Co se děje

Týden knihoven s Wikipedií 2020 je společný projekt spolku Wikimedia Česká republika a Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), který má za cíl v rámci Týdne knihoven 2020 (5.–11. října) vyzvat vás, knihovníky z celého Česka, abyste se zapojili do tvorby Wikipedie. Letošní ročník Týdne knihoven je věnován lokálnímu školství a jeho historii. Pokud se do mapování školství pustíte, proč výsledky své práce nesdílet co nejširšímu publiku a navíc trvale prostřednictvím Wikipedie? Více na - https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:T%C3%BDden_knihoven_s_Wikipedi%C3%AD.

Na jubilejní 10. ročník soutěže zavítalo do Broumova 27 soutěžících z České republiky a Polska. Výkony soutěžících hodnotily dvě poroty - hlavní porota ve složení Jan Simon, koncertní pianista, intendant Akademie klasické hudby a festivalu Dvořákova Praha, David Mareček, generální ředitel České filharmonie a pedagog Konzervatoře Brno, Milan Langer, koncertní pianista a vedoucí oddělení klávesových nástrojů Pražské konzervatoře, Eliška Novotná, koncertní pianistka a profesorka Ostravské univerzity a koncertní pianista a člen České filharmonie Václav Mácha. Poslední den soutěže doplnil porotu i její umělecký ředitel, pianista Ivo Kahánek. Studentskou porotu tvořily Jarmila Holcová, předsedkyně poroty, a Lucia Maloveská s Kristin Hütter.

Výsledky soutěže / hlavní porota:

1. kategorie (do 11 let):

1. místo – Adam Znamirovský
2. místo – Sofia Kotiuk
3. místo – Leon Koval
Čestné uznání – Pavel Pejchal, Bartosz Watroba, Zuzanna Wojdak, Natali Schejbalová, Martin Droppa

2. kategorie (12 – 13 let):

1. a 2. místo nebylo uděleno

3. místo – Jadwiga Czarnecka
Čestné uznání – Antoni Dakowski, Viktoria Kostina

3. kategorie (14 – 15 let):

1. místo nebylo uděleno
2. místo – Ema Adámková

3. místo – Klára Skalková

Čestné uznání  - Aleksandra Czajka

4. kategorie (16 – 17 let):

1. místo nebylo uděleno

2. místo – Eliška Vlčková
3. místo – Magdalena Koudelková
Čestné uznání – Diana Kvášová, Jan Filip Müller, Tereza Golombková, Stanislaw Oracz
 

Laureáti vybraných kategorií Adam Znamirovský, Ema Adámková, Magdalena Koudelková a Eliška Vlčková vystoupí v neděli 11. října v 19:30 v Sukově síni pražského Rudolfina na Slavnostním koncertu laureátů. Vstupné je dobrovolné, zájemci si mohou rezervovat svá místa na emailu tereza.kramplova@zapoklady.cz. Bližší informace o soutěži je možné nalézt na webu www.broumovskaklavesa.cz nebo na facebookovém profilu soutěže.

Broumovská klávesa je mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy ve věku do 17 let. Uměleckým ředitelem soutěže je klavírista Ivo Kahánek. V posledních čtyřech letech se soutěže účastnilo přes 230 soutěžících z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. Cílem Broumovské klávesy je pořádání soutěže pro děti a mládež s patřičnou odbornou platformou v široké mezinárodní působnosti. Celá idea se opírá o osvědčený systém dětského hudebního vzdělávání a dlouholetou tradici dětských soutěží v ČR. Mladí hudebníci mají nejen možnost vzájemné konfrontace na mezinárodní úrovni, ale také kontaktu se špičkovými osobnostmi českého i zahraničního klavírního umění a představiteli stěžejních hudebních institucí. Specifikem soutěže jsou ocenění pro vybrané laureáty čítající živá vystoupení na významných kulturních akcích.

Partnery Broumovské klávesy jsou: Ministerstvo kultury, Velvyslanectví Polské republiky, Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně, Festival Za poklady Broumovska, Královéhradecký kraj, město Broumov, firma Drnek Piana, Hobra-Školník a Agentura pro rozvoj Broumovska.

