Instituce a kulturní zařízení

Z šestatřicátého ročníku festivalu Finále Plzeň si Česká televize odváží celkem sedm cen. Mezinárodní porota ocenila Zlatým ledňáčkem za nejlepší hraný nebo animovaný film koprodukční snímek Brutální vedro. Dalšího Zlatého ledňáčka, tentokrát v kategorii nejlepší seriálové tvorby, si odnesl třetí díl dobového seriálu Volha. „Standa Pekárek, hlavní postava naší minisérie Volha, by na festivalové ocenění pravděpodobně reagoval svým charakteristickým: Třesu šéfe, třesu! Za sebe děkuji porotě i organizátorům přehlídky české filmové, televizní a internetové audiovizuální tvorby,“ uvádí k ocenění kreativní producent seriálu Volha Josef Viewegh. Série při svém vysílání na začátku roku zasáhla více než 3 a půl milionu diváků ve skupině 15+.

Zvláštní uznání mezinárodní poroty si z Plzně odvezla komedie Bezva zuby na zásnuby nebo krátkometrážní drama Atestace. Cenu studentské poroty získalo drama Přišla v noci, dokument o době koronaviru Velké nic nebo také série Pět let, která byla původně uvedena jako web-only seriál. „Moc mě těší, že právě mladí porotci ocenili seriál s tak křehkým a důležitým tématem, jakým je sexuální konsent, neboť pro ně byl určen především. O jeho kvalitě a aktuálnosti svědčí velký divácký zájem nejen v iVysílání ČT, ale i při televizním uvedení,“ říká kreativní a výkonný producent ČT Matěj Stehlík k úspěchu seriálu Pět let, který si v iVysílání dosud spustilo 1,6 milionu diváků a stal se tak nejsledovanější ze všech web-only projektů od spuštění nového iVysílání v prosinci 2021.

Další čtyři ceny z Varšavy

Ocenění za svou tvorbu získala Česká televize také na třetím ročníku mezinárodního festivalu Heart of Europe, který představuje tu nejlepší tvorbu veřejnoprávních stanic ze střední a východní Evropy. V konkurenci osmi desítek přihlášených pořadů uspělo prvním místem v kategorii televizních filmů či seriálů drama Volha. Snímek Váleční reportéři o práci novinářů na frontové linii získal druhé místo v dokumentární kategorii a své ocenění si odnesl i dětský program České televize, který za sérii Tajemství pana M. získal druhé místo v sekci tvorby pro děti a mládež. Úspěch zaznamenala i hra webu Déčka Jak bylo ve škole, oceněná prvním místem v kategorii digital.

Oceněná seriálová tvorba České televize je k dispozici v iVysílání.

Přehled ocenění

Finále Plzeň

Soutěž celovečerních hraných nebo animovaných filmů / Zlatý ledňáček
Brutální vedro

Soutěž TV a internetových projektů v kategorii seriálová tvorba / Zlatý ledňáček
Volha, 3. díl

Soutěž TV a internetových projektů v kategorii film a minisérie / Zvláštní uznání mezinárodní poroty
Bezva zuby na zásnuby

Soutěž studentských krátkometrážních filmů / Zvláštní uznání mezinárodní poroty
Atestace

Soutěž celovečerních hraných nebo animovaných filmů / Cena studentské poroty ZČU
Přišla v noci

Soutěž dokumentárních filmů / Cena studentské poroty ZČU
Velké nic

Soutěž TV a internetových projektů v kategorii seriálová tvorba / Cena studentské poroty ZČU
Pět let, 1. díl

Heart of Europe

Celovečerní film a seriál / 1. místo
Volha

Dokument / 2. místo
Váleční reportéři

Tvorba pro děti a mládež / 2. místo
Tajemství pana M.

Digitální tvorba / 1. místo
Jak bylo ve škole

Tiskové oddělení České televize

Maker Faire propojuje zvídavé duše, inovátory a kreativní nadšence – ať už něco sami tvoří, nebo si vynálezy a pokusy jiných rádi vyzkoušejí. Festival určený pro celou rodinu prezentuje tvorbu tzv. makerů. Právě tak se nazývají všichni, kteří něco vytvářejí a pro něž je tvorba zážitkem, od fanoušků techniky a programování přes bastlíře a garážové kutily až po umělce, řemeslníky, designéry nebo třeba ty, kteří doma kvasí vlastní limonádu.

