Celá ČR

Na Národní zahájení Festivalu muzejních nocí naváže od 17.00 hodin Pardubická muzejní noc.

Přijďte tento téměř měsíc trvající svátek muzeí a galerií oslavit společně s námi! 

Více na http://www.muzejninoc.cz
 

Vize režisérky pro film "Plevel" překračuje rámec uprchlické krize, která byla původně inspirací pro tento projekt. Místo toho se snímek zabývá univerzálními tématy strachu, neznáma a síly přijetí změny. Prostřednictvím olejomalby na skle Pola Kazak oživuje svět, v němž se člověk snaží najít harmonii uprostřed zmatku.

“Animační technika, kterou si Pola vybrala, je náročná, ale výsledek je velmi emotivní. Když se produkce z nějakého důvodu zpomalí, je těžké vrátit se do původního animátorského tempa dvou vteřin filmu denně - což odpovídá přibližně malbě 16 obrazů. Ale Pola se s tím poprala, podobně jako hlavní hrdinka filmu, nakonec našla energii a harmonii a podařilo se jí vykouzlit něco, z čeho divákovi bude běhat mráz po zádech,” prozradila producentka Mária Môťovská z MAUR filmu. 

"Plevel" představuje alegorii, v níž se sbližování chaosu a řádu stává bojištěm za lidský stav. Na pozadí nekonečných polí zarostlých plevelem se krásná zahrada pečlivě udržovaná Zahradnicí stává ohniskem živelného boje. To, co začíná jako nevinné setkání, se mění v boj o přežití a snahu zachovat stávající svět za každou cenu.

“Pojala jsem film jako animovaný mýtus o chaosu, který se snaží vniknout do uspořádaného
a logického světa člověka a o tom, že hlavním nebezpečím je právě tento strach a příliš impulzivní jednání v jeho důsledku. Příchod nové zkušenosti nemusí vždy znamenat katastrofu. Není potřeba se jí vždy bránit za každou cenu. Právě nekonečné míšení cizího-nového a známého­‐starého je nakonec jedinou věcí, která nás může obohatit a posílit”, dodává režisérka. 

"Plevel" získal podporu Státního fondu kinematografie a Nadačního fondu FILMTALENT Zlín, což umožnilo jeho cestu od vzniku až po světovou premiéru na Festivalu v Cannes, po níž bude následovat projekce na Animafestu v Záhřebu (3.-8. června) a na festivalu v Annecy
(9.-15. června). V kinech ho diváci uvidí jako součást pásma “Čtyřhlas” spojující studenty napříč filmovými univerzitami v České republice. 

 

O FILMU

Režie, scénář, výtvarná koncepce, animace – Pola Kazak
Kamera – Jakub Lojda
Hudba – Sergey Cheremisinov
Zvuk – Mirek Šmilauer (Polka)
Střih – Alisa Sheli
Hlas – Zuzana Hykyšová-Petráňová
Colorgrading – Vojtech Štetka
VFX – Bohdan Buďárek, Petr Charvát / Tomáš Holub, Tomáš Hájek (HatoHoto)
Produkce – Marcela Vrátilová

Producenti – Mária Môťovská, Jiří Pecinovský, Martin Vandas (MAUR film, CZ)
Koproducent – Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

 

 

 „Legislativní ukotvení statusu umělce je jedním z úkolů, které jsou ukotveny v Národním plánu obnovy. Je nutné ho naplnit, aby nebylo ohroženo čerpání finančních prostředků z NPO. Ministerstvo kultury zvolilo cestu adekvátní současné situaci, kdy dochází k úpravě podmínek pro získání stipendií. Považujeme zavedení statusu umělce za klíčový krok, z nějž bude možné v budoucnu vycházet pro tvorbu dalších opatření,“ říká ministr kultury.