První klapka padla již 29. července loňského roku v italském městě Como. Takřka po roce se štáb s režisérem Petrem Václavem vrátil do Čech a na Moravu, aby zde pořídili další scény filmu, ve kterém postavu skladatele ztvární Vojtěch Dyk.

„Kvůli probíhající pandemii jsme museli filmování složitě několikrát posouvat a měnit plány. Ještě na konci května jsme neměli vůbec žádnou jistotu, kdy a jak bude možné v Itálii točit. Zdržela se i výroba kostýmů, která probíhala v Itálii, a kvůli striktním hygienickým opatřením se o několik týdnů protáhla. Hlavní ale je, že jsme znovu „v akci“ a dosud natočený materiál vypadá skvěle,“ říká producent Jan Macola.

V České republice se začalo filmovat 4. září v Klášteře sester premonstrátek v Doksanech, další scény jsou z pražských paláců Martinického, Colloredo – Mansfeld a prostor zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Nejsložitější a nejvýpravnější část českého natáčení, včetně komplikované kaskadérské scény, pak proběhla ve Stavovském divadle. Poté tvůrce čeká natáčení v regionech, v bývalém cisterciácském klášteře v Plasech, na zámku v Bučovicích a v brněnském Mahenově divadle. V polovině října bude následovat opětovný přesun do slunné Itálie.

„Pravidelné testování všech herců a celého štábu sice představuje zvýšené náklady a společně s nošením roušek i určité nepohodlí, všichni to ale zatím berou tak, že je to prostě daň za to, že mohou chodit do práce, která je baví a živí," dodává ještě Jan Macola.

Vedle Vojty Dyka se v hlavních rolích představí italské herečky Barbara Ronchi, Elena Radonicich a Lana Vlady. Ve vedlejších se pak diváci mohou těšit na Lenku Vlasákovou, Karla Rodena nebo Zdeňka Godlu. Ve snímku se objeví i operní hvězdy, jakými jsou Phillipe Jaroussky, Emöke Baráth, Raffaella Milanesi, Juan Sancho nebo Krystian Adam. Hudbu k filmu nahrál orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse.

Film Il Boemo vzniká za laskavé podpory Státního filmu kinematografie, Filmové nadace, Prague Film Fund, Plzeňského kraje, Jihomoravského filmového nadačního fondu, italského ministerstva kultury a Slovenského audiovizuálního fondu. Koproducenty filmu jsou Česká televize - TPS Kateřiny Ondřejkové, Libor Winkler a MagicLab.

Letošní čtvrtý ročník bienále byl specifický ve všech ohledech. Nejen virtuální prezentací děl, ale i prací odborné poroty. Ta se musela poprat s hodnocením soutěžních prací taktéž v online prostoru, protože tentokrát vůbec nebyly exponáty fyzicky k dispozici.

Mezi soutěžními pracemi bylo oproti předcházejícím ročníkům poměrně málo nábytku a textilní tvorby, zato daleko více výrobků ze skla a technických zařízení. Hojně byly zastoupeny střední školy.

Porota nakonec udělila deset cen.

Hlavní cenu Bienále získal Tomáš Skřívánek z VUT v Brně za exponát „Adventurer - design offroadového obytného karavanu pro dva“, autor zároveň dostane i Cenu ředitele Technického muzea v Brně.

Oceněna jsou také propracovaná technická zařízení, a to design nové Škodovky Pure-E od Petra Baďury z Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, který získal Cenu děkana Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a Cenu společnosti mmcité+, a velká technická zařízení, v tomto případě Frézovací centrum od Jana Stárka z ČVUT v Praze, který získal Cenu ředitele ústavu konstruování FSI VUT v Brně.

Cenu děkanky Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně dostane Pavla Pšenicová ze Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí za kolekci skla s názvem SMOKE. „Co letos překvapilo, bylo množství dobrých prací studentů středních škol. Zejména sklářské střední školy představily velmi kvalitní práce, a můžeme říct, že hrdě navazují na dlouhou tradici sklářství v českých zemích,“ uvedla děkanka Irena Armutidisová.