„Zveme vás do příjemného prostředí, kde se zaručeně pro něco nadchnete! Makeři jsou nadšení a vytváří okolo sebe atmosféru, do které je neskutečně snadné zapadnout – stačí být zvídavý a nechat se pohltit. Přijďte tvořit, bádat, stavět a hrát si. A pokud jste do světa makerů ještě nevkročili, nemusíte se ničeho bát, Maker Faire je festival, který tak trochu vítá chyby i selhání. Chceme každému dodat odvahu k tomu, aby začal objevovat a tvořit,“ vyzývá hlavní pořadatel Vojtěch Kolařík z organizace Make More.

Maker Faire Brno: Zlatý hřeb podzimní festivalové sezony

Vrcholem podzimních festivalů je dvoudenní Maker Faire v Brně, jenž své brány otevře o víkendu 21.–22. října. Pavilon A1 brněnského výstaviště zaplní více než stovka českých i zahraničních makerů a jejich stánků, workshopů a instalací. Na festivalu dostanou už tradičně prostor také vzdělávací projekty, například na téma vesmíru nebo využití AI a 3D tisku ve výuce.

Máte v hlavě zajímavý projekt a chcete svoji myšlenku uvést do praxe? Pak si brněnské makerské setkání nenechejte ujít. V rámci Maker Faire Brno se totiž uskuteční akcelerační workshop PrusaLab, jehož cílem je podpora tvůrců a inovací. Na workshopu jsou vítaní všichni, kteří mají nápad na projekt a rádi by slyšeli odbornou zpětnou vazbu. Účastníci získají cenné informace, neocenitelný feedback a také tipy pro další rozvoj či získání investic – vše zdarma. Stačí do 15. října poslat popis zamýšleného projektu na e-mail info@prusalab.cz. Nejlepší z nápadů nakonec organizátoři ocení tiskárnou Original Prusa i3 MK3S+.

Nadšenci do robotiky se můžou těšit na představení malého robotického psa Aimy z dílny Jakuba Hrachovského (Homemade Bastler) či texaského hudebního uskupení Ponytrap, v němž bubeníky nahrazují právě roboti – a to rovnou v rámci ohromující třímetrové instalace. Na své si přijdou také milovníci umění, a to díky americké výtvarnici Liz Melchor, která kombinuje umělecké vyjádření s programováním. Na jejím stánku si návštěvníci sami nakódují obrázek a posléze nechají speciálně upravený „pen plotter“, aby jej namaloval. Zajímavou podívanou pro malé i velké bude také vypouštění balónu, které má v plánu Český radioklub. Nepředvídatelnou cestu metrového balónu napuštěného héliem a vybaveného elektronikou a solárními panely bude možné sledovat online.

Festivaly Maker Faire poskytují prostor nejen ostříleným makerským matadorům, ale také začínajícím inovátorům do 18 let. Ty bude v Brně zastupovat Vojtěch Ambrozek s projektem Marble runs, jenž ukazuje, že účelem tvoření může být krom užitných věcí i „pouhá“ zábava. Na dráze mezi sebou závodí skleněné kuličky a ve hře je dokonce i výtah z LEGO kostiček. Která kulička se dostane do cíle jako první? Na to si můžou návštěvníci kromě nezbytného fandění i přátelsky vsadit.

Do třetice do Liberce, závěr sezony hostí Olomouc

Poslední tři podzimní makerská setkání odstartují v sobotu 7. října v Liberci. Festival sem zavítá potřetí, už tradičně do prostoru Lipo.ink. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet například pilotáž létajících robotů, kteří mávají křídly a připomínají tak hmyz a ptáky, drátování nebo tvorbu vlastních kulturních artefaktů na 3D tiskárně pod vedením Přírodovědecké fakulty UK. Na stáncích své projekty představí i místní makeři.

Rozloučení s letošními festivaly kreativity se uskuteční v sobotu 11. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc (pavilon A). Program nabídne zajímavou směsici témat, od 3D tisku přes robotiku až po ruční tvorbu vánočních ozdob. Honeywell Aerospace Olomouc, dlouhodobý partner olomouckého Maker Faire, představí senzoriku na IoT a využití AI při vyhodnocování vzorku termálních nástřiků. Přiveze také speciální kamion FabLab University, který slouží jako dílna vybavená laserovou řezačkou, 3D tiskem i řezacím plotrem.

„Máme obrovskou radost, že české festivaly Maker Faire s úspěchem míří do finále svojí šesté sezony. Nejenom, že se podařilo rozšířit Maker Faire do všech koutů republiky, ale neustále se snažíme zlepšovat také program a kvalitu festivalů. To ostatně dokazuje i hojná účast zahraničních makerů v Brně. Návštěvníci se tak můžou pokaždé těšit na něco nového, co ještě neviděli,“ doplňuje Vojtěch Kolařík.

