Instituce a kulturní zařízení

Ve středu 6. září zahájí Divadlo Na zábradlí novou sezonu, tentokrát plnou autorských inscenací vycházejících z literárních předloh i reálných osudů. Program tzv. Vzkříšení sezony bude zahájen slavnostním přeplaváním Vltavy ze Střeleckého ostrova na Smetanovo nábřeží. Fanoušci divadla se mohou na plavce přijít podívat na náplavku u Smetanova nábřeží vedle Čapadla, nebo se do kolektivního plaveckého výkonu mohou přímo zapojit – sraz sportovních nadšenců bude ve 14:30 před Divadlem Na zábradlí, odkud se přesunou na severní stranu Střeleckého ostrova a společně vyplují do nové sezony.

Po návratu plaveckého oddílu složeného z herců, zaměstnanců, přátel i diváků proběhne od 16:00 ve foyer divadla tisková konference, na které vedení i tvůrci představí plány divadla a odhalí vizuály prvních inscenací z dílny Studia Najbrt a talentované fotografky Julie Hrnčířové. Hrnčířová, absolventka Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a École Nationale Supérieure de la Photographie v Arles ve Francii, žije momentálně v Oslu a pro Divadlo Na zábradlí vytváří vizuály v podobě minimalistických hereckých portrétů s důrazem na detail a výraz obličeje. Od fotografie se program Vzkříšení sezony přesune k výtvarným objektům a vernisáži výstavy kostýmní výtvarnice Sylvy Zimula Hanákové, jejíž práce budou zdobit prostor divadelní kavárny po celé září. „Jsem sběrač! Bizarní objekty na hranici absurdna a surreálna a šperky na hranici nositelnosti tedy tvoří například vlasy, štětky, kameny, chlupy, naběračky, kosti, cedníky, klokaní pacičky či oči panenek v kombinaci s naplaveninami z Gruzie, Sicílie, řeckých ostrovů a Chorvatska. Tahle výstava nepatří do galerie ani do muzea – hospoda jí, myslím, bude slušet,“ říká s úsměvem výtvarnice Hanáková. Slavnostní večer pak završí jedna z prvních repríz nejnovější inscenace Divadla Na zábradlí – Tolstého Vzkříšení v úpravě německého dramatika Armina Petrase a režii Jana Mikuláška. Představení navíc doprovodí hned dvě akce – od 18:15 se mohou diváci přijít naladit na umělecký zážitek v rámci dramaturgického úvodu s uměleckou šéfkou a dramaturgyní Dorou Štědroňovou a po skončení produkce bude následovat diskuze s herci.

Divadlo Na zábradlí pro nadcházející sezonu připravuje celkem šest inscenací kmenových i hostujících režisérů. Hned 14. září proběhne premiéra site-specific inscenace Bar podle konceptu herečky Kateřiny Císařové a režijně-dramaturgické dvojice Petra Erbese a Borise Jedináka. Herci v netradičním kusu uváděném v divadelní kavárně společně s dalšími zaměstnanci divadla předvedou divákům, co se děje na baru, zatímco návštěvníci divadla sedí v potemnělém hledišti. V říjnu uvede režisér Jan Mikulášek adaptaci korespondence francouzských intelektuálů Michela Houllebecqa a Bernarda-Henriho Lévyho s názvem Veřejní nepřátelé. V intenzivním hereckém duelu se představí Miloslav König a Václav Vašák. Další inscenací podle literární předlohy bude následující Mikuláškova režie, tentokrát podle oceňovaných povídek hudebního publicisty Pavla Klusáka s názvem Uvnitř banánu. Literární sféře zůstane věrná i komorní inscenace Jiřího Jelínka Franz a kavka, která bude uvedena v lednu 2024 v prostoru Eliadovy knihovny – Anežka a Barbora Kubátovy zde zprostředkují divákům od čtyř let (i jejich dospělým doprovodům) osobnost Franze Kafky, od jehož úmrtí uplyne v následujícím roce rovných sto let. V březnu se s biografickým materiálem popasuje na Zábradlí Jiří Havelka, který uvede inscenaci věnovanou osobnosti Václava Havla, se kterou je Divadlo Na zábradlí dodnes nerozlučně spjato. Poslední premiérou sezony bude polodokumentární sonda do půlročního amerického angažmá Karla Gotta Bůh v Las Vegas v režii Petra Erbese a Borise Jedináka, autorů úspěšné inscenace Discoland.

