Instituce a kulturní zařízení

„Debata v Olomouci jasně ukázala, že téma významu kultury obecně i problematika provozu orchestrů i dalších uměleckých souborů vyžaduje erudovaný a komplexní pohled z různých stran a odborností. Je důležité, že se touto akcí podařilo vytrhnout aktuální olomoucké téma z prizmatu lokálních aktérů do roviny celospolečenské a do značné míry nadregionální. Je zřejmé, že bez zásadních debat a jasné definice elementárních pilířů, na kterých by jakákoliv zřizovaná kulturní instituce měla stavět a fungovat, nelze zodpovědně přijímat žádná strategická a nezvratná politická rozhodnutí. Debata jasně ukázala, že otázky, jako je zejména očekávaná funkce, poslání a role dané instituce v rámci místa svého působiště atd., není možné přeskočit či vynechat. Jsem ráda, že naše asociace právě otevřením těchto pohledů mohla přispět i do lokální olomoucké debaty.“ uvádí k výstupům z panelové diskuse Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS).

Celá debata byla zaznamenávána a je veřejně k dispozici na YouTube kanále ASOPS pod TÍMTO ODKAZEM (https://www.youtube.com/watch?v=7sm--X42Kfk).

Zahájení festivalu

Ve středu 18. října večer festival odstartuje několika speciálními warm-up projekcemi. Bude mezi nimi i legendární film Haralda Reinla Poklad na Stříbrném jezeře, který se bude promítat z archivní 35mm filmové kopie. Po něm bude následovat česká premiéra francouzského dokumentu o novodobých cestovatelích na koních V sedle - Jízda Kyrgyzstánem, který přijede představit režisér Quentin Boëhm.

Slavnostní zahájení festivalu pak proběhne ve čtvrtek 19. října. Uvede jej film Cesty, který přibližuje proslulou inscenaci pražského souboru Cirk La Putyka. Divákům jej přiblíží režisér Rostislav Novák ml. a produkční projektu Pavel Uhřík.

Film & živá hudba: Frigo na mašině

Kromě nejnovějších filmů žánru road movie festival do programu každoročně zařazuje také retrospektivní projekce. Diváci tak mají příležitost na velkém plátně zhlédnout zásadní snímky žánru od českých i světových tvůrců. „Tentokrát se na hodinu a půl vrátíme dokonce o skoro 100 let zpátky, do éry němých grotesek,” prozrazuje umělecký ředitel festivalu Ondřej Bíba. V pátek 20. října od 20 hodin festival promítne tu vůbec nejstarší road movie letošního programu, legendární film Frigo na mašině z roku 1926 s Busterem Keatonem v hlavní roli. “Zvuk k filmu ale bude naprosto současný. Ke slavné němé road movie odehraje přímo v kinosále svůj živý set hudebník Hjörtur,” dodává Ondřej Bíba.

Na projekci naváže koncert v kavárně DEPO2015. Kromě Hjörtura se návštěvníci festivalu mohou těšit také na koncert zpěvačky Evah (19. října od 21:50) nebo na afterparty s DJs v plzeňském klubu MōōVEMENT. Celý doprovodný program je zdarma.

Film & brunch: Sisu

Sobotní program v 10 hodin dopoledne zahájí speciální projekce Film & Brunch. „Při sledování strhujícího finského dramatu Sisu se diváci budou moci uklidnit snídaní, kterou budeme servírovat přímo v sále,” zve všechny fanoušky tarantinovského stylu a zároveň dlouhých víkendových snídaní výkonný ředitel festivalu Václav Martinovský.

Česká stopa

Se zahraniční produkcí se v Plzni poměří i několik českých road movies, včetně těch od studentů FAMU. Ve čtvrtek 19. října festival uvede tematický blok krátkých filmů Na čtyřech kolech, mezi nimiž bude český film auto.au.rum. Představí jej režisér Lukáš Valíšek. Z pátečního programu si diváci mohou vybrat například dokument Láska pod kapotou režiséra Mira Rema. A český zástupce bude také v sobotním programu: „Do provokativního programového bloku Road Strikes Back jsme zařadili film Serpentis režisérky Sarah Lomenové, který si letos odnesl cenu pro nejlepší krátký film z festivalu ELBE DOCK,” popisuje Ondřej Bíba. „Po něm bude následovat krátký film Turtle Head britského režiséra Allana Dransfielda, vítěze Ceny diváků pro nejlepší krátkometrážní road movie 5. ročníku International Road Movie Festivalu. Také on do Plzně dorazí osobně,” dodává Bíba.

