Knihy, literatura, média

<p>ČR: Jestli máte rádi čtení, můžete se těšit na 23. dubna 2015. Po loňské, velmi úspěšné akci Knihy bez DPH, chystá Svaz českých knihkupců a nakladatelů pokračování s názvem KNIHY MAJÍ ZELENOU.</p> <p>Akce proběhne ve čtvrtek 23. dubna 2015 na Světový den knihy a autorských práv, tedy v den, který je po celém světě svátkem knih a čtení. Do kampaně, která bude letos zaměřena na podporu prodeje knih v kamenných knihkupectvích, se zapojí nakladatelé a knihkupci po celé republice.<br />
„Světový den knihy a autorských práv chápeme jako svátek knih a čtenářství. V loňském roce jsme se zaměřili na podporu snížení sazby DPH pro knihy a výsledek byl nad očekávání pozitivní. Myslíme si, že čtenáři a knihy si svůj svátek zaslouží. I proto jsme se rozhodli uspořádat v letošním roce podobnou akci, tentokrát s podtitulem KNIHY MAJÍ ZELENOU. Jejím cílem je podpořit knihkupce a prodej knih v kamenných knihkupectvích, seznámit veřejnost s důležitou kulturní, společenskou a edukační funkcí, kterou plní, a naučit i nejmladší generaci najít cestu do svého knihkupectví. Ostatně i toto je jedním z poslání Svazu českých knihkupců a nakladatelů,“ říká jeho předseda Martin Vopěnka.<br />
Čtenáři se už nyní mohou těšit na spoustu novinek, zajímavých doprovodných akcí a výhodných nákupů, které jim v tento den přinesou knihkupci ve spolupráci s distributory i nakladateli.</p> <p>KONTAKTY:<br />
SČKN, Mgr. Marcela Turečková, 604 200 597, tureckova@sckn.cz, www.sckn.cz<br />
Turner PR, Johana Turner, 606 232 055, johana@turner.cz, www.turner.cz</p>

<p>PRAHA: Knižní festival LiterARTura je věnovaný zejména dětem, ale i dospělým, kteří někde uvnitř dětmi<br /> navždy zůstali. Festival nese podtitul Knihy pro dětskou duši.</p> <p>Festival bude probíhat od 2. do 29. března 2015 v prostorách obchodního centra DBK Budějovická. </p> <p>Ani letos nebude nouze o zajímavé hosty. Účast v doprovodných programech přislíbili např. Saša Rašilov, Jan Jiráň nebo Oldřich Vízner.<br />
Šestý ročník knižního festivalu LiteARTura 2015 připravilo obchodní centrum DBK Budějovická tentokrát ve spolupráci s nakladatelstvím VERZONE, které se vedle publikací o výtvarném umění věnuje hlavně dětským<br /> knihám. Pro návštěvníky festivalu je nachystán bohatý doprovodný program a především festivalové knihkupectví, které nabídne v 1. patře to nejlepší z dětské literatury. "Cílem letošního ročníku je sblížení generací dětí a jejich rodičů, kteří ovlivňují výběr prvních pohádek a většinou sáhnou po své oblíbené dětské knížce. Je to jeden ze vzácných okamžiků, kdy se rodiče vracejí zpět do dětství a lépe<br /> chápou dětský svět, v němž dobro vítězí nad zlem, zlo je vždy potrestáno a nic není nemožné. Čtení pozitivně ovlivňuje dětskou fantazii, myšlenkové obzory i slovní zásobu. Proto je důležité, aby se knížka dostala do ruky malého čtenáře dříve než tablet nebo mobil,“ vysvětluje Monika Kasanová, manažerka festivalu. </p> <p> Literární koutek<br />
Novinkou letošního ročníku festivalu LiterARTura je knižní koutek v kavárně Gaviota v 1. patře DBK. Knihy budou v kavárně volně k dispozici po celou dobu konání festivalu a vy si můžete zpříjemnit posezení čtením knížky. Pokud vás některý titul zaujme, můžete si ho odnést s sebou, ale musíte ho nahradit nějakým jiným, který necháte k dispozici pro další čtenáře. Partnerem koutku je knihkupectví NEOLUXOR. </p> <p> Kompletní program a více informací naleznete zde </p> <p>Zdroj: PROTEXT

<p>DOBŘÍŠ: Městská knihovna Dobříš ve spolupráci se společnostmi Člověk v tísni a Libri prohibiti připravila petici za nezávislé knihovny na Kubě. Tu chce koncem února rozeslat do všech knihoven v republice se žádostí o to, aby ji místní knihovníci dali k dispozici veřejnosti po celý březen.</p> <p>„Březen je měsíc čtenářů a v knihovnách je v tuto dobu zvýšená aktivita a tím i návštěvnost. Pokud se tedy podaří kolegy přesvědčit a lidé budou o této akci dobře informováni, třeba by se mohlo podařit pomoci lidem, kteří jsou nespravedlivě perzekvovaní. Rozhodně ale pomůže už jen to, že se na problém upozorní,“ věří jedna z iniciátorek petice, dobříšská knihovnice Romana Bodorová.<br />
Vše začalo prohlášením Fidela Castra na Mezinárodním knižním veletrhu v Havaně v roce 1998, že na Kubě není zakázaných knih, potíž je jen v tom, že knihy jsou drahé a nedostatkové. I našlo se pár odvážných, kteří otevřeli ve městě Victoria de las Tunas první nezávislou knihovnu. Hned v prvním roce pak po celém ostrově vniklo kolem stovky dalších.<br />
Za knihovnu byla považována jakákoliv soukromá sbírka knih nad 300 exemplářů (dnes ovšem i menší), ze které si může půjčovat kdokoli z veřejnosti, přičemž o pohybu knih se vedou záznamy. Dnes funguje jen v Havaně přes 150 takovýchto knihoven, navíc na Kubě existují dvě rozsáhlé, centrálně organizované sítě nezávislých knihoven, se kterými Libri prohibiti pravidelně spolupracují, a v letošním roce tam podpoří 9 projektů.<br />
Většina knihoven nabízí doplňkové programy (kurzy pro děti i dospělé, filmové projekce…) a mnoho z nich má i sociální program na podporu nejslabších složek společnosti, od dětí z nejchudších čtvrtí, přes zdravotně a mentálně postižené až po seniory a menšiny. Nejdůležitějším aspektem knihoven ale je to, že se jedná o malé ostrůvky svobody, kde se každý dozví objektivní, režimem necenzurované informace, a kde se může bez obav vyjádřit.<br />
Knihovníci svou práci vykonávají zdarma ve svém volném čase. O to smutnější je, že za to čelí velkým represím ze strany kubánského režimu. Velmi časté jsou domovní prohlídky, většinou završené konfiskací všeho, na co dle zasahující jednotky nemá knihovník právo, tedy téměř celého knižního fondu. Další metodou psychického teroru jsou tzv. „akty zapuzení“, při nichž státní policie přiveze před knihovnu skupinu najatých buřičů, kteří pak verbálně a mnohdy i fyzicky útočí na knihovníky, jejich rodinu a návštěvníky knihovny.<br />
„Je nutno zdůraznit, že se nejedná o ilegální činnost, nevidíme proto důvod, proč by měli být knihovníci za svou činnost jakkoliv stíháni a proč by jim měl být odpírán přístup k informacím a hmotné pomoci zvenčí. Cílem knihoven je šířit vědění, podporovat a stmelovat občanskou společnost,“ připomíná Romana Bodorová.</p>