Královéhradecký kraj

Sedm partnerů (neziskových organizací, obcí a měst), mezi nimiž jsou Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou, Sdružení Splav, obce Deštné v Orlických horách a Skuhrov nad Bělou spolu s městem Rokytnice v Orlických horách, realizují za pomoci tzv. norských fondů projekt s názvem Krajina paměti. Jedná se o 21 konkrétních aktivit, mezi nimiž je dokončení skanzenu středověké vesnice v Uhřínově pod Deštnou, kam jen za loňský rok zavítalo 14 800 návštěvníků, z toho 4000 v organizovaných skupinách.

Cizinců bylo necelých 10 %. Středisko experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou začalo pracovat v roce 1992, oficiálně pak rok poté, registrováno bylo 1994, když předtím působilo pod hlavičkou Domu dětí a mládeže Rychnov nad Kněžnou. V tomto skanzenu, v němž je na ploše sedmi hektarů šest větších objektů a řada malých, postupně vznikly roubená i pletená zemnice, kovárna, hrnčířská dílna, keramické pece a pec metalurgická, kovárna, hospodářské přístřešky, stodola, kruhový přístřešek pro zvířata, nové velké oplocení pro ovce a kozy i sad. Zajímavé je, že tu mají pole na rozloze 300 metrů čtverečních, které loni poprvé místo rytí skoro hodinu orali hákem, taženým koněm; pro všechny to byl velice silný zážitek. Loni se v tomto skanzenu stavěla replika středověkého domu ze 13. století, vykopaného v lokalitě Bystřec u Vyškova, která byla letos dokončena. Letos se pozornost obrátí k tzv. dýmnému provozu za pomoci dýmníku, vymazaného hlínou (moderně bychom řekli digestoře) a malé pícce. Ta první replika je dvouprostorový jednoduchý nadzemní objekt s pilířovou konstrukcí, obytnou jizbou 4 x 3 metry a komorou 2 x 3 metry, dokládající cestu mezi jednoprostorovým a dvouprostorovým domem k tříprostorovému domu. „Po víc než šest let se tu v rámci mezinárodní výměnné studentské služby European Worldcamp Service (EWS) střídají dobrovolníci, mj. z Belgie, Francie, Německa a Turecka, Zakarpatské Ukrajiny a USA. Probíhal tu desetidenní česko-francouzsko-polsko-slovenský tábor pro 27 mladých lidí,“ dodal ředitel skanzenu Bohumír Dragoun, který se jednání také účastnil (na snímku s Kateřinou Holmovou z Euroregionu Glacensis). Muzeum archeologického experimentu, fungující od předloňských prázdnin v sousedství skanzenu středověké vesnice Villa Nova, vzniklo postupnou rekonstrukcí bývalé německé školy v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách. Tu má Villa Nova pronajatou na 30 let od obce za údržbu. Vybudování muzea po stavební stránce přišlo na 400 tisíc korun, sponzorsky se na něm podílel Královéhradecký kraj a na vytvoření expozice také japonská Tadešiho nadace. Ve třech přízemních místnostech muzea, na ploše 70 metrů čtverečních, kde byly vybudovány nové rozvody elektřiny, vody a ústřední topení, se návštěvníci názorně seznamují (mohou vyzkoušet) např. s tkaním na primitivním středověkém stavu či s mletím obilí pomocí primitivního mlýnského kamene. To vše zapadá do čtyřhodinového programu neformálního projektového vyučování Okno do minulosti, vhodného pro žáky 6. a 7. tříd základních škol a do něhož se ročně zapojuje víc než 3000 dětí. V programu si děti vyzkoušejí různé techniky a mj. sledují, jak vypadá vypalování v keramické peci, a dokonce si upečou placky. Připomeňme ještě úspěšnou rekonstrukci kolomazné pece na výrobu dehtu; šlo o dvouplášťovou kruhovitou stavbu o průměru 2 m a výšce 1,2 m, s vnitřním pláštěm z hliněné mazanice a vnějším z kamení. Tento experiment se uskutečnil ve spolupráci s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Památkovým ústavem archeologické péče středních Čech v Praze a Západočeským muzeem v Plzni. Z drobných staveb tu najdeme prostičký kruhový chlívek pro zimní ustájení koz s centrálním sloupem, do kterého se zapírají krokve a latě, postavený na základě paralely etnografických nálezů z Rumunska. Josef Krám