Zakupte vstupenku v předprodeji a soutěžte o 3D tiskárnu

Všichni, kdo se chystají navštívit některý z podzimních festivalů, si můžou vstupenky zakoupit už nyní. Každý, kdo využije předprodeje do 20. října, navíc získá šanci vyhrát 3D tiskárnu Original Prusa MK4 od Prusa research 3D printers. Zájemci z řad makerů, kteří by rádi představili svůj projekt, mají stále možnost přihlásit se na brněnský Maker Faire (do 8. října) a také na Maker Faire v Olomouci (do 21. října).

Více informací o podzimních festivalech Maker Faire v Liberci, Brně a Olomouci, jejich programu a účastnících, najdete na www.makerfaire.cz.

O festivalu Maker Faire

Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu celým rodinám. Kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, design a vědu. Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř všechno si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. V České republice festivaly od roku 2018 pořádá organizace Make More. Sdružení kromě festivalu Maker Faire připravuje také celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025, konzultuje vznik otevřených dílen a FabLabů a věnuje se rozvoji české komunity makerů.

Film se už českým divákům představil na karlovarském festivalu, Letní filmové škole a nejnověji v soutěžní sekci festivalu Future Gate, kam dramaturgové vybrali ze stovek snímků natočených za poslední rok a půl šest nejzajímavějších.

Animovaná vize dystopické budoucnosti se odehrává v roce 2123, kdy lidstvu docházejí zdroje a jedinou možností, jak přežít, je nemilosrdné pravidlo. Každý člověk po dosažení padesátého roku odevzdá své tělo, a to se postupně promění ve strom. Když ale psycholog Stefan s hrůzou zjistí, že se jeho milovaná žena Nóra dobrovolně rozhodla věnovat své tělo předčasně, rozhodne se ji za každou cenu zachránit. Vydává se na dramatickou cestu za její spásou, která je oba zavede až k podstatě lidství a lásky.

Film je natočený kombinací 3D animace a rotoskopie, pomocí které vznikl i český snímek Alois Nebel. „Chtěli jsme, aby naše animované postavy vyjadřovaly i ta nejjemnější citová hnutí, což dokáží jen herci. Jsme přesvědčení, že technika rotoskopie (překreslování hrané akce) a náš umělecký přístup k vizuální estetice dovolí filmu ožít a zatraktivní ho pro široké publikum. Naše rotoskopická technika nevznikla pomocí počítačového softwaru, tým animátorů ji vytvářel ručně a opíral se přitom o tradiční 2D animaci. Je to velmi detailní, realistická animace, která uchovává emoce herců a zároveň v sobě nese vřelost ručně kreslené animace. Lokace White Plastic Sky jsou vytvořeny ve 3D a všechna pozadí mají realistickou texturu. Jsou totiž vytvořena s použitím velkého množství fotografií přírodních objektů a textur, které jsme v průběhu mnoha let nashromáždili. Použití fotografie se speciálním zabarvením a efekty (písek, déšť, prach apod.) vytváří úžasné prostředí, mísící pocit reality se silným uměleckým akcentem,“ vysvětlili proces tvorby režiséři Tibor Bánóczki a Sarolta Szabóová.

White Plastic Sky do kin přináší Asociace českých filmových klubů, jejíž programový ředitel Jan Jílek film poprvé zhlédl na Berlinale. Jeho první myšlenkou bylo, proč film není v hlavní soutěži. „Naprosto precizně vystavěný fikční svět roku 2123, svět po apokalypse, svět v krizi. Množství ostrých reakcí na současnou dobu (klimatická krize, aging, orbánovské Maďarsko apod.) a zároveň nádherně vyklenutý dramatický příběh o lásce (snad) zachraňující svět. Symbolická cesta od rozumu a technologie k emocím, srdci a přírodě... Suverénní žánrový mix, kde fungují prvky love story, road movie, sci-fi i neo-noiru. Adult animation a rotoskopie... Bánóczki a Szabóová nám předkládají komplexní film, který by se v kinech měl stát výjimečnou událostí...“

Důležité odkazy

České stránky: https://acfk.cz/film/white-plastic-sky/

Oficiální trailer: https://youtu.be/PhnElwc00o4

Rozhovor s tvůrci: https://youtu.be/E7Laryeb22o

FB: https://www.facebook.com/asociaceceskychfilmovychklubu

www.acfk.cz

www.lfs.cz

Tříaktovou operu Věc Makropulos napsal Leoš Janáček (1854–1928) na základě stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka v letech 1923–1925. Premiéra opery se uskutečnila v prosinci roku 1926 v Národním divadle v Brně za Janáčkovy účasti. V Národním divadle v Praze byla Věc Makropulos provedena poprvé v roce 1928. Zatímco Čapkovo drama je koncipováno jako komedie, Janáčkovo ztvárnění je příkladem tragického opusu. Hlavní hrdinka hry a opery, zpěvačka Emilie Marty, žije po užití zázračného elixíru mládí už 337 let. V Čapkově podání nikdy neumírá, Janáček ji však naopak nechává zemřít.