Veronika Valušková z Designskolen, Kolding v Dánsku, která soutěžila s domečkem pro divoké včely, získala Cenu společnosti Design Vision. „Zde je vidět, že design není jen o tvaru či estetické stránce, ale primárně o hlubší myšlence řešící i důležitá globální témata,“ zdůvodnil svůj výběr majitel společnosti Lukáš Chlíbek. „Projekt ‚Save the Bees, Save the Planet‘ má pomoci lidem uvědomit si, jak i divoké včely jsou nezbytné pro lidský život a jak snadno můžeme pomoci planetě a sami sobě, když jen umístíme pár včelích obydlí ve svém okolí,“ vysvětlila sama autorka.

Cenu rektorky Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě získal Pavol Soukal za svůj projekt kolébka UĽU, která má v sobě implantovaný monitorovací systém.

Společnost POPAI se rozhodla udělit cenu Petře Rudolfové z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za exponát „Němý sluha“, a to za autorčino velmi netradiční řešení. „Vychází z geometrie a skládá se ze dvou tvarově stejných kusů, které do sebe zapadají,“ podotkla sama autorka.

„Věřím, že si přehlídka díky online prostoru své diváky našla a hranice v tomto případě přestaly být překážkou. Doufám, že naše společná cesta bude jiná, než nám nabízí Woody Allen ve Vedlejších příznacích: ‚Více než kdy předtím v dějinách, stojí lidstvo na křižovatce. Jedna cesta vede k zoufalství a naprosté beznaději. Druhá k úplnému vyhynutí. Doufejme, že budeme, jako lidstvo dost moudří a vybereme si správně.‘ Troufáme si tvrdit, že chování společnosti v době korony bude zdrojem budoucích sociologických, kulturologických, kulturně-antropologických a dalších studií a že designové produkty budou logickým zhmotněním tohoto dění,“ řekla Hana Dvořáková, která stála u zrodu Bienále Design.S.

Speciální cenu Design za časů koronaviru si odnese Martin Krčma z VUT v Brně za svůj „Personifikovaný kompresní rámeček“. „Personalizovaná, opakovatelně použitelná pomůcka, která slouží ke zvýšení efektivity improvizovaných roušek. Rámeček si po nastavení ve webovém konfigurátoru může uživatel vytisknout na stolní 3D tiskárně,“ řekl autor.

Vyhlášení oceněných prací proběhlo 5. října 2020 v Technickém muzeu v Brně při příležitosti dernisáže online výstavy čtvrtého ročníku Mezinárodního bienále studentského designu DESIGN.S. S ohledem na současné podmínky se uskuteční dernisáž pouze formou uzavřeného setkání organizátorů a porotců.

Přehled oceněných prací: http://design-s.eu/oceneni_2020/

Kvůli druhé vlně pandemie koronaviru se opět výrazně omezil provoz kulturních institucí, to se také promítá do jejich samotné návštěvnosti. „Rozhodli jsme se do konce listopadu letošního roku umožnit vstup do galerie zdarma, abychom nalákali širokou veřejnost zpátky do galerie, kde si lidé mohou v klidu a v bezpečí odpočinout a načerpat pozitivní energii,“ vysvětluje ředitel galerie František Zachoval.

Pro zajištění bezpečnosti bude vstup do galerie umožněn pouze s rouškou či jinou ochranou dýchacích cest, u vstupu je příchozím k dispozici bezdotykový dávkovač dezinfekce. Díky aktuálně nízké návštěvnosti je nanejvýš pravděpodobné, že se lidé ve výstavních prostorách nepotkají s davy turistů. Proto se jedná o jedinečnou příležitost projít si výstavy naprosto v klidu, bez vyrušení.

Současně se za provozu po čtyřech letech obměňuje stálá expozice galerie. Druhé a třetí patro galerie tak bude do 26. listopadu 2020 pro veřejnost uzavřené. Navštívit je však stále možné foyer galerie, kde se nachází instalace Za kulisou od Dalibora Bači, první patro s výstavou Nekousavě kousati Vladimíra Preclíka a čtvrté patro, kde jsou umístěny dvě samostatné výstavy Jiřího Hilmara Nalézat ztracenou rovnováhu a Petra Stanického Jiný prostor.

Koncem listopadu galerie návštěvníkům představí novou podobu stálé expozice rozdělenou do dvou částí – Posledních padesát let, jejíž kurátorem je Tomáš Pospiszyl, a Minulé století – dvacet osobností, kterou kurátoruje Petra Příkazská.

Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. Od roku 2008 má galerie ve své správě další dva soubory uměleckých děl – sbírku Galerie Vladimíra Preclíka a Křížovou cestu – cyklus sochařských děl přístupný ve volné přírodě nedaleko Kuksu.

www.galeriehk.cz

„Kulturní a společenské akce jsme do jara považovali takřka za samozřejmost. Covid bohužel všechno změnil. Každý jsme rád za jakoukoliv možnost navštívit výstavu, kino či divadlo. Takovou příležitostí je i Mezinárodní festival moderní designu Designblok, nad kterým jsem jako starostka Prahy 5 s radostí přijala záštitu. Těší mne, že pořadatelé Designbloku zvolili pro letošní ročník právě naší městskou část, konkrétně pak Letohrádek Kinských a Klášter sv. Gabriela. Jsem přesvědčena, že oba prostory budou Designbloku 2020 důstojným domovem,“ říká starostka MČ Praha 5 Renáta Zajíčková.

Designblok tradičně uvádí tvorbu designérů a výrobců z celé Evropy, představuje novinky prestižních značek a prototypy mladých designérů a designérských studií. Hlavní výstavní prostory Designbloku tvoří Superstudio, Openstudio, Exteriér a Art House.

„Přehlídka rozsahu Designbloku představuje nemalé organizační starosti, včetně zajištění bezpečnosti vystavovaných exponátů. Praha 5 proto nabídla pořadatelům, že pomůže s hlídáním především expozice Art House, která najde svůj domov v Letohrádku Kinských, kde již řadu sídlí Národopisné muzeum Národního muzea,“ doplňuje starostka Zajíčková.

Art House je prostor pro expozice sběratelského designu, v rámci kterých budou v kurátorském výběru představeni čeští i zahraniční designéři a umělci. Vstup do Art House v Letohrádku Kinských bude pro návštěvníky po celou dobu festivalu zdarma.

„Mottem letošního ročníku Designbloku je vášeň. Umění bez vášně se dělat nedá. Aby umělec, třeba designer, vytvořil špičkové dílo, musí být pro něj zapálený. Stejně je to s péčí o kulturu, a to obzvláště v současné době, kdy je kulturní dění tolik zkoušené. Proto přeji všem, organizátorům i návštěvníkům, aby se letošní Designblok vydařil a my si ho náležitě vychutnali,“ uzavírá Renáta Zajíčková, starostka Prahy 5.

www.designblok.cz

Původně byl letošní ročník plánován na březen 2020. Dvanáct dní před jeho startem však přišlo vyhlášení nouzového stavu a festival musel být zrušen s nezodpovězenou otázkou, zda proběhne v náhradním termínu. Organizátoři se nakonec rozhodli, že jubilejní ročník chtějí oslavit společně s diváky a ohlásili nový termín v podzimních měsících. „Když ale minulý týden přišlo opět vyhlášení nouzového stavu a celá řada mimořádných opatření, a to pouhých 7 dní před slavnostním zahájením, přiznám se, že jsme chvíli váhali, zda bude v našich silách festival uspořádat,“ nechává hlavní koordinátorka festivalu Andrea Vernerová nahlédnout do zákulisí jeho pořádání. „Nicméně po rozhovorech v rámci týmu a po konzultaci s Krajskou hygienickou stanicí v Plzni jsme se shodli, že to nevzdáme a filmy plzeňským divákům nabídneme. Věříme, že nás v této pro kulturu těžké době podpoří,“ vysvětluje Vernerová, co vedlo k rozhodnutí pokračovat.

Zahájení proběhne 7. října na Moving Station od 17 hodin. Úvodním snímkem je dokument Město plné smogu, který plně vystihuje festivalové motto „až naprší a uschne“ odkazující na téma klimatické změny. Diváky zavede do Číny, dlouhodobě sužované smogem, kde na sebe naráží ochrana životního prostředí a ekonomika. Festivalové téma se prolíná i dalšími dokumenty. Hrdinky českého filmu Žal žen pociťují vážné obavy o budoucnost lidstva a planety s ohledem na dopady globální environmentální krize. Svébytná půda diváky pro změnu zavede mezi komunitu v subarktické Kanadě, která si i přes environmentální změny uchovává svou svobodu a styl a obstarává si nejzákladnější zemědělské produkty navzdory veškeré náročnosti.

