Památky

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor. Bude tím také v praxi uveden záměr obsažený v územním plánu města, který ukládá „Posilovat význam Chittussiho náměstí jako kulturně společenského centra Ronova nad Doubravou.“ V současné době probíhají jednání s možným autorem sochy p. Albertem Králíčkem, jehož díla zdobí města v České republice i v zahraničí (viz socharina.cz). Plastika je koncipována jako realistická postava v životní velikosti v materiálu bronz. Umístěna má být v travnaté části parku. Je počítáno s celkovými náklady cca 1 milion Kč. Financování je připravováno zčásti z městského rozpočtu, probíhají také jednání s možnými sponzory. Obyvatelé našeho města budou mít možnost prokázat svoji sounáležitost s místem svého bydliště a jeho historickou tradicí podobnou formou jako v případě sbírky na záchranu hnízdiště čápa bílého na komíně bývalé mlékárny přibližně před rokem. Ta se setkala s nečekaným ohlasem a výsledná částka předčila původní očekávání. Ukázalo se, že v Ronově žije dost vnímavých lidí, kterým nejsou věci kolem sebe lhostejné.

Vedení Města Ronova n. D. se tedy obrací tímto na veřejnost s žádostí o podporu pořízení výše uvedené sochy pomocí veřejné sbírky. Přispět se dá formou převodu na transparentní účet vedený u Komerční banky či pomocí QR kódu, viz: https://www.ronovnd.cz/mesto/rekonstrukce-a-vystavba/probihajici-akce/sbirka-na-sochu-antonina-chittussiho/

        Číslo účtu u KB :  131-1380010247/0100 

Příspěvkem na tento transparentní účet dáváte souhlas se zveřejněním osobních údajů.

K dispozici budou již dříve osvědčené pokladničky umístěné v městské knihovně, prodejně Jednoty COOP, prodejně RABBIT na náměstí a v kavárně Staré časy. Sbírka bude realizována také během akcí pořádaných Městem Ronov. Věřme, že nejenom Ronováci výše uvedený záměr pochopí a podpoří. Inspirovat se můžeme na příkladu soch kolínského F. Kmocha, chrudimského J. Ressela a třeba bustou Antonína Chittussiho na budově základní školy na  čáslavském náměstí. (Zde Čáslavákům stačil pouze fakt, že zde chodil malíř do školy.)  Plastikou našeho nejznámějšího rodáka naše město získá pamětihodnost trvalé hodnoty určenou nejen dnešním současníkům, ale i dílo s dosahem do daleké budoucnosti.

Sochy, busty, pomníky a pamětní desky věnované významným osobnostem jsou rozesety po celé naší zemi. Jsou věnovány literátům a jiným umělcům, vědcům, hrdinům, v poslední době i sportovcům a také vojevůdcům a politikům. Právě v jejich případě se často vedou o jejich přínosu pro lidstvo dlouhé polemiky. Výše uvedené objekty mají osobnost, často rodáka města či obce, nejen připomínat, ale návštěvníkům i představit. Dokumentují také vztah obyvatel k vlastní historii, obecnou kulturnost současníků určité doby a hrdost na osobnost, díky které je lokalita známa široké veřejnosti.

Město Ronov nad Doubravou právě neoplývá historickými pamětihodnostmi. Přesto je naše město především v turistické sezóně cílem mnoha návštěvníků. Ti si mohou prohlédnout Nečasovu vilu projektovanou Františkem Bílkem, krásný barokní štít Kaplanky ve Svatokřížské ulici, kostel sv. Vavřince s nedalekými barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa a nyní opravovaný kostel sv. Kříže. Na domech jsou k vidění pamětní desky hudebního vědce Dobroslava Orla, novináře Karla Horkého a malíře Antonína Chittussiho. Právě posledně jmenovaný, jeden z nejvýznamnějších českých malířů krajinářů, je bezesporu nejznámějším ronovským rodákem. Ti, co Ronov při svém putování neminou, se často dotazují na Chittussiho údolí, malířův rodný dům i dnes bohužel již nefunkční Galerii A. Chittussiho.

Kolemjdoucí si budou moci premiérově vychutnat unikátní pohled na kulturní památku zářící v modrém hávu. Zároveň je to skvělá příležitost k pořízení atraktivních snímků, a to nejen pro profesionální fotografy. Na speciálním nasvícení budovy spolupracuje zlínský fotograf a výtvarník Josef Řezníček alias Jsf Abb. Z Gahurova prospektu mohou zájemci dále pokračovat na náměstí Míru k budově radnice, která bude také svítit v modrém tónu.