Pro operního pěvce Pavla Černocha, který se už od počátku své kariéry prosazuje na mezinárodní scéně, jde o další z řady úspěchů. Do pařížské Opéra Bastille se letos vrací po sedmé, v minulosti zde zazářil například jako Lenskij v inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina a s Jonasem Kaufmannem zde alternoval v titulní roli inscenace Verdiho Dona Carlose. Vedle účinkování v opeře Věc Makropulos jej v listopadu čeká premiéra další z Janáčkových oper Její pastorkyně v Lyric Opera of Chicago.

Více informací na www.pavelcernoch.cz a www.operaparis.fr.

Pavel Černoch patří k nejvyhledávanějším tenoristům současnosti. Kritici vyzdvihují hebkost, jemnost i tvárnost jeho hlasu a oceňují také jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako jsou Laca v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce či Cavaradossi v Pucciniho Tosce. Na mezinárodní scéně na sebe upozornil debutem v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2009 jako Števa v Její pastorkyni a od té doby je pravidelně zván do předních evropských a světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala v Miláně, newyorská Metropolitan Opera, Staatsoper Unter den Linden a Deutsche Oper v Berlíně, Staatsoper v Hamburku, Opernhaus Zurich, Královské divadlo La Monnaie v Bruselu, Opéra National v Paříži, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Královská opera v Covent Garden v Londýně či Theater and der Wien v rakouské metropoli.

Renomé si získal v rolích italského, francouzského a slovanského repertoáru, například jako Alfredo v La Traviatě, Gabriele Adorno v Simonu Boccanegrovi, Don Carlos, Rodolfo v Bohémě, Pinkerton v Madame Butterfly, Cavaradossi v Tosce, Don José v Carmen, Lenský v Evženu Oněginovi, Števa i Laca v Její pastorkyni, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Boris v Kátě Kabanové, Princ v Rusalce či Jeník v Prodané nevěstě a dalších.

Jako sólista vystupoval se špičkovými orchestry, jako jsou Birmingham Symphony Orchestra či Boston Philharmonic Orchestra, účinkoval na BBC Proms nebo na festivalech v Bregenz, Salcburku či v britském Glyndebourne. Mezi dirigenty, se kterými Pavel Černoch doposud spolupracoval, patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Jiří Bělohlávek nebo Jakub Hrůša.

Základy jeho celoživotního propojení s hudbou položilo účinkování v dětském sboru Kantiléna. Na brněnské JAMU vystudoval hudební management a za svým pěveckým snem odešel poté do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké dráhy se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem a učitelem.

„Právě hledání nových příjmů v oblastech, jako jsou filmová nebo divadelní hudba, přeshraniční a multioborové projekty nebo spolupráce s vývojáři či architekty, bude pro návštěvníky objevná a cenná. Dávno už neplatí, že příjmy umělců tvoří součet tantiémů a honorářů z živého vystupování. Do vícezdrojového mixu promlouvají nové platformy a rovněž nutná mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje Žaneta Vávrová ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov (VKCB), které je pořadatelem konference. Detailněji se na finanční možnosti umělců zaměří zástupci Ochranného svazu autorského (OSA) a právě norské organizace NOPA, která nabídne podnětné zkušenosti ze Skandinávie.

Obsahem je dvoudenní odborné setkání zaměřeno především (ale nikoliv výhradně) na aktéry z Královéhradeckého kraje. Zástupci Krajského úřadu se zaměří na vymezení hudby v rámci dlouhodobé kulturní strategie a soustředí se na možnosti podpory mladým i etablovaným hudebníkům. Cenné budou vstupy hlavních pořadatelů nadregionálních festivalů Brutal Assault a Rock for People. Fakt, že se konference soustředí na všechny žánry, dokládá účast uměleckého ředitele Jazz Fest Brno nebo Prague Sounds Viléma Spilky, který poukáže na potenciál v jazzu, vážné hudbě nebo crossoverových projektech.

Další aktivní mluvčí se budou věnovat tomu, jak mohou hudebníci/hudebnice uspět na domácí i zahraniční hudební scéně. Poučený vhled do přijímání tuzemských umělců nabídne Monika Klementová z platformy CzechSound, jež se zaměřuje na export talentových muzikantů do zahraničí. Podle ní jsou hlavním problémem upozaděný marketing a PR, které jsou však základem úspěchu u domácího i mezinárodního publika. Kampaně a cesty, jak uspět, nabídnou zástupci bookingové agentury Bum Bum Satori a Digiton Music Agency: prvně jmenovaná hledá pro hudebníky nové možnosti uplatnění a plánuje zahraniční turné, druhá se úspěšně věnuje kreativnímu marketingu a analýze dosahů plejády streamovacích a online platforem zaměřeným na současnou hudbu.

