Knihy, literatura, média

<p>OLOMOUC: Dokumentární film České televize Zatajené dopisy o experimentální škole pro romské děti, která byla v 50. letech vybudovaná ve vojenském prostoru Boletice, získal cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film na Academia Film Olomouc (AFO).</p> <p>Porota ocenila zejména snahu autorů ukázat nejednoznačnost neprobádaného tématu a zároveň jej vnést do veřejného prostoru s patřičnou naléhavostí.<br />
„Náš dokument nenabízí jednoduchá schémata, není černobílý. Není to dokument o Romech, je tak trochu o nás všech, o tom, jak se snažíme vyrovnávat s xenofobií a rasismem, a také o tom, jak budováním ghett vytváříme ghetta nová,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková a k aktuálnímu ocenění dodává: „Velmi mne těší, že porota AFO vybrala pravé tento křehký a subtilní film nutící k zamyšlení.“<br />
„Zatajené dopisy vznikaly jako běžný solitérní dokument v rámci České televize,“ říká režisér filmu Tomáš Kudrna a doplňuje: „Původně jsme jako tvůrci neměli žádné festivalové ambice a chtěli jsme především odvést v daných podmínkách dobrou práci. Nicméně, od premiéry na Jednom světě o něj je zájem i na festivalech. Snad je to i díky tomu, že se nám romské téma podařilo pojmout nově a neotřele. Ocenění na Academia Film Olomouc jen potvrzuje, že téma vzdělávání Romů je více než potřebné, živé, že se o něm hodně diskutuje a že Zatajené dopisy přinášejí pro takovou diskusi důležitá svědectví a příběhy.“<br />
Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků, jedenáctiletou Karolinku, pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup. Mnozí žáci se navíc do školy dostali tak, že byli soudně odebráni ze svých rodin. Karolinka postupně skládá obraz nezvyklé školy, jejíž budova dodnes stojí kousek za Květušínem. Sama se ptá, jestli jsou její šance v současné společnosti větší než šance dědy Milana a pratety Marie.</p> <p> Film Zatajené dopisy uvedla Česká televize v rámci Mezinárodního dne Romů a je zdarma ke zhlédnutí v iVysílání České televize.</p>

<p>PRAHA: Slavnostní křest publikace „Československý spisovatel 50–91“, kterou Společnost Topičova salonu v loňském roce<br /> vydala, proběhne v pondělí 27. dubna 2015 od 18 h v Topičově salonu.</p> <p>Kniha se věnuje období totality v Topičově salonu, kdy zde sídlilo nakladatelství Československý spisovatel a v roce 1991 krátce<br /> působící Galerie Pi-Pi-Art. </p> <p>Křest publikace proběhne za účasti náměstkyně ministra kultury JUDr. Kateřiny Kalistové. Hudebně večerem provede Martin Homola. </p> <p>Za Společnost Topičova salonu </p> <p>Kateřina Turková<br />
+420 604 358 805 </p> <p>TOPIČŮV SALON A KLUB<br />
www.topicuvsalon.cz<br />
Praha 1, Národní 9, 1. patro<br />
Otevřeno: po, čt, pá 10 – 17 h.; út, st 10 – 18 h.</p>

<p>VESELÍ NAD LUŽNICÍ: Mnoho lidí má někde v koutku duše schovanou stejnou otázku. Ti, kteří přišli na besedu s regionálními spisovateli ve Veselí nad Lužnicí, už to vědí. A odpověď je povzbudivá.</p> <p>Jak říká hlavní aktér celé besedy František Tylšar: Spisovatelem může být každý. František Tylšar o tom něco ví, začal psát verše teprve před několika lety a s tím, jak se rozrůstal počet jeho čtenářů, začal postupně uvažovat o tom, jak své texty vydat i v papírové podobě. Objevil možnost malonákladového vydání vlastní knihy, které je finančně poměrně dostupné. Při počtu několika desítek výtisků vyjde jedna kniha přibližně na sto korun, někdy i méně. Nejenže si tedy umí zařídit vydání vlastní knihy, ale také s tím umí pomoct ostatním. Příkladem je další veselský spisovatel Jiří Břešťák, který už díky pomoci Františka Tylšara vydal čtyři knihy a další má rozepsanou. Jeho knihy jsou k dispozici i ve veselské knihovně.<br />
Rosťa Gregor, další ze spisovatelů, je především cestovatel. Psal texty o svých cestách a oslovil ho nakladatel, výsledkem je kniha Šťastná to země. Mapuje jeho cestu po hranicích někdejšího Československa i další zahraniční putování.<br />
Jediná žena Martina Tylšarová naproti tomu utíká do světa imaginace a fantazie, její texty bychom nejspíše zařadili do kategorie fantasy. Píše pro stálý okruh svých čtenářů, kteří ji vlastně nutí do dalších a dalších pokračování.<br />
Všem čtyřem spisovatelům je společné především to, že píší s vášní a nadšením. Všichni plánují další texty a knihy, protože psaní je pro ně nutností, způsobem sebevyjádření. Často mají stálý okruh svých čtenářů, který se pomaličku zvětšuje. A všichni se shodují v jednom – je potřeba nebát se vypustit svoje texty ze šuplíku, tam si je nikdo nepřečte.</p>

<p>ČR: Internetová televizi Stream.cz a společnost Negativ navázaly na úspěch předchozích sérií, a to s politickou satirou Kancelář Blaník daří.</p> <p>Nejenže se třetí řada, která odstartovala v pátek 27. března, těší rostoucí přízni diváků a fanoušků na sociálních sítích, ale další úspěch zaznamenal seriál o legendárním lobbistovi Tondovi Blaníkovi i u odborné kritiky.</p> <p>Po Křišťálové lupě za obsahovou inspiraci a Ceně Václava Havla za přínos díla občanské společnosti jej ve čtvrtek 16. dubna ocenila Asociace režisérů a scenáristů. </p> <p>Cena Asociace režisérů a scenáristů (ARAS) je každoročně udělována za výrazný tvůrčí, organizační nebo producentský čin v oblasti audiovize. V letošním, pátém ročníku vybírala porota (ve složení scenárista a předseda ARAS Miroslav Adamec, vedoucí dramaturgyně ČT Jana Hádková, historička Václava Kofránková, dokumentarista Miloslav Kučera, hudební skladatel Zbyněk Matějů, režisér Zdeněk Tyc, režisérka Irena Pavlásková, nezávislý producent a režisér Radim Procházka, televizní historik a režisér Martin Štoll) z deseti nominovaných a Kancelář Blaník získala její zvláštní ocenění.<br />
„Vážíme si ocenění a bereme ho jako další důkaz toho, že audiovizuální trh se mění a s internetovými televizemi se musí do budoucna počítat,“ uvedl za tvůrčí tým Kanceláře Blaník scénárista Tomáš Hodan, který figurální plastiku symbolizující múzu filmařů na slavnostním večeru v kině Ponrepo převzal. </p> <p>Více informací najdete v tiskové zprávě zveřejněné na blogu internetové televize Stream.cz <p>Čtěte také Stream.cz chce přispět ke změně vnímání internetové televize v Česku

<p>ČR: Nejdůležitějším úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. A to bez omezení a bez ohledu na žánry: stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici.</p> <p>Proto bylo ocenění rozvrženo do devíti kategorií, které se snaží obsáhnout veškerou domácí knižní produkci. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. Aby se předešlo příliš úzké specializaci, vítěze v kategoriích Litera pro objev roku a Magnesia Litera – Kniha roku vybírá 300 oslovených lidí z knižní branže: od univerzitních badatelů až po knihovníky a knihkupce.</p> <p>ZDROJ </p> <p>Knihy přihlásilo celkem 136 subjektů<br />
Slavnostní ceremoniál vyhlášení cen Magnesia Litera se bude letos opět konat v prostorách Nové scény Národního divadla (14. dubna od 20.00 hodin). Letošní ročník byl obeslán 349 přihláškami, což je stejně tolik, kolik bylo přihlášeno v loňském ročníku, v tomto ohledu rekordním. Nejpočetněji je opět zastoupena kategorie Litera za prózu se 78 tituly. N ejvíc přihlášených knih – celkem tři – má spisovatelka a ilustrátorka Renáta Fučíková; všechny v kategorii knih pro děti a mládež. Knihy kromě nakladatelů přihlašovali i sami autoři a jejich přátelé, dále muzejní a galerijní instituce, univerzity a školy, regionální knihovny i obecní úřady.</p> <p>ZDROJ </p> <p>Přímý přenos z předávání cen můžete sledovat v přímém přenosu dnes na ČT Art od 20 h.</p>

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Rozhlas je médium, které prošlo dlouhým vývojem a stále se vyvíjí. Rozhlas jako první reaguje na nové technické podněty a stále jako první získává a přináší čerstvé zprávy nejen o dění v regionu. Díky internetu získal další nečekané možnosti a podoby.</p> <p>Rozhlas je pro dnešní posluchače samozřejmou součástí každodenního života po celých 24 hodin. Ovšem cesta k tomuto cíli nebyla jednoduchá a je výsledkem tvůrčího nasazení mnoha lidí, bez jejichž profesionality a nadšení bychom nemohli poslouchat rozhlasové hry, zvukově jedinečné nahrávky dechových a folkových skupin, pořady o historii regionu, kultuře, víře, vědě či sportu, ani speciální pořady pro seniory či hobby pořady a další původní rozhlasovou tvorbu. </p> <p>Posluchači Českého rozhlasu České Budějovice najdou zajímavé, vlídné, zábavné a zároveň poučné vysílání v ranním a odpoledním radioproudu. Ucelený přehled pořadů vysílaných na vlně 106,4 najdete zde <p> K významnému jubileu připravily Český rozhlas České Budějovice a Jihočeské muzeum unikátní výstavu zobrazující historii rozhlasové vysílání v jižních Čechách. Výstavu 70 let na jihočeské vlně můžete navštívit od 15. dubna do 7. června v budově Jihočeského muzea v Dukelské ulici v Českých Budějovicích. Nabízí pohled na rozvoj rozhlasových pracovišť od prvního studia v českobudějovické radnici v roce 1945 po moderní studiovou budovu v ulici U Tří lvů 1.<br />
Vystavené exponáty připomínají počáteční obtíže i moderní techniku a velký kontinuální rozvoj budějovického rozhlasového studia. Výstava byla koncipována rovněž jako poklona mnoha osobnostem neodmyslitelně spojených s českobudějovickou rozhlasovou stanicí, jejichž seznam by jistě vydal na několik stran, řadě vynikajících moderátorů, dalším významným i méně známým osobám, tvůrcům pořadů a zejména technikům.<br />
Zvídaví návštěvníci si mohou projít akustickou stezku a zkusit vytvořit si ruchy vrzající podlahy či schodů, přibouchnout okenici nebo dveře. Také si mohou poslechnout autentické nahrávky z českobudějovické fonotéky, například vzpomínky prvního českobudějovického reportéra Václava Pilouška na události z května 1945, natáčení obsáhlého souboru folklorních a folkových písní nebo řadu rozhlasových her.<br />
Výstava připomene také hlas oblíbeného hlasatele českobudějovického studia Zdeňka Jecha a mnohých dalších.</p> <p>Ing. Miroslav Tichák<br />
manažer komunikace<br />
Český rozhlas České Budějovice<br />
tel.: 386 797 262, 606 607 972<br />
e-mail: miroslav.tichak@rozhlas.cz</p>

<p>PRAHA: Na začátek května připravuje soubor Tygr v tísni ve VILE Štvanice nový divadelní festival doporučené literatury SVAŤÁK. Diváci během tří dnů na něm objeví desítku nových divadelních adaptací kultovních tuzemských i světových literárních děl.</p> <p>A to nejen v podobě divadelních inscenací, ale i ve formě scénických čtení, poslechů, diskuzí a dalších aktivit.</p> <p>Prostor ve VILE Štvanice i v blízkém okolí se na tři dny rozžije slavnými literárními postavami a příběhy. SVAŤÁK, jak už název napovídá, je určen primárně pro středoškolské studenty a zejména budoucí maturanty, kteří si potřebují rychle doplnit znalosti z četby. Ale rozhodně si každý, koho zajímá a baví literatura, v programu najde to své, navzdory věkové kategorii.<br />
Ideu vzniku SVAŤÁKU popisuje dramaturgyně Tygra v tísni Marie Nováková: „Dramaturgii Tygra v tísni tvoří z velké části adaptace prozaických děl. Proto nás s režisérem Ivo Kristiánem Kubákem napadlo, uspořádat festival ´povinné literatury´. Festival zejména pro letošní i budoucí maturanty doplní jejich stávající vědomosti, inspiruje je k četbě a nabídne nové interpretace.“<br />
Přímo pro účely festivalu byla oslovena řada režisérů, aby převyprávěli zásadní díla po svém a vytvořili tak jejich divadelní adaptaci. A tak diváci budou moci vidět poprvé na jevišti například Arbesova Romaneta, Joycovy Dubliňané, Nezvalova Edisona nebo nové divadelní zpracování Máje od Karla Hynka Máchy či klasiku hororové literatury Frankensteina Mary Schelleyové.<br />
A co všechno bude možné na SVAŤÁKU zažít a vidět? „Nejen studentům středních škol se tak otevírá možnost vidět nová divadelní zpracování, filmové a rozhlasové adaptace, tematické výtvarné instalace, navštívit autorská čtení a ověřit si své znalosti v soutěžích a kvízech,“ zve na festival Marie Nováková. </p> <p>Festival SVAŤÁK proběhne 1. – 3. května 2015 ve VILE Štvanice<br />
www.VilaStvanice.cz</p> <p>Další informace, zprostředkování rozhovorů:<br /> Kristýna Šrolová<br /> PR Vila Štvanice<br /> kristyna.srolova@gmail.com, tel.: 603 921 640</p>

<p>SÁZAVA: Centrum sklářského umění, Huť František: Jaroslava Votrubová nabídne přednášku o rytí skla a současně osobitý pohled do zákrutů lidské duše prostřednictvím své výtvarné tvorby, ale i na stránkách nedávno dokončené autorské knihy „Tvůrčí proces jako živý program v nás“.</p> <p>Přednáška na téma umění jako nástroj k poznávání světa se koná 17. dubna od 17 h v Huti František v Sázavě.</p> <p>Jaroslava Votrubová začala svou profesionální kariéru v Sázavě ve Sklárnách Kavalier – jako výtvarnice výrobků. Brzy se začala věnovat i volné tvorbě a v roce 1988 odešla „na volnou nohu“. Spolu s manželem vytvářeli závěsné skleněné plastiky – balony, vzducholodě a ponorky. Také se věnovala grafice, odtud pak vedla cesta ke skleněným rytinám. Nejprve na čirém skle, později vyměnila ledovou krásu za barvy. Náměty se překlenuly více k imaginativní až snové tvorbě a fungovaly i jako arteterapie.</p> <p>Vstup na přednášku je zdarma.</p> <p>Více informací na: www.cestyskla.cz</p>