Co se děje

Běžci si mohou vybrat ze tří úseků, jednoho o délce 3,3 km a dvou po 6,6 km. Startovné ve výši 500 Kč obsahuje sportovní vak v kombinaci buď s čelenkou, nebo čelovkou. Polovina z této částky jde na přímou pomoc těžce zrakově postiženým.

Partnerem Nočních běhů pro Světlušku pro prevenci je zdravotní pojišťovna OZP, která do Plzně přiveze tzv. OKO Bus, pojízdné informační centrum, ve kterém běžcům a návštěvníkům této prospěšné akce prověří specialisté stav zraku. Před anebo po závodu si pak budou moct zájemci v prezentačním stanu OZP také nechat namasírovat šíji od zrakově postižených masérů a získat další zajímavé informace o zdraví nejen zraku. Součástí aktivit je také soutěž o tři volná startovná do závodu.

Světluška je projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, která letos pořádá již 13. ročník nočních běhů v sedmi městech – Ostrava (21. 3.), Plzeň (26. 3.), Brno (4. 4.), Olomouc (11. 4.), Praha (25. 4.), České Budějovice (7. 5.) a Jihlava (16. 5.).

Termín: 5. 4. 2024 | 19:00

Místo konání: Galerie 4, Cheb, Františkánské náměstí 30/1

Vstupné: 100,- Kč

Rádio Ivo sehrálo od roku 2006 více než 150 kompletně improvizovaných rozhlasových her, jak na divadle, tak živě v rozhlase. Za studiovou hru Měl byste dvacet minut? získalo mezinárodní rozhlasovou cenu Prix Bohemia. Spolupracuje také s jinými umělci (Aňa Geislerová, Marek Daniel, Ventolin, Zuzana Fuksová, Robert Mikluš, James Cole, Michal Pěchouček, Tomáš Jeřábek, Prokop Holoubek, Madla Bažantová, František Škanta). Od určité doby jsou všechna vystoupení zaznamenávána. Většina je k poslechu i stažení na Soundcloudu a Uloz.to, či na stránkách a Spotify podcastu Českého Rozhlasu Radia Wave, kde Rádio Ivo pravidelně vystupovalo.

Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba: Út-Ne 10.00 – 17.00

Více nežli třicet let se věnuje intenzivnímu průzkumu tohoto oboru, v němž neváhá překračovat hranice. Velmi originální formou je uvádí do širších souvislostí vizuálního umění. Patří k předním českým umělcům, například Josef Sudek, František Drtikol, Josef Funke, Jindřich Štyrský, Emila Medková, Jan Svoboda, Josef Koudelka, kteří dokázali prosadit posun ve vnímání uměleckých možností fotografie.

Na počátku vlastní tvorby autor zachycoval především takové činnosti jako jsou cesty autobusem, vlakem, výtahem, procházky, nákupy. V devadesátých letech již zcela programově záznamy realizoval přímo na citlivou vrstvu fotografického papíru, kde zdrojem světla a energií byla a je příroda: denní světlo, hvězdy, měsíc, oheň, světlušky. A vkládání fotopapírů do volné přírody v řádu dnů, týdnů nebo i měsíců spojoval s určitými rituály – osobními a zejména intimními nočními performancemi. Sám se stal tzv. kamerou, kdy fotocitlivou vrstvu aplikoval na své oblečení, čímž vznikaly unikátní 4D foto-gramy. Dnes bravurně ovládá finesy digitální fotografie. A zkouší nalézat základnu pro svůj nejnovější autorský průzkum: v něm rozkládá obraz na elementární jednotky.

Jiří Šigut nám svou nevšední a neústupnou invencí ve zkoumání samé podstaty jevů dokazuje, že cesta odpoutání se od zažitých stereotypů ve vnímání obrazů může přinášet silný prožitek a soustředění se na vnitřní kvalitu světa, který nás obklopuje.

Kunsthistoričku a profesorku klasické archeologie poslala justice v 50. letech do kriminálu za údajnou velezradu a špionáž na 22 let. Opakovaně odmítala žádosti o milost. Byla jednou z nejdéle vězněných žen, komunistické vězení snášela šestnáct let. Za mřížemi založila tajnou vězeňskou univerzitu, přednášela na záchodcích.