Na své si přijdou i milovníci jiných než ekologických témat. Slovenský snímek Ztracený domov se odehrává v Iráku a představí dva jezídy, kteří přežili genocidu, a dva slovenské zdravotníky zachraňující lidské životy. Díky dokumentu Postiženi muzikou nahlédnou diváci do zákulisí kapely The Tap Tap. Pod pokličku sociálních sítí se podívá Lepší profil a o brutálních mafiánských praktikách na slovenské politické scéně 90. let pojednává film Skutok sa stal. Snímek Autoportrét reflektuje pro změnu aktuální téma poruch příjmu potravy. Kromě Moving Station mohou fanoušci zajít i do Polanovy síně Knihovny města Plzně. Tam jsou pro ně připraveny celkem 4 projekce. Zbytkové ženy o situaci neprovdaných žen kolem třicítky v Číně, Mám to v krvi o hledání malého chlapce vlastní identity mezi kulturou domorodých Austrálců, Provinční městečko E o silně rezonujícím odkazu Velké vlastenecké války v Rusku, nebo Země je modrá jako pomeranč o tom, jak je možné se vyrovnat s traumaty války, třeba té v ukrajinském Donbasu.

 „Doprovodný program jsme byli nuceni s ohledem na aktuální opatření téměř všechen zrušit, přesto však necháme návštěvníkům možnost nahlédnout do historie festivalu v Plzni prostřednictvím jednotlivých plakátů a vizuálů z předchozích let, které najdou v prostorách Moving Station. Na stejném místě nebude chybět ani výstava vítězných prací Teendesign 2019,“ doplňuje k doprovodnému programu Vernerová.

Nedílnou součástí i tentokrát budou debaty s hosty, které projekce již tradičně doplňují. Diváci se mohou těšit na zpěvačku skupiny The Tap Tap Janu Augustinovou, režisérku snímku Žal žen Andreu Culkovou, freight ridera Jana Glína nebo novinářku Kateřinu Procházkovou. Dorazí také producentka snímku Skutok sa stal Hana Blaha Šilarová nebo přednosta Psychiatrické kliniky FN Plzeň Jan Vevera. Ale hostů bude mnohem více, protože diskuse doprovázejí letos téměř každou projekci.

Festival můžete podpořit několika způsoby. V první řadě nákupem vstupenky, ať již na projekčních místech nebo v rámci předprodeje na www.goout.net. K dispozici jsou také výhodné akreditace 4+1 zdarma, které diváci seženou již nyní na pokladně v Moving Station nebo na infostánku během festivalu. Další možností je na stejném místě zakoupení originálních doplňků, jako jsou piny, placky nebo tašky. Úplnou novinkou jsou také trička s jedinečným plzeňským vizuálem, která budou k dispozici v limitovaném množství.

„Věříme, že letošní promítané dokumenty jsou natolik kvalitní a silné, že ve spojení s následnými debatami diváky zaujmou a přimějí k návštěvě i v této nelehké době,“ říká Vernerová závěrem.

https://www.jedensvet.cz/2020/plzen

„Byla to výzva, která mě zavedla do nových neprobádaných končin. Jako herce i jako člověka. Otázku, jak se dá připravit, jsem si kladl dlouho před natáčením a nevím, jestli jsem našel odpověď. Jsem typ, který často propadá pocitu, že se nepřipravil dost a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Postava Standy Láníka pro mě byla zatím skutečně nejkomplikovanějším setkáním. Zejména, co se morálních rozporů týče,“ říká představitel hlavní role Jan Cina. V třídílném dramatu ztvárnil mladého ambiciózního divadelníka, který by se rád dostal z ochotnického souboru, kde má úspěch zatím spíše v agitačních hrách, mezi profesionály. Možnosti jeho postupu jsou ale mizivé. Standa navíc skrývá velké tajemství, jenž může být traumatizujícím hendikepem i překvapivou cestou ke kariéře. „Jan Cina je inteligentní a velmi vnímavý herec. Nechtěli jsme pojmout jeho postavu jako hrdinu dané doby, ale takového, kterému by rozuměl současný člověk. Aby vlastně každý pochopil jeho motivaci,“ komentuje výběr režisér Peter Bebjak.