Do registru budou zapsány fyzické osoby, které prokáží, že se věnují umělecké nebo tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností bezprostředně související. To doloží smluvními vztahy za poslední 3 roky, z nichž bude zřejmé, že se umělecké činnosti věnovaly alespoň po dobu 24 měsíců. Podmínky jsou formulovány tak, aby podpora primárně cílila na umělce, kteří svoji uměleckou činnost vykonávají převážně mimo pracovní poměr a dosahují v ní příjmů maximálně ve výši průměrné mzdy. Návrh zákona počítá i s podporou umělců v době případných omezení v důsledku vyhlášení nouzového stavu.

V návrhu zákona je vymezen pojem „umělec“, který zahrnuje i osoby vykonávající činnosti bez nichž by realizace umělecké činnosti byla nemyslitelná. Například osvětlovače, zvukaře, kostyméry apod. Registrovaní umělci budou moci při splnění dalších podmínek získat podporu formou stipendia na tvůrčí nebo studijní účely. Podmínkou poskytnutí dotace, v tomto případě stipendia, je podle zákona 203/2006 nejen žádost sama, ale také posouzení žádosti/projektu odbornou komisí. Pak bude rozhodnuto o přidělení či nepřidělení dotace a její výši. A to samozřejmě s respektem k rozpočtovým možnostem ministerstva kultury.

Při tvorbě návrhu ministerstvo spolupracovalo s Institutem umění – Divadelním ústavem, který má téma statusu umělkyně*ce jako jeden z dílčích výzkumných cílů a který komunikuje a spolupracuje s jednotlivými profesními a oborovými asociacemi.

 

Základní otázky a odpovědi:

 

Kdo bude moci status umělce získat?

 

Na základě novely zákona bude zřízen registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Do registru budou zapsány fyzické osoby, které prokáží, se věnují umělecké nebo tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností bezprostředně související. Toto prokáží doložením smluvních vztahů za poslední 3 roky, z nichž bude zřejmé, že umělecké činnosti věnovaly alespoň po dobu 24 měsíců. V návrhu zákona je vymezen pojem „umělec“, který v sobě zahrnuje i osoby vykonávající činnosti bez nichž by realizace umělecké činnosti byla nemyslitelná. Například osvětlovače, zvukaře, kostyméry apod.

 

Jak budou fungovat stipendia pro umělce v registru, držitele statusu umělce?

Fyzická osoba, zapsaná v registru, bude moci ministerstvo kultury požádat o finanční podporu, kterou využije buďto na tvůrčí účely (finanční příspěvek jí umožní soustředit se na vlastní umělecký projekt, např. vytvoření rukopisu knihy, kompozice hudební skladby, vytvoření souboru fotografií…), nebo pro vzdělávací/ studijní účely, např. na krytí cestovních výdajů a poplatků souvisejících se zahraniční stáží v nějaké kulturní instituci (absolvování tanečního workshopu, rekvalifikačního kurzu, další studium…).

Bude se jednat o finanční příspěvek poskytnutý na konkrétní projekt. Účelné využití příspěvku se bude dokládat závěrečnou zprávou z realizace projektu, nebude tedy třeba vyúčtovávat jednotlivé typy nákladů, bude se jednat o „stipendium“ v pravém smyslu slova.

 

Znamená to, že když bude někdo v registru a požádá si, tak automaticky dotaci dostane?

Nikoli. Podmínkou poskytnutí dotace, v tomto případě stipendia, je podle zákona 203/2006 nejen žádost, ale také posouzení žádosti/projektu odbornou komisí. Tato komise žádost posoudí a ministr kultury na základě jejího doporučení rozhodne o přidělení či nepřidělení dotace a její výši. To samozřejmě s respektem k rozpočtovým možnostem ministerstva kultury.

 

Půjde o speciální dotační titul? Nebo půjde o některý ze stávajících?

Prozatím předpokládáme, že poskytování stipendií bude i nadále realizováno ve stávajícím dotačním titulu – Program poskytování příspěvku na tvůrčí a studijní a účely.

Kolik peněz to může ročně stát? Kolik peněz to tak může být na jednoho žadatele?