„Její statečnost a odvaha je v kontextu naší doby nevídaná. Její důslednost a totální vnitřní svoboda je výjimečná. Její příběh má obrovskou sílu, je nadějí, že člověk může být důstojný a svobodný i tváří v tvář zlu, totalitě a nespravedlnosti,“ vysvětlila představitelka hlavní role, herečka a scenáristka Lucie Trmíková.

V inscenaci se s ní diváci ocitnou přímo v její cele, kde má jen postel, kýbl místo záchodu a mísu s vodou. Na scéně se objevuje bezcitný dozorce oddaným socialistickým myšlenkám. Právě z jeho úst zaznívá velmi často věta Ženy, držte huby! Do děje vstupuje i Anděl utěšitel, který se uvězněné zjevuje v těžkých chvílích. I přes vězeňskou šikanu trvá žena na svých postojích.

Představení mělo premiéru před rokem. Z řady reakcí vybrala Lucie Trmíková jednu, kterou získala od diváka bezprostředně po představení v divadelní kavárně. „Už hodinu tady sedím nad deckou červeného a nemůžu se vzpamatovat. Říkám si: co jsem já vedle téhle ženy?“ citovala. „Pokud si diváci odnesou takovéhle otázky na tělo, má naše představení určitě smysl,“ dodala.

„Je to opravdu silné představení, protože tohle našich duší se dotýkající a zároveň obzvlášť dnes dost zásadní téma je zpracováno s velkým citem a přitom s potřebným nadhledem,“ ocenil ředitel Uffa Libor Kasík.

Inscenaci Ženy, držte huby! zařadilo trutnovské UFFO do kategorie Nové divadlo. Na programu je ve středu 3. dubna od 19:00 hodin. Vstupenky je stále možné koupit přímo na Inforecepci UFFO nebo na webu www.uffo.cz.

Spisovatel a dramatik. Pedagog a vypravěč. Tím vším byl Alois Jirásek a jeho Lucerna je stále nejčastěji inscenovanou divadelní hrou u nás. Ponejvíce se obsah tohoto Jiráskova díla prezentuje jako pohádková hra o hrdém a statečném mlynáři, který bojuje s vrchností o zachování svých práv a svobod. Sokolská inscenace, která bude slavnostně zahajovat XVII. všesokolský slet v Praze v roce 2024 se pokusí tuto tradiční obsahovou linku rozšířit o další rozměr, který je v díle ukrytý. Je to láska. Celým tímto Jiráskovým dramatickým dílem láska prochází jako Ariadnina nit. Není to jen láska milostná. Je to láska k práci, láska člověka k člověku, je to láska k životu. Prostě láska ve všech jejích podobách. Jiráskova Lucerna je vlastně takový český Sen noci svatojánské.

Inscenaci Lucerna nastudovalo Divadlo pod Petřínem ze Sokola Kampa a pozvalo ke spolupráci další sokolské umělce z Prahy a okolí. Chcete-li odhalit tajemství, které sokolská inscenace Jiráskovy Lucerny ukrývá, přijďte na představení. Nebudete litovat.

Představení se uskuteční 6. 4. 2024 ve Smetanově domě Litomyšl.

Odkaz na předprodej: http://www.smetanuvdum.cz/predstaveni/534-lucerna

„Audimafor i letos už tradičně nabízí různorodost divadelních přístupů i témat. Přesto mají inscenace mladých divadelníků určitá pojítka. Celkově lze vidět snahu různých divadelních souborů o zkoumání lidského bytí, hledání identity a experimentování s divadelní formou, často s využitím literárních děl jako inspirace či základního materiálu. Zaměřují se na psychologické aspekty lidského chování, emocí a vztahů mezi lidmi. Zkoumají morální dilemata, vztah jednotlivce k sobě samému i k ostatním. Nechybí téma dospívání a hledání vlastní identity,“ shrnuje témata letošního Audimaforu koordinátorka Kateřina Fikejzová Prouzová z Centra uměleckých aktivit.

Diváci letos mohou vybírat z dvanácti inscenací, které se odehrají od pátku do neděle na hlavní scéně Divadla Drak, ale i v Labyrintu.

Program v pátek 22. března otevře Sesterstvo těsta s inscenací Paní Láry Fáry, aneb domov není samozřejmost. Po nich si dá „noční šichtu“ soubor s názvem Poslední nakonec, který uvede inscenaci, jejímž základem je básnická sbírka Český orloj od Karla Šiktance.