Více informací a kompletní program 6. ročníku jsou k dispozici na webu festivalu, kde probíhá také předprodej akreditací. Akreditace na celý 4denní festival stojí v předprodeji 400 Kč, pro studenty 200 Kč, koupit si lze také vstupenky na jednotlivé dny. Na místě budou k dispozici také vstupenky na jednotlivé filmy (za 100 Kč).

International Road Movie Festival se koná díky podpoře města Plzně, Plzeňského kraje, Západočeské univerzity v Plzni, Ministerstva kultury ČR a dalších partnerů. Záštitu festivalu poskytl ministr kultury ČR Mgr. Martin Baxa a Mgr. Roman Zarzycký, primátor města Plzně.

6. Mezinárodní filmový festival road movie

6th International Road Movie Festival

DEPO2015, Plzeň / 18.–21. října 2023

www.irmf.cz / Facebook / Instagram

Věra Běhalová se narodila 31. července 1922 v Prostějově. Ve 40. a 50. letech 20. století čelila kvůli své činnosti perzekucím ze strany totalitních režimů. V druhé polovině 60. let se ocitla v Plzni, kde se začala intenzivně věnovat odkazu Adolfa Loose. Zaznamenávala vzpomínky pamětníků, a navázala také korespondenci s Loosovými bývalými spolupracovníky, klienty a přáteli. S mravenčí pečlivostí a oddaností se pustila do pátrání po všech stopách, které po Loosovi v Plzni zůstaly.

Po emigraci do Vídně v roce 1968 svého bádání nezanechala. Stále se věnovala Loosovu dílu a pokračovala v jeho studiu. V lednu 2010 Věra Běhalová odešla z tohoto světa, ale její dědictví a vášeň pro architekturu zůstaly živé. „Věru Běhalovou jsem měla tu čest poznat osobně po dokončení obnovy a restaurování Müllerovy vily,“ říká vedoucí Centra památek moderní architektury MMP Maria Szadkowská. „Během nového průzkumu Loosova díla, který jsem prováděla společně s architektkou a teoretičkou architektury Leslie Van Duzer v letech 2003–2008, nám poskytovala cenné rady a informace, které se staly základními kameny nové výstavy a knihy Adolf Loos – dílo v českých zemích,“ dodává kurátorka výstavy věnované osobnosti, která se navržením řady Loosových interiérů v Plzni za kulturní památky zasloužila o jejich záchranu před zničením.

Věra Běhalová. Ušlechtilost a síla v křehké kráse.

Slovy Marie Szadkowské, vedoucí Centra památek moderní architektury MMP

Věra Běhalová, narozená 31. července 1922 v malebném Prostějově, přišla na svět do zámožné měšťanské rodiny, která jí poskytla základní oporu a prostor pro její vzletné aspirace. Ve svém rodném městě absolvovala dívčí reálné gymnázium, kde se jí osudným stalo setkání s učitelem matematiky, moudrým průvodcem uměním a architekturou Jaroslavem Pacákem. Jeho vášnivé vyprávění o umění a historických památkách vtiskly Věřinu životu zcela nový směr. Stalo se zřejmým, že její cesta k dějinám umění je ta pravá, na niž se má vydat. 

Avšak osud měl jiné plány, a tak byla Věra Běhalová nucena své umělecké ambice odložit na dobu poválečnou. Místo toho se ponořila do studia cizích jazyků a po válce našla svou cestu k práci pro švýcarský Červený kříž. To však bylo pouze přechodné období, které ji směřovalo k naplnění jejích snů. Nakonec se mohla zapsat na Univerzitu Karlovu, aby studovala hudební vědu a dějiny výtvarného umění. 