Globální projekt newyorské Metropolitní opery Live in HD nabízí přímé přenosy operních představení z jeviště tohoto největšího operního divadla na světě. Od 5. 1. mají možnost  sledovat přenosy na velkém filmovém plátně kina Aero i  čeští diváci. 1. února začne předprodej i v Hradci Králové.

Za operou do kina 

Operní fanoušci z celého světa mají tímto činem možnost vidět představení, na která by se možná nikdy nedostali. Generální ředitel Metropolitní opery v New Yorku Peter Gelb k tomu říká: “Metropolitní opera ve své podstatě zakládá satelitní operní domy po celém světě. Během přenosů ale můžete vidět víc, než kdybyste byli přímo v MET. Přenosy nabízejí pohledy do zákulisí, rozhovory s hlavními protagonisty v šatnách o přestávkách mezi dějstvími a další.“ Podle Petera Gelba stojí jeden přenos přibližně 1 milion dolarů a zároveň je třeba brát v potaz také částku 3 milionů dolarů, kterou Metropolitní opera musí investovat do každé své nové inscenace. Peter Gelb také předpokládá, že série letos skončí s vyrovnaným rozpočtem.

O projekt je v Čechách velký zájem a v současnosti jsou už operní přenosy v pražském kině Aero beznadějně vyprodány až do konce sezony. Programový ředitel Ivo Andrle k tomu dodává: „Věřili jsme, že přenosy z Metropolitní opery budou divácky úspěšné, ale takto rychlé vyprodání nečekal asi nikdo. Je evidentní, že nejsme schopni uspokojit poptávku, která se po přenosech momentálně vytvořila. To mimo jiné napovídá, že existuje reálný prostor pro rozšíření nabídky pro tento divácký segment. A to jak u nás v Praze v Aeru, tak také, jak doufáme, i v dalších českých městech. Naše licenční smlouva nám umožňuje rozšiřovat tento projekt i do dalších kin v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku a zájemci z řad kinařů se již také hlásí.“

Po Praze Hradec Králové

Konkrétní nabídkou už disponuje hradecké kino Centrál, které se k projektu připojí již 15. března 2008,  pokud dopadnou dobře všechny technické testy. Stane se tak Brittenovým operním dramatem Peter Grimes a po něm budou následovat všechny zbývající tituly naplánované do konce sezóny. „Ačkoliv vstupujeme do projektu přenosů MET v polovině sezony, snažíme se vše nastartovat tak, aby předprodej začal 1. února. Kromě oslovení publika z okolí, například abonenty Filharmonie Hradec Králové, se snažíme přilákat také pravidelné návštěvníky Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Ti jsou zvyklí za operou cestovat. Navíc je-li jinak kompletní program přenosů v pražském Aeru vyprodaný, je Hradec Králové zatím jediným místem u nás, kde je mohou ještě zhlédnout,“ míní ředitel artkina CENTRÁL Hradec Králové Leoš Kučera. Před rokem přestavěné a dovybavené prostory sálů, foyeru a kavárny artkina slouží nejen k filmovým projekcím, ale i mnoha dalším kulturním a klubovým činnostem. „ Naše kino nabízí moderně ozvučený a klimatizovaný sál pro 385 diváků, projekce budou podobně jako v Praze doplněny českými titulky libreta,“ doplňuje ředitel artkina Centrál Hradec Králové a místopředseda občanského sdružení Pro-Centrál, které jej provozuje. 