Diváci, kteří si chtějí zajistit svá místa na všechny premiéry a prožít 66. sezonu Divadla Na zábradlí jako VIP hosté, mohou využít příležitost stát se divadelním mecenášem a přihlásit se do Klubu štědroňů. Nový abonentský program umožní nejvěrnějším návštěvníkům divadla zkusit si některé divadelní profese, nahlédnout do procesu zkoušení nebo setkat se s tvůrci po každé z připravovaných premiér. Detailní informace o programu i fungování klubu jsou přehledně zveřejněné na stránkách divadla a registrace je možná až do září.

Držte se Zábradlí!

www.nazabradli.cz

Ředitel UFFA Libor Kasík představuje malíře slovy: „Jan Urant tvoří v britském hrabství Wiltshire ve Velké Británii a v Praze. Jako absolventovi London College of Communication a Chelsea College of Arts je mu blízká anglosaská malířská tradice a s ní spojená unikátní práce s barvou.“

Autorovu tvorbu lze nejlépe pochopit přiblížením specifického přístupu k barvě, námětu, fotografii a názvu, jež vymezují základní hranice jeho výtvarného světa. Jan Urant poukazuje na aspekty selektivní paměti, vytržené fragmenty času našeho bytí. Záblesky vzpomínek, často nesouvislé a nahodile uchovávané v naší mysli, se objevují a zase zanikají v pomíchané časové ose bez ohledu na linearitu. Kurátor Jan Kunze o tvorbě mladého malíře říká: „Jan Urant nás vpouští do svého snového světa barev, ve kterém tušíme příběhy, které se před námi otevřely v křehkých záblescích.“

www.uffo.cz

V daleko lepších teplotních podmínkách probíhají zkoušky v nejstarším kostele Ostravy. V kostele sv. Václava meditativní duchovní skladbu Pavla Zemka Nováka Adorace Nejsvětějšího Srdce Ježíšova za autorovy přítomnosti zkouší perkusionisté pod vedením Martina Opršála. Brzy se do kostela přestěhuje rovněž šestinotónové harmonium, které si nechal postavit Alois Hába a vzkřísil jej klavírista Miroslav Beinhauer. Ten na nesmírně náročný nástroj zahraje sedm světových premiér skladeb od Philla Niblocka, Bernharda Langa, Klause Langa, Idina Samimi Mofakhama, Milana Guštara, Iana Mikysky a Judith Berkson. Téměř všichni skladatelé budou na místě, v Ostravě. Dvojkoncert prvního dne festivalu se koná zítra (24. 8.) s přestávkami od 18 do 22 hodin.

Naprosto skvělé podmínky pro zkoušky na své vystoupení v Katedrále Božského Spasitele (29. 8.) v Ostravě má sbor Canticum Ostrava, který zatím pracuje ve zbrusu novém Koncertním sále Uměleckého Klastru Ostravské univerzity. Nová budova kampusu na Černé louce nabízí skvělé zázemí také pro zkoušky instrumentalistů, ale i improvizační workshopy Thomase Bucknera, který se s účastníky paralelně probíhajícího Institutu Ostravských dní zúčastní koncertu Legendy improvizace v klubu Parník (31. 8.). Detaily se ladí s hlavními protagonisty večera Roscoem Mitchellem (zakladatel The Art Ensemble of Chicago) a velkými poctami rovněž ověnčenou varhanicí a zpěvačkou Aminou Claudine Myers.

Festival myslí také na vyznavače elektroakustické hudby v rámci Minimaratonu: v rozsáhlé hale Bauhausu, která je součástí komplexu galerie PLATO, začíná v sobotu 26. 8. v 14:00, jeho kurátor Martin Režný jej v noci přemístí do galerie Díra. Hlášené bouřky na pátek 25. 8. mohou ohrozit venkovní Flash Mob Operu Františka Chaloupky Rozlučka se svobodou. Návštěvníky nákupního velkocentra Nová Karolina také „zastaví“ operka Radima Hanouska. Za dobrého počasí se „pouliční“ program pak přesune do prostoru Malé Kodaně, kde nás čekají čtyři intervence do veřejného prostoru. Jejich autory jsou skladatelé z Institutu Ostravské dny a do hry vezmou jak projíždějící trolejbusy, hukot místních hospod a barů, ale také kozí zvonce, které budou „účinkovat“ pod dohledem Christiana Ferlaina z Kalábrie na nábřeží řeky Ostravice. Pokud bude bouřit, vše se odehraje na krytém náměstí Trojhalí Karolina, které má rozlohu 4800 m².  