Jejími učiteli a průvodci na této životní cestě byli významní historikové umění a architektury jako Antonín Matějček, Jan Květ, Jaroslav Pěšina, Jaromír Pečírka, spolu s filozofem Janem Patočkou a profesorkou Růženou Vackovou. Věra Běhalová se stala jedním z těch výjimečných studentů, kteří po válce oživili studium umění svým nadšením a vášní. 

Před rokem 1948 měla Věra Běhalová možnost strávit půlroční stáž na Universitá per gli stranieri v italské Perugii, což ještě více obohatilo její vědomosti a pohled na umění. Její život byl plný výzev a dobrodružství, ale nakonec se stala uznávanou osobností v oblasti kunsthistorie, zanechávající svůj nezměrný odkaz ve světě umění. 

Věra Běhalová je jednou z těch osobností české kulturní scény, jejíž osudy jsou pečlivě zdokumentovány především v policejních archívech. Díky pozornému bádání Kamila Rodana, historika Slezského zemského muzea v Opavě, máme dnes možnost seznámit se s životním příběhem Věry Běhalové, jejíž osud byl po roce 1948 dramaticky ovlivněn politickými událostmi. 

V 50. letech dvacátého století byla Věra Běhalová přísně vyšetřována a obviňována z vlasteneckých aktivit, šíření náboženské výchovy a zasílání špionážních zpráv do Vatikánu. Nakonec byla odsouzena k těžkému sedmiletému trestu za špionáž. Po náročném a krutém pobytu ve věznění v různých vězeňských zařízeních se vrátila do svého rodného Prostějova. Po krátkém zotavení se rozhodla znovu odejít do Prahy, kde se musela věnovat podružným pracím, protože cesta na vysokou školu byla pro ni definitivně uzavřena. 

Přesto stále projevovala trvalý zájem o výtvarné umění a architekturu a snažila se v tomto oboru aktivně působit. Pravděpodobně díky svému neúnavnému úsilí se jí podařilo získat místo památkářky na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, kde se od začátku 60. let minulého století věnovala průzkumu a evidenci díla světoznámého architekta Adolfa Loose, a to především v Plzni, kde Loos působil s přestávkami od roku 1907 do roku 1930. Stala se tak první historičkou, která se zasloužila o objev a zachování Loosových realizací v Plzni. S pečlivostí a oddaností zpracovala podrobnou fotodokumentaci interiérů a exteriérů Loosových děl včetně podrobného odborného popisu památek. Tyto evidenční karty jsou dodnes cenným pramenem informací o práci tohoto významného architekta u nás. 

Během svého průzkumu Věra Běhalová udržovala přímý kontakt s Bořivojem Kriegerbeckem, Loosovým asistentem a pomocníkem, který sepsal vzpomínky na svou spolupráci s Adolfem Loosem, které byly nedávno publikovány. Intenzivní kontakt mezi Bořivojem Kriegerbeckem a Věrou Běhalovou dokládá dochovaná korespondence, která je unikátním zdrojem informací o Loosových realizacích a jeho vztazích s klienty, řemeslníky, spolupracovníky a přáteli.  

Podle slov samotné Věry Běhalové bylo zkoumání a znovuobjevování Loosových prací jedním z nejšťastnějších období v jejím životě, avšak toto období bylo krutě přerušeno událostmi roku 1968. 

Tentokrát už Věra Běhalová nechtěla riskovat další pronásledování a vězení, a tak díky podpoře svých přátel opustila vlast a odjela do Rakouska. Ve Vídni se rozhodla studovat archeologii a dějiny umění. Své studium zakončila úspěšnou obhajobou disertační práce o jednom z Loosových děl, švýcarské vile Karma. V té době jí bylo 52 let, a tak stála na prahu své nové kariéry a nových výzev. Působila jako historička umění na vídeňské univerzitě, kde se zasloužila o propagaci českého moderního umění.  

Je autorkou mnoha článků a publikací o uměleckém řemesle, architektuře, a především statí věnujícím se dílu Adolfa Loose v českých zemích.  