Samotný interiér Památníku je pro návštěvníky přístupný formou komentované prohlídky od úterý do neděle v čase 10:00-17:00 (včetně).

Ve středu 1. května budou navíc probíhat prvomájové komentované prohlídky s bezplatným vstupem. Z důvodu očekávaného zvýšeného zájmu je doporučena rezervace volných vstupenek na www.pamatnikbata.eu.

 
Lucie Tučková (1981), vedoucí Česko-francouzského kulturního centra Petrkov
Romanistka, věnuje se dlouhodobě česko-francouzským kulturním vztahům. Je mimo jiné autorkou monografie Suzanne Renaud/Petrkov 13 (Praha: Paseka, 2013). O tvorbě Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové napsala řadu odborných studií, uspořádala několik výstav a spolupracovala na rozhlasových pořadech.

Krajskými vítězi soutěže o titul Historické město roku 2023 byly vedle hlavního vítěze ještě Praha 1, Prachatice, Lomnice, Cheb, Moravské Budějovice, Jičín, Jablonec nad Nisou, Opava, Šternberk, Chrudim, Horažďovice, Kolín, Žatec a Uherské Hradiště. Cenu ministra pro místní rozvoj a odměnu 100 000,- korun obdržela města Jablonec nad Nisou a Moravské Budějovice.

Slavnostního ceremoniálu se za Ministerstvo kultury zúčastnil vrchní ředitel sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda, který poděkoval všem zúčastněným za obětavou a vytrvalou práci na poli památkové péče a připomněl, že finanční Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je druhým nejdéle fungujícím programem Ministerstva kultury v této oblasti, a jedná se o program velmi úspěšný. „Dnešní setkání je pokračováním již velmi úctyhodné tradice, jejímž cílem je zviditelnit obětavou a nesmírně prospěšnou práci mnoha lidí v celé České republice, kteří péči o naše kulturní dědictví považují za své poslání, či alespoň za velmi důležitou součást života společnosti. Pro budoucnost památek v naší zemi je dlouhodobě zásadní dobrá spolupráce lidí, kteří si jejich hodnoty uvědomují, ať již sedí na radnicích, v zastupitelstvech, pracují v institucích památkové péče, či fyzicky zachraňují památky jako kvalifikovaní stavaři a restaurátoři,“  uvedl ve svém projevu vrchní ředitel sekce kulturního dědictví MK Vlastislav Ouroda.

Obnova měst s městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou doznala za období fungování Programu regenerace (MPR a MPZ) obrovských změn. Tyto změny se neprojevují pouze ve vizuálním dojmu při návštěvě historických center, ale také na úrovni společenské a ekonomické. Za dobu své existence, tedy od roku 1993, vložil stát prostřednictvím tohoto programu do obnovy kulturních památek na území městských památkových rezervací a městských památkových zón přes 6,003 mld. Kč a podílel se tak na obnově více než 19 100 kulturních památek. Cena provedeného díla přesáhla 15,3 mld. Kč. 

Soutěž pořádá na základě Statutu udílení Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón společně Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón.

www.mkcr.cz

https://www.facebook.com/ministerstvokulturycr

https://twitter.com/minkultury?lang=cs

Petra Ernyei vyrůstala v hudebním prostředí, v osmnácti letech uskutečnila své první zahraniční angažmá v USA na jazzovém festivalu v Kalifornii, Sacramento. Její pěvecká cesta byla doposud jazzová (Originální Pražský Synkopický Orchestr, Pražský swingový orchestr, Petra Ernyei Quartet). Zásadní bylo setkání s potomky výjimečné osobnosti a přeživší holocaustu Doris Grozdanovičové. Petra byla oslovena, aby zazpívala na jejím pohřbu židovské písně a právě tam se zrodila myšlenka zabývat se židovskou hudbou více.

S programem Písně židovských autorů vystoupila Ernyeiová v synagogách po České republice v rámci projektu 10 hvězd. V červnu 2023 zazpívala na hudebním festivalu v Židovském centru ve Vancouveru v Kanadě. Roku 2020 vydala album To jsem já  věnované židovským autorům. Ve vVile Volman ji doprovodí špičkoví hudebníci - kytarista Adam Tvrdý, basista Petr Dvorský a akordeonista Aliaksandr Yasinski. V programu zazní i nová skladba, inspirovaná básněmi Ilse Weberové, komponovaná přímo pro festival Věčná naděje.

