OSTRAVA: Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště pro Moravskoslezský kraj pracuje od roku 2003 na úkolu "Oborový průzkum průmyslového dědictví. Hodnocení stavebního a technického fondu cukrovarů, pivovarů a sladoven na území Moravy".
Bere v úvahu specifické odlišnosti jednotlivých oborů průmyslového dědictví a umožňuje kvalifikované hodnocení dochovaného průmyslového fondu jednotlivých oborů na území Moravy. Ukončení úkolu je plánovano na letošní rok.
Takový titulek by mohla mít tisková zpráva Ministerstva kultury ČR ze dne 30. 1. 2008, která oznamuje, že památková inspekce MK, jako kontrolní orgán, navrhla 137 orgánům majících na starosti památkovou péči (magistrátům, úřadům obcí s rozšířenou působností ), aby přistoupily k uložení takových opatření, která povedou v jejich správních obvodech k odstranění nedostatků v péči o ohrožené kulturní památky. Tedy, nabádá je k usilovnějšímu plnění povinností a následně hodlá realizaci navržených opatření sledovat a souhrnným způsobem vyhodnotit.
Památková inspekce ministerstva kultury reagovala na seznam ohrožených nemovitých kulturních památek, který na svých webových stránkách zveřejnil Národní památkový ústav.
Seznam je zveřejněn na internetových stránkách NPÚ, a to po územních obvodech krajů a úřadů obcí s rozšířenou působností (http://monumnet.npu.cz/ohr/hledani.php). Ke každé položce seznamu je až na výjimky připojena stručná charakteristika stavebních závad, případně specifikace, které části předmětné nemovitosti se závada týká.
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Kromě stálé expozice v hlavní budově ve Smetanových sadech nabízí Slovácké muzeum výstavu Uherské Hradiště - město královské, která představuje UH jako významné královské město s bohatou a pestrou minulostí.
Akce, která je připravená k 750. výročí první písemné zmínky o městě, umožňuje nahlédnout do šerých hlubin pravěku, kdy se na místech pozdější pevnosti nacházely jen nehostinné bažiny. Připomene vzhled a důležitost místa za časů knížete Svatopluka a věrozvěstů Konstantina a Metoděje, poodkryje sváteční i všednodenní chvíle městské komunity.
Výstava potrvá až do 14. 9. 2008 a po celou dobu nabízí bohatý doprovodný program: Jednou měsíčně si mohou zájemci o dějiny města prohlédnout výstavu Uherské Hradiště – město královské spolu s komentovaným výkladem autorů výstavy, budou se konat besedy s promítáním historických videosnímků o Uherském Hradišti. Je rovněž připraven výukový program určený žákům základních a středních škol. Přímo ve výstavě se posluchači seznámí s významnými událostmi v dějinách Uherského Hradiště v 13.–18. století, významnými památkami i unikátními předměty z muzejních fondů. Výklad je přizpůsoben jejich věku a má propojení s předměty dějepis, vlastivěda, regionální výchova, ale také výtvarná výchova či tvůrčí psaní.
Program bude po dobu cca 80 minut veden odbornými pracovníky muzea, uskuteční se v dopoledních hodinách v termínech, které jsou zveřejněny rovněž na webových stránkách muzea: www.slovackemuzeum.cz. Je nutno si je předem rezervovat na e-mailové adrese: info@slovackemuzeum.cz.
O dalších krátkodobých výstavách a doprovodných akcích k nim se můžete informovat na http://www.slovackemuzeum.cz/ , na webových stránkách je možné shlédnou rovněž virtuální prohlídku expozic Slováckého muzea.
UHERSKÉ HRADIŠTĚ : Součástí výstavy Uherské Hradiště - město královské, pořádané k 750. výročí první písemné zmínky o městě, je i beseda , která se koná 21. 2. 2008 v 16 hodin. Je první částí výukového programu připraveného Slováckým muzeem v UH pro žáky základních a středních škol. Odpolední akce s názvem Uherské Hradiště – za branami středověkého města přímo ve výstavě posluchače seznámí s významnými událostmi v dějinách Uherského Hradiště v 13.–18. století, významnými památkami i unikátními předměty z muzejních fondů.
