pátek
3. května 2024
svátek slaví Alexej

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj

Ed Sheeran se v červenci vrátí do Česka, nabídne open-air koncert v Hradci Králové v Parku 360 pod hlavičkou Rock for People Concerts

HRADEC KRÁLOVÉ: Jedna z největších světových hvězd, britský zpěvák Ed Sheeran, se po pěti letech vrací do České republiky. Tuzemská zastávka proběhne v sobotu 27. července 2024 v Hradci Králové v multifunkčním areálu Park 360 v rámci série Rock for People Concerts. Prodej vstupenek odstartoval ve čtvrtek, 26. 10. 2023 v 10 hodin, v sítích GoOut, Ticketportal a Eventim.de.

Autor článku: 
Anna Vašátková/ika

Své fanoušky potěší hity jako Shape of You, Thinking Out Loud nebo Perfect, které mají na YouTube dohromady neuvěřitelných 13,2 miliard zhlédnutí. Jeho MATHEMATICS TOUR navazuje na rekordní americké turné, na kterém Ed vytvořil několik rekordů v návštěvnosti, a tuzemská zastávka proběhne v sobotu 27. července 2024 v Hradci Králové v multifunkčním areálu Park 360 v rámci série Rock for People Concerts. Mám obrovskou radost, že můžeme uspořádat koncert takové osobnosti a jedinečného muzikanta, kterým je Ed Sheeran. To, že si pro svou show v České republice vybral Park 360, kde je domovem i náš festival Rock for People, je pro nás obrovská čest a přelomový milník,” komentuje za spolupořádající agenturu Ameba Production Michal Thomes, a dodává: Je to pro nás důkaz, že se opravdu každým rokem posouváme a náš areál může konkurovat velkým světovým arénám. Jako speciální host vystoupí úspěšný britský písničkář Calum Scott. Akce se koná pod záštitou primátorky Hradce Králové Pavlíny Springerové.

Prodej vstupenek startuje ve čtvrtek, 26. 10. 2023 v 10 hodin v sítích GoOut, Ticketportal a Eventim.de. Součástí vstupenky na koncert bude i tematická Fan Zóna Parku 360, která se bude nacházet v bezprostřední blízkosti koncertu. Jedná se unikátní model, který v rámci aktuálního turné nemá obdoby. Již od dopoledních hodin zde budou probíhat doprovodné aktivity včetně hudebního i nehudebního programu. Koncert v Parku 360 tak přináší komplexní zážitek s nadstandardním komfortem včetně kempování a velkokapacitního parkování. Spolupořadatelem koncertu je Ameba Production, která stojí za festivalem Rock for People, a každoročně pořádá desítky klubových, halových i open-air koncertů. Loni ji porota European Festival Awards zařadila mezi TOP 10 evropských pořadatelů. Show Eda Sheerana pořádá společně s FKP Scorpio. Veškeré informace o vstupenkách a koncertu najdete na https://bit.ly/edsheeranpark360.

 

Naposledy se českému publiku představil Ed Sheeran v roce 2019 na dvou koncertech v pražských Letňanech, kterých se zúčastnilo 140 tisíc lidí. Nyní jeho tour zavítá do Evropy a Asie a opět se očekává obrovský zájem o vstupenky. V USA pokořil Ed Sheeran hned několik rekordů včetně toho na stadionu MetLife v New Jersey, kde překonal hranici největší jednodenní návštěvnost koncertu v USA vůbec. Jen letos vydal Ed Sheeran dvě alba, v květnu vyšlo “Subtract” a v září pak “Autumn Variations”, obě se celosvětově dostala na první místo. Na obou albech Sheeran spolupracoval s Aaronem Dessnerem ze skupiny The National.

Ed Sheeran začínal buskingem jako pouliční umělec sám s kytarou. První velký úspěch zaznamenal v roce 2011 s debutovým singlem „The A Team“. Výrazně ho proslavila akustická písnička „I See Fire“, která se objevila na soundtracku k úspěšnému filmu Hobit. Za svou kariéru získal několik cen Grammy, BRIT AwardsMTV Music Awards. V roce 2022 vystoupil se svou písní „Perfect“ na oslavách k platinovému výročí nástupu královny Alžběty II. na britský trůn a je také držitelem Řádu britského impéria. Na kontě má spolupráce s Eltonem Johnem, Justinem Bieberem, Bruno Marsem, Eminemem nebo 50 Centem. V současné době je Ed Sheeran ve světovém žebříčku Spotify šestý nejposlouchanější umělec. Objevil se ale i ve filmech, zahrál si stormtroopera v nové sérii Star Wars nebo vojáka ve Hře o trůny.

 

Park 360

Park 360 je jedinečný multifunkční prostor v areálu bývalého vojenské letiště v Hradci Králové, který disponuje 60 ha prostoru. Každoročně jsou zde pořádány desítky akcí od festivalů, teambuildingů přes veletrhy či konference. Areál funguje na principech cirkulární ekonomiky a do roku 2030 plánuje být klimaticky neutrální a energeticky soběstačný. Disponuje 8 hangáry a glampingovým kempem a dalším zázemím. Nyní se Park 360 stává novým prostorem pro koncerty těch největších rozměrů a jako třeba v zahraničí Werchter Park v Belgii nebo Hockenheimring v Německu. Kromě koncertní plochy disponuje i zázemím pro Fan Zónu, kempování a velkokapacitní parkování.

www.park360.cz

 

VSTUPENKY

GoOut: https://bit.ly/edsheerangoout

Ticketportal: https://bit.ly/edsheeranticketportal

Eventim: https://www.eventim.de/artist/ed-sheeran/

 

FB událost: https://www.facebook.com/events/7422264447788161

 

Web: www.edsheeran.com

FB: www.facebook.com/EdSheeranMusic

YT: https://www.youtube.com/@EdSheeran

 

Rock for People Concerts:

2023

25. 10. De Staat / Fuchs2 - ½ VSTUPENEK PRODÁNO

26. 10. Neck Deep / MeetFactory – POSLEDNÍ VSTUPENKY

27. 10. Stray from the Path + Make Them Suffer + Void of Vision + Knosis / Futurum - POSLEDNÍ VSTUPENKY

2. 11. Bob Vylan / Bike Jesus - ½ VSTUPENEK PRODÁNO

3. 11. Enter Shikari + Lake Malice / SaSaZu - 70 % VSTUPENEK PRODÁNO

4. 11. Skynd / SaSaZu

12. 11. Waterparks / MeetFactory – POSLEDNÍ VSTUPENKY

12. 11. Shame / Fuchs2

16. 11. As December Falls / Café V lese

19. 11. Lorna Shore / Roxy – VYPRODÁNO

28. 11. The Scratch / Café V lese

1.12. Fit For a King + Emmure + Thrown + Gloom In The Corner / Storm Club

4. 12. Punk Rock Factory / Rock Café

 

2024

4. 2. Skinny Lister / Kasárna Karlín

6. 2. Nothing More / MeetFactory

9. 2. Bad Omens / SaSaZu – VYPRODÁNO

18. 2. Currents + Being As An Ocean, Oceans Ate Alaska, Sentinels / Futurum

21. 2. X Ambassadors / SaSaZu

26. 2. Dead Poet Society / Futurum

7. 3. Call Me Karizma / Futurum

10. 3. YONAKA / Rock Café - ½ VSTUPENEK PRODÁNO

11. 3. Idles / SaSaZu - ½ VSTUPENEK PRODÁNO

14. 3. The 1975 / Sportovní hala Fortuna

19. 3. Polaris / MeetFactory

20. 3. Normandie / MeetFactory

12.-15. 6. Rock for People 2024

27. 7. Ed Sheeran / Park 360

25. 9. Rikas / Café V lese

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hudební fórum Hradec Králové 2023 přinese české premiéry skladeb soudobé orchestrální hudby