Ilse Weber byla básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice (11. 1. 1903 - 6. 10. 1944). S manželem a mladším synem byla roku 1942 odvlečena do Terezína, kde se starala o děti jako ošetřovatelka. Willi Weber byl roku 1944 zařazen do transportu do Osvětimi a Ilse Weber se synem šli dobrovolně s ním. Weber válku přežil, ale jeho žena a synek byli v říjnu 1944 zavražděni v plynové komoře.

Podzimní část festivalu zahájí v polovině září projekt Poslední terezínský trumpetista v podání dánského uskupení The Prince of Denmark Air Force Band. Půjde o hudebně-literární program přinášející příběh Paula Sandforta, mladého trumpetisty, který byl nucen část života pobývat v ghettu Terezín. Zazní hudba Hanse Krásy, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Anderse Koppola či Jacoba Gadeho.

V listopadu, ve spolupráci s projektem Kultura v srdci Prahy, uvede Věčná naděje komponovaný pořad klavírní hudby a mluveného slova věnovaný 100. výročí narození Franze Kafky. Pětivětý klavírní cyklus českého skladatele Petra Ebena Dopisy Mileně je psán na motivy Kafkových dopisů české spisovatelce a novinářce Mileně Jesenské. Program bude zahrnovat četbu dopisů a klavírní skladby Petra Ebena, doplněné skladbami českých autorů 20. století v podání přední klavíristky Terezie Fialové.

Letošní festivalový ročník vyvrcholí koncertem významného smyčcového kvarteta Fama Quartet a skladeb terezínských autorů v konotaci s českou poválečnou avantgardou, spolu s v pořadí 2.skladbou skladatelské soutěže. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti GoOut.

V květnu pořádáme následující tématicky dny:

• 1. květen se u muzejní hospůdky od 13 hodin bude stavět tradiční májka. To se ve skanzenu dělá zásadně ručně tzn. bez pomoci techniky. Ozdobený strom přiveze koňské spřežení na místo a kmen se pak mužskou silou staví. Pro potěšení návštěvníků bude vyhrávat dechovka z Nabburgu a kdo bude mít chuť, může si dopřát první májový taneček. Děti mohou následně vyrábět ve výtvarné dílničce motýlky z přírodních materiálů.
• 5. května pozveme všechny milovníky zahrádkaření na Jarní trh s pestrým sortimentem sazeniček, květin a nejrůznějších zahradních dekorací. Bude se zde konat kurz roubování, burza přebytků ze zahrádek a pro děti máme na programu vyrábění dárků pro maminky.
• 9. května se bude konat Divadelní den a ve skanzenu se představí hned několik souborů z Horní Falce. V kulise muzejních staveb uvidíte ukázky scének z nových repertoárů. Od hranic s ČR ze Schönsee to budou hry o pašerácích, z Oberviechtachu o legendárním Dr. Eisenbarthovi a z Neunburgu o husitských válkách.
• 19. května je mezinárodní Den muzeí. Pozveme návštěvníky na expedici do přírody a následně do našeho hostince s pivnicí pod širým nebem. Zdejší pivo a  speciality rozhodně stojí za to ochutnat!
•  20. května máme v Bavorsku svátek a navíc je Den mlýnů. Ve skanzenu je několik mlýnů na vodní pohon. Proto budou k dispozici naši průvodci, kteří podají informace v němčině o využití vodní energie v minulosti a o jejich výhodách a perspektivách v dnešní době.

Kromě těchto tématických dnů se budou v květnu konat také různé kurzy jako je mýdlovaření, kurz plstění, kovářský workshop, výtvarná dílna na mozaiky anebo oblíbený kurz sekání trávy kosou. Na kurzy se z důvodu omezeného počtu míst musí zájemci příhlásit. Ceny a podmínky jsou uvedené na našich webových stránkách.

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

K letošním jubilantům patří především skladatel Bedřich Smetana, od jehož narození 2. března uplynulo 200 let (1824–1884), ale také Antonín Dvořák (1841–1904), Leoš Janáček (1854–1928), Josef Suk (1874–1935) a mnozí další hudební velikáni.