Jak si v současnosti stojí zkušení muzikanti a jak přijímají výzvy se soustavným technologickým pokrokem, přiblíží Martin Kratochvíl, známý jazzman a znalec prostředí hudebních vydavatelství. O potenciálu umělecky náročnějších žánrů budou hovořit i zástupkyně NOPA. Právě skandinávské země jsou ukázkovým příkladem toho, jakým přínosem jsou pro muzikanty mezinárodní spolupráce. Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví na Ministerstvu kultury ČR pak rozklíčuje možnosti finanční podpory pro podobné spolupráce a obecně umělecké záměry v oblasti hudby.

„Na konferenci nám jde nejen o praktické vzdělávání hudebníků, ale také o navázání nových spoluprací a představení toho, co se v posledních letech povedlo v Broumově a v celém Královéhradeckém kraji. V mnoha ohledech je zdejší region velmi progresivní a daří se zde i zdánlivě okrajovým nebo menšinovým žánrům. Budeme rádi, když se z letošního prvního ročníku konference stane tradice sledující vývoj a rozvoj pravidelně,“ uzavírá Žaneta Vávrová.

Konference bude probíhat v broumovském klášteře, a to v českém jazyce se simultánním tlumočením z/do angličtiny. Vstupné pro zájemce je pouze symbolické – 290 Kč. S ohledem na omezenou kapacitu je doporučeno včasné přihlášení přes formulář zde: https://forms.gle/99MAP4hJBs7qVGVd8

Projekt “Hortus Musicalis Broumov – rezidence, kulturní výměna, komunita” rozšiřuje nabídku Vzdělávacího a kulturního centra Broumov o nové programy, posiluje kapacitu instituce, včetně posílení spolupráce a kulturní výměny mezi Českou republikou a Norskem, a zároveň přispívá k rozvoji regionu a k posílení soudržnosti místní sociálně různorodé komunity. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP 2014–2021, z programu KULTURA. 

Ve čtvrtek 21. září se před tréninkovou kavárnou TA KAVÁRNA na Vyšehradě uskutečnila oslava 25. narozenin neziskové organizace Borůvka Praha o.p.s. a program byl opravdu bohatý. Dospělým zahrály kapely Lovesong Orchestra a Jiný Metro. Dětem udělaly radost nejen barevné balónky, ale i malování na obličej, výtvarné dílny, divadlo či bubbleshow. V TA KAVÁRNĚ byla také nainstalována prodejní výstava k charitativnímu kalendáři Jedinečnost, který si Borůvka Praha k výročí nadělila. Na akci samozřejmě nechyběl ani pravý narozeninový dort, který za zvuku fanfár rozkrojila sama ředitelka organizace, Lenka Nádvorníková.

„Lidem s postižením dle mého názoru nejvíce chybí rovný přístup, kdy je na ně nahlíženo jako na plnohodnotné lidi, kteří mají svá práva, ale také povinnosti. Diskriminace může být negativní, ale i pozitivní. Mohli bychom hovořit také o nedostatku finančních prostředků na osobní asistenci či pečovatelskou službu. V případě dostatku financí se zase můžeme bavit o nedostatku kapacit těchto služeb. Vždy se ale vlastně jen vracíme k tomu, že rovné příležitosti, ať už v péči o vlastní osobu, ve vzdělání nebo v práci jsou tím, co lidem s postižením nejvíce chybí k tomu, aby se mohli stát plnohodnotnými členy společnosti,“ říká právě Lenka Nádvorníková, ředitelka Borůvky Praha o.p.s.

Kromě komplexní podpory při začleňování se do běžného pracovního procesu poskytuje organizace Borůvka Praha o.p.s. lidem s postižením ještě další služby. Patří mezi ně sociální a psychologické poradenství, fyzioterapie a v neposlední řadě také workshopy pro firmy, které by chtěly lidi s postižením zaměstnávat, ale úplně nevědí, jak na to.

Co se za 25 let povedlo

Celá práce organizace začala už v roce 1998, kdy byl otevřen charitativní Obchůdek Borůvka na pražském Vyšehradě, který funguje dodnes. Zpočátku v něm šlo primárně o prodej výrobků z různých chráněných dílen. Obchůdek ale léty nabyl dalších rozměrů a v současné době funguje také jako tréninkové pracoviště, které má za cíl umožnit lidem s postižením získat základní pracovní návyky a vyzkoušet si zvládání pracovní zátěže srovnatelné se zaměstnáním v běžných podmínkách. Díky této možnosti se mohou lépe uplatnit na běžném trhu práce.

Společně s Obchůdkem vznikl také projekt Doprava a Osobní asistence do škol. Bezbariérová doprava za vzděláním funguje dodnes a ulehčuje každodenní život rodin s dětmi s handicapem. Postupem času se začala organizace více věnovat tématu zaměstnávání lidí s postižením, a tak v roce 2008 vznikl další pracovně-tréninkový prostor, kterým je TA KAVÁRNA. V roce 2013 Borůvka dala vzniknout stálým pracovním místům v rámci Dílny švadlen a dobročinného secondhandu Koloběh a v roce 2019 byla pro velký zájem otevřena druhá pobočka Koloběhu v pražských Nuslích.

„Volný vstup do krajských muzeí, galerií i hvězdáren každou první středu v měsíci jsme se rozhodli veřejnosti nabídnout především proto, abychom podpořili její kulturní vyžití v nelehkém období energetické krize. Cílem ale bylo také přilákat nové návštěvníky všech generací, zejména pak děti a seniory, kteří by jinak na výstavy nebo popularizační programy nezavítali, a ukázat jim přínos a vysokou úroveň těchto našich institucí. To se povedlo. Některé instituce pozorují celkově vyšší zájem a mnohé registrují příliv právě i nových návštěvníků. Aktuálně se proto budou soustředit na přípravu programů na příští rok, kterými by si tuto skupinu udržely, respektive dále ji rozšiřovaly, a zapojily ji do kulturního a populárně-vědeckého dění v našem kraji,“ vysvětlila náměstkyně Martina Berdychová odpovědná za oblast sociálních věcí, kultury a cestovního ruchu.

Například Galerie moderního umění v Hradci Králové sklízí řadu pozitivních ohlasů na tuto akci. Sleduje nárůst návštěvníků i mimo první středy v měsíci a rozšiřuje tak svou návštěvnickou základnu. Akce je nejvíce populární mezi seniory staršími 65 let, kteří mohou využívat bezplatného vstupu permanentně. Dále akci využívá také řada studentů, zpravidla z uměleckých škol, a také děti v rámci edukačních programů. Mezi návštěvníky však nechybějí ani ostatní dospělí i celé rodiny.

Také Regionální muzeum a galerie v Jičíně či Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou hodnotí akci pozitivně. Rychnovské muzeum, obdobně jako některé další krajské kulturní a vzdělávací instituce, zaznamenalo ve druhém čtvrtletí letošního roku díky všeobecnému nárůstu zájmu dokonce vyšší průměrnou návštěvnost ve dnech, kdy vstup volný není.

Návštěvníků, kteří využili volného vstupu o prvních středách v měsíci, bylo v první polovině letošního roku celkem 3 746.

Volný vstup každou první středu v měsíci nabízejí od loňského prosince přes dvě desítky poboček krajských institucí – muzeí, galerií či hvězdáren. Pro děti do 10 let a seniory starší 65 let platí volný vstup během otvírací doby nepřetržitě.

Seznam zapojených institucí:

1. Galerie moderního umění Hradec Králové
2. Galerie výtvarného umění v Náchodě
3. Hvězdárna v Úpici
4. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
5. Muzeum východních Čech v Hradci Králové
6. Muzeum války 1866
7. Regionální muzeum a galerie v Jičíně
8. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou
9. Památník Karla Plachetky v Rychnově nad Kněžnou
10. Muzeum krajky Vamberk
11. Sýpka – muzeum Orlických hor (Rokytnice v Orlických horách)
12. Synagoga – památník Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou
13. Muzeum Náchodska
14. Pevnost Dobrošov
15. Muzeum v klášteře v Polici nad Metují
16. Dřevěnka – stará škola v Polici nad Metují
17. Rodný domek A. Jiráska v Hronově
18. Čapkův mlýn – papírna v Hronově
19. Muzeum Aloise Jiráska v divadle v Hronově
20. Galerie „M“ ve Vrchlabí
21. Dům pod jasanem v Trutnově
22. Městské muzeum Loreta v Chlumci nad Cidlinou
23. Vlastivědné muzeum v Dobrušce
24. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
25. Vlastivědné muzeum v Železnici

Jiří Opěla se profesionálně věnoval produkční a manažerské práci od roku 1970. Začínal jako vedoucí divadelního Studia Kotva, kde měl možnost spolupracovat s řadou tehdejších známých herců a zpěváků (jsou mezi nimi jména jako např. Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Lasica a Satinský). Brzy nato se stal manažerem skupiny Country Beat Jiřího Brabce a zpěvačky Nadi Urbánkové a spolupracoval s dalšími umělci, např. Karlem Černochem, Pavlem Bobkem, Jiřím Hrzánem, Petrem Spáleným ad. Po období práce na volné noze se stal zaměstnancem Středočeského krajského kulturního střediska, kde se v roce 1979 setkal s Pavlem Šmokem a Pražským komorním baletem a od té doby se datovalo jeho spojení se souborem.

