Jak se stát spisovatelem
<p>VESELÍ NAD LUŽNICÍ: Mnoho lidí má někde v koutku duše schovanou stejnou otázku. Ti, kteří přišli na besedu s regionálními spisovateli ve Veselí nad Lužnicí, už to vědí. A odpověď je povzbudivá.</p> <p>Jak říká hlavní aktér celé besedy František Tylšar: Spisovatelem může být každý. František Tylšar o tom něco ví, začal psát verše teprve před několika lety a s tím, jak se rozrůstal počet jeho čtenářů, začal postupně uvažovat o tom, jak své texty vydat i v papírové podobě. Objevil možnost malonákladového vydání vlastní knihy, které je finančně poměrně dostupné. Při počtu několika desítek výtisků vyjde jedna kniha přibližně na sto korun, někdy i méně. Nejenže si tedy umí zařídit vydání vlastní knihy, ale také s tím umí pomoct ostatním. Příkladem je další veselský spisovatel Jiří Břešťák, který už díky pomoci Františka Tylšara vydal čtyři knihy a další má rozepsanou. Jeho knihy jsou k dispozici i ve veselské knihovně.<br />
Rosťa Gregor, další ze spisovatelů, je především cestovatel. Psal texty o svých cestách a oslovil ho nakladatel, výsledkem je kniha Šťastná to země. Mapuje jeho cestu po hranicích někdejšího Československa i další zahraniční putování.<br />
Jediná žena Martina Tylšarová naproti tomu utíká do světa imaginace a fantazie, její texty bychom nejspíše zařadili do kategorie fantasy. Píše pro stálý okruh svých čtenářů, kteří ji vlastně nutí do dalších a dalších pokračování.<br />
Všem čtyřem spisovatelům je společné především to, že píší s vášní a nadšením. Všichni plánují další texty a knihy, protože psaní je pro ně nutností, způsobem sebevyjádření. Často mají stálý okruh svých čtenářů, který se pomaličku zvětšuje. A všichni se shodují v jednom – je potřeba nebát se vypustit svoje texty ze šuplíku, tam si je nikdo nepřečte.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818