V internetovém časopise Místní kultura v této souvislosti přinášíme řadu zpráv i článků.

Aktuálně rozhovor Ireny Kouškové se sbormistrem pěveckého sboru Čerchovan, který působí v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. Při příležitosti Roku české hudby se mu dostane té cti, že vystoupí jako jediný amatérský soubor v hlavním programu Festivalu Smetanova Litomyšl. Tento hudební svátek ve dnech 8. 6. až 7. 7. bude ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany.

https://www.mistnikultura.cz/amatersky-pevecky-sbor-cerchovan-z-domazlic-mezi-profesionalnimi-hudebniky-v-hlavnim-programu

První oblastí je další fáze digitalizace, která by měla umožnit strojovou výměnu informací o ochraně památkových rezervací, památkových zón nebo o vymezení ochranných pásem podle zákona o státní památkové péči mezi Ústředním seznamem kulturních památek ČR na jedné straně a Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a katastrem nemovitostí na straně druhé. S ohledem na postupující digitalizaci veřejné správy je důležité, aby se i památkové rezervace, památkové zóny a ochranná pásma podle zákona o státní památkové péči staly účelovými územními prvky a mohly být zapisovány do RÚIAN. Platné znění zákona o státní památkové péči vedení těchto předmětů ochrany v registru neumožňuje a je důležité, aby v rámci informovanosti veřejné správy a vzájemného zpřístupnění údajů byla zřetelná veřejnoprávní omezení, která dopadají na vlastníky nemovitostí nebo jiných územních jednotek. Novela zákona o památkové péči by měla platit od 1. 1. 2025.

Navrhovaná úprava je opakovaně podporována Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, který je správcem základního registru RÚIAN a rovněž byla projednána s Národním památkovým ústavem, příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, který vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky. „ Jsem rád, že se podařilo schválit ve třetím čtení změny zákona o státní památkové péči, které přesně zapadají do naší snahy zjednodušovat a zpřehledňovat služby pro občany a sdílet digitální data mezi agendami.  Zavedení evidence památkově chráněných území v základním registru povede k jejich sdílení celou veřejnou správou, umožní moderní způsob jejich aktualizace a zajistí jejich aktuálnost,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Druhou oblastí změny návrhu zákona o státní památkové péči je úprava regulace nakládání s archeologickými nálezy typicky učiněných při záchranných archeologických výzkumech, a to do doby jejich odevzdání kraji. Cílem novely v oblasti archeologie je především posílení práv kraje tak, aby mohl upravit požadavky na zpracování archeologických nálezů a dokumentace k nim a způsob jejich předání kraji. Podle nové úpravy by mohl kraj jako vlastník  archeologických nálezů svým nařízením upravit požadavky na zpracování a předání nálezů, tj. předpokládaný základní způsob ošetření movitých archeologických nálezů, způsob jejich evidence, obsahové náležitosti základní dokumentace o předávaných movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání informací o movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání movitých archeologických nálezů či územní obvody pro předávání movitých archeologických nálezů, pokud jménem kraje nebudou movité archeologické nálezy přebírány na jednom místě. Nově by kraj měl mít rovněž zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jeho území, resp. provádějících archeologické výzkumy na jeho území. Novela dále také upravuje možnost odnětí oprávnění k provádění archeologických výzkumů.

Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani opeře, stylizované středověké hudbě či spirituálu. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy českých lidových písní. Je to přesné? Když se ve vaší branži řekne Čerchovan, jaká pověst ho předchází?

Vámi uváděný výčet našich aktivit je poměrně přesný, procentuálně odhaduji, že duchovní hudbou se v uplynulých 10 letech zabýváme z 80 procent. Dlužno říci, že k duchovní hudbě řadím například i kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka. Jaké „jméno“ má náš sbor v hudební branži, mi nepřísluší hodnotit, ať posoudí jiní. Ale vzhledem k tomu, kam nás kdo (a s jakým repertoárem) zve, to snad nebude úplně špatné… (úsměv)

Jak vypadá pracovní život Čerchovanu? Můžete sbor blíže představit? Jakou má právní identitu? Z čeho financujete náklady na provoz? Zkoušení vedle civilního zaměstnání vyžaduje asi pevnou disciplínu… Kolik vystoupení v sezoně máte, jak často se scházíte? Jaké úspěchy jste si připsali? Jak jste se dostali na audienci k papeži do Vatikánu? Daří se sbor omlazovat? Je tradice sboru pro vás svazující nebo inspirující?