Sestru Standy si zahrála Jenovéfa Boková, která našla pro svou postavu inspiraci v rodině: „Roli Anežky jsem si pojmenovala ‚můj otec v sukni‘. Je rázná, výbušná, ale zároveň ryzí a hodná duše, pro kterou je rodina a spravedlnost na prvním místě. Tím mi je velmi blízká, i když čím jsem starší, tím víc se pokouším být víc nad věcí a nenechat se ve vypjatých situacích tolik strhnout emocemi.“ Kromě sourozenců Láníkových oslovil režisér pro práci na novém seriálu i dlouholeté spolupracovníky, kameramana Martina Žiarana, střihače Marka Kráľovského a herečky Emílii Vášáryovou a Elizavetu Maximovou: „V podstatě jsme casting dělat nemuseli, jen kamerové zkoušky, abychom si náš výběr potvrdili,“ doplňuje Bebjak.

Minisérie je situována do padesátých let. „Snažili jsme se zachovat atmosféru. První polovina třiapadesátého roku, kdy nejdřív zemřel Stalin, poté Gottwald a ke všemu místní komunisti chystali revizi takzvané monetární politiky, byla podle mého názoru první z festovních hřebíků do rakve lidově demokratického režimu v téhle zemi,“ popisuje autor námětu a scenárista Petr Bok a představitel řídícího důstojníka StB Jindřicha Korčáka, herec Martin Finger jej doplňuje: „Padesátá léta nejsou v našich dějinách samozřejmě jenom o zvěrstvech komunistů a estébáků, jakkoli se v dějepise zmiňuje především toto. Lidé žili i své obyčejné životy, které žijí a musí žít za každého režimu. Bez diskuze ale toto období spadá do temnějších etap našich dějin.“

Téměř dvouletá práce na projektu přinesla tvůrcům už i první úspěchy. Největší evropský festival televizních, rozhlasových a on-line pořadů Prix Europa zařadil Herce nominací v nejsledovanější kategorii TV Fiction po bok seriálů jako Geniální přítelkyně nebo Chalífát. „Je to má druhá a věřím, že ne poslední spolupráce s Peterem Bebjakem. Stejně jako v případě té první, z níž vzešel Český lev za nejlepší TV film a minisérii, i v Herci vystavujeme postavy velkým morálním zkouškám. Je to příběh záporné figury, ale nevyprávíme jej černobíle. Zajímají nás motivace Standova jednání, díky kterým jej pak dokážeme vlastně i pochopit. Každý z nás by asi chtěl být hrdina, ale může se stát, že si najednou uvědomíme, že jsme jen obyčejnými Láníky,“ dodává kreativní producentka České televize Kateřina Ondřejková.

Jednotlivé díly uvede Česká televize od 11. října vždy v neděli ve 20.10 na svém prvním programu. První část mohou vidět diváci v exkluzivní premiéře 4. a 5. října v iVysílání.

námět: Petr Bok // scénář: Petr Bok, Pavel Gotthard // režie: Peter Bebjak // kamera: Martin Žiaran // střih: Marek Kráľovský // architekt: Juraj Kuchárek // masky: Michaela Kicková // kostýmy: Ján Kocman // hudba: Juraj Dobrakov // zvuk: Klára Javoříková // producenti: Rasťo Šesták, Peter Bebjak, DNA Production // výkonná producentka ČT:  Jarmila Hoznauerová // výkonná producentka DNA Production:  Natália Rau Guzikiewiczová // výkonný producent RTVS:  Vladimír Buriánek // kreativní producentka ČT: Kateřina Ondřejková // producenti: Rasťo Šesták, Peter Bebjak, DNA Production // koproducent: Jana Kákošová, Rozhlas a televízia Slovenska // hrají: Jan Cina, Jenovéfa Boková, Martin Finger, Jan Nedbal, Adrian Jastraban, Luboš Veselý, Judit Bárdos, Pavel Batěk, Elizaveta Maximová, Emília Vášáryová a další

Ostrý proces přechodu na modernější standard vysílání zahrnující deset regionálních fází vypínání odstartovala Česká televize 27. listopadu loňského roku v Praze a ve středních Čechách. V době vyhlášení nouzového stavu v březnu letošního roku, kdy bylo vysílání České televize klíčové pro zajištění informovanosti všech obyvatel, byl přechod z rozhodnutí vlády pozastaven a obnoven znovu v červenci. Se zpožděním čtyř měsíců oproti původnímu plánu završilo celý proces vypnutí vysílačů ve Zlíně a Valašských Kloboukách ve středu 30. září.