Všechny tyto akce, včetně zahajovacího orchestrálního koncertu 27. 8. se skladbami v českých a světových premiérách Iannise Xenakise, Františka Chaloupky, Johannesa Kalitzkeho, Frederica Rzewského a třech mladých skladatelů, jsou jen předzvěstí dalších koncertů v příštím týdnu. Orchestry, sbory, opery, sóla, malé ansámbly, improvizátoři – asi 200 hudebníků spolu s předními skladateli dneška okupují Ostravu do 2. září včetně! Více o tom všem napíšeme příští pondělí.

Program festivalu: http://www.newmusicostrava.cz/cz/ostravske-dny/program/

Předprodej vstupenek v síti GoOut. Permanentka na všech 18 událostí festivalu: 1000 Kč, na místě konání 1200 Kč. (Zvýhodněná cena pro studenty, seniory, ZTP/P: 700 / 800 Kč.)

Více informací na webu www.newmusicostrava.cz a Facebooku www.facebook.com/ocnhOva/.

Institut a Festival Ostravské dny se konají za podpory statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Moravskoslezského kraje, Národního plánu obnovy, Ernst von Siemens Music Foundation a díky dalším institucím, nadacím i podpoře soukromého sektoru. Za velkorysou a kontinuální pomoc děkujeme Veronice a Liboru Winklerovým a také Martinu a Haně Vohánkovým. Generálním mediálním partnerem je Český rozhlas Vltava.

Předposlední festivalový koncert nazvaný NEvážná klasika si dal za úkol otevřít svět klasické hudby široké veřejnosti včetně dětí. Průvodce večera Jan Budař svým vtipem a hereckým uměním propojil slavné i méně známé žertovné skladby klasického repertoáru, jako je árie Olympie Les Oiseaux dans la Charmille z Hoffmanových povídek Jaquese Offenbacha, Kočičí duet Giacchina Rossiniho či Vjezd gladiátorů a trombonový Žabák Julia Fučíka. Laškovných sopránových sól se zhostily Martina Masaryková a Monika Jägerová, které také ukázaly svůj mimořádný komediální talent. Publikum přijalo koncert a jeho humorné i edukační pojetí s nadšením. Po tomto úspěchu není překvapením, že festival plánuje zachovat podobný formát pořadu i v dalších letech.

32. ročník festivalu korunoval závěrečný koncert Slavné operní sbory a Carmina Burana. Protože jeho přípravu i průběh zásadně ovlivnilo nepříznivé počasí a koncert nebylo možné přesunout do vnitřních prostor (kvůli vysokému počtu účinkujících i diváků), byli organizátoři nuceni ke zkrácení plánovaného programu. „Třebaže dodržujeme nejvyšší standardy konstrukce, podium bylo dostatečně velké a zajistili jsme maximální protidešťovou ochranu, boční ochranné sítě byly po vytrvalém dešti prosáklé vodou a při každém dalším poryvu větru či deště se tato voda dostávala na pódium. Ohrožovala tak zejména citlivé smyčcové nástroje. Také kvůli tomu musela být dokonce zrušena odpolední generální zkouška, její průběh totiž počasí naprosto znemožnilo. Toto riziko jsme se snažili, a neradi, minimalizovat zkrácením večerního koncertu. Ačkoli nakonec pršet přestalo, situace se mohla kdykoli opět změnit a způsobit tak rozsáhlé škody a náhlý konec celé produkce,“ vysvětluje rozhodnutí Filip Zoubek, technický produkční festivalu.

Většina diváků se deštěm nenechala odradit a ten předpovědi navzdory nakonec chvíli před začátkem koncertu ustal. Po úvodní árii židů Va Pensiero z opery Giuseppa Verdiho Nabucco se k Českému filharmonickému sboru Brno a Filharmonii Bohuslava Martinů pod vedením Daniela Raiskina přidali sólisté Adriana Kučerová, Anthony Gregory a Boris Prýgl a společně festival zakončili monumentální kantátou Carla Orffa Carmina Burana. Její úvodní a závěrečná sloka O Fortuna – tedy Ó štěstěno se nesla nad početnými diváky v promočené, avšak jako zázrakem již nadále nemoknoucí Pivovarské zahradě, obzvláště vítězně a vděčně.

