se do atmosféry středověku. Dalšími tipy k výletům je Labyrintárium a zámek v Loučni. Zahradní labyrinty si získaly velkou popularitu, avšak pouze zde objevíte absolutní raritu, která nemá obdoby v celé Evropě. Jedná se o jedenáct zahradních labyrintů a bludišť, které jsou součástí parku zámeckého areálu. Zakončit výlet, cykloturistiku anebo procházku můžete ochutnáním piva v Postřižinském pivovaru v Nymburku,“ vypráví Martina Ondrášková.

Ať už si vyberete jakoukoliv část, kterou zde navštívíte, společně s nově připravovanou cyklomapou si užijete originálního cestování. ,,Mapa je tvořena spoluautorstvím dětí z uměleckých a základních škol, které celému dílu dodávají pestrost a barevnost. Představují něco, co by ony samy uvítaly na rodinných výletech, něco co by jim dodalo radost a potřebnou zábavu. Skládaná mapa je ideálním společníkem, který se vejde i do malého batůžku, a na kterého se můžete spolehnout za jakékoliv situace,“ uzavírá Martina Ondrášková.