Přímé přenosy představení z Metropolitní opery do kin a kulturních center po celém světě pod hlavičkou Metropolitan Opera: Live in HD se již staly globálním fenoménem. A mimořádný divácký zájem neníí jenom v Praze. Například poslední přenos, kterým byla Verdiho opera Macbeth, byl celosvětově vyprodán v 80% lokací, kam se přenášel. Dokonce i v některých  newyorských kinech jen několik bloků vzdálených od samotné Metropolitní opery.

Na oficiálním webu kina Aero byl zřízen speciální web přímých přenosů: www.metinhd.cz  a zájemci o vstupenky z Východních Čech se mohou informovat na info@kinocentral.cz.

 TZ/ uma

Publikace „Poselství dřeva“ je nejen vynikajícím knižním počinem, ale i zdrojem cenných informací.

 Když Václav Šplíchal a Marie Otavová vydali před třemi lety 285stránkovou publikaci „Člověk a dřevo v orlickém a podorlickém kraji“, byl to knižní počin, který se u nás hned tak neobjeví.

Dospěli jsme na počátek 21. století, ale tato autorská dvojice vzbudí náš zájem o koptáře s koptem, máselníky s dřevěnou putnou, kvasničkáře s pivovarskými kvasnicemi, kohátníky (dobyvatele pařezů), drvaře, haluzáky odvážející pokácené kmeny, trákaře nebo taky austrákaře (nosiče, pomahače), valiče dřev plavící dříví spolu s pltníky a voraři, dřevníky (překupníky dřeva), výtoníky (výběrčí poplatků za plavení dřeva), lesáky obchodujícími s prkny, pilaře, struhaře, dehtáře, kolomazníky, smolaře, popeláře, kteří pálili dřevo na popel, draslaře, flusaře či o korábníky co získávali a prodávali kůru stromů kožařům. Nestačí? Pak tedy kdo dnes ještě zná pintery, brdaře, dřevaře, nádobníky, neckaře, rourníky, mostníky, šindeláře, ohradníky, plotaře, lodnaře, stolečníky či stoličníky, truhličníky, lavičníky, lůžkaře, postelníky, pokladníky, loculifiesy (výrobce rakví), kolebečníky, tornatáře nebo taky struhaře, pohárníky, číšíře, kalamářníky, vrhcábníky, šachovníky, přesličníky, vřetenáře a paterníky… Nu a koncem roku 2007 se stal další vydavatelský zázrak. Stejní autoři vydali ve spolupráci s Historickým ústavem Fakulty humanitních věd UHK a Občanským sdružením Zlaté ruce v Letohradě ještě obsáhlejší, a to 702stránkovou a zhruba 3 kg vážící reprezentativní práci „Poselství dřeva“. Je prvním svazkem edice Zlaté ruce (s vysvětlujícím podtitulem „Poselství dřeva – most mezi minulostí, přítomností a budoucností – historická paměť – svědectví – vize“). Toto monumentální dílo s celorepublikovým záběrem, opatřené českým, německým a anglickým résumé a rejstříky jmenným a místním a mj. hodnocené jako projekt 21. století, vydala firma GOLEMPRESS s.r.o. Letohrad, za podpory 11 největších podniků papírenského a dřevařského průmyslu a hejtmanů kraje Královéhradeckého, Pardubického a Vysočina. Tolik zatím o publikaci samé. Zmínku si totiž zaslouží i v ní uvedení betlemáři, jejichž artefakty vyjely před Vánoci 2004 do Londýna a do skotského Edinburghu, a to Ladislav Štichauer z Rychnova nad Kněžnou a Anna Vítová z Vysokova u Náchoda. Díky iniciativě honorárního generálního konzula ČR Paula Millara, který zápůjčku ze sbírek Třebechovického muzea betlémů zprostředkoval a zajistil finanční prostředky, mohly být jejich betlémy vystaveny v katolické katedrále St. Mary´s hlavního města Skotska. Přepravu hradilo naše velvyslanectví v Londýně. České betlémy měly na britských ostrovech velký úspěch, jejich fotografie přinesl britský tisk na titulních stránkách. Jeho Eminence Keith Patrick kardinál O´Brien oběma betlémům požehnal v novogotické katedrále (viz foto) za účasti skotských dětí a sboru české menšiny a dokonce je použil na své novoročenky. A co že se o Ladislavu Štichauerovi, tomto málem zapomenutém českém géniovi, v již zmíněné publikaci V. Šplíchala a M. Otavové vlastně dočteme? Narodil se 22. června 1874 v Rychnově nad Kněžnou v početné soukenické rodině, jako šestiletý byl zasažen bleskem a zdravotní postižení nesl po celý život. Pohyblivá mu zůstala jen levá ruka, školu nedokončil, dřel v soukenické továrně, kde se mu stal další těžký úraz. Krátce pak pracoval v soukenické valše, než se stal obecním metařem. Žil v chudobinci a byl známou svéráznou postavou. Staří Rychnováci vám povědí, že vyřezával různé figurky a soubory betlémů. K těm větším patří betlém děkanského kostela svatého Havla, který lze vídat každoročně o Vánocích, nemluvě o těch dalších v soukromém držení. A že Ladislav Štichauer vytvořil i pannu na jelenu ze znaku města (Rychnov n. Kněžnou připomíná tento rok 750. výročí první zmínky), je taky fakt; zemřel na Mikuláše roku 1950 v Albrechticích nad Orlicí... Ale nejen o tom kniha „Poselství dřeva“ vypráví. Jejím neskutečně činorodým autorům Václavu Šplíchalovi (*1932), bývalému řediteli Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách, a Marii Otavové (*1960), ředitelce Městského muzea v Žamberku patří velký obdiv a dík. Být to ve folku, zvolal bych: „Umí!“