HRADEC KRÁLOVÉ: Hudební fórum Hradec Králové je unikátním festivalem, který již od svého založení v roce 2005 přináší posluchačům do sálu Filharmonie Hradec Králové díla současných skladatelů. Pozornost přitom zaměřuje na světovou hudební scénu, ze které vybírá k uvedení především taková díla, která si již mezinárodně získala příznivé ohlasy a uznání. Mnozí u uváděných autorů jsou držiteli prestižních ocenění (Pulitzerova cena, Grammy apod.) a téměř všechny skladby jsou ve Filharmonii Hradec Králové uváděny v českých premiérách. Dramaturgie festivalu přitom nevybírá díla nahodile, ale snaží se je tematicky spojovat tak, aby, stejně jako díla samotná, odrážela současná témata, která proznívají ve společnosti.

od 24.10.2023 do 03.11.2023
Autor článku: 
Alois Neruda /jal

Letos se koná 19. ročník festivalu, který sestává ze tří koncertů v rozmezí 24. října až 3. listopadu. Během festivalu zazní dvanáct skladeb, které si budou moci vyslechnout nejen posluchači v sále Filharmonie Hradec Králové, ale díky živým přenosům také posluchači Českého rozhlasu Vltava a D-dur.

Mezi skladatele, jejichž díla již zazněla na minulých ročnících festivalu patří fin Esa-Pekka Salonen, američané Jake Heggie. Christopher Rouse a Mason Bates nebo čínsko-francouzský skladatel Qigang Chen. Nově uvedení potom budou finský skladatel Sauli Zinovjev, peruánec Jimmy López Bellido nebo švédská skladatelka Andrea Tarrodi.

Z uměleckých osobností se letos na Hudebním fóru Hradec Králové představí varhanice Eva Bublová a švýcarský hráč na lesní roh Olivier Darbellay. Dirigovat budou Marián Lejava, Rastislav Štúr a Chuhei Iwasaki. Kromě domácího orchestru Filharmonie Hradec Králové vystoupí také Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Poselství letošního festivalu shrnuje dramaturg Marek Hrubecký: „Obstojí naše euroamerické vzdušné zámky vůči asijskému přečíslení? Uslyšíme smrtelný výkřik přírody, anebo sladíme náš um s životním prostředím? Budeme selhávat ve vztazích, anebo zvedneme oči od chytrých telefonů a najdeme opravdové spojení? I tak by se daly shrnout otázky stojící v pozadí festivalového programu, který přitakává výzvě: kupujte si technologie, ale  neutrácejte za ně svůj život. Posluchačům festivalu přeji umění být tady a teď.“

 

Bližší informace o programu festivalu na stránkách www.hfhk.cz.

SRDCAŘI / Malé velké příběhy lidí kolem nás / Hana Vavříková

CHOCEŇ: Žijí mezi námi, jen o nich možná nevíme. Lidé se srdcem na dlani. Ochotní pomáhat tam, kde je to právě zapotřebí. V redakčním cyklu Srdcaři přinášíme jejich příběhy, které mohou být inspirací. Tentokrát vám naše spolupracovnice Soňa Krátká představí Srdcařku Hanu Vavříkovou.

"Hana Vavříková je žena s velkým rozhledem a neuvěřitelným množstvím aktivit. Žije v malém východočeském městě Choceň. Narodila se do zemědělské rodiny v roce 1937 a celý profesní život působila jako učitelka na základní škole s aprobací: tělocvik, ruština, výtvarka či přírodopis. S Hanou nás svedly dohromady společné zájmy. Známe se už pár let, ale mou prosbu o rozhovor pro média dosud zdvořile a s úsměvem odmítala. Až nyní, pod vlivem aktuálních událostí v jejím milovaném Izraeli, souhlasila. A tak konečně nadešla příležitost k tomu, aby vyprávěla o své ´srdeční závislosti´."

Autor článku: 
Soňa Krátká

Hana – lektorka v otázce antisemitismu

Učitelské období ale skončilo a v důchodu onen vytoužený odpočinek nepříšel. Právě naopak. Hana Vavříková se začala zajímat o to, nač jí dříve nezbyl čas, a k čemu měla niterně blízko. O judaismus, o židovství. Důležitý byl kontakt s organizací na podporu Izraele ICEJ (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Izrael). Měla zde známé a ti se jí jednoho dne zeptali, proč se vlastně, když se tolik zajímá o židovství a působila jako učitelka, nestane lektorkou a nevypráví na besedách o antisemitismu a holokaustu. Proč ne? A tak absolvovala semináře v Židovském muzeu. Na jednom z nich se seznámila s pamětnicí holokaustu Michaelou Vidlákovou, ženou s téměř stejným rokem narození. Staly se z nich přítelkyně a není týdne bez telefonátu. Dnes spolu jezdí na přednášky a vzájemně se doplňují. Na úvod Hana uvede posluchače do kontextu, poté Michaela pokračuje osobní zkušeností, svědectvím přeživší.

V rámci lektorské činnosti a aby prohloubila své znalosti, navštívila Hana Vavříková památník Jad Vašem v Jeruzalémě. I tady, mezi účastníky poznávacího zájezdu, našla nové přátele. Mnohé s rozdílem generací.

 

Hana a kameny zmizelých v Chocni

Když před časem město Choceň položilo studentům zavražděným během 2. světové války v Drážďanech Kameny zmizelých, Hana se pohotově optala tehdejšího pana starosty, zda by bylo možné pořídit tyto pomníky také zmizelým židovským sousedům. Sama se přátelí s přeživšími z rodiny židovských továrníků Roubíčků. Chodila do školy s Doris Roubíčkovou a věděla, že se sem z emigrace často vrací. Pan starosta přislíbil podporu, a dokonce i finance, pod podmínkou, že Hana najde jména a místa pro položení kamenů. Téměř rok pak komunikovala s Barakem Selingerem, který je oprávněn k vyrábění českých kamenů, kontroluje i správnost uvedených údajů. Na celý projekt se dokonce Haně podařilo zajistit štědrého sponzora, takže nebylo nutné jej hradit z městského rozpočtu. A tak se v Chocni podařilo realizovat položení 24 kamenů zmizelých. Pro všechny místní oběti. Ke jménům a základním údajům o narození a úmrtí osob Hana přidala články do místního zpravodaje i tištěný materiál. A nejen to. Z databáze dokázala vyhledat fotografie židovských spoluobčanů a další archiválie. A tak vznikla i výstava ve zdejším muzeu.

 

Hana a Jom-ha šoa

Stejně samozřejmě se Hana Vavříková zapojila do každoroční akce veřejného čtení jmen obětí holokaustu a do připomínek výročí transportu místních židů. Ke spolupráci získala městský úřad, knihovnu i muzeum. Průběh akce byl vždy více než důstojný. Její zásluhou se v Chocni vrací mezi veřejnost dosud opomíjené téma.