Na místě původního přemyslovského kastelánského hradu, zmiňovaného v Kosmově kronice již k roku 981, postupně vzniká archeopark, zaměřený na období vzniku českého státu v 10. - 13. století, s ukázkami opevnění, bydlení, řemeslnických dílen, kastelánským palácem, kostelem a návštěvnickým centrem.
Jde o první jihočeskou archeologickou památku prezentovanou metodou přímé rekonstrukce, doplněnou o prvky skanzenu na způsob open-air muzea. Všechny práce jsou prováděné dobovými technikami, tj. s ověřováním původních technologií, materiálů a nástrojů. V roce 2007 byl v rámci etapy I. dokončen první objekt, ukázka opevnění se strážní věží jako rozhlednou.
Investor: Město Netolice, Mírové náměstí 208, tel/fax – 388 324 201, www.archeopark-netolice.cz www.netolice.cz,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích www.ff.jcu.cz
Archeopark Netolice: rozvojový projekt česko-bavorské spolupráce - etapa I., byl financován s podporou Jihočeského kraje, MZ ČR - programu LEADER ČR a z prostředků EU v rámci programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA.
Středočeský kraj vydal Průvodce po industriální minulosti a technických památkách Středočeského kraje - v českém a anglickém jazyce přináší informace o osmdesáti unikátních stavbách - mostech, mlýnech, továrnách, hvězdárně atd. Texty doprovází snímky uměleckého fotografa Pavla Friče. Na brožuru o necelých sto stranách má v prvním čtvrtletí letošního roku navázat stejně zaměřená reprezentativní publikace.
Další publikace: Otisky času - Báňská činnost ve Středočeském kraji přibližuje historii těžby užitkových surovin a také zve do muzeí, která se této problematice věnují. V čele autorského kolektivu, tvořeného pracovníky muzeí, stál ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Text je opět v českém a anglickém jazyce a doprovází ho množství fotografií.
OLOMOUC: Dopravní podnik města Olomouce zahájil veřejnou sbírku na renovaci historického tramvajového vozu č. 223, který byl v roce 1996 prohlášen za movitou kulturní památku. Zájemci mohou přispět zasláním finanční částky - bude jim podle výše příspěvku poskytnuta čestná jízdenka na různé časové období. Další možností je nákup drobných předmětů atd.
CHEB: Radnice zřídila Nadační fond Historický Cheb, jehož hlavním posláním je oprava městských památek. Podnětem k jeho založení se stal dar čestného občana města Cheb Antona Harta ve výši 5 tisíc euro.
Město určilo čtyři priority – Kulturní centrum Františkán, poutní místo Maria Loreta, chebský hrad a věže kostela sv. Mikuláše.
V letošním roce má být zahájena rekonstrukce právě na kostele sv. Mikuláše - věže mají získat podobu, kterou měly před zničením v závěru 2. světové války. Práce si vyžádají podle studie kolem 8,5 milionů Kč. Jeden milion Kč se podařilo nadačnímu fondu získat v závěru minulého roku ze státního rozpočtu, při tzv. "porcování medvěda" v Parlamentu ČR. Veřejná sbírka vynesla cca 2,5 milionu Kč, 4 miliony vložilo v dřívějších letech město Cheb a nyní opět přispěje – tentokráte 1 milionem Kč.
Další památkou, která čeká na opravu je křížová cesta k poutnímu místu Maria Lorety ve Starém Hroznatově (místní část Chebu). Studie zahrnuje obnovu jednotlivých zastavení (z původních 30 jich má být obnoveno 29) i opravu povrchu cesty v délce 4 km. Podobný projekt má i Waldsasse v sousedním Německu. Opravy na naší straně si vyžádají kolem 47 milionů Kč, na německé straně, kde je křížová cesta lépe udržovaná, pouze cca 100 tisíc eur. Zrcadlový projekt má větší šanci získat další potřebné finance z evropských fondů.