Po závěrečném koncertu prozradili pořadatelé termín 33. ročníku Festivalu, který připadne na 12. července – 3. srpna 2023. Pořadatelé zatím neprozradili konkrétní dramaturgický záměr ani interprety 33. ročníku festivalu, plánují ale pokračovat v nastavených trendech, lokálních spolupracích a započatém vývoji festivalu.

„Nepochybně budeme díky konceptu Smetana200 a Roku české hudby akcentovat českou tvorbu ještě více než v jiných letech. 200 let od narození oslaví také rodák z nedalekého Lince – rakouský skladatel Anton Bruckner. Se Smetanou jsou tedy přímí současníci a naše teritoriální výhoda tak vybízí, abychom ukázali jejich dílo zase v jiném kontextu – možná lehce Rakousko-Uherském a díky tomu upevnili započatou přeshraniční spolupráci a podpořili tak produkce české hudby i za hranicemi naší republiky,“ přibližuje plány na rok 2024 Gabriela Rachidi, ředitelka Festivalu. „Chceme pokračovat v trendu, kterým se profilujeme v posledních letech, a prolínat v našich produkcích různé formy umění – klasickou hudbu spojit s tancem, baletem, herectvím. Tomu napomáhají i novinky letošního roku, které chceme nadále rozvíjet, jako na příklad mistrovské baletní kurzy s tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem,“ pokračuje Rachidi.

„Chceme, aby návštěvníci zapomněli na ostych z klasické hudby a proměnili ho s námi ve zvědavost. Nadále rozšiřujeme spolupráci s lokálními umělci a subjekty z kulturně-sociální sféry. Ideální prostor nám k tomu dává doprovodný program ve Festivalové zóně, který se stal nedílnou součástí festivalu, a nově také akce organizované během celého roku. Chceme, aby klasická hudba byla přístupná a dostupná každému. Postupně ukazujeme, že Festival Krumlov nemusí být jen koncerty, jen v létě, v krásných historických sálech nebo pouze v Českém Krumlově,“ nastiňuje festivalové plány do dalších let Marie Rydlová, tisková mluvčí festivalu.

K takovým “mladým” alejím patří třeba už dvě “Aleje našich dětí “ v obci Hatín a Stajka, v okresu Jindřichův Hradec. V roce 2022 se tu zrodil nápad vysadit alej, kterou chtěli rodiče věnovat svým dětem – z 240 obyvatel obce totiž bylo 18 dětí do 5 let. Pro tento účel byla vybrána stará polní cesta pod Hatínem a každý strom byl pojmenován podle jednoho z dětí. Kromě samotné aleje vznikla také kronika, kde má každé dítě a strom jeden list. Na něm jsou fotografie ze sázení a přání dítěti a stromu od rodičů, nebo příbuzných.  Alej se stala mezi místními obyvateli rychle velmi populární, a brzo se začaly objevovat i přání starších dětí, které chtěly mít také svůj strom. Zastupitelstvo obce Hatín proto rozhodlo, že ve výsadbě „Aleje našich dětí” budou pokračovat a nabídnou stromy také ostatním dětem v obci, ve věku do 15 let. Pro jejich výsadbu hatínská komunita vybrala zanedbanou ovocnou alej u vesnice Stajka, která je součástí obce Hatín. Na jaře 2023 byly staré polámané stromy odstraněny a zbývající stromy odborně prořezány a na podzim 2023 budou na volná místa v aleji vysazeny nové ovocné stromy.

Podobnou alej vytvořil spolek Zelený Vyškov ve městě Vyškov na podzim roku 2019. Zde se na sázení podílela veřejnost a další neziskové subjekty a bylo vysazeno 25 ovocných stromů. Ovocná alej lemuje cyklostezku a poskytuje kolemjdoucím nádherný výhled na hrad Buchlov. Mezi stromy této alej najdeme i málo vídané druhy ovoce, jako jsou mišpule nebo moruše, což z ní činí ještě atraktivnější místo pro procházky.