 

Hana – dobrovolnice v izraelské armádě

Od přítelkyně se dozvěděla o možnosti pomoci armádě v Izraeli. V roce 2018, 2019 i 2022 vyjela s partou vždy na dva až tři týdny do některé z vojenských základen. Pomáhala zde v úklidu či doplňování vojenských pytlů s plnou polní, kontrolovala přípravu léků do brašen pro lékaře. Každé ráno také pro dobrovolníky začínalo nástupem a vztyčením vlajky, večer po službě (ano i tito dobrovolníci vyfasovali uniformu a výložky) probíhala školení a přednášky na nejrůznější témata. Takových dobrovolnických cest, jejichž cílem je pomáhat armádě a získávat další přátele Izraeli, se účastní Židé i nežidé z celého světa. Jedna z výprav dovedla Hanu i na základnu u Berševy, v těsném sousedství pásma Gazy. Během misí se osobně přesvědčila, že připravenost armády a její ostražitost k sousedům je velká.

 

Jak vnímá současnou tragickou situaci v Izraeli?

Právě v těchto dnech měla být Hana s přáteli opět ve službě. Události ze 7. října letošního roku ale zasáhly do jejího odletu. Nejprve byly z bezpečnostních důvodů zrušeny lety ostatním, pak i ten Hanin. Nastala situace, s níž nikdo nepočítal. Situace, na níž se ale příslušníci Hamásu ve svých podzemních městech dlouho a pečlivě připravovali. Místo do Izraele, se Hana okamžitě vydala na demonstraci do Prahy, aby alespoň na dálku vyjádřila svoji podporu. Setkala se tu s přáteli z dobrovolnických výprav. Je ráda, že podporu vyjádřily také demokratické velmoci, radost však nemá z ruských nabídek pomoci s vyjednáváním:

„Už několikrát jsme měli možnost přesvědčit se, že s hnutím jako je Hamás se nesmí vyjednávat. Jakákoli domluva není možná a představuje jen oddálení dalších problémů a dalšího vraždění, jež nepochybně dříve či později přijde. Hlavním posláním teroristického hnutí Hamás je vraždit Židy, obsadit Izrael a nastolit zde islamistickou vládu. To vše v místech, která vznikla jako útočiště Židů z celého světa. Opět jsme se přesvědčili o jejich opakované bezohlednosti a krutosti k civilnímu obyvatelstvu. A tak je zcela evidentní, že při pokusech o zničení Hamásu bohužel přijdou o život další civilní obyvatelé. Stále jsme svědky konfliktů, jež na tomto území přetrvávají dlouhá desetiletí“.

Přiznávám, že právě svým zaujetím a informovaností mě Hana Vavříková imponuje nejvíce. Řadu let se zajímá o situaci v zahraničí, sleduje domácí i zahraniční média a ví, jak se vyvíjí současný válečný konflikt.

 

Na závěr našeho rozhovoru se ptám, proč to vše dělá a co jí to přináší.

„Izrael je moje srdeční záležitost, osudy židovského národa mám stále na mysli. Připomínat židovské oběti při přednáškách, během Jom ha-šoa, nezapomenout jména našich sousedů, proto dáváme Kameny zmizelých. To vše je nutné zvlášť v této době, kdy je antisemitismus na vzestupu. Služba v armádě je nesmírně zajímavá. Vítám možnost být alespoň na chvíli její součástí. Vidět, jak zdejší mladí lidé žijí, myslí, chovají se. Je to mládež jako ta naše, ale vlastně úplně jiná – vždyť už v osmnácti jdou chlapci i děvčata zcela samozřejmě na vojnu…

Dnes mám dobrý pocit. Izraelští vojáci určitě potřebovali pytle s plnou polní a vybavené lékařské brašny. Něčím jsme přece jen pomohli. Letos odjet nemůžeme, ale příští rok zase v Jeruzalémě!“

Výstava Má vlast cestami proměn doputovala do Hradce Králové. K vidění je do konce října

HRADEC KRÁLOVÉ: Putovní výstava Má vlast cestami proměn – příběhy domova se z areálu Strahovského kláštera přesunula do krajů ČR. Osm exteriérových panelů, které zachycují příběhy proměn různorodých objektů, je pro veřejnost nyní k vidění až do konce října na Pivovarském náměstí v Hradci Králové. Hlasovat o tu nejlepší proměnu letošního ročníku mohou zájemci na webu www.cestamipromen.cz/hlasovani.

od 01.10.2023 do 31.10.2023
Autor článku: 
TZ Královéhradecký kraj

„Jubilejní 15. ročník putovní výstavy, jejíž hlavním partnerem i nadále zůstává náš kraj, má historicky poprvé dva pořadatele a stává se tak nově plně česko-slovenským. Královéhradecký kraj letos reprezentuje šest skvělých projektů z celkem 97 přihlášených proměn, které se poprvé nachází napříč Českou a Slovenskou republikou,“ řekl radní pro regionální rozvoj, granty a dotace Adam Valenta.

Výstava, která je k vidění na Pivovarském náměstí v Hradci Králové, představuje proměny z Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Celkem 23 staveb přibližuje osm panelů, které představují příběhy proměn a dokumentují stav před a po rekonstrukci. Osm z nich, přičemž dvě proměny jsou vítězové internetového hlasování z předchozího ročníku, se nachází na území našeho regionu. Výstava potrvá do konce října. Do Hradce Králové se přesunula z Nasavrk (okres Chrudim) a v listopadu poputuje do obce Lukavice (okres Ústí nad Orlicí).

Do 15. ročníku Putovní výstavy Má vlast cestami proměn – příběhy domova jsou za Královéhradecký kraj přihlášeny Blešno s proměnou obecního úřadu, Havlovice se záchranou hradu Vízmburk, Hradec Králové – Gayerova kasárna a jejich generální rekonstrukce a dostavba Muzea východních Čech, město Jaroměř s rekonstrukcí Wenkeova domu a oživením pevnosti Josefov a Nová Paka s opravou výpravní budovy železniční stanice.

Jubilejní 15. ročník výstavy má historicky poprvé dva pořadatele. Ke spolku Cestami proměn se přidalo Konzorcium Moja vlasť – kultúrne premeny Slovenska. Hlavním partnerským krajem nadále zůstává Královéhradecký kraj.

Hlasovat o té nejlepší proměně může veřejnost na Hlasování o nejlepší proměně ročníku 2023/2024 (cestamipromen.cz) a zároveň je možné přihlašovat proměny do 16. ročníku, a to do konce roku 2023.

Podrobný popis přihlášených proměn z Královéhradeckého kraje 2023/2024:

Projekt NAHRANÍ zve do kavárny hradecké Filharmonie – hned čtyřikrát

HRADEC KRÁLOVÉ: V minulé sezóně se ve Filharmonii Hradec Králové představil nový hudební projekt NAHRANÍ. Koncerty v neformálním prostředí kavárny jsou příležitostí pro kapely a menší uskupení profesionálních hudebníků i nadšených muzikantů z celého Královéhradeckého kraje. V říjnu a listopadu se posluchači mohou do Filharmonie Hradec Králové vypravit na čtyři z těchto večírků: kapelu Klára Sára a pánové, akordeonistu Aliaksandra Yasinskeho, Trio Nos Dames a Simonu Babčákovou, která na konci listopadu vystoupí se svou One human show za doprovodu kapely Jinotaj.