„Česká televize se na tento technologicky i organizačně náročný projekt dlouhodobě připravovala. Změna si vyžádala celou řadu technologických inovací uvnitř televize a investice v řádu stovek milionů ročně, jak v provozu přechodové sítě, tak v nutné obměně vysílání a produkce. Od počátku bylo naším hlavním cílem, aby měli diváci České televize dostatek informací i času se na změnu připravit, a to se povedlo. Byli jsme pro ně hlavním zdrojem informací," říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a pokračuje: „Přeladění má pro diváky také dva benefity. Všechny regionální zpravodajské relace jsou nyní dostupné celoplošně a je tak na každém, kterou si zvolí ke sledování. Zároveň současný formát všem umožňuje vysílat ve vysokém rozlišení obrazu. Na tuzemském trhu této možnosti zatím využívá pouze Česká televize, která jako jediná poskytuje v HD kvalitě všech sedm programů."

Aby svým divákům Česká televize změnu co nejvíce usnadnila, spustila vysílání v DVB-T2 pomocí přechodové sítě již na jaře roku 2018, plných dvacet měsíců před prvním vypínáním formátu DVB-T. V tomtéž roce odstartovala intenzivní informační kampaň na území celého Česka. Diváci se mohli obracet také na Divácké centrum ČT, které vyřešilo přes 23 tisíc telefonických a e-mailových dotazů týkajících se právě přechodu na DVB-T2.

Díky obsáhlé kampani se Česká televize stala pro obyvatele Česka suverénně hlavním zdrojem informací, v průzkumu společnosti Nielsen Admosphere ji takto označil každý druhý respondent (53 %), následovaly komerční stanice (18 %) a České radiokomunikace (4 %). Z výzkumu dále vyplynulo, že 85 % dotazovaných mělo o změně vysílání informace a 94 % se shodlo na tom, že informace byly snadno dostupné a byly prezentovány srozumitelně a jasně.

Zdroj dat: Nielsen Admosphere, sběr dat: 17. 9. – 22. 9. 2020, velikost vzorku: 1021, obecná populace 18+, s funkční TV v domácnosti

Program byl postaven na paralelách barokní hudby a současné Hanzlíkovy tvorby, pro niž je baroko velkým inspiračním zdrojem. Ten je patrný jak na poli interpretačním (př. využití kontratenoru), tak na výrazovém a kompozičním (př. emocionální naléhavost, využití barokních kompozičních metod v současném rámci…).

Těžiště programu tvořily skladby Tomáše Hanzlíka (1972), konkrétně jeho Smyčcový kvartet č. 2 a kantáta Stabat Mater.  Jejich barokní „protějšek“ představovaly árie z významných skladeb C. Monteverdiho, A .Vivaldiho a G. F. Händela.

Interpretace se ujalo Rejchovo kvarteto (v obsazení Jan Hádek, Magdalena Malá, Jakub Verner a Libor Mašek) doplněné o Filipa Dvořáka (cembalo, varhany) a Matyáše Berdycha (kontrabas). Muzikanti byli relevantními partnery jedinečnému projevu Jana Mikuška (kontratenor), který jak interpretační technikou, tak výrazem opět přesvědčil, že je špičkou ve svém oboru. Samostatně zazářilo Rejchovo kvarteto v provedení výše zmíněného Hanzlíkova Smyčcového kvartetu č. 2, který premiérovalo v roce 2018. Celý koncert moderovala muzikoložka a redaktorka Českého rozhlasu Eva Hazdrová Kopecká. Její zasvěcený komentář tak doplnil dramaturgicky vybroušený tvar programu, který publikum odměnilo  dlouhým potleskem ve stoje.

Tento jedinečný zážitek nám byl umožněn díky finanční podpoře Města Čelákovic a Středočeského kraje.