Knihy, literatura, média

V seznamu oceněných filmů je snímek Tvář vody, který s 13 nominacemi a následnými 4 oceněními, včetně sošky za nejlepší film, dominoval oscarovému večeru. Navázal tak na předchozích 12 nominací a 3 ocenění z Filmových cen Britské akademie. V nové kolekci filmů lze najít i favorita Filmových cen Britské akademie, snímek Tři billboardy kousek za Ebbingem, který proměnil 9 nominací v 5 ocenění. Nechybí ani britské válečné drama Nejtemnější hodina s ohromujícím výkonem Garyho Oldmana, jež si odnesl cenu za nejlepšího herce v hlavní roli, zatímco film získal cenu za nevydařenější masky. Mezi dalšími filmovými trháky, které British Airways do nové kategorie zařadila, jsou snímky Dej mi své jméno, nebo Roman J. Israel, Esq.

„Pro mnoho našich cestujících na dálkových letech je možnost sledovat nedávno vydané filmy jedna z těch částí letu, na kterou se těší nejvíce. Snažíme se proto dělat maximum, abychom jim tento zážitek umožnili a naplnili náš palubní zábavní systém nejnovějšími a nejúspěšnějšími filmy, které budou zárukou kvality a zpříjemní našim zákazníkům let,“ říká Carolina Martinoli, ředitelka brand and customer experience společnosti British Airways.

Filmoví fanoušci nebudou ochuzeni ani o starší úspěšné snímky. V nové kategorii najdou i filmovou klasiku, od Terapie Láskou až po zlověstné Mlčení jehňátek, které byly oceněny v minulých letech.

Cestující, kteří využívají dálkové lety s British Airways, mají na obrazovkách u svých sedadel zdarma přístup k více než tisíci hodinám filmů, seriálů a audio programů. Jejich obsah je pravidelně aktualizován a kategorie se často přizpůsobují aktuálním svátkům, nebo důležitým událostem během roku.

Kompletní seznam filmů a další informace v přiložené tiskové zprávě.

Petra Sejpalová
PR Consultant, Grayling Czech Republic

Reflektovat bude festival nejen stoleté výročí narození Ingmara Bergmana, ale také vzniku Československé republiky. Česká a československá kinematografie tak letos bude jedním z hlavních pilířů programu.

Sto let existence samostatné republiky provokuje k celé řadě zásadních otázek. Jednou z těch nejzáludnějších je: Kdo my, Češi, vlastně jsme? Odkud kam jdeme a jaké hodnoty vyznáváme? Počínaje letošním rokem startuje tříletý projekt, během něhož chce Letní filmová škola český národní charakter zkoumat detailněji. Letos v sekci Češi – hrdinové, nebo padouši festival uvede filmy jako Past Martina Friče, Noc nevěsty Karla Kachyni či Tichou bolest Martina Hollého, kterými poukáže na to, jak tenká je v Česku hranice mezi obdivem a zatracením, v příštím roce se v sekci Češi – smějící se bestie bude filmovkový program věnovat fenoménu smíchu jako českému národnímu antidepresivu a v roce 2020 dojde v sekci Češi – chcípáci na naši pasivitu a bolestínství.

V českém programu ale samozřejmě nebudou chybět ani novinky a ukázky té nejlepší studentské tvorby.

Akreditace na 44. Letní filmovou školu budou spuštěny začátkem května, ceny zůstávají stejné jako v loňském roce. Více na www.lfs.cz.

Oficiální stránky Letní filmové školy: www.lfs.cz

www.facebook.com/filmovekluby         https://www.facebook.com/letnifilmovaskola/

K akci Zaplať básní se české kavárny letos zapojují již počtvrté a za tímto projektem stojí rodinný podnik Julius Meinl.„V dnešní ukvapené době je třeba hledat krásu a radost v každodenních drobnostech. A to může pro mnohé být zastavení nad šálkem lahodné kávy či voňavého čaje. Inspirovali jsme se duší vídeňské kavárenské kultury. Jejím základem a esencí je totiž poezie,“ uvedl český generální ředitel Julius Meinl Coffee Václav Lednický.

K iniciativě nazvané Zaplať básní se v Česku letos přidávají kavárny z Prahy, Brna, Plzně, Uherského Hradiště, Zlína a dalších měst. „Zákazníka, který si u nás ve středu 21. března objedná kávu nebo čaj, naše obsluha upozorní, že může zaplatit vlastní básní. Pokud se tak rozhodne, dostane papír i tužku. Básně pak vystavíme na speciálních stěnách v kavárně, aby si je mohl každý přečíst,“ vysvětlil majitel kavárny Cafe Zámek ve Zlíně Miroslav Kupský.

Povídání Alexandra Tomského o životě v Anglii v 70. a 80. letech, o anglickém humoru, literatuře, předsudcích a politické tradici. Angličané jsou ostrované, monarchisté, a hlavně velcí individualisté i excentrici; jsou rádi, když je někdo považuje tak trochu za blázny: "Život je příliš důležitý, než abychom jej brali vážně." (Wilde) a "Každá vláda je jen odporná nezbytnost." (Chesterton); jsou většinou féroví, nesoudí nikoho předem a nesnášejí vytahování, logiku a byrokracii.

Konferenční sál Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové

5. 4. v 17:00 h

Vstupné 50/25* Kč.

Součástí výletu bude křest naučné cedule věnované básníku Josefu Kainarovi na hlavním nádraží a křest nového čísla bulletinu Krásná Ostrava. Provázet nás budou historik umění Martin Strakoš, literární kritik Pavel Hruška a geolog Jan Lenart. 

Výlet začne na ostravském hlavním nádraží odhalením naučné cedule věnované básníku Josefu Kainarovi, který zde války pracoval. Vycházka dále povede Přívozem, jehož jméno je odvozeno od dávných převoznických služeb na řece Odře. Výletníkům zprostředkujeme originální místní architekturu, periferní oblasti města s historicky a geologicky cennými přírodními lokalitami, připomeneme řadu významných osob a na některých zastávkách nabídneme vskutku interesantní výhledy na ostravskou scenerii. U soutoku Odry a Ostravice pokřtíme nové číslo bulletinu Krásná Ostrava. 

Akci pořádá Antikvariát a klub Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu a Ostravským informačním servisem. Za pomoc s přípravou naučné cedule děkujeme Janu Šumberovi a Ostravskému informačnímu servisu. 

Program klubu Fiducia pro vás připravují:

Ilona Rozehnalová, Monika Horsáková, Martin Mikolášek, Roman Polášek, Martin Popelář, Jaroslav Němec, Jiří Šigut, Martin Režný, Petr Stach, Marcela Lysáčková, Max Lysáček, Iva Málková, Libor Magdoň, Milena Vitoulová, Martin Strakoš, Pavel Hruška.

www.antikfiducia.com, www.e-antikvariat.com, www.antikvariaty.com

www.krasnaostrava.cz

www.ostravskesochy.cz

www.ostravskepamatky.cz

"Se svou maminkou Alenou Antalovou navštěvuje nejen Dětské oddělení, ale i další tři pobočky. Jsou také pravidelnými návštěvníky akcí pro děti, které knihovna pořádá a vidíme se tak alespoň jednou do měsíce. Za kalendářní rok 2017 si Emmička půjčila celkem 298 pohádkových knih a leporel. Od chvíle, kdy se stala naší čtenářkou, si z knihovny odnesla už téměř 1000 knížek, " uvedli zástupci ústecké knihovny.

Slavnostní předání ceny proběhlo během akce s autorkou Ester Starou, která děti seznámila se svou knihou Chrochtík a Kvikalka na cestě za blýskavým prasátkem. A to jak s příběhem těchto neohrožených postaviček, tak s celou cestou, již museli kvůli „blýskavému prasátku“ urazit. Poté spolu s dětmi vytvořila během dílny mapu putování.

Malé Emmičce popřála Ester Stará spoustu krásných čtenářských zážitků a předala jí knihu s věnováním. S gratulací se připojili za město Ústí nad Labem Renata Zrníková, zastupitelka a starostka ÚMO Severní Terasa, za Ústecký kraj Adam Šrejber, vedoucí odboru kultury a památkové péče, za SKIP Alžběta Tománková a za Severočeskou vědeckou knihovnu ředitelka Jana Linhartová.

Do projektu se zapojilo sedm týmů žáků a studentů Gymnázia Broumov, ZŠ Teplice nad Metují, ZŠ Hradební Broumov, ZUŠ Police nad Metují a ZŠ Masarykova Broumov. Děti po dobu šesti měsíců natáčely vyprávění místních pamětníků, navštěvovaly archivy a dohledávaly materiály k příběhům. Ze shromážděných materiálů vytvořily krátká dokumentární díla, která budou představena a část z nich i odvysílána před odbornou porotou právě na úterní slavnostní prezentaci. Porota pak vybere tři vítězné projekty. Prezentace je přístupná veřejnosti, vstup je zdarma.

„Žáci se díky Příběhům našich sousedů setkali s pamětníky Janou Fiedlerovou nebo manželi Kosovými, kterým minulý režim a historické události vzaly svobodu i přátele. Miroslava Moravcová přiblížila dětem krutý osud sudetských Němců v Teplicích nad Metují. O životě Němců žijících v pohraničí vyprávěl pamětník Arnošt Obst. Alexandr Stejskal přiblížil dětem příběh své rodiny a tragédii sousední vesnice Českého Malína. Karel Pfeiffer vzpomínal na rozmach svého nejoblíbenějšího sportu - skoků na lyžích v poválečném Broumovsku a po celé republice. Zdeněk Streubel vzpomínal na své dětství a pedagogické působení, na situaci na škole po vstupu vojsk Varšavské smlouvy v 68. roce,“ uvedla Pavla Semeráková, koordinátorka projektu z Maiwaldovy akademie Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov.

Celorepublikový projekt vznikl pod taktovkou neziskové organizace Post Bellum, která buduje Paměť národa - nejrozsáhlejší veřejnou pamětnickou sbírku v Evropě. Výsledné dokumenty bude možné zhlédnout na webu www.pribehynasichsousedu.cz. Za celou dobu trvání projektu, tedy od roku 2012, se zapojilo téměř tři tisíce žáků a studentů z tří set padesáti českých škol, kteří zdokumentovali celkem 570 pamětnických příběhů. Cílem nebylo zapojit jen elitní školy a nejnadanější žáky, ale naopak zpřístupnit touto formou moderní dějiny co nejširšímu okruhu čtrnáctiletých a patnáctiletých žáků a studentů.

Kateřina Ostradecká

Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov
Agentura pro rozvoj Broumovska

Email: katerina.ostradecka@broumovsko.cz

„V loňském roce jsme přijali do výroby tři sta devadesát nových projektů. Z toho téměř čtyřicet procent, rovných sto pětapadesát projektů, představuje dokumentární, publicistickou a vzdělávací tvorbu. Kromě konkrétních osudů se zaměříme i na společnost v širším kontextu. Upozorníme například na celosvětový nedostatek zdravotních sester, který má za následek rušení nemocničních lůžek a zavírání celých oddělení, všimneme si osudu hasičů, pro něž je nebezpečí nedílnou součástí profese, a dotkneme se i tolik skloňovaného tématu inkluze,“ prozrazuje generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Dokumentární filmy dokáží vyvolat intenzivní zážitek a prohloubit u diváka jeho zájem k tématu. Mnohdy se zaměřují na problémy nebo směřování současné společnosti a vzbuzují tak vášnivé debaty. V loňském roce získaly dokumenty, na kterých se Česká televize podílela, více než dvě desítky festivalových cen, a přivedly do kin a k televizním obrazovkám stovky tisíc diváků. Minulý týden byl Českým lvem oceněn biografický film Červená režisérky Olgy Sommerové. Mezi nominovanými byly i další snímky České televize, včetně Hranice práce z cyklu Český žurnál mladé autorky Apoleny Rychlíkové, který získal cenu za nejlepší dokumentární film na Cenách české filmové kritiky a cenu diváků a za nejlepší český dokument na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Dlouhodobě oceňovanou a diváky i kritiky uznávanou režisérkou je Helena Třeštíková, která v současné době připravuje film Miloš Forman – Cesta ke svobodě. „Když mi bylo asi 13 let, stal se zázrak. Viděla jsem v kině film Konkurs a svět se změnil. Na plátně jsem najednou viděla život, jaký jsem znala. Zmizel pocit, že ve filmech se vypráví o jiném, lepším světě, než jaký máme okolo sebe. Film nemusí konstruovat iluzi, ale může přiblížit pravdu života! To bylo důležité poznání. Propadla jsem filmům české nové vlny a tajně snila, že bych jednou také chtěla filmy dělat. Filmy české nové vlny znamenaly dotek svobody a staly se součástí mé soustavy citů a emocí, které utvářely můj další život, mé usilování a definovaly mou identitu. Za to, že jsem se stala režisérkou, vlastně vděčím Miloši Formanovi,“ svěřuje se Helena Třeštíková.