20.10.2023
19:00
Autor článku: 
Alois Neruda

„I pro letošní sezónu jsme připravili klubovou scénu ve filharmonické kavárně a pokračujeme v našem projektu NAHRANÍ, který má ambicí být multižánrovou platformou nejen pro profesionální muzikanty z řad orchestrálních hráčů, ale i z hudebních nadšenců Hradce a regionu. V minulém roce jsme pro naše posluchače připravili šestnáct koncertů se širokým žánrovým záběrem. I v letošním roce pokračujeme ve stejném duchu a zkusíme přidat i talk show Simony Babčákové. Po novém roce mimo další koncerty např. i besedu s Ivou Marešovou na téma Slovanství,“ zve Vladimír Šrámek, ředitel Filharmonie Hradec Králové.

Nejbližším z koncertů v kavárně je koncert Kláry Sáry, talentované zpěvačky, muzikantky a skladatelky z Třebechovic pod Orebem. Ta vystoupí spolu s pány Petrem Vinklářem, Tomášem Fulkou a Lukášem Kurem. Koncert začne v pátek 20. října v 19 hodin a slibuje špetku folklóru, popu i nádech šansonu.

Aliaksandr Yasinski je sólovým akordeonistou kapely RAZAM. Ve čtvrtek 2. listopadu představí své nové autorské album s názvem „Hlubiny“. V jeho hudbě se prolínají prvky jazzu, rockové hudby, folkloru a world music. Své posluchače láká ale také na skladby Astora Piazzolly ve své vlastní expresivní úpravě.

Trio NOS DAMES tvoří hudebníci Martina Forejtková, David Jandl a Miriam Otčenášková. Poslední ze jmenovaných je mimo jiné houslistkou ve Filharmonii Hradec Králové, Martina Forejtková a David Jandl jsou několikanásobnými vítězi v soutěžích ve frankofonních písních. A právě na ty se mohou návštěvníci koncertu těšit ve čtvrtek 9. listopadu od 19:30 hodin. Na své si tu přijdou hlavně milovníci francouzských šansonů, zazní ale i písně moderní.

ONE HUMAN SHOW SIMONY BABČÁKOVÉ aneb život, vesmír a vůbec…, to je celý název zábavné a inspirativní talk show. Oblíbená herečka tentokrát bude mluvit o vlastním pohledu na současné dění ve společnosti a poradí, jak se ve světě orientovat, komunikovat a otevírat citlivě různá témata. Hudební doprovod zajistí hradecká kapela Jinotaj, která se posluchačům NAHRANÍ představila v kavárně FHK už v minulé sezóně.

„Projekt NAHRANÍ je samozřejmě otevřen také dalším hudebníkům a my budeme moc rádi, jestliže se nám v případě zájmu o vystoupení v našich prostorách ozvou na e-mail nahrani@fhk.cz. Aktuálně máme připraven program minimálně do ledna roku 2024, další termíny se ale nabízejí,“ vyzývá hudební veřejnost Šrámek.

Kompletní program koncertů Filharmonie Hradec Králové najdete na stránkách www.fhk.cz. Vstupenky jsou k zakoupení v Informačním centru Hradec Králové nebo na www.hkpoint.cz. Na místě je možno zakoupit vstupenky pouze v hotovosti.

www.fhk.cz

 

Bio Central hledá umělce Bedřicha Šimona, o pomoc prosí občany

HRADEC KRÁLOVÉ: Od konce roku 2012, kdy tehdy nový provozovatel Bio Central převzal provoz oblíbeného hradeckého kina, uplynulo už skoro 11 let. Po odkrytí závěsu ve dvoraně tenkrát mohli návštěvníci znovu vidět mozaiku s motivem oka, kterému se prý dříve říkalo Sputnik. Autor mozaiky byl ale až do přelomu letošního roku neznámý. Pak se ale náhodou objevil ve vysílání – v Československém filmovém týdeníku z roku 1972 se na záběrech objevil profesor Bedřich Šimon při práci na mozaice. Bio Central teď o umělci připravuje výstavu. Mnoho informací ale chybí a některá místa v umělcově životopise jsou ještě slepá. Proto žádá kino o pomoc veřejnost.

Autor článku: 
Jan Slanina, Bio Central

„V současné době připravujeme výstavu s názvem Bedřich Šimon, autor neznámý, kterou návštěvníci budou moct vidět v listopadu a prosinci. Máme už shromážděny různé materiály včetně fotek od vnučky pana Šimona, chybí nám ale mnoho informací a dokladů především z let 1945–1988. Proto bychom chtěli poprosit pamětníky, ale nám s pátráním pomohli,“ přimlouvá se Jan Slanina z Bio Central a dodává, že středobodem výstavy bude rozhodně zmíněná mozaika, o níž dnes víme, že nesla název Oko do celého světa.

Bedřich Šimon je sice naprosto neznámý, ale paradoxně je autorem několika realizací v Hradci Králové, kolem kterých mnozí denně chodí – vytvořil např. fasádu dřívějšího obchodního domu Prior (dnes Tesco/Atrium), je také autorem mozaiky v bývalé jídelně obchodního domu. Jeho mozaika matky s dítětem zdobí Polikliniku II na Slezském předměstí a sgrafitová výzdoba zase průčelí dětského pavilonu Fakultní nemocnice. Podle jeho návrhu je vytvořena také dnes již chátrající fontána naproti Vědecké knihovně – u Střední průmyslové školy. Fontánu tehdy vyrobili přímo studenti školy.

„Víme, že pan Šimon se věnoval hlavně keramice, v 50. letech byly ale na kolektivních výstavách několikrát zastoupeny i jeho obrazy. Podle záznamů ze Slovníku výtvarných umělců měl také restaurovat oltářní obrazy v katedrále Sv. Ducha. Dosud se nám ale nepodařily sehnat veškeré podklady, takže např. tato informace tímto končí. Podobně je tomu také u potvrzení autorství klavíru Petrof Crystal,“ doplňuje Slanina.

Prosí tedy občany pamětníky, kteří by mohli mít nějakou informaci o Bedřichu Šimonovi a jeho dílech, aby ji neváhali poslat na e-mail jan.slanina@biocentral.cz nejlépe do konce října.

Bedřich Šimon (1902-1988) se narodil v Hradci Králové, studoval v Praze na Akademii výtvarných umění, kterou ale vzhledem k smrti otce nedokončil a vrátil se k mamince a sestře, aby mohl vydělávat a přispívat na život rodiny. Později dostudoval na Slovensku, kde pracoval jako návrhář textilu. Po přestěhování do Chotěboře, kde vyučoval na gymnáziu, se mu narodila první dcera. Po 2. světové válce se vrátil do Hradce Králové, kde až do své smrti v roce 1988 bydlel a tvořil.
 