Prozatím pracujeme s částkou cca 130 mil Kč ročně, která je pojata jako částka maximalistická. Podle předpokladu by měla být rozdělována mezi autory uměleckých děl a výkonné umělce.

Při úvaze o částce pro jednoho žadatele je třeba také brát v potaz skutečnost, že projekty, což ukazuje i stávající praxe, mohou být obsahově nesrovnatelné. Na jedné straně například může stát tvůrčí stipendium na vytvoření uměleckého díla v řádu nižších desetitisíců, na druhé straně víceleté studijní stipendium např. cca 100 000 Kč. V tuto chvíli je průměrný odhad cca 90 tis. na žadatele s tím, že bude podpořeno až 1500 projektů ročně.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

 

Anketa Místní kultury – Geisslers Hofcomoedianten

Nezávislý divadelní soubor, který ve své tvorbě propojuje staré tradice s živým, současným divadlem. K barokní inspiraci přistupuje s autorskou svobodou, mísí původní s novým, vzletné s přízemním, činohru, zpěvohru, loutkohru i tanec. (Zdroj: https://vilastvanice.cz/geisslers-hofcomoedianten)

 

V jakém kraji ČR působíte?

Sídlíme v Praze, ovšem vyrážíme na zájezdy po celé ČR.
 

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Propagaci mám na starosti já, tedy jen jeden člověk. Když se něco děje, zapojuje se samozřejmě celý organizačně-produkční tým.

 

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok

1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000 –1 mil. 4) 1 mil. a více.

Rozmezí první, tedy nejnižší.

 

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Nejvíc v propagaci využíváme on-line nástroje, máme vlastní web, sociální sítě, posíláme newslettery; mimo internet pravidelně rozesíláme tiskové zprávy, využíváme přímou propagaci v prostorách divadla a okolí.

 

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Naším brandem je současné divadlo na barokním půdorysu, které zároveň baví a poučí – tím jsme a chceme, aby nás tak vnímali fanoušci. Tímto specifickým zaměřením se odlišujeme přirozeně od konkurence. Složitější je v našem případě určení „ideálního diváka“, cílová skupina není jasně daná věkem, geograficky a jejich zájem lze také popsat spíš zeširoka – nejsou to žádní nudní intelektuálové, rádi se baví, ale zároveň je pro ně důležité poselství, rádi se vzdělají a mnohdy už také mají vlastní solidní znalosti tématu. Nemusí to nutně být ani klasický divadelní divák, spíš člověk „se zájmem o věc“.

 

Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Obecně nám takto každoročně fungují VILOmeniny – víkendový festival divadla pro děti. Jeho výhodou je určitě jasně daná cílová skupina, zároveň je to jednorázová a současně pravidelná událost – diváci už s ní mohou počítat, znají ji, na druhou stranu se základna nevyčerpá tak rychle, jako u pravidelných repríz.

 

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

V posledních letech jsme z finančních důvodů větší kampaň neměli, v případě kampaně na sociálních sítích (k turné inscenace Pudl a pudr) jsme si dělali vyhodnocení po skončení kampaně – dobře zafungovala pro samotné sociální sítě (nárust sledujících, více interakcí), hůř pak pro vlastní prodeje vstupenek na představení.

 

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Ano, budujeme si mailing list (diváci, partneři, instituce).

 

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Využíváme hodně intenzivně, nejvíce Facebook z hlediska pravidelné propagace jednotlivých představení a informování o novinkách (prakticky každý den), Instagram na informování o novinkách v repertoáru (menší intenzita než FB) i pravidelnou komunikaci přes stories.

 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Zatím ne, ale hodně stojíme o partnerství s Českým rozhlasem. Momentálně s nimi máme jen specifickou spolupráci s Rádiem Junior, které je partnerem inscenace Alchymisti. V minulosti jsme domluvili mediální partnerství pro akce, např. Antická Štvanice s Divadelními novinami.