Čerchovan zkouší (až na drobné výjimky) jednou týdně. Protože máme několik kolegů studujících na vysoké škole, musíme zkoušet v pátek, nebo v neděli. Někomu se lépe hodí pátek, jinému neděle, proto pravidelně střídáme tyto dva dny. Zkouška trvá 2,5 hodiny včetně 15minutové pauzy. Čerchovan je obecně prospěšná společnost, náklady na běžný provoz hradíme především z každoroční dotace Města Domažlice, dále z členských příspěvků a někdy z honorářů za naše vystoupení. Počet vystoupení v rámci roku je proměnlivý, odhaduji, že se v průměru bude jednat asi o 10 koncertů ročně. Rozhodně však upřednostňujeme kvalitu (programu, spoluúčinkujících i našeho výkonu) před kvantitou.

Ano, určitá disciplína je ve sboru nezbytná – což (předpokládám) ostatně platí o každém oboru lidské činnosti… Hrdý jsem jen občas, když se mým „čerchovanským ovečkám“ opravdu povede nějaký mimořádný koncert nebo nějaká třeba jen malá část opravdu dobře zní. Obávám se, že o optimálním zvuku sboru mám celkem vyhraněnou představu, a snad i proto jsem opravdu spokojený jen málokdy, ale aspoň víme, na čem pracovat. Přiznávám, že více než 20 let jsem nebyl u svých sborů zvyklý na jakoukoli spolupráci s hlasovým pedagogem (a veškeré záležitosti – ať už technické problémy, nebo sborový zvuk jako takový jsem si řešil sám v rámci běžných zkoušek a jim předcházejících rozezpívání). V posledních letech však spolupracujeme s hlasovou pedagožkou Lucií Bínovou a tato cesta se velmi osvědčuje.

Do Vatikánu nás před lety jednoduše pozvali (dílu J. J. Ryby jsme se věnovali zdaleka nejen uváděním jeho České mše vánoční), toto pozvání jsme velmi rádi přijali a do Říma odletěli. Myslím, že nám zůstalo množství hezkých vzpomínek.

„Omlazování“ českých pěveckých sborů patří k mým velkým tématům již mnoho a mnoho let. A musím se přiznat, že je to spíše trauma než téma: Ačkoli sám nejsem soutěžní typ, sedám občas v porotách sborových soutěží a přehlídek. A slýchám zde vynikající dětské či mládežnické sbory. Prosím, ať mi kolegové sboristé odpustí, ale směrem k „dospěláckým“ sborům smíšeným však zeje v naší republice kvalitativní propast. Dlouhá léta se ptám sebe i kolegů sbormistrů, čím to je, a hlavně kudy z toho ven, ale žádné univerzální řešení nenalézám. Přitom je to ohromná škoda: Sbormistři dětských sborů vychovají (doslova vypiplají) výborné mladé zpěváky, kteří však s odchodem z dětského sboru v drtivé většině končí se sborovým zpěvem jako takovým, byť by se mnozí mohli tomuto oboru věnovat na profesionální bázi! A velmi nerad (avšak bohužel upřímně) dodávám, že naopak mnoho absolventů oboru zpěv na konzervatořích bývá pro profesionální sborový zpěv naprosto nepoužitelných…

V Domažlicích působí u dětských sborů již řadu let výtečná sbormistryně Jitka Svobodová, takže díky ní se i Čerchovan trochu omlazuje, ale přiznávám, že bych byl rád, kdyby k nám mladých přicházelo ještě podstatně více než dosud…    

Smetanovu Litomyšl tradičně uzavírá děkovná bohoslužba. Letos, v Roce české hudby, bude její hlavní hudební náplní provedení Slavnostní mše skutečského rodáka Václava Jana Tomáška (1774–1850), kterou komponoval v roce 1836 pro korunovaci českého krále Ferdinanda V. Hlavní celebrant bude Mons. Tomáš Halík. Čerchovan zde vystoupí společně s Kühnovým smíšeným sborem. Je vaše účast v programu dána tím, že jste dříve jako sbormistr toto těleso vedl? Bylo třeba přidat hlasy?