Tvůrci poslali do soutěže víc než šedesát filmů, ty nejlepší uvede Cinema Open

HRADEC KRÁLOVÉ: I v letošním roce bude Centrum uměleckých aktivit pořádat festival nezávislých filmů Cinema Open. Ten uvede 10. listopadu nejlepší snímky, které ocení odborná porota složená z filmových profesionálů. Program doplní besedy a workshopy. Pozvání přijal např. kameraman Václav Tlapák nebo střihač Michal Špirko. I tentokrát chystá praktické workshopy Střední škola aplikované kybernetiky. Animační dílny tentokrát zajistí Divadlo Drak. V sobotu 11. listopadu se festival přesune do pořádajícího Centra uměleckých aktivit, kde se budou odehrávat další workshopy.

od 10.11.2023 do 11.11.2023
Autor článku: 
Ilona Mach

„Přihlášky filmů se přijímaly do 10. října a nejvíce jich přišlo samozřejmě těsně před uzávěrkou. Přihlásilo se nám několik desítek filmů od studentů filmových škol, ale také spousta dalších od filmových nadšenců. Už teď mohu říct, že to bude skvělá podívaná. Takže si s námi přijďte užít večer krátkých filmů do Bio Central. Během celého odpoledne se také budete moct potkat s porotci – Michalem Špirkem, skvělým střihačem, který v sobotu povede workshop Dramaturgie střihové skladby, nebo s Václavem Tlapákem, kameramanem filmů Ostrov, Po čem muži touží 2, Kurz manželské touhy, Bábovky a dalších, který vám o své práci bude vyprávět v páteční debatě. V porotě zasedne také absolventka FAMU – Alexandra Škampová, houslistka, scénáristka a dramaturgyně.“ zve na Cinema Open koordinátorka festivalu Tereza Štěpánková.

Mezi přihlášenými snímky figurují filmy hrané, dokumentární, animované, experimentální a videoklipy. Délka jednotlivých filmů se pohybuje v řádu několika minut až půl hodiny. V tuto chvíli filmy hodnotí a vybírá odborná porota. O tom, které postoupí do finále, se rozhodne do konce října.

Do listopadu ještě zbývá hodně času, takže na výběr filmového programu prostor je. Co se týká doprovodného programu, ten je v tuto chvíli hotový a návštěvníkům opět nabídne celou řadu oblíbených praktických animačních a filmových dílen.

První den festivalu – tedy 10. listopadu – se bude odehrávat v Bio Central. Dopolední program navštěvují převážně školy a rodiny s dětmi. Vyzkoušejí si třeba práci filmových ruchařů. Ruchovou dílnu si, společně s dabingovým studiem připravila hradecká Střední škola aplikované kybernetiky.
Animační dílnu na Cinema Open povedou poprvé lektoři z Divadla Drak. Ti už mají s animací zkušenost z interaktivní výstavy, kterou v letošním roce pořádali ve svém Labyrintu. Návštěvníci a studenti si budou moct vyzkoušet i kamerovou techniku (jeřáb, ronin, steadicam) s Jaromírem Kalinou, nebo práci redaktora s mikrofonem a reportážní kameru. Dílny poběží až do 16. hodiny. Během dopoledne se také promítnou filmy studentů středních škol královéhradeckého kraje -  Studoko – škola očima studentů a vyhlásí se vítězné filmy této soutěže.

Odpolední program začne ve 14 hodin promítáním soutěžních snímků a bude pokračovat až do pozdních večerních hodin, kdy se předají ceny oceněným autorům. Počítá se samozřejmě s účastí tvůrců, kteří se na Cinema open už tradičně setkávají, sdílejí své zkušenosti, rozebírají své filmy s porotci a někteří využívají také možnost účasti na sobotních praktických workshopech.

Druhý den festivalu se program přesune do Centra uměleckých aktivit v Tomkově ulici. Zde proběhne workshop filmového střihu a workshop s kameramanem Václavem Tlapákem. Přihlášky na tyto workshopy přijímá Centrum uměleckých aktivit na stránkách cuahk.cz do vyčerpání kapacity.

Kompletní program festivalu již brzy najdete na https://www.cuahk.cz/akce/cinema-open-2023/

Tady Vary 2023/2024 se hlásí i v Bio Central v Hradci Králové

ČR-HRADEC KRÁLOVÉ: Tady Vary 2023/24 je filmová sezóna s předplatným na 10 festivalových večerů mezi říjnem 2023 a červnem 2024. Jednou měsíčně vstoupíte do kina po červeném koberci a užijete si předpremiéru skvělého filmu. Spolu s vámi budou film ve stejnou chvíli sledovat diváci po celé ČR. Mimořádnou atmosféru podpoří úvod přenášený do všech kin.

18.10.2023
Autor článku: 
KVIFF GROUP _ Bio Central_ Jan Slanina

Podzimní program:
18. října 20:00 / Anatomie pádu / režie Justine Triet
1. listopadu 20:00 / Umění jíst a milovat / režie Anh Hung Tran
22. listopadu 20:00 / Napoleon / režie Ridley Scott
13. prosince 20:00 / Láska nebeská / režie Richard Curtis

Jarní termíny:
10. ledna, 7. února, 13. března, 24. dubna, 22. května a 12. června vždy ve 20:00. 

Program jarní části sezóny pro vás připravujeme a jednotlivé tituly oznámíme v prosinci. Nechcete přijít o žádné novinky a aktualizace programu? Přihlaste se do newsletteru na www.tadyvary.cz a novinky se k vám dostanou jako k prvním.

Tady Vary 2023/24 pořádají česká kina a KVIFF Events. Projekt vznikl za podpory J&T Noblesse Oblige. Více v připojené tiskové zprávě.

Sonda do života uměleckých spolků v obcích do 3 tis. obyvatel – OČB Orlice, Potštejn

POTŠTEJN: Česká republika je kulturním státem a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká síla tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. Často se v Národním informačním a poradenském středisku pro kulturu (NIPOS) setkáváme s dotazy, kolik lidí v České republice se vlastně věnuje ve svém volném čase umění a kultuře, a zda a jak by se tomuto sektoru dalo pomoci. Proto představujeme Ochotnicko-čtenářskou besedu Orlice, soubor amatérských divadelníků z Potštejna, který byl v roce 2009, po cca 45leté přestávce, opět obnoven. Principálem souboru a iniciátorem řady kulturních akcí přinášejících místu vítané oživení je Ondřej Sedláček, na kterého jsme směřovali několik anketních otázek.

Autor článku: 
Irena Koušková

Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice z Potštejna: okres Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj, počet domů 405

 

Principál, režisér a kmenový autor souboru Ondřej Sedláček se představuje…

Oficiálně jsem absolventem hudebně dramatického oboru „tvorba textu a scénáře“ na VOŠ Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze. Tedy psaní textů a scénářů – nejen pro divadlo – je moje profese i potěšení. (Mé scénáře jsou k dispozici v nabídce agentury DILIA.)

Čtenáře bude ale asi nejvíce zajímat, že se mi v roce 2009 podařilo obnovit činnost Ochotnicko-čtenářské besedy Orlice. Jako principál (a často autor a režisér) ji od té doby vedu a uskutečnil jsem s ní již řadu premiér her svých i cizích, pro děti i dospělé.

Kromě uvedeného náš soubor každoročně vystupuje na hradě Potštejn s nočními hranými prohlídkami a já již řadu let pro obec Potštejn připravuji letní divadelní festival pro děti i dospělé – Divadelní Potštejn.

 

Co dál o sobě prozradíte?

Valnou část života jsem zatím strávil nad texty „komerčními“, tj. prací v reklamě, poradenstvím a lektorskou činnosti na tomto poli. Ovšem také jsem spolupracoval na scénářích, hudbě, režii ap. pro jiné divadelní soubory, napsal několik knih, řadu článků atd.

Kdyby měl někdo zájem, nechť se podívá na můj web www.drej.cz a o mých „pestrých“ aktivitách – komerčních i nekomerčních – si najde více...

 

Zmínky o místní ochotnické činnosti sahají dle Databáze českého amatérského divadla (DbČAD) až před rok 1860. Vy sám jste se o zdejší kulturní a společenské dění zajímal jako autor dvou knih, co byste z místní divadelní historie vypíchl? Kdy prožíval soubor zlatá léta a naopak, co vedlo k jeho rozpuštění?