Kontakt pro bližší informace

www.muzeumprahy.cz

Originální výtvarná část je dílem grafika Michala Boučka, texty pak Miroslava Šnaiberka. Výstava je rozčleněna do několika sektorů, od místnosti faktografické pro hodně zvídavé návštěvníky, přes čítárnu, až po hernu a kino. Zde může návštěvník zhlédnout například film z odhalení pomníku Staška a Olbrachta z roku 1960 nebo z první návštěvy Pavla Tigrida v Semilech v roce 1991. Unikátem je i zvukový záznam hlasu Ivana Olbrachta z roku 1946, který je jednou z pouze dvou nahrávek, na kterých je autentický hlas semilského rodáka zachován. Pro malé návštěvníky bude asi největším lákadla minibus, do kterého je možné se posadit a vytvořit si památeční fotografii s Olbrachtem, Staškem a Tigridem. Výstava je doplněna i zajímavými exponáty, jako jsou například stříbrné hodinky od Václava Klause Pavlu Tigridovi nebo Olbrachtova posmrtná maska.

Jak říká autor výstavy, ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk: „Přiznejme si upřímně, že osobnosti typu Olbracht a Tigrid většinu dnešních mladých lidí nikterak nezajímají. Chceme-li je obeznámit s historií, musíme hledat odlehčené a komunikačně přijatelné formy. A komiks má ten dar přinášet jednoduchou formou i složitější a závažnější témata. Komiksová podoba osudových křižovatek obou osobností nemá za cíl znevažovat, ale vtahovat do jejich příběhu. Uvidíme, jak se nám to povedlo!“

Miroslav Šnaiberk

ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p. o.

„Svět filmového průmyslu je živý organismus. Změny, které novela navrhuje, jsou velmi důležité právě proto, aby systém pobídek fungoval plynule, a v podobných situacích uvolní ruce Státnímu fondu kinematografie k podpoře dalších projektů domácí i zahraniční produkce,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

V systému filmových pobídek, které poskytuje Státní fond kinematografie, se v posledních letech registrovalo takové množství projektů, že již koncem roku 2021 byla výrazně překročena výše řádné dotace na filmové pobídky, a to i pro rok 2022. V současné době proto Státní fond kinematografie nemůže přijímat další žádosti o registraci pobídkových projektů. Dochází tak nejen k tomu, že nelze realizovat domácí projekty, ale situace odrazuje i další zahraniční produkce, které mají o výrobu děl v České republice zájem.

Navrhovaný zákon umožní Státnímu fondu kinematografie přijímat průběžně žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Po skončení stávky hollywoodských scénáristů a herců lze očekávat velmi rychlé obnovení prací na natáčení filmových a televizních projektů a navrhovaná právní úprava umožní Státnímu fondu kinematografie na uvedenou situaci ihned zareagovat, tedy pobídkový systém opět otevřít. Z toho důvodu je navrhováno i nabytí účinnosti zákona již patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předkladatelé navrhují, aby z důvodu časové naléhavosti Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Jde o návrh poslanců Martina Baxy, Jana Laciny, Kláry Kocmanové, Pavla Svobody, Jaroslavy Pokorné Jermanové, a Šimona Hellera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).

HEI - Dům evropských institutů je projekt realizovaný EUNIC Romania s podporou Německého kulturního centra v Temešváru, které je naším klíčovým lokálním partnerem.

O AUTOROVI

Roman Franc se narodil v roce 1983 v Brně. Obor fotografie vystudoval na Institutu umělecké fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde pokračuje v doktorském studiu. Franc pořádá a vede fotografické kurzy a workshopy pro soukromé i veřejné instituce s důrazem na inspirativní prostředí a zážitky. Jeho práce se nacházejí ve sbírkách Muzea výtvarných umění v Houstonu, Zillman Art Museum, Muzea moderního umění v Riu de Janeiru a Knihovny Kongresu ve Washingtonu, DC.