Josef Krám

Redakčně kráceno

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Na 11. ročník výstavy Betlémů z Orlických hor, která se tradičně koná od 14. prosince v Rychnově nad Kněžnou ve velkém sále Společenského centra, zavítalo do 25. prosince na 7 tisíc návštěvníků Ze špičkových artefaktů tu je k vidění vyřezávaný rychnovský soukenický betlém výtvarnice Jarmily Haldové ze Sedloňova v Orlických horách. Mj. je v něm i M. D. Rettigová na připomínku faktu, že právě v 1. poschodí rychnovské radnice, kde její rodina 10 let bydlela, dopsala 1825 svoji slavnou Domácí kuchařku. Z víc než zajímavých je k vidění nenápadný vystřihovaný betlém Cyrila Boudy z roku 1969, v němž návštěvníci najdou představitele pražského jara – např. svatý Josef má tvář Alexandra Dubčeka a děvčátko nese červeno-modrý-bílý transparent s heslem AŤ ŽIJE NÁŠ JEŽÍŠEK. Mezi těmi, kteří si ho s nelíčeným zájmem prohlíželi, byl také generálmajor Ing. Miroslav Štěpán, náměstek ministra vnitra a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR. Výstava je otevřena denně a potrvá do 30. prosince. Na Štědrý den bylo otevřeno mimořádně navíc i od 21 do 24 hodin, a jen za ten noční čas zavítalo 350 lidí .

TZ/Josef Krám

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: V  zámeckém kostele nejsvětejší Trojice  zazněla 23. prosince navečer v autentické podobě Rybova Česká mše vánoční „Hej, Mistře“.

Místní chrámový sbor pod vedením sbormistryně Evy Fuksové a  varhaníka Jiřího Fukse za spoluúčinkování sboru Carmina, doprovázený orchestrem pedagogů, absolventů i žáků ZUŠ Rychnov nad Kněžnou a Týniště nad Orlicí spolu s hosty Helenou Tamelovou, Jiřinou Vlachovou, Vladislavem Jiroudem a Jakubem Hrubým ji přednesl podle Rybova rukopisu bez pozdějších úprav a doplňků.  Originál má totiž  jiné obsazení orchestru, místy jiná slova, melodii či rozložení sól i sborů, je zvukově pestřejší a harmonicky bohatší.

Josef Krám