Neodmyslitelnou součástí dokumentární tvorby je také ne vždy příjemný pohled do historie. Česká televize tak připravuje snímek o nejzápornějším hrdinovi, nejen 10. století, Boleslavovi I., nebo sérii o aférách a skandálech, které narušují idealizovaný obraz období první republiky. Kulturně orientovaní diváci náhlednou do zákulisí Národního divadla nebo nového cirkusu a příznivci cestování prostřednictvím televizní obrazovky navštíví téměř všechny kouty světa včetně dobrodružství nejslavnějších žlutých trabantů. Pokus uspět na americkém kontinentu představí cestopisný snímek Davida Smoljaka. „Dokument Cimrman dobývá Ameriku by mohl odpovědět na otázku, zda je náš humor přeložitelný do angličtiny a zda je přenositelný do jiného než českého kulturního prostředí. Já z toho mám dojem, že ano, ale ne zcela,“ říká Zdeněk Svěrák.

www.ceskatelevize.cz

„Letošní ročník nese téma Aktualizace systému, což nás samozřejmě donutilo přemýšlet o tom, co nového můžeme nabídnout našim divákům. Letos jsme se nechali inspirovat programem nejen v Praze, ale i na dalších evropských festivalech a pro návštěvníky festivalu jsme nachystali třeba výměnu semínek, sazenic a rostlin nebo potisk triček sítotiskem,“ shrnuje novinky Ilona Machová z Bia Central. Chybět ale nebudou ani debaty se zajímavými osobnostmi a odborníky a možná i krátký kurz znakového jazyka.

Festivalu bude předcházet Běh pro Jeden svět – už v pondělí 19. března. Poběží se od kina do sauny NUUK. Sraz běžců je v 17:30 h před kinem. Trasa běhu je vhodná i pro kondiční běžce nebo začátečníky. Je dlouhá jen 4,5 km, takže ji hravě zvládnou i méně trénovaní sportovci. Běh zakončí v sauně u Labe, kde následně proběhne projekce filmu Ultra o legendárním Spartathlonu. Po projekci bude následovat diskuze.

Zahajovacím filmem festivalu je snímek české režisérky Apoleny Rychlíkové Hranice práce. Ta ve spolupráci s novinářkou Sašou Uhlovou zmapovala „nejhorší“ zaměstnání. Uhlová si vyzkoušela práci v supermarketu, drůbežárně, prádelně a třídírně odpadů. Její zkušenosti pak Rychlíková proměnila nejprve v seriál a nyní i v celovečerní film. Jaké jsou opravdové Hranice práce, se diváci dovědí v úterý ve 20:30 h.

Na zajímavou diskuzi se mohou těšit i diváci filmu Nerodič. Další český snímek mladé režisérky Jany Počtové nahlíží do života různých rodin a partnerských dvojic, které mají o rodičovství velmi různé představy. Po filmu proto proběhne panelová diskuze na toto téma. Film hraje Bio Central 22. března od 20:30 h.

Jeden svět se také stále více snaží být festivalem pro všechny diváky – včetně těch, kteří mají nějaké postižení. Pro neslyšící jsou proto některé filmy opatřeny speciálními titulky, vybrané filmy mají audiokomentář pro nevidomé a kino se snaží vylepšovat i značení pro ně. Proto na festivalu budou rozcestníky a šipky v kontrastní úpravě pro osoby s poruchami zrakového ústrojí. Velký sál umožňuje zase vstup divákům na vozíčku.

„Jak v minulém roce, tak i letos jsme se spojili s naší dobrovolnicí Dorou, která nás učí základy znakového jazyka a zároveň zprostředkovává kontakt s neslyšící komunitou. Musíme říct, že tato zkušenost je pro nás mimořádně cenná a při učení znaků si užijeme i spoustu zábavy,“ říká Machová.

V pátek 23. března navíc kino uvádí film Neslyšící syn, který má barevné titulky pro neslyšící.

Kompletní program festivalu mohou diváci nalézt na stránkách kina www.biocentral.cz

Doprovodný program:

21. března od 16 hodin – Swap (výměna) semínek, sazenic a květin

22. března od 17 hodin – Potisk triček na sítotisku

A další na FB Jeden svět Hradec Králové…

Více informací pro média:

www.biocentral.cz

https://www.biocentral.cz/cz/festival/jeden-svet-448