Mediální partneři: Daily Magazine, Ziua de Vest, Modernism.ro, Scena9, Curatorial.ro, Radio România Cultural, DW Română.

www.czechcentres.cz

„Zdá se, že bez energií se neobejdeme, i když nás to stojí čím dál víc. V rámci festivalu bychom se rádi podívali na zdroje energie, radosti a inspirace v našich životech. Vnímali různé umělecké žánry jako různé cesty pro odlišné cílové skupiny napříč generacemi a pokusili se s pomocí odborníků pojmenovat nezbytnost obnovování a udržování těchto zdrojů,“ řekla ředitelka festivalu Můj život s energií Marcela Mašínová.

Odbornými garanty letošního 12. ročníku jsou dlouholetý vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský a pediatrička MUDr. Pavla Koželuhová, která se specializuje na celostní medicínu, homeopatii a biorezonanční léčbu. S oběma garanty se uskuteční debaty – s Janem Rovenským 1. 11. v Moving Station na téma Energetická krize – strašák nebo realita? S MUDr. Pavlou Koželuhovou 14. 11. v Konferenzzimmer u Cafe Regner na téma Životní energie.

V rámci prologu a speciálního uvedení se na festivalu představí dvě inscenace režisérky Martiny Dobiášové. Školám je určený dopolední prolog - scénické čtení o volbě povolání Ty se neztratíš (16. 10.). Premiéru bude mít nová hra Měj se rád a dobře spi (22. 11.). Pramenem této inscenace je série rozhovorů s lidmi různých generací a z různého prostředí, které spojuje jedno: jsou ve svém životě spokojení a přišli na to, jak se svojí energií vyjít co nejlépe. Obě inscenace se odehrají na jevišti Moving Station.

Součástí festivalu Můj život s energií jsou i filmové projekce v Kině Beseda. Ve spolupráci s Filmovým klubem Plzeň se bude 24. 10. nejprve od 17 hodin promítat film Jana Svěráka Akumulátor 1 a večer pak od 19:30 americký film Syriana o zákulisí ropného byznysu.

Ani letos nebude chybět oblíbený pořad Čítání lidu, ve kterém budou členové Divadla MY číst ze svých oblíbených knih na téma „energie“. Akce se odehraje 7. 11. v Anděl music baru.

Festival Můj život s energií pořádá spolek PaNaMo díky laskavé podpoře partnerů, kterými jsou: Město Plzeň, Státní fond kultury ČR, Městský obvod Plzeň 3, Městský obvod Plzeň 4, Nadace 700 let města Plzně, Nadace Život umělce, Filmový klub Plzeň, Moving Station, Divadlo ALFA, Knihovna města Plzně a Anděl.

www.mujzivots.cz

www.panamo.cz

Významný duchovní projekt „Bolestné echo času“, který připomene lidský i umělecký odkaz Evy Sachs bude nyní završen koncertem Symfonického orchestru Pražské konzervatoře.

Milovníci hudby se mohou těšit na koncert, který prolomí ticho v kostele Sv. Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice ve čtvrtek 12. října 2023, v 17 hodin. Na programu bude mimo jiné i koncert pro housle a orchestr e-moll, op. 64 Felixe Mendelssohn-Bartholdyho, který provede vynikající německý houslista Mark Lewin pod mistrovskou taktovkou prof. Miriam Němcové.

Koncert „Bolestné echo času“, nad kterým převzal osobně záštitu prezident České republiky Petr Pavel, a který je podpořen „Česko-německým Fondem Budoucnosti“, proběhne v rámci dlouhodobé spolupráce Evropské nadace R.M.R. s psychiatrickou nemocnicí v rámci společného projektu „Jiné cesty“.

Hudební podívaná bude určena nejen pacientům nemocnice, ale i jejich hostům a pozvané veřejnosti. Jako projev díků za dosavadní spolupráci se nadace rozhodla jak účinkujícím koncertu, tak i publiku z řad pacientů a veřejnosti věnovat stejnojmennou nadační publikaci „Bolestné echo času“, a jeden z románů, vydaných ve spolupráci s nadací nakladatelstvím Euromedia.

Účelem večera je podpora secesního kostela a také připomínka této fascinující ženy, která byla uvězněna v Terezíně a zažila nejhrůznější tragédie v dějinách lidstva. Vstupné je dobrovolné, výtěžek z koncertu bude použit na rekonstrukci střechy kostela Sv. Václava

Letos pětasedmdesátiletý sólista zasvětil klavíru celý život. Na konzervatoř v americkém Westchesteru šel studovat již ve svých osmi letech a jako třináctiletý byl přijat na prestižní Juilliard School v New Yorku. Jeho repertoár je obrovský; v současnosti zahrnuje více než osmdesát klavírních koncertů. S Pražskými symfoniky pravidelně vystupuje od roku 1975. O jeho koncertě s FOK v roce 2018 napsal časopis Harmonie: „Technicky byl naprosto ‚nad věcí‘, jeho vláčné ruce s dlouhými prsty mnohdy jako by se ani nedotýkaly kláves. I nejnáročnější pasáže hrál s obdivuhodnou lehkostí a působil dojmem, že nemusí vynaložit vůbec žádnou námahu na to, aby se mu klavír rozezněl v plném lesku.“

Na programu orchestrálního koncertu 18. a 19. října je dále Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Dirigentka Alena Hron na pozvání k opětovnému setkání s Pražskými symfoniky reagovala slovy: „Mám velkou radost, že mohu navázat na spolupráci s orchestrem FOK z Pražského jara, tentokrát se zcela odlišným repertoárem. Bude to nové dobrodružství, moc se těším na celý zkouškový proces a na spolupráci s Garrickem Ohlssonem. Setkání s touto legendou v prostředí Beethovenova Pátého klavírního koncertu pro mě bude velkou inspirací, tím jsem si jistá. A k tomu Čajkovskij – moje srdeční záležitost!“

Cyklus Světová klavírní tvorba letos nabízí opravdu prvotřídní výběr sólistů: Po Garricku Ohlssonovi usedne za Steinway v Rudolfinu Ivo Kahánek, Yulianna Avdeeva, Fazil Say, klavírní duo Sivan Silver a Gil Garburg a nebude chybět ani posluchači oblíbený a s Pražskými symfoniky velmi spřízněný Lukáš Vondráček.

Koncerty se konají pod záštitou Velvyslanectví USA v Praze.

„Ohlsson se vrací k FOK, nejen k orchestru, ale i svým recitálem. Je to dobře, neboť každý jeho koncert je svátek, zvláště když v letošním roce slaví své 75. narozeniny. A kde jinde slavit, ve známém prostředí, kde jej orchestr FOK hostí od roku 1975! Rovněž dílo pro klavír a orchestr je nanejvýš slavnostní; Beethovenův Císařský koncert je pro Ohlssonovo mistrovství jako stvořený. Podobně jako Čajkovského Pátá pro citlivé i vášnivé ruce dirigentky Aleny Hron, která s Pražskými symfoniky letos úspěšně debutovala na Pražském jaru. Tím ovšem „Festival Ohlsson“ nekončí – pro jeho fanoušky vrcholí v sobotu 21. října sólovým recitálem v Rudolfinu! Jeho program symbolicky vypráví Ohlssonův příběh: vítězství v chopinovské soutěži v roce 1970, celoživotní zájem o Beethovena korunovaný nahrávkou všech jeho sonát, evropsko-americký původ, stejně jako u pozoruhodné skladatelky Ursuly Mamlok, a samozřejmě Schubertova Fantazie, věrná průvodkyně všech klavírních poutníků.“

GARRICK OHLSSON 18. a 19. října 2023 od 19:30, Obecní dům

LUDWIG VAN BEETHOVEN

Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ

Symfonie č. 5 e moll op. 64

Garrick OHLSSON | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Alena HRON | dirigentka

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/ohlsson

GARRICK OHLSSON – KLAVÍRNÍ RECITÁL 21. října 2023 od 19:30, Rudolfinum

LUDWIG VAN BEETHOVEN

Sonáta č. 6 F dur op. 10 č. 2

URSULA MAMLOK

2000 not

FRANZ SCHUBERT

Fantazie C dur op. 15 „Poutník“ D 760

FRYDERYK CHOPIN

Impromptu op. 36, Variace op. 12, Fantazie op. 49, Balada op. 23

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/ohlsson-klavirni-recital