 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Ano, chystáme akce k začátku sezóny, premiérám, derniérám a dalším událostem. Ty jsou pro všechny zájemce, navíc se ještě snažíme pravidelně přinést něco pro členy našeho mecenášského klubu. Zájem povětšinou je (máme celkem věrné, i když nikterak obrovské publikum), spíše než růst nebo pokles se nám objevují výkyvy podle druhu akce, dne, ročního období, náhody…

 

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Myslím, že se nám zmíněnými akcemi a pravidelným informováním o novinkách podařilo vytvořit a udržet skupinu blízkých fanoušků, kteří Geisslery sledují, pravidelně se vracejí, nenechají si ujít premiéry a na představení přijdou klidně i opakovaně, když je to spojené třeba právě s nějakou akcí/novým místem apod.

V poslední době se nám pěkně podařilo napojit se s představením Tři ženy a zamilovaný lovec, které je inspirované Petrem Brandlem, na Národní galerii. Využili jsme spolupráci u příležitosti brandlovské výstavy k získání nových diváků a rozšíření povědomí o Geisslerech (což může znít jako něco, pro co jsme nemuseli nic moc udělat, ale ve skutečnosti bylo navázání vztahů během na dlouhou trať.). Pro představu: natočili jsme krátký trailer, všechny příspěvky připravili na míru tak, aby fungovaly i na sítích galerie, navíc jsme navázali na dřívější spolupráci s kurátorkou Andreou Steckerovou, na předchozí hraní v prostorách galerie atd. Nejdéle trvalo vůbec proniknout do struktury velké organizace a najít někoho, s kým můžeme promo představení řešit. Díky tomu nás Národní galerie propagovala na svých sociálních sítích (to je přeci jen jiný dosah, než ty naše divadelní), webu a hlavně se o představení zmiňovaly lektorky na komentovaných prohlídkách. To asi mělo úplně největší účinek, některá představení byla vyprodaná během pár dnů. Tak teď už jen, aby se nově získaní diváci udrželi. (smajlík)

www.geisslers.cz

 

 

Účastníci v historických kostýmech, jejich mluva a dobové rekvizity navodí nostalgickou atmosféru starých časů. Staňte se součástí živého obrazu a přijďte čekat na zpožděnou tramvaj. „Byla to úžasná atmosféra, jako bych se na chvíli vrátila do minulosti,“ svěřila se Jana z Berouna.

Akce je vhodná pro všechny věkové kategorie a zaručeně pobaví celou rodinu. Program nabídne setkání s významnými představiteli města Beroun, příjezd historické tramvaje na náměstí, zahájení výstavy futuristických pohlednic fy Lederer a Popper a besedu se sběratelkou pohlednic Ilonou Voráčkovou. Autorem akce je Patrik Pařízek.

Vstup je zdarma, tak neváhejte a přijďte si užít den plný zábavy, nostalgie a historie! Akce se koná ve spolupráci s Muzeem Českého krasu v Berouně, tramvajačkou Karolínou Hubkovou, tramvajovým konstruktérem Josefem Hubkou a nejmladším berounským cestujícím, který u příležitosti příjezdu tramvaje oslaví 1. narozeniny.

Program:

• od 13:45 Setkání cestujících s významnými představiteli města Beroun
• 14:00 Čekání na příjezd tramvaje na berounské náměstí společně s tramvajačkou Karolínou Hubkovou, návštěva knihkupectví Václava Antonyho
• 14:45 Ukázka kolejového vozu Josefa Hubky, zkonstruovaného přímo pro město Beroun a slavnostní zahájení výstavy Budoucnost v pohlednicích fy Leder & Popper
• 15:00 Oslava 1. narozenin nejmladšího berounského cestujícícho
• 15:00 Beseda se sběratelkou pohlednic Ilonou Voráčkovou v Muzeu Českého krasu
  (změna programu vyhrazena)
• odkaz na mapu