Podle pramenů, které jsem měl možnost během let, po které se o místní divadlo i historii celkově zajímám, prozkoumat, sahá aktivita místních ochotníků prokazatelně před rok 1860. A podle dochovaných listin je zcela nepochybné, že 2. června 1887 byl místní soubor úředně zaevidován pod názvem Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice. K tomuto názvu souboru jsme se přihlásili i my a na jeho tradici navazujeme.

Podle mne „zlatá léta“ začala pro místní ochotníky (a rovněž pro celý Potštejn) zhruba v době, kdy byl soubor oficiálně zaevidován. Pro přesnost dodejme, že v roce 1867 umožnilo vydání „spolčovacího zákona“ v tehdejší rakouské monarchii volný rozvoj spolkové činnosti (nejen divadelní).

V Potštejnu navíc ve druhé polovině 19. století došlo k zásadnímu celkovému rozvoji obce, který urychlilo zřízení železničního spojení prostřednictvím Severozápadní dráhy v roce 1873. Letos je tomu právě 150 let. To vedlo též k nebývalému rozmachu turistického ruchu – Potštejn se stal vyhledávaným letoviskem a kulturní život se rozvíjel jako nikdy předtím. Bohužel, ani potom.

Definitivní konec nastal (a nejen pro divadlo a nejen v Potštejně) s nástupem vlády jedné strany po druhé světové válce. Zhruba od 50. let 20. století byly všechny „spontánní“ aktivity svazovány, navíc tvorba i repertoár byly zásadně omezovány cenzurou. S oblibou cituji z dopisu tehdejšího dlouholetého potštejnského režiséra a autora divadelních her Rudolfa Pivce: „... ,pániʻ mě pozvali, když jim došlo oznámení, že místo her sovětských autorů preferujeme naše, zápaďácké – ba, že pod záminkou divadla provozujeme protistátní činnost /jakou, nebylo uvedeno, ani nebyla zjištěna/. A tak jsem toho zanechal, jako režisér se ohlásil místní tajemník KSČ. Sehráli „Císař pán na třešních”. Celé divadlo od reflektorů až po horizont někdo rozkradl a tím to skončilo.“ (z dopisu J. Albrechtové, pravděpodobně z roku 1965, DbČAD)

 

Co všechno Ochotnicko-čtenářská beseda kdysi pořádala?

K tomu si dovolím krátce citovat ze své knihy Pět dějství divadelního a společenského života v Potštejně:

S „rozkvětem“ spolku po založení pravděpodobně souvisí i založení sešitu „Divadelní hry hrané Ochot. čten. bes. Orlicí…“ Vypadá to, jako by se střídaly roky „plodné“ a „slabší“, neboť zápisy udávají 1 až 5 (či dokonce 6) her ročně. Celkově se odehrálo 74 her, což během 28 let záznamů činí zhruba 2,5 hry na rok. Mezi kusy najdeme známější i (dnes) méně známé. Z autorů a kusů známých například: Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera (1889), Alois Jirásek: Otec (1907), Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic (1912).

Pochopitelně však nesměli divadelníci chybět ani na zábavách, posvíceních, později na oslavách Silvestrů, kdy připravovali pásma scének a písní, pořádali též vlastní bály atd.

 

Je pravda, že Potštejn inspiroval Aloise Jiráska k napsání románu Poklad a že tu svůj otisk zanechal i Jaroslav Vrchlický? Zdá se, že koncem 19. století žil Potštejn bohatým společenským životem a není se čemu divit v tak romantických kulisách přírody, hradu, zámku…

Své zásluhy na bohatém odkazu té doby má kromě samotných krás Potštejna v první řadě místní patron Jan Urban Jarník (* 1848 v Potštejně, † 1923 v Praze), profesor románských jazyků na tehdejší „české“ univerzitě v Praze. Během svého plodného života (mj. členem České akademie, České společnosti nauk, Francouzské akademie v Paříži, dopisující člen rumunské akademie – zde mu vděčili za mnohé) přivedl do Potštejna řadu svých kolegů profesorů, často aktivních umělců a spisovatelů. Například Jaroslav Vrchlický pro něj napsal veršovaný kus Dvě doby Potštýna, který líčí Potštejn kdysi (s ohledem na středověký významný hrad nad obcí) a „dnes“ (tedy v době Vrchlického života, za vznikající obliby bicyklů a tenisu). Provozování této hry pomohlo vybrat na stavbu dřevěného Jubilejního pavilonu na místní promenádě Pod lipami. Zde se pak odehrával bohatý společenský a kulturní život. Tento pavilon má dnes naše divadlo ve svém znaku. A já si dovolil panu Mistrovi dopsat k jeho kusu třetí díl, taktéž ve verších (dění pod hradem v současnosti).

A Poklad páně Jiráska? Ano, na hradě je deska, jemu a Pokladu věnovaná. A dosud neobjevený poklad bývalého pána hradu Mikuláše z Potštejna (potomka zakladatelů) i téma evangelických uprchlíků a náboženského tolerančního patentu s Pokladem pana Jiráska souvisí a k Potštejnu se skutečně vztahuje.

 

Zaujalo mě, že např. v roce 1938 měla Orlice 60 členů, vlastní jeviště a v repertoáru dvě představení.

Roky meziválečné společensky i politicky velmi přály ochotnickým aktivitám všeho druhu. Konkrétně v Potštejně je nutné zmínit, že zde hráli (a vystupovali s hudebními produkcemi) jak místní ochotníci, tak „letní hosté“, tedy návštěvníci, kteří v Potštejně trávili léto. Roky druhé světové války jsou zachyceny poměrně přesně v ručně psaném dokumentu „Protokoly Ochotnicko-čtenářské besedy Orlice v Potštejně od 28. 1. 1940 do 27. 3. 1946“. Z nich zase vyplývá, že se mnoho místních uchylovalo před nacistickým řáděním na prkna k českým „klasikům“, ve kterých nalézali klid a naději. Stejně jako publikum...

 

V roce 1957 byli dokonce potštejnští ochotníci pozváni jako účinkující do slavnostního programu zahajujícího Jiráskův Hronov…

Máte pravdu. K tomu si zase dovolím citovat z knihy Pět dějství: „… 9. a 10. 3. 1957 zahájil divadelní kroužek svou činnost provedením »Slavných monologů« … na slavnostním večeru k MDŽ … Za pěkné výsledky a divadelní práci byli ochotníci pozváni k účinkování na zahajovací slavnosti XXVII. Jiráskova Hronova … Nacvičili pro tento účel pásmo scén a monologů z české klasické divadelní tvorby v režii dra R. Pivce … 11. 8. odjeli ochotníci do Hronova. I tam bylo pásmo předvedeno s plným úspěchem a kritikou v tisku příznivě přijato …Účinkující sami nebyli plně spokojeni, neboť velký počet obecenstva a přírodní scéna neposkytla potřebný klid k dobrému výkonu…“

Bohužel, v evidenci souborů na Jiráskově Hronově z toho roku (podle DbČAD) zmínka o Potštejnu chybí – pravděpodobně proto, že nešlo o soutěžní představení. V každém případě sama účast na zahajovací slavnosti takto významného festivalu dokládá velmi solidní úroveň tehdejšího souboru.