ÚSTÍ NAD LABEM: V centru města se v průběhu posledních let mnoho staví a tak podzemí odkrývá postupně mnoho zajímavých nálezů. Ty je potřeba roztřídit, určit jejich stáří a také je odborně uložit. Pro tento účel byla v ústeckém muzeu nově zřízena archeologická laboratoř.
Ve středu města, na místě, kde roste palác Zdar se podařilo najít kosti mamutů a dalších zvířat z období středověku a mezi asi největší skvosty patří gotický portál ze čtrnáctého století, který se stane po dostavbě obchodního centra hlavní dominantou objektu. Další archeologické poklady se našly u kostela Nanebevzetí panny Marie, známého ústeckého kostela se šikmou věží. Byly tu objeveny základy středověkých domů, prostory, kde dříve bývaly zahrady a dvorky mezi domy. Z archeologických nálezů je možné sledovat osídlení až z dob pravěku.
Sedm partnerů (neziskových organizací, obcí a měst), mezi nimiž jsou Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou, Sdružení Splav, obce Deštné v Orlických horách a Skuhrov nad Bělou spolu s městem Rokytnice v Orlických horách, realizují za pomoci tzv. norských fondů projekt s názvem Krajina paměti. Jedná se o 21 konkrétních aktivit, mezi nimiž je dokončení skanzenu středověké vesnice v Uhřínově pod Deštnou, kam jen za loňský rok zavítalo 14 800 návštěvníků, z toho 4000 v organizovaných skupinách.
Cizinců bylo necelých 10 %. Středisko experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou začalo pracovat v roce 1992, oficiálně pak rok poté, registrováno bylo 1994, když předtím působilo pod hlavičkou Domu dětí a mládeže Rychnov nad Kněžnou. V tomto skanzenu, v němž je na ploše sedmi hektarů šest větších objektů a řada malých, postupně vznikly roubená i pletená zemnice, kovárna, hrnčířská dílna, keramické pece a pec metalurgická, kovárna, hospodářské přístřešky, stodola, kruhový přístřešek pro zvířata, nové velké oplocení pro ovce a kozy i sad. Zajímavé je, že tu mají pole na rozloze 300 metrů čtverečních, které loni poprvé místo rytí skoro hodinu orali hákem, taženým koněm; pro všechny to byl velice silný zážitek. Loni se v tomto skanzenu stavěla replika středověkého domu ze 13. století, vykopaného v lokalitě Bystřec u Vyškova, která byla letos dokončena. Letos se pozornost obrátí k tzv. dýmnému provozu za pomoci dýmníku, vymazaného hlínou (moderně bychom řekli digestoře) a malé pícce. Ta první replika je dvouprostorový jednoduchý nadzemní objekt s pilířovou konstrukcí, obytnou jizbou 4 x 3 metry a komorou 2 x 3 metry, dokládající cestu mezi jednoprostorovým a dvouprostorovým domem k tříprostorovému domu. „Po víc než šest let se tu v rámci mezinárodní výměnné studentské služby European Worldcamp Service (EWS) střídají dobrovolníci, mj. z Belgie, Francie, Německa a Turecka, Zakarpatské Ukrajiny a USA. Probíhal tu desetidenní česko-francouzsko-polsko-slovenský tábor pro 27 mladých lidí,“ dodal ředitel skanzenu Bohumír Dragoun, který se jednání také účastnil (na snímku s Kateřinou Holmovou z Euroregionu Glacensis). Muzeum archeologického experimentu, fungující od předloňských prázdnin v sousedství skanzenu středověké vesnice Villa Nova, vzniklo postupnou rekonstrukcí bývalé německé školy v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách. Tu má Villa Nova pronajatou na 30 let od obce za údržbu. Vybudování muzea po stavební stránce přišlo na 400 tisíc korun, sponzorsky se na něm podílel Královéhradecký kraj a na vytvoření expozice také japonská Tadešiho nadace. Ve třech přízemních místnostech muzea, na ploše 70 metrů čtverečních, kde byly vybudovány nové rozvody elektřiny, vody a ústřední topení, se návštěvníci názorně seznamují (mohou vyzkoušet) např. s tkaním na primitivním středověkém stavu či s mletím obilí pomocí primitivního mlýnského kamene. To vše zapadá do čtyřhodinového programu neformálního projektového vyučování Okno do minulosti, vhodného pro žáky 6. a 7. tříd základních škol a do něhož se ročně zapojuje víc než 3000 dětí. V programu si děti vyzkoušejí různé techniky a mj. sledují, jak vypadá vypalování v keramické peci, a dokonce si upečou placky. Připomeňme ještě úspěšnou rekonstrukci kolomazné pece na výrobu dehtu; šlo o dvouplášťovou kruhovitou stavbu o průměru 2 m a výšce 1,2 m, s vnitřním pláštěm z hliněné mazanice a vnějším z kamení. Tento experiment se uskutečnil ve spolupráci s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Památkovým ústavem archeologické péče středních Čech v Praze a Západočeským muzeem v Plzni. Z drobných staveb tu najdeme prostičký kruhový chlívek pro zimní ustájení koz s centrálním sloupem, do kterého se zapírají krokve a latě, postavený na základě paralely etnografických nálezů z Rumunska. Josef Krám
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Kromě stálé expozice v hlavní budově ve Smetanových sadech nabízí Slovácké muzeum výstavu Uherské Hradiště - město královské, která představuje UH jako významné královské město s bohatou a pestrou minulostí. 