Produkoval zájezdy v tuzemsku i v zahraničí, v letech 1994–1998 a ještě 2001–2003 PKB vedl z pozice ředitele, ponechávaje však umělecké pole působnosti Pavlu Šmokovi. PKB mezitím vystřídal řadu provozovatelů, zřizovatelů a statusů, až byl v roce 2003 připojen ke Státní opeře Praha. Ale společná cesta s PKB se uzavírá až v roce 2010. Soubor je předán a prodán novým „majitelům“, Mgr. Ladislavě Jandové a JUDr. Ivanu Dunovskému. Jiří Opěla zůstal předsedou dozorčí rady Baletu Praha, o. p. s., provozovatele dnešního Pražského komorního baletu.

Za působení Jiřího Opěly v Pražském komorním baletu uskutečnilo 80 premiér, 1440 zájezdových představení (125 zahraničních) a 12 koprodukcí s Českou televizí. V roce 1993 založil produkční firmu Real International Arts Services, pod jejíž hlavičkou organizoval mezinárodní projekty a hostování souborů. K největším úspěchům patřil projekt Arcimboldo, kdy se podařilo přivézt do Prahy všechny tři soubory Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána ve Státní opeře, následně se podařilo pozvat samostatně ještě dvakrát NDT 2 a sedmkrát NDT 3. Po tři a půl roku zajišťoval J. Opěla činnost Baletu Státní opery Praha. V roce 2016 inicioval Jiří Opěla na festivalové přehlídce Česká taneční platforma vznik nové ceny, která byla několik let udílena manažerovi roku v oblasti tanečního umění.

Jiří Opěla zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým!

Včera ředitel tohoto veletrhu Juergen Boos oznámil, že se Česká republika stává jeho čestným hostem. Slavnostní podpis smlouvy dnes na Ministerstvu kultury stvrdil intenzivní práci, kterou Česká republika na tomto poli odvedla. Navázala tak na své mimořádně úspěšné hostování na knižním veletrhu v Lipsku 2019. 

Frankfurtský veletrh je největší svého druhu na světě a pozice čestného hosta zajišťuje vybrané zemi celoevropskou, možná rovnou globální pozornost roky před veletrhem i po něm. A nejen pro oblast literatury, ale i kultury a pro česká témata obecně.

Tomuto výsledku předcházela intenzivní příprava soutěžní knihy Bid Book, která představila předběžný koncept hostování včetně očekávaných cílů tohoto záměru, stejně jako český knižní a literární trh a rozpočet projektu. 

„Z dnešní zprávy mám upřímnou radost. Prezentace České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu je obrovskou příležitostí pro náš knižní průmysl i celý kulturní sektor. Je to nejenom šance představit světu vysokou kvalitu české literatury, ale je to také investice do budoucna. Děkuji všem, kteří se podíleli na tomto skvělém výsledku, kterým však práce nekončí, naopak. Velká část je teprve před námi, a já se na její výsledky moc těším,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. 

Tématem a klíčovou metaforou české prezentace na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026 je „Česká republika – země na pobřeží.“ Ta odkazuje k Williamu Shakespearovi, který země Koruny české ve své divadelní hře Zimní pohádka umístil na mořské pobřeží, a tím – řečeno se zmíněným Bid Bookem – vlastně naši zemi označil jako integrální součást světového oceánu literatury.

Juergen Boos, ředitel Frankfurtského knižního veletrhu, uvedl: „Velmi mě těší, že čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2026 bude Česká republika. Obzvlášť mě potěšilo motto české prezentace: Czechia – a country on the coast. Jedná se o maritimní popis pro vnitrozemskou středoevropskou zemi. To zaujme, to rozvíjí naši představivost, a to daleko více než jen literární motiv "Česko u moře". Těšíme se také na program, který představí současnou českou literaturu a její autorky a autory, např. tvorbu Radky Denemarkové, Jaroslava Rudiše nebo Kateřiny Tučkové. Kromě toho bude tématem programu kulturní a literární perspektiva země uprostřed střední Evropy.“

Frankfurtský knižní veletrh je největší svého druhu na světě a zemi prezentující se jako hlavní host je věnována velká pozornost, a to nejen v průběhu veletrhu, ale i během příprav. Stát se čestným hostem Frankfurter Buchmesse je tedy pro Českou republiku jednou z nejdůležitějších událostí na poli české literatury a kultury od jejího vzniku.

Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny řekl: „Zkušenosti z Lipska, praxe Českého literárního centra a živé vazby Moravské zemské knihovny v mezinárodním knižním průmyslu jsou základem, na kterém bylo možné připravovat kandidaturu České republiky. Skutečnost, že uspěla, je zprávou o tom, že český kulturní průmysl je dostatečně silný a může se ve Frankfurtu nad Mohanem představit.  Podmínkou úspěšné prezentace ale je, že všichni klíčoví aktéři české kulturní scény se do projektu aktivně zapojí. A to je jeden z našich nejbližších úkolů.“

Moravská zemská knihovna je Ministerstvem kultury ČR pověřena organizací české prezentace. 

Od prosince 2022 funguje jako poradní orgán ministra kultury dvaadvacetičlenná dramaturgická rada v čele s Moravskou zemskou knihovnu a její sekcí Českým literárním centrem, která bude v příštích měsících a letech formulovat v diskusi obsahy a cíle české prezentace na frankfurtském veletrhu. Rada je složena ze zástupců literárních, knižních a obecně kulturních institucí, a to státních, komerčních i nezávislých. V září letošního roku byl záměr prezentace oficiálně schválen vládou České republiky. Plánovaný rozpočet akce je 197 milionů Kč.

Na Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem obvykle přijíždí na 7 000 vystavovatelů, 100 zastoupených zemí, 10 000 novinářů, 300 000 hostů a jedna země v roli hlavního hosta. Účast na veletrhu má dopad nejenom na knižní průmysl a kulturní sektor, ale posiluje či pomáhá budovat mezinárodní politické i hospodářské vazby ve světovém kontextu. Obrovská mediální pozornost stimuluje pozitivní obraz dané země prostřednictvím kultury v mezinárodních vztazích. Účast na veletrhu je vysoce prestižní událostí; účastní se vrcholní politici, prezidenti i premiéři. 

Bidbook Frankfurt

Tschechien wird Ehrengast der Frankfurter Buchmesse 2026

„Máme radost, že se Úsvit představí divákům v Hradci Králové a věříme, že zde najde publikum, které po dlouhé době ocení český film, který patří na velké plátno. Úsvit vypráví velký filmový příběh ve výpravném hávu, kterému kino vyloženě sluší,“ zve producent a režisér filmu Úsvit Matěj Chlupáček.

Úsvit je druhým celovečerním filmem režiséra Matěje Chlupáčka, který je spolu s Majou Hamplovou také producentem snímku. Eliška Křenková v hlavní roli těhotné lékařky přijíždí v roce 1937, krátce před válkou, se svým manželem, ředitelem továrny, vystavět v Tatrách po vzoru Zlína pokrokové město Svit. Jejich plány ale naruší nález mrtvého těla novorozence v areálu fabriky. Helena kvůli bezpečí vlastního dítěte potřebuje zjistit, co se stalo, ale narazí na četné překážky, včetně svých vlastních předsudků…

Natáčelo se od května do září loňského roku v několika lokacích v České republice i na Slovensku – v Tatrách, u Lysé nad Labem, v Dřísech nebo právě ve Zlíně. Město Svit, kde se film odehrává, pak vzniklo unikátním způsobem v kombinaci reálných záběrů, nákladných dekorací a modelu celého města v poměru 1:7. Vedle Elišky Křenkové v její dosud největší filmové roli si zahráli Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Richard Langdon, Jan Jackuliak ad. Rozpočet filmu Úsvit dosáhl téměř 90 milionů korun.

Úsvit – tvůrci

Scénář: Miro Šifra

Režie: Matěj Chlupáček

Hrají: Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Richard Langdon ad.

Producenti: Maja Hamplová, Matěj Chlupáček / Barletta

Koproducent SK: Rasťo Šesták, Peter Bebjak / D.N.A. Production

Kamera: Martin Douba

Architekt: Henrich Boráros

Hudba: Simon Goff

Střih: Pavel Hrdlička

Zvuk: Pavel Rejholec, Peter Hilčanský

Casting: Maja Hamplová

Produkční společnost: BARLETTA

Koproducenti: D.N.A. Production, Česká televize, innogy, RTVS, Bontonfilm

Film podpořili: Státní fond kinematografie, Audiovizuálny Fond, Zlínský kraj, Creative Europe MEDIA

Kino-distribuce v České republice a na Slovensku: Bontonfilm

Mezinárodní sales a festivaly: LevelK

Odkaz na trailer: Úsvit (2023) - HD TRAILER - YouTube

Odkaz na Film o filmu Úsvit: https://www.youtube.com/watch?v=qKrzYYxkRdc