Registrace kostýmovaných účastníků

ve facebookové skupině Berounští cestující

Berounské „meme“

Po několika letech ve městě zdomácnělo několik úsloví (memes). Především „jít na tramvaj“ nebo „čekat na tramvaj“ ve významu vyhýbavé odpovědi. Taktéž se vyskytuje jako odpověď na otázku: „Na co tady čekáš/čekáte?“. Například: „Místostarostu Michala Mišinu jsme zastihli na nové autobusové zastávce pod hřbitovem. „Čekám tu na tramvaj,“ vtipkoval místostarosta. Tramvaje se sice nedočká, ale od 1. dubna zde bude stavit nový autobusový spoj…“

Dále „doběhnout tramvaj“ ve smyslu touhy vyřešit nevyřešitelné či splnit nesplnitelné, viz „příběh o chlapovi, co chce v Berouně doběhnout tramvaj“.

Podobně jako sousloví „čekat na Godota“ se v Berouně ustálilo i tvrzení „čekat na tramvaj“. Popisuje tak situaci, kdy je očekáváno, že se něco stane, ale pravděpodobně se to nikdy nestane. (zdroj: Čekání na tramvaj – Wikipedie (wikipedia.org))

Historie happeningů

O všech ročnících se dočtete zde.

Kolemjdoucí si budou moci premiérově vychutnat unikátní pohled na kulturní památku zářící v modrém hávu. Zároveň je to skvělá příležitost k pořízení atraktivních snímků, a to nejen pro profesionální fotografy. Na speciálním nasvícení budovy spolupracuje zlínský fotograf a výtvarník Josef Řezníček alias Jsf Abb. Z Gahurova prospektu mohou zájemci dále pokračovat na náměstí Míru k budově radnice, která bude také svítit v modrém tónu.

Samotný interiér Památníku je pro návštěvníky přístupný formou komentované prohlídky od úterý do neděle v čase 10:00-17:00 (včetně).

Ve středu 1. května budou navíc probíhat prvomájové komentované prohlídky s bezplatným vstupem. Z důvodu očekávaného zvýšeného zájmu je doporučena rezervace volných vstupenek na www.pamatnikbata.eu.

Krajskými vítězi soutěže o titul Historické město roku 2023 byly vedle hlavního vítěze ještě Praha 1, Prachatice, Lomnice, Cheb, Moravské Budějovice, Jičín, Jablonec nad Nisou, Opava, Šternberk, Chrudim, Horažďovice, Kolín, Žatec a Uherské Hradiště. Cenu ministra pro místní rozvoj a odměnu 100 000,- korun obdržela města Jablonec nad Nisou a Moravské Budějovice.

Slavnostního ceremoniálu se za Ministerstvo kultury zúčastnil vrchní ředitel sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda, který poděkoval všem zúčastněným za obětavou a vytrvalou práci na poli památkové péče a připomněl, že finanční Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je druhým nejdéle fungujícím programem Ministerstva kultury v této oblasti, a jedná se o program velmi úspěšný. „Dnešní setkání je pokračováním již velmi úctyhodné tradice, jejímž cílem je zviditelnit obětavou a nesmírně prospěšnou práci mnoha lidí v celé České republice, kteří péči o naše kulturní dědictví považují za své poslání, či alespoň za velmi důležitou součást života společnosti. Pro budoucnost památek v naší zemi je dlouhodobě zásadní dobrá spolupráce lidí, kteří si jejich hodnoty uvědomují, ať již sedí na radnicích, v zastupitelstvech, pracují v institucích památkové péče, či fyzicky zachraňují památky jako kvalifikovaní stavaři a restaurátoři,“  uvedl ve svém projevu vrchní ředitel sekce kulturního dědictví MK Vlastislav Ouroda.

Obnova měst s městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou doznala za období fungování Programu regenerace (MPR a MPZ) obrovských změn. Tyto změny se neprojevují pouze ve vizuálním dojmu při návštěvě historických center, ale také na úrovni společenské a ekonomické. Za dobu své existence, tedy od roku 1993, vložil stát prostřednictvím tohoto programu do obnovy kulturních památek na území městských památkových rezervací a městských památkových zón přes 6,003 mld. Kč a podílel se tak na obnově více než 19 100 kulturních památek. Cena provedeného díla přesáhla 15,3 mld. Kč. 