 

Ke znovuobnovení souboru došlo v roce 2009. Za jakých okolností to bylo? Jaká byla vaše motivace a důvody k jeho vzkříšení?

Jak jsem již zmínil, spolupracoval jsem s divadelními soubory již předtím. Studoval a psal jsem scénáře, texty a hudbu, hrál, zpíval, zvučil atd. A moje manželka (se kterou jsme se shodou okolností právě v Potštejně poznali, zde i vzali a nakonec sem přesídlili a jsme dodnes) divadlo s těmito soubory hrála. A bavilo ji to. Stejně jako mě psaní. Tedy jsem začal pátrat, jak je to v Potštejně s divadlem, co zde bylo, na co by šlo navázat. Zpočátku se toho nenašlo mnoho a pamětníci posledního divadla z 50. – 60. let již byli na hraní „staří“.

 

Jak obtížné bylo nový soubor poskládat?

Nebylo to snadné. A přiznám, že jsem byl mnohými dost odrazován od budování divadla „na zelené louce“. Ale mou snahu nakonec podpořila nejen manželka, ale i řada místních a „přespolních“ a nakonec se sešlo na první schůzce (skoro) deset zájemců o hraní v novém souboru. A postupně se přidali další.

Rád zde vyjmenuji a ještě jednou poděkuji všem, kteří k obnově divadelního života v Potštejně přispěli: především zmíním osobní podporu pana starosty Petra Dostála a obecního zastupitelstva, manžele Nováčkovi – majitele místního zámku, kteří na zámku uspořádali Páteční salon na téma divadlo, na kterém se sešli pamětníci posledního divadelního života v Potštejně a mnoho z nich poskytlo své archivní materiály a vzpomínky (například místní pan kronikář Soukup, manželé Hlinkovi a Vrátilovi nebo Zdena Benediktová, na mnoho pramenů mě přivedla maminka, knihovnice Jaroslava Sedláčková…). Do přípravy a „rozjezdu“ divadla se aktivně zapojil také pan hostinský Milan Hostinský, majitel místního hotelu Slávie, který nezištně poskytl sál pro zkoušení a představení (jako to činili jeho předci, majitelé podniku od pradávna).

Během prvních dvou sezón se poměrně solidně ustavilo obsazení divadelního souboru, uskutečnily se premiéry dalších her a pohádek. Více se dočtete na webu v sekci Repertoár.

Kromě hraní her jsme zkoušeli svou činnost rozšiřovat. Na začátku roku 2011 proběhla první veřejná výroční schůze našeho spolku, posléze jsme začali přispívat ke zpestření tradičních zábav v rámci Svatováclavského posvícení v Hotelu Slávie, založili jsme tradici vlastního bálu (historicky první Divadelní bál se uskutečnil 19. února 2011) a tak to šlo dále, až dodnes…

 

Jak byste charakterizoval současný život souboru? Nakolik aktivní činnost vyvíjíte?

Řekl bych, že život vede soubor celkem dost aktivní, odezvy publika jsou poměrně kladné, tedy můžu říct, že „divadlo v Potštejně stále žije“. A nejen v Potštejně. Již jsme za těch zhruba 15 let objeli desítky štací po okolí i různě po republice, hráli na festivalech i na objednávku pro firemní akce či pro obce. A musím při této příležitosti uvést, že kromě letošní půlkulaté 15. divadelní sezóny obnoveného souboru máme za sebou již 70. odehranou akci. Tím nemyslím počet repríz, ale celkově každou nově nastudovanou věc, ať již jde o hru, pohádku, divadelní večer v naší režii nebo vždy obměňované a doplňované noční prohlídky. Prostě pro mne je to 70 napsaných a pro herce nastudovaných scénářů. I když pochopitelně ne všechny scénáře jsem psal jen já, ne všechny scénáře studovali vždy všichni herci.

 

Jste zapsaný spolek nebo jen neformální sdružení, máte právní subjektivitu?

Právně jsme neformální sdružení.

 

Jaký máte repertoár? Kde a jak často vůbec hrajete?

Rozsah repertoáru jsem již průběžně zmínil. Když to shrnu, hrajeme činohru, zpravidla každý rok nastudujeme novou celovečerní hru pro dospělé a novou pohádku pro děti. Nejmenším připravujeme kusy mezi 35–45 minutami délky. To se nám osvědčuje. Zpravidla zrealizujeme do 10 představení hry pro dospělé za rok a nad 10 představení pohádek.

 

Kolik vás je?

Nedávno jsem procházel přehledy herců a dobral jsem se k tomu, že naším souborem prošlo okolo 50 osob. „Pracovně“ mohu říci, že bývá kolem 15 herců právě aktivních – hrajících vše, stejný počet herců, kteří nemohou z převážně časových důvodů vždy, ale zapojují se do akcí jednorázových – divadelní večery, prohlídky na hradě apod. A nakonec jsou herci, kteří nás opustili nebo se s námi rozešli. A zmínit bych chtěl i herce „zasloužilé“, kdysi v Potštejně hrající, jimž jsme dali čestné členství. Ti na naše představení také pravidelně chodí.

A nesmím zapomenout ani na naše nejmladší herce – děti z hereckých rodin. Rády hrají a pravidelně vystupují v našich pohádkách.

 

Jak vypadá spolupráce s obcí?

Dobře, za to musím obci za sebe i kolegyně a kolegy poděkovat. Bez její podpory by divadlo asi nevzniklo. A i kdyby, neměli bychom asi k dispozici obecní prostory na uložení kulis a především pravidelnou finanční podporu.

 

Jaké další organizace vás podporují? Z čeho hradíte výdaje?

Jsme členy Volného sdružení východočeských divadelníků (VSVD). Píšu o našich aktivitách do Divadelní hromady a sleduji, co je kde nového.

Podporu máme kromě obce občas od některých místních firem. Třeba když pořádáme soutěžní divadelní večery nebo jsme dělali ještě před „covidem“ bály, přispějí na ceny. A pochopitelně si něco vyděláme „do klobouku“ na představeních. Díky tomu mohu hercům přispět na štaci na benzín. Když je zrovna z čeho...

 

Co vám práci nejvíc komplikuje?

Pokud se ptáte mě, nejvíce mi práci ztěžují herci. Je to hloupé takhle říct, ale je to jednoduché – dejte dohromady na každou štaci všechny, donuťte je do premiéry umět dokonale text... Prostě běžný stesk každého, kdo podobné uskupení vede.

Když se budete ptát herců, jistě jim nejvíc hraní komplikuje práce a jiné povinnosti. A možná i já, jako autor scénáře, nebo jako režisér.

Jako soubor si stěžovat nemůžeme. Když se dohodneme, odsouhlasíme, myslím, že vždy máme chuť věc provést, dotáhnout.

 

Jaká je situace souboru po covidu? Co vám téměř dvouletý výpadek činnosti přinesl?

Především jsme museli všechno zrušit. Nemáme žádné aktivity, které by šly s uzavírkami skloubit. Nehrálo se nic, nedělali jsme na hradě prohlídky, zrušil jsem festival. Na jednu stranu to asi bylo dobré v jedné věci – všichni jsme si oddychli. Od sebe navzájem, od zkoušek, od hraní. A naopak jsme se na sebe i na vlastní hraní začali těšit. Problém byl pochopitelně v tom, že se muselo znova začít vše zkoušet, navazovat kontakty, obnovovat do té doby fungující akce. Divadlo se nám však nerozpadlo, takže dobré.