Sobotní program odstartuje v 10 hodin inscenace Nová metoda, která je určena hlavně dětem školního věku. Soubor Je to tajný z Kolegia hraběte Šporka si možná budou diváci pamatovat z minulého ročníku přehlídky. V Labyrintu se v 11 hodin spustí poetická inscenace inspirovaná básničkou A na stromech les debutujícího autora Adama Hoška od studentského souboru Studia Šrámkova domu v Sobotce.

Na východoslovanské oslavy Rusalje odkazuje stejnojmenné představení, které začne v sobotu 13 hodin v Labyrintu Divadla Drak. Atmosféru anglického venkova slibuje inscenace Džem dalšího ze souborů Studia Šrámkova domu v Sobotce.

Brněnský soubor 300 mg kofeinu přiveze do Hradce inscenaci s názvem Erika o poznávání sama sebe a prostoru svého těla. Autorská inscenace studentů ZUŠ F. A. Šporka z Jaroměře Hostinec U Tří začne v Labyrintu v17 hodin.
Inscenace soboru DREJG Jiráskova gymnázia v Náchodě Všichni jsou Juani? Všichni by chtěli být Juani? Všichni by měli být Juani? sobotní nabitý program završí.

Nedělní dopoledne zve na autorskou inscenaci Když končí hra ze zákulisí divadla, kde policisté odhalují pravdu o událostech na prestižní umělecké akademii. Tu do Hradce dovezou členové studentského souboru Pobertové z Týniště nad Orlicí.
Soubor Barevné knoflíky z Třebechovic se nechal inspirovat hrou bratří Mrštíků, jejíž část také vložil do děje své hry Snáď to nemyslíte doopravdy?!, kterou uvedou na hlavní scéně Divadla Drak od 13:30 hodin.
Netradiční českou Pohádku o líném Honzovi zakončí Audimafor soubor Divadelní soubor Korálka – A proč ne čaj? z Dětenic.

Po představeních budou následovat rozborové semináře, které zabydlí kavárnu. Zde dostanou divadelníci cennou zpětnou vazbu od lektorského sboru, jehož tajemnicí bude koordinátorka Kateřina Fikejzová Prouzová. 
Porotci, kteří budou tvořit lektorský sbor, se i tento rok rekrutovali z oblasti profesionálního divadla. Jsou to teatroložka a pedagožka Nina Malíková, režisér, recitátor a literární kritik Vít Malota, teatrolog a divadelní kritik Vladimír Hulec a z Hradce Králové to bude Kamil Bělohlávek – scénograf, režisér, herec a hudebník.

Tato odborná porota bude mít nelehký úkol – vybrat ty nejlepší do postupové přehlídky experimentujícího divadla Šrámkův Písek, divadel poezie Wolkrův Prostějov a studentského divadla Mladá scéna.

Vstupenky na festival AUDIMAFOR jsou k dispozici zdarma vždy před začátkem představení. Kapacita je ale omezena. Přednost mají účastníci AUDIMAFORU.

"Tento hattrick filmů ukazuje širokou škálu animačních technik a nesmírnou kreativitu našich autorů. Zároveň jde i o vytrvalostní disciplínu – když bychom sečetli vývoj a výrobu těchto tří filmů dohromady, tak je to více než 12 let," říkají producenti Kamila Dohnalová a Martin Vandas a dodávají: "Jsme velmi hrdí na to, že se můžeme podílet na těchto projektech, z nichž každý přináší něco jedinečného. Nejenže nám stále připomínají blízkost války, ale jejich cílem je také naše diváky pobavit a zaujmout."

Hurikán, černobílá romance s komediálními prvky v režii Jana Sasky, vrací diváka do 90. let na pražský Žižkov. Titulní hrdina se zde vydává na odyseu ve snaze získat nový sud piva pro barmanku Báru, do které je zakoukán. Zdánlivě jednoduchá mise, kdyby se nekonala v této divoké pražské čtvrti. Snímek vznikl kreslenou 2D animací za použití 3D referencí a podílelo se na něm několik desítek animátorů z Česka, Francie, Slovenska a Bosny a Hercegoviny. Pro režiséra jde o profesionální debut a žánrem navazuje na jeho poslední krátkometrážní Happy End (2015), za který posbíral celou řadu festivalových ocenění a byl na oscarovém shortlistu.

K sestavě se