Soutěž pořádá na základě Statutu udílení Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón společně Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón.

www.mkcr.cz

https://www.facebook.com/ministerstvokulturycr

https://twitter.com/minkultury?lang=cs

 

 

„Během loňského podzimu jsem s touhle partou projel Jižní Ameriku a společně jsme hlásali slam. Myšlenka přivézt tyhle světové slamery na šňůru do domoviny na sebe nedala dlouho čekat, dali jsme kalendáře dohromady a vyšel nám z toho přelom jarních měsíců,“ popisuje přípravu turné český slamer a organizátor Anatol Svahilec.

Světovou soupisku podpoří v každém městě jiná parta tuzemských performerů, složená nejen z finalistů a finalistek, ale také nových tváří. Například na pražském klání vystoupí vicemistr z roku 2022 Vašek z Aše, improvizátor Honza Dibitanzl a autorka slovních hříček a vítězka Femislamu Tali. Všechny zapojené performery jednotlivých zastávek můžete nalézt na facebookových událostech. Moderaci všech sedmi večerů zajistí právě Anatol Svahilec.

Zahraniční slameři budou své texty přednášet ve svých mateřských jazycích a jejich performance bude doplněna o české titulky. “Tento formát je naprosto běžný například na mezinárodních událostech, jako je třeba Mistrovství Evropy. Čeští diváci a divačky už mohli několikrát tyto performance zažít, běžně bývají součástí letních festivalů nebo kratších turné, ale prozatím se nám nikdy nepodařilo přivézt do sedmi měst performery ze tří kontinentů najednou,” uvádí Svahilec.

Yuri Miki se podílela na organizaci největšího festivalu poezie v Japonsku a současně je také ředitelkou tamní národní organizace slam poetry. Společně se Simonem Savoginim, Ignaciem Perinim a Anatolem Svahilcem absolvovali během loňského října několik vystoupení v Latinské Americe. Právě během měsíčního cestování si navzájem nejen předávali zkušenosti, ale především vymýšleli možnosti další spolupráce.

A právě přítomnost tří zahraničních umělců posune každý večer do jiné dimenze. “Vlastně to nebude jen všichni proti všem, ale zároveň česká scéna versus ta světová. A o vítězi samozřejmě nerozhodne nikdo jiný než diváci,” dodává Svahilec, který se zahraniční trojkou absolvuje nejen jednotlivé exhibice, ale také je provede českými městy.

O slam poetry 

Žánr vznikl v polovině 80. let 20. století v USA a rychle se rozšířil po celém světě. Je definován jako performativní žánr přednesu autorské poezie a svým formátem osciluje mezi uměleckými obory dramatické recitace, storytellingu a stand-upu. V současnosti se v Česku pořádají pravidelné exhibice ve všech krajských a dalších zhruba 30 městech. Každý rok probíhá také mistrovství republiky za účasti bezmála tisíce diváků. Žánr bývá zastupován na největších kulturních festivalech (Colours of Ostrava, MFF Karlovy Vary, Letní filmová škola, Banát a další). Scénu tvoří zhruba stovka aktivních tvůrců působících po celé zemi.

Vstupenky v předprodeji

Praha: https://bit.ly/3UmGUqp
Plzeň: https://bit.ly/3U3SaGM
Brno: https://bit.ly/3Q46Apd
Vstupenky na ostatní exhibice budou v prodeji na místě.

Přehled všech událostí

23. dubna 19:30 / Praha, Rock Café

24. dubna 20:00 / Plzeň, Anděl Music Bar

26. dubna 18:00 / Liberec, Krajská vědecká knihovna

28. dubna 19:00 / Tábor, Divadlo O. Nedbala

29. dubna 19:00 / Brno, Káznice

30. dubna 20:00 / Olomouc, Červený kostel VKOL

3. května 19:00 / Uherské Hradiště, Café Portál