Pokud znáte alej s podobným příběhem z vašeho okolí, neváhejte ji také do soutěže nominovat. Je k tomu potřeba vyplnit jednoduchý nominační formulář na webové stránce alejroku.cz. Zájemci o nominaci budou vyzváni k přiložení jedné až tří fotografií aleje, označení GPS umístění a dodání krátkého textu o nominované aleji. Text může pojednávat o historii aleje, jejím významu pro místní komunitu, nebo se zaměřit na osobní vztah nominujícího k aleji.

Do ankety Alej roku 2023, kterou spolek Arnika pořádá již po třinácté, lidé nominují i vzrostlé aleje, které jsou pro ně pojítkem s historií jejich bydliště, jako je třeba Rytířská cesta – Alej pod Hořínkovou hájenkou . O tu se stará místní ČSOP. Krásná, javorová cesta nabízí úchvatný pohled na hrad Buchlov a má své kořeny na počátku 20. století. Tehdejší páni hradu z rodu Berchtoldů nechali vysázet širší cestu pro koňské povozy a užší pěšinku pro pěší.

Mezi nominovanými však najdete i aleje, které po staletí dotvářely genia loci a dnes jim hrozí vykácení. Právě pro aleje, ve kterých byla v minulosti z finančních či jiných důvodů zanedbána údržba, připravila Arnika spolu s firmou Groown v rámci speciální cenu – ošetření kořenovou injektáží v hodnotě 30 000 korun.

Alej roku probíhá podle harmonogramu, který naleznete na webové stránce alejroku.cz. Kromě ocenění hlavní vítězky (aleje s největším počtem hlasů) jsou vyhlašováni vítězové v jednotlivých krajích. V rámci ankety probíhá také fotosoutěž, ve které se hodnotí tři nejkrásnější fotografie alejí. První fotografie, kterou zájemce nahraje, se zapojuje do fotosoutěže. Patroni a patronky ankety potom vybírají nejlepší fotografie.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout zájem lidí k alejím a stromořadím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Vzrostlé stromy jsou důležitou součástí našeho prostředí přinášejí užitek přírodě i lidem. Nám pomáhají např. tím, že omezují hluk ze silnice nebo odnos zeminy z polí. Řidičům usnadňují orientaci v noci nebo za deště. Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček, polních cest a většinu z nich lemují stromořadí. V součtu už to má značný pozitivní vliv na přírodu. Stromy jsou domovem desítek někdy i stovek druhů živočichů. Někteří z nich je využívají při migraci mezi vhodnými biotopy nebo jako loviště. Zapojením do ankety nám pomáháte šířit povědomí o významu alejí a stromořadí v české krajině. Hledejte s námi nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorněte na ty, kterým hrozí zánik, a představte nám mladé aleje, které jste sami nebo společně vysadili.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ. 

www.arnika.org

Po dokončené rekonstrukci Englerových varhan se festival vrací zpět do kostela sv. Mořice, kde proběhnou čtyři z pěti koncertů. Jeden koncert se pak uskuteční v katedrále sv. Václava. „Mezinárodní varhanní festival Olomouc patří ke stěžejním kulturním a společenským událostem naší i mezinárodní hudební scény. I v letošním ročníku nabídne mezinárodní zastoupení umělců a špičkové interpretační výkony. Pro Moravskou filharmonii Olomouc coby pořadatele je festival nepostradatelnou součástí koncertní sezony, kterou tradičně otevírá.“ říká ředitel filharmonie Jonáš Harman.

Hvězdy z Francie, Maďarska a Německa
Slavnostní zahajovací koncert v podání Kateřiny Málkové obohatí vystoupení jednoho z nejvýraznějších žesťových souborů u nás, Moravia Brass Bandu. Také zbývající čtyři koncerty nabídnou špičkové interprety a nevšední hudební zážitky. „Největšími letošními hvězdami budou David Cassan z Francie a Balázs Szabó z Maďarska. Vynikající německý varhaník Axel Flierl provede stěžejní díla francouzských a německých skladatelů. Velkým zpestřením bude koncert pro dvoje varhany a dva varhaníky, který se uskuteční v olomoucké katedrále. Rád bych vyzvednul fakt, že právě olomoucký “dóm” poskytl hlavní zázemí varhannímu festivalu v době rekonstrukce svatomořických varhan. Tento koncert tak je jakýmsi poděkováním za možnost udržet linii varhanního festivalu v Olomouci bez jediného přerušení.“ dodává k programu dramaturg festivalu Karel Martínek.