 

Účastníte se také soutěžních postupových přehlídek amatérských divadel?

Soutěžních postupových přehlídek se neúčastníme. Zahrajeme si na přehlídkách, kam nás pozvou sami pořadatelé ze zájmu nebo kvůli hře, z doporučení atd.

I když si vzpomínám, že jednou divadlo jelo hrát kamsi a manželka ten „zájezd“ vedla. Když se vrátila, byla dost otrávená (stejně jako ostatní), že akce prý byla soutěžní (zda postupová již nevím), ovšem porotcům by mohla dělat matku (ve svém celkem mladém věku) a jejich věk by málem mohla přepočítat na svoje roky na jevišti. Rozumy, které souboru sdělili, prý nestály za nic...

 

Kromě vlastní divadelní činnosti připravujete ve spolupráci s obcí i další programy, jako jsou vystoupení na Hradozámecké noci nebo festival Divadelní Potštejn…

Pro obec toho děláme více. Já pro ni organizuji každoročně Divadelní Potštejn. Letos proběhl již devátý ročník, nebýt covidu, byl by již jedenáctý. Akce je otevřená všem zájemcům – ochotníkům i profesionálům, hraje se odpoledne pro děti, večer pro dospělé, standardně na hradě, vždy 4. 7. července. Víc najdete na www.divadelni.potstejn.cz.

Kromě nočních prohlídek hradu Potštejna pořádá náš soubor i tematické noční prohlídky v rámci celorepublikové akce Hradozámecká noc. Také jde již o dlouholetou tradici.

Pro obec chystáme se souborem už řadu let také slavnostní rozsvěcení obecního vánočního stromu. Je to večer spojený s vystoupením hudebníků, dětí z místní mateřské a základní školy, naše divadlo přidá nějaké scénky a akce tak dostane příjemný ráz. Celkově se jedná o dramaturgii akce, kompletní nasvícení a nazvučení.

 

Co říkáte úsilí o zápis „amatérského divadla (tedy i ochotnického)“ jako kulturního fenoménu na seznam UNESCO? Jaký přínos kromě prestiže by to mohlo mít přímo pro vaše divadlo?

Zaregistroval jsem, že kolegům loutkářům se již zápis podařil. Co to přinese českým divadelníkům, nevím. Z pohledu textaře – scenáristy vidím jistý problém v jazykové bariéře. Přeci jen lze těžko nastudovat a hrát v amatérských podmínkách Jiráskovu Lucernu v angličtině. Ačkoliv je Potštejn velmi turisticky oblíben, najít diváky na cizojazyčnou verzi nevidím jako reálné. Na druhou stranu – ochotnické divadlo místním fenoménem jistě je. Shodou okolností jedním z takto vyhlášených regionů byly od počátků právě východní Čechy, kde se Potštejn nachází. Tedy proč nedat světu vědět, co Češi (a Moravané a Slezané) dokážou.

 

Amatérské herce často jímá hrůza, že jim na jevišti vypadne text. Máte tu a tam v noci na toto téma barvité divadelní sny?

Nehraju, tedy se výpadku textu u sebe nebojím. Za herce se strachuji v reálu. Naštěstí ne v noci, ale až když stojím v sále a vidím, že postava na jevišti mlčí a „blbě kouká“. Obzvlášť, když jsem to napsal sám a vím, že mlčet nemá. Já mám spíš problém v tom okamžiku představení. Hlavně na premiéře mě jako autora/režiséra napadá: „Kdybys tohle škrtnul a tohle nechal, nebylo by to lepší?!“

 

http://divadlo.potstejn.cz

www.divadelni.potstejn.cz

Jubilejní Broumovské diskuse o demokracii a dialogu představují program

BORUMOV: Od tohoto týdne je možné zakoupit vstupenky na konferenci Broumovské diskuse. Desátý ročník se bude konat ve dnech 8.–11. listopadu 2023 v broumovském klášteře a jeho tématem bude Demokracie a dialog. Na konferenci, která je přístupná veřejnosti, zavítá řada hostů z celé České republiky.

od 08.11.2023 do 11.11.2023
Autor článku: 
Kateřina Ostradecká

Tři hlavní diskusní panely, dvě desítky hostů, šest moderátorů a bohatý doprovodný program. To jsou Broumovské diskuse – konference, která se koná v broumovském klášteře vždy počátkem listopadu. Letošní téma – Demokracie a dialog – otevře například tyto otázky: K čemu je v demokratické společnosti dialog? Je smyslem dialogu kompromis? O kterých tématech máme vést ve společnosti dialog a o kterých nikoliv? Co má být výsledkem dialogu? Jak zajistit, aby dialog zahrnoval různé skupiny a perspektivy? Jak vést dialog s občany na úrovni celého státu, kraje, obce? Jak má vypadat dialog byznysu a politiky? Jak mohou firmy přispět k dialogu v demokratické společnosti? Jak má vypadat dialog mezi vládou a opozicí? Jak vypadá dialog v mezinárodních vztazích? Jak přiblížit politický dialog občanům?

„Chceme se zamyslet nad tím, jak vést dialog v současné společnosti. Poslední roky ukázaly, že společnost se snadno polarizuje, čelí dezinformacím a růstu populismu. Dialog přitom bývá označován také jako snaha o hledání pravdy. Jak je na Broumovských diskusích zvykem, budeme se na téma dívat z různých perspektiv,“ uvedla výkonná ředitelka konference Hana Valentová.

Na konferenci přijedou diskutovat tyto osobnosti: kněz a filozof Tomáš Halík, politoložka Petra Guasti, filozof Václav Němec, zakladatel festivalu Jeden svět a lidskoprávní konzultant Igor Blaževič, režisér a herec Jiří Havelka, designér a starosta obce Měšice Martin Čacký, neratovský farář Josef Suchár, podnikatelé a filantropové Vojtěch Sedláček a Constantin Kinský nebo Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Hosty politického panelu budou zástupci demokratických politických stran a diplomaté.  Další jména jsou v jednání. Setkání budou moderovat Světlana Witowská, Michael Rozsypal, Renata Kalenská, David Klimeš a Daniela Brůhová. 

Kromě hlavních diskusních panelů připravují organizátoři konference také doprovodný program: koncerty, prohlídky, výstavu, meditaci, číši vína nebo mši svatou. Vstupenky na jednotlivé panely stojí 250 Kč. Zakoupit lze také zvýhodněný balíček na celý program konference nebo balíček na podporu konference, a to online na www.broumovskediskuse.cz.

Pro organizátory konference je důležitý i pohled mladé generace, a proto je akce přístupná i studentům středních a vysokých škol, pro něž jsou vypisována pobytová stipendia. Stačí napsat esej na jedno ze tří daných témat a odeslat ho přes online formulář na webu konference do 30. září 2023. Z došlých esejí bude porota vybírat několik desítek těch nejzdařilejších. Témata esejí:

  • Jak hodnotíte kvalitu demokratického dialogu v současné české společnosti? Umíme se domluvit? Proč ano, proč ne?
  • Lze vést dialog na sociálních sítích? Pokud ano, jaká by měl mít pravidla? 
  • Síla dialogu – popište svůj zážitek, kdy jste si uvědomili význam dialogu. 

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, Alukov, Nadace OSF, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko a Enviros. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Z–TRADE, Edumed a Saar Gummi. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavním mediálním partnerem je Deník N, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie, Strategická rada regionu Broumovsko a region Broumovsko.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Královéhradecký kraj