Jde o první jihočeskou archeologickou památku prezentovanou metodou přímé rekonstrukce, doplněnou o prvky skanzenu na způsob open-air muzea. Všechny práce jsou prováděné dobovými technikami, tj. s ověřováním původních technologií, materiálů a nástrojů. V roce 2007 byl v rámci etapy I. dokončen první objekt, ukázka opevnění se strážní věží jako rozhlednou.
Sedm partnerů (neziskových organizací, obcí a měst), mezi nimiž jsou Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou, Sdružení Splav, obce Deštné v Orlických horách a Skuhrov nad Bělou spolu s městem Rokytnice v Orlických horách, realizují za pomoci tzv. norských fondů projekt s názvem Krajina paměti. Jedná se o 21 konkrétních aktivit, mezi nimiž je dokončení skanzenu středověké vesnice v Uhřínově pod Deštnou, kam jen za loňský rok zavítalo 14 800 návštěvníků, z toho 4000 v organizovaných skupinách. 
(na snímku s Kateřinou Holmovou z Euroregionu Glacensis). Muzeum archeologického experimentu, fungující od předloňských prázdnin v sousedství skanzenu středověké vesnice Villa Nova, vzniklo postupnou rekonstrukcí bývalé německé školy v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách. Tu má Villa Nova pronajatou na 30 let od obce za údržbu. Vybudování muzea po stavební stránce přišlo na 400 tisíc korun, sponzorsky se na něm podílel Královéhradecký kraj a na vytvoření expozice také japonská Tadešiho nadace. Ve třech přízemních místnostech muzea, na ploše 70 metrů čtverečních, kde byly vybudovány nové rozvody elektřiny, vody a ústřední topení, se návštěvníci názorně seznamují (mohou vyzkoušet) např. s tkaním na primitivním středověkém stavu či s mletím obilí pomocí primitivního mlýnského kamene. To vše zapadá do čtyřhodinového programu neformálního projektového vyučování Okno do minulosti, vhodného pro žáky 6. a 7. tříd základních škol a do něhož se ročně zapojuje víc než 3000 dětí. V programu si děti vyzkoušejí různé techniky a mj. sledují, jak vypadá vypalování v keramické peci, a dokonce si upečou placky. Připomeňme ještě úspěšnou rekonstrukci kolomazné pece na výrobu dehtu; šlo o dvouplášťovou kruhovitou stavbu o průměru 2 m a výšce 1,2 m, s vnitřním pláštěm z hliněné mazanice a vnějším z kamení. Tento experiment se uskutečnil ve spolupráci s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Památkovým ústavem archeologické péče středních Čech v Praze a Západočeským muzeem v Plzni. Z drobných staveb tu najdeme prostičký kruhový chlívek pro zimní ustájení koz s centrálním sloupem, do kterého se zapírají krokve a latě, postavený na základě paralely etnografických nálezů z Rumunska. Josef Krám 