Vstupné se nemění
Koncerty se konají tradičně v pondělky a čtvrtky, vždy od 19 hodin. Vstupenky v ceně 200 Kč (zlevněná 100 Kč) lze zakoupit na webu Moravské filharmonie Olomouc, v Informačním centru v budově olomoucké radnice na Horním náměstí, anebo hodinu před začátkem přímo na místě koncertu.

O historii festivalu
Mezinárodní varhanní festival Olomouc je nejstarším a nejvýznamnějším varhaním festivalem u nás a také významnou událostí svého druhu v celosvětovém měřítku. Festival založil varhaník, a organolog Antonín Schindler (1925–2010). Koná se v Olomouci bez přerušení již od r. 1969. Domovským kostelem, resp. nástrojem varhanního festivalu jsou Englerovy varhany v kostele svatého Mořice v Olomouci. Tento nástroj je se svými pěti manuály, 95 rejstříky a bezmála osmi tisíci píšťalami největšími varhanami v ČR. V minulosti se na festivalu představily interpretační špičky z celého světa a Mezinárodní varhanní festival Olomouc tak patří k pevným kulturním a společenským událostem města Olomouce i české hudební kultury.

Bližší informace k festivalu a vstupenkám jsou k dispozici na webu Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Návštěvnost středních Čech se v průběhu prvního pololetí meziměsíčně zvyšovala, a to od minima v lednu (54,9 tis. hostů) po maximum v červnu (137,6 tis. hostů). „Střední Čechy mají jednoznačně co nabídnout. Těší mě, že to potvrzují i poslední čísla návštěvnosti. Ve spolupráci s partnery budeme nadále pracovat na tom, aby náš kraj patřil mezi zajímavé lokality, kam nejen zahraniční, ale i tuzemští návštěvníci míří,“ uvedl Václav Švenda, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Středočeského kraje.”

Počet hostů i přenocování se vrátil nad úroveň dosahovanou v předcovidovém období. „Oproti lednu až červnu roku 2019 to bylo o 9,9 % více. V prvních šesti měsících vzrostl letos počet hostů v ubytovacích zařízeních meziročně o 20,6 % a počet přenocování o 17,8 %. V posledním případě se jednalo o třetí nejvyšší meziroční nárůst mezi kraji,“ upřesnil Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Posílení zimní a jarní sezóny

První čtvrtletí patřilo z hlediska turismu ve středních Čechách vždy k nejslabším z celého roku. Vyšší návštěvnost v zimní sezóně se projevila v letošním roce, kdy region zaznamenal rekordní návštěvnost za posledních 12 let. Tento trend pokračoval i v jarní sezóně. Meziročně se letos na jaře ubytovalo o 10,3 % hostů více, což bylo zároveň nejvíce od roku 2012. Meziročně se zvýšil i celkový počet přenocování, a to o 9,6 %. Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve středních Čechách představovala ve druhém čtvrtletí 2,13 nocí.

Hostů přijíždějících ze zahraničí přijelo na jaře o 21,7 tis. více než v loňském roce, což představuje 37,7 % meziroční nárůst. Na návštěvnosti se ze 78 % podíleli domácí hosté, kterých se ubytovalo o 4,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Nejvíce zahraničních hostů přijelo tradičně z Německa, Slovenska a Polska. Tvořili 55 % ze všech zahraničních hostů. Na dalších místech se umístili hosté z Rakouska a Ukrajiny.

Středočeská centrála cestovního ruchu dlouhodobě cílí na tuzemské a zahraniční návštěvníky. „V průběhu června jsme představili turistické cíle a aktivity v rámci Víkendové Snídaně na TV Nova. Prezentace středních Čech se objevila v průběhu jara a léta na Slovensku a v Polsku, a to formou inzerce, reklamy na slovenských autobusech nebo digitální reklamy na letišti ve Varšavě. Na podzim plánujeme dílčí kampaň v metru, příměstských vlacích mezi Prahou a Středočeským krajem nebo ve vlacích SC Pendolino. V září bude o středních Čechách slyšet také na rádiu Blaník. V rámci letošních press tripů kraj navíc vítá novináře z 15 zemí světa,“ dodal Jakub Kulhánek.

Pozn. Data o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení pocházejí z plošného šetření ČSÚ a nezahrnují účastníky cestovního ruchu, kteří se ubytovali jinde než v hromadném ubytovacím zařízení. Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz