Vše začalo v bytě u Luďka Pacovského na Karlově náměstí, kde se několik lidí rozhodlo, že pomohou těm, kteří čelí nespravedlivým obviněním. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – VONS - upozorňoval především na případy méně známých osobností, na které si StB troufla spíše, než na mediálně známější postavy. Věděli, že jim hrozí zatčení, přesto činnost iniciativy ovlivnila politické rozhodování a některým procesům se podařilo zabránit.
„Samozřejmě, že člověk má strach. Strach je přirozená obrana každého lidského organismu, ať jde o výslechy nebo domovní prohlídky, kdy ti vezmou věci, na kterých ti záleží. Když se v tobě snaží vyvolat pocit, že si s tebou mohou dělat, co chtějí. Tomu se člověk musí bránit,“ říká v dokumentu jedna z členek VONS Dana Němcová. Během prvního roku Charty 77 přiměly následující události disent k úvahám, jak zorganizovat systematickou obranu a solidaritu s trestně stíhanými nebo vězněnými. Proto byla v dubnu 1978 založena nezávislá iniciativa Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Důležitou motivací byla potřeba pomoci především těm, kteří nepatřili mezi prominentní disidenty. VONS byl nejvýznamnějším odporem chartistů proti porušování lidských práv v bývalém Československu. „Hrdinové mého filmu, signatáři Charty 77 - členové VONS vydávali o nespravedlivě stíhaných nebo vězněných občanech sdělení, která se zpětně vysílala do Československa zahraničními rozhlasovými vysílačkami Rádiem Svobodná Evropa, Hlasem Ameriky, BBC, a tím zveřejňovali zrůdné praktiky komunistického režimu. Za tuto činnost byli Státní bezpečností pronásledováni, zavíráni na čtyřicet osm hodin, biti při výsleších, šikanováni při domovních prohlídkách,“ popisuje režisérka snímku Olga Sommerová.
Dne 29. 5. 1979 v brzkých ranních hodinách přes sto příslušníků Státní bezpečnosti zahájilo domovní prohlídky členů VONS. Započal tak jeden z nejsledovanějších procesů komunistického režimu. Před soud nakonec předstoupilo šest členů tzv. „Pražské desítky“. „Ve VONSu jsem byla právě proto, že jsem poznala zrůdnosti rozsudků padesátých let, které vedly i k popravám. A naplněním mého života se stala snaha zabránit tomu, aby se nic podobného už nikdy nemohlo opakovat. Nemůžu prostě žít jinak, i kdyby mě to stálo cokoli,“ řekla ve své obhajobě Otta Bednářová. Za podvracení republiky dostala trest tří let odnětí svobody. Proces s VONS vyvolal mohutnou solidaritu v celém svobodném světě. Vyjádřila se k němu Margaret Thatcherová nebo senátor Edward Kennedy. Ani po zatčení klíčových osobností organizace nezanikla, naopak, její činnost pokračovala dál s novými členy. Podle svědectví příbuzných, kteří se směli zúčastnit procesu, vznikla dokumentární divadelní hra, která byla uvedena v Německu a ve Francii. „Kladu nám všem otázku: Byl by dnes někdo z nás ochoten riskovat vězení za obhajobu neznámých lidí, kteří jsou vystaveni nespravedlivému pronásledování ze strany státní moci? Příklad těchto odvážných lidí je pro každého z nás výzvou k odpovědnosti za stav naší země,“ uzavírá Olga Sommerová. Do roku 1989 podepsalo Chartu 77 celkem 1900 osobností a VONS vydal 1125 sdělení. Film je jedním z mnoha programových příspěvků České televize k „osmičkovým“ výročím roku 2018.
režie: Olga Sommerová // dramaturgie: Hana Stibralová// kamera: Josef Nekvasil, Olga Špátová, //střih: Šárka Sklenářová //zvuk: Petr Provazník // kreativní producentka: Alena Müllerová
www.ceskatelevize.cz