Zde si dovolím drobné (ale důležité) upřesnění: Čerchovan bude rozšířen o výpomoce z řad mých bývalých kolegů a přátel – sboristů především (avšak nejen) z Kühnova smíšeného sboru (nejedná se tedy oficiálně o Kühnův smíšený sbor). Ano, potřebovali jsme pro toto vystoupení početně posílit. V Kühnově smíšeném sboru jsem několik let měl tu čest zpívat jako sborista pod vedením legendárního Pavla Kühna, po čase jsem zde 10 let působil jako šéfsbormistr. Byla to krásná léta naplněná mnohdy skvělou hudbou a mnohdy s nejlepšími dirigenty světa, velmi rád na obě zmíněná období vzpomínám.

Jak výjimečné je pro Čerchovan účinkování v hlavním programu Smetanovy Litomyšle? Je to vaše premiéra? Jak se na vystoupení připravujete? Spolupracujete také s dalšími profesionálními tělesy či sólisty, a to nárazově nebo pravidelně?

Ano, pro Čerchovan se jedná o premiéru a výjimečnou příležitost. Dříve bych se obával možné trémy svých svěřenců, ale v posledních dvou dekádách jsme měli mnohokrát příležitost účinkovat s profesionálními orchestry a sólisty, takže jsem si celkem jistý, že nějaké „sevření hrdel“ nám v Litomyšli nehrozí. Z kdysi spíše nárazové spolupráce například s Plzeňskou filharmonií jsme v posledních letech plynule přešli k pravidelné součinnosti se Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních (často v čele s jejich šéfdirigentem Radkem Baborákem), příští rok nás čeká premiérová spolupráce s Karlovarským symfonickým orchestrem. Příprava na vystoupení závisí na tom, zda se bude jednat o uvedení díla z našeho repertoáru, nebo o nastudování nám dosud neznámé skladby. Ve druhém případě začínáme obvykle dělenými zkouškami – mám ve sboru dva šikovné kolegy sbormistry.

Vedl jste přes deset let jako hlavní sbormistr Kühnův smíšený sbor. V čem je práce s neprofesionálním sborem Čerchovan snazší a v čem náročnější? Zvažoval jste někdy návrat do profesionální sféry? Máte velké sbormistrovské sny splněny? Co by podle vás nemělo sbormistrovi chybět?

Práce v Čerchovanu je samozřejmě řádově pomalejší než například v „Kühňáku“. Také počet koncertů máme nesrovnatelně nižší. Ale zase se těšíme v Čerchovanu absolutní svobodě v tom, jaké závazky a kdy přijmeme.

Ano, přiznávám, že jsem po pár letech velmi vážně zvažoval návrat k profesionální sbormistrovské práci, ale nakonec jsem (ač s lítostí) musel sám sobě přiznat, že by to nebylo moudré. Nadále se tedy profesionálně věnuji už „jen“ restaurování varhan, což je krásná práce a hudbou se kochám (byť v malé míře) s Čerchovanem.

Sbormistrovské a sborácké sny? Nevím, jestli jsem kdy měl takové sny, ale zažil jsem Pavla Kühna, SOČR a Vladimíra Válka, Českou filharmonii, FOK a Serge Baudo, Izraelskou filharmonii a Zubina Mehtu, ČNSO a Libora Peška, většinu českých orchestrů, mnohokrát jsem připravoval sbor na Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, natáčeli jsme spoustu krásné muziky, mnohokrát jsem se potkal s Karlem Růžičkou, natáčel sbory pro Ennia Morriconeho, několikrát jsme uváděli Verdiho Requiem a Mahlerovu Osmou, zároveň jsem mohl nahlédnout do interpretace barokní hudby s Markem Štrynclem, atd. atd. Myslím, že na místě je spíš vděčnost, než nějaké další snění…

Za svou práci s Čerchovanem jste obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů Sbormistr junior. Kolik let vám bylo, když jste s Čerchovanem začínal? Nechtěl jste být původně profesionálním dirigentem?

Pamatuji si, že v Čerchovanu jsem už jako sbormistr slavil 18. narozeniny… Vždycky jsem chtěl být sbormistr, což se mi skoro zázrakem splnilo. Ale je pravda, že jsem vystudoval na Konzervatoři i na HAMU obor dirigování, protože samostatné sbormistrovství se na těchto školách nevyučovalo.

Jak konkrétně u vás vypadá letošní rok, respektive současná sezona? Co zajímavého vás ještě kromě vystoupení na Smetanově Litomyšli čeká?

Rok 2024 máme opravdu pestrý. Zde je krátký přehled: Antonín Dvořák: Svatební košile, Václav Jan Tomášek: Missa solemnis (a musím zmínit alespoň první část z fenomenálního Rejchova Te Deum), Josef Kuneš: Chodské oratorium O Markétě, Miloš Bok: Missa solemnis, Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem, Luboš Fišer: Vánoční koledy. Pro příští rok zatím víme o Dvořákově Te Deum a Beethovenově 9. symfonii.

Nejste „jenom“ sbormistr, ale také dirigent, varhaník, varhanář, zastupitel města Domažlice a radní. Živíte se jako varhanář. Ve své dílně v Domažlicích jste zrekonstruoval řadu barokních varhan z celého západočeského regionu. Dostal se vám do ruky nějaký mimořádně cenný kousek? V jaké roli nyní trávíte nejvíce času?

Zdaleka nejvíce času mi zabírají varhany. Těžko se vybírá jen jeden nástroj, který nám s kolegy prošel při restaurování rukama, ale mimořádný vztah mám k varhanám hřbitovního kostela svatého Mikuláše v Kašperských Horách (a vlastně k celému tomuto mimořádnému chrámu). Snažím se nenechat se trápit politikou, ale zatím se mi to nepříliš daří – podobně, jako se mi bohužel nevede být častěji s rodinou…

FB Pěvecký sbor Čerchovan

V Římě byla napsána nadčasová hudební díla, setkávaly se zde největší hudební osobnosti té doby a vznikly nové hudební žánry. Řím byl bezednou studnicí inspirace pro tvůrce barokních oper, oratorií a kantát, ať už se jedná o náměty čerpající z osudů skutečných historických postav antického či raně křesťanského Říma nebo o mytologické příběhy. Koncertní řada představí v podání souboru Collegium Marianum a jeho hostů díla skladatelů spojených s Římem jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. „Barokní Řím nepřestával fascinovat největší umělce své doby. Patřil k nim i Händel, který v Římě několik let žil a dokázal mistrně ovládnout italský styl. Podobně Jean-Philippe Rameau, hlavní představitel francouzské opery, byl hluboce ovlivněn italskou hudbou,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů.

Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal nedílnou součástí pražské kulturní scény. Je významnou platformou, na níž se setkávají špičkoví interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Za originální a objevnou dramaturgií stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Tematicky zaměřená dramaturgie a úzká návaznost na architektonické památky Prahy řadí cyklus k nejoriginálnějším hudebním projektům metropole. Koncerty se konají v sálech, které stylově i akusticky odpovídají charakteru uváděné hudby. Program cyklu nabízí známé i dosud málo uváděná hudební díla, a to v interpretaci na dobové nástroje. 

Lobkowiczký palác na Pražském hradě se 18. dubna promění v jeden z mnoha římských paláců, kterými zněla hudba barokních mistrů. Na rozdíl od jiných italských hudebních center neměla v Římě hlavní slovo veřejně přístupná opera; operní produkce byly dokonce opakovaně zakazovány. Namísto oper zde tedy kralovaly kantáty, serenaty a oratoria. Hudební život se navíc odehrával zejména v prostředí paláců významných šlechticů a církevních hodnostářů. Možnosti uplatnění v papežském městě lákaly do Říma ve druhé polovině 17. století hudebníky z celé Itálie. Již roku 1650 sem přijel Bernardo Pasquini, v roce 1672 Alessandro Scarlatti, v téže době zde zažíval skladatelské úspěchy také z Toskánska pocházející Alessandro Stradella. Roku 1709 jejich řady doplnil benátský rodák Antonio Caldara. Všichni tito autoři se zasloužili o rozvoj oratoria, hudební formy, která má svůj původ právě v římské chrámové praxi. Na koncertě zazní árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených v podání Hany Blažíkové za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Nejvýznamnější římští šlechtici pořádali ve svých sídlech jednou týdně veřejné koncerty zvané akademie, na nichž zněly nejnovější kusy v Římě působících mistrů. Mezi hlavní mecenáše patřila královna Kristina I. Švédská, od roku 1677 pořádal ve svém paláci akademie kardinál Benedetto Pamphili, deset let po něm se hudební produkce objevily i v paláci kardinála Pietra Ottoboniho. Na počátku 18. století pak převzali záštitu nad tamějším hudebním životem zejména polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a markýz (později kníže) Francesco Maria Ruspoli. V hudební salon markýze Ruspoliho či kardinála Ottoboniho se 21. května promění Tereziánský sál Břevnovského kláštera, aby v něm zazněla mistrovská díla jejich chráněnců Georga Friedricha Händela a Arcangella Corelliho. Program doplní tvorba jejich současníků Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho.  V precizním a zároveň hravém provedení představí publiku Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové sólové a triové sonáty v nejrůznějším obsazení včetně virtuózního flétnového koncertu na závěr.

Barokní Řím pak přitahoval hudebníky z různých částí Evropy, aby se zde osobně seznámili s taji italské hudby. Mezi ně patřil i Georg Friedrich Händel, který v Římě strávil na své studijní cestě přes dva roky a započal zde úspěšnou kariéru skladatele italské vokální hudby. Na Velikonoce 1708 zde bylo provedeno jeho nové oratorium La Resurrezione, a to přímo pod taktovkou slavného Corelliho. Ve své pozdější tvorbě, zejména pro londýnská divadla, pak Händel čerpal z bohaté osobní zkušenosti s italskou hudbou a právem ho můžeme nazvat jedním z nejvýznamnějších autorů italské opery seria. Árie a duety z jeho oper na koncertě doplní tvorba neméně úspěšného operního skladatele, tentokrát však ve francouzském prostředí, Jeana-Philippa Rameaua, který v mládí v Itálii krátce pobýval. S italskou hudbou se seznamoval zejména v rodné Francii, kde byl jedním z jejích propagátorů rodilý Neapolitánec Michele Mascitti. Barvitý italsko-francouzský program 20. června přednesou sopranistka Chantal Santon Jeffery a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům. S úspěchem koncertuje v zahraničí a má za sebou celou řadu mezinárodních produkcí.

Program jarní řady:

18. dubna 2024, 19 hodin
Lobkowiczký palác, Císařský sál, Jiřská 3, Praha 1

Il Pianto Amoroso
Árie z oratorií A. Caldary a A. Stradelly & kantáta L᾿Orfeo A. Scarlattiho

Hana Blažíková – soprán

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr

21. května 2024, 19 hodin
Břevnovský klášter, Tereziánský sál, Markétská 1, Praha 6

Apollón & Dionýsos
Triové sonáty A. Corelliho a G. F. Händela & flétnový koncert A. Scarlattiho

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – barokní housle

20. června 2024, 19 hodin
Strahovský klášter, Letní refektář, Strahovské nádvoří 1, Praha 1

Gloires Romaines

Árie, duety a taneční suity z oper G. F. Händela a J.-Ph. Rameaua

Chantal Santon Jeffery – soprán
Vojtěch Semerád – tenor

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr

Prodej vstupenek na podzimní řadu koncertů bude zahájen 2. října 2024.

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online přímo na www.baroknipodvecery.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit v pokladně, nebo zaplatit kartou online.

Pokladna na adrese GALERIE 1 ve Štěpánské 47, Praha 1, je otevřena každou středu od 10.00 do 18.00.

Systém slev a bonusů výrazně rozšiřuje program pro členy klubu Collegium! (podrobnosti na www.baroknipodvecery.cz).

Děti (7–15 let) sleva 20 % z ceny vstupenky

Studenti sleva 20 % z ceny vstupenky po předložení příslušného dokladu 

Senioři (63 let a více) sleva 10 % z ceny vstupenky po předložení příslušného dokladu

Držitelé průkazu ZTP (1 osoba) a ZTP-P (1 osoba s doprovodem) sleva 50 % z ceny vstupenky

Abonmá (3 koncerty): I. kat. 2040 Kč, II. kat. 1760 Kč

Abonmá lze zakoupit pouze v pokladně.

Seznam dalších předprodejních míst na www.colosseumticket.cz.

Pořadatel:

Collegium Marianum – Týnská škola

S laskavou finanční podporou:

hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky, městské části Praha 6, Francouzského institutu v Praze

Ve spolupráci:

městská část Praha 1, Galerie 1

Hlavní mediální partner:

Český rozhlas 3 Vltava

Partneři:

House of Lobkowicz, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, WD Lux, Tiskárna Flora

Mediální partneři:

Harmonie, Opera Plus, Klasika Plus, Propamátky, Místní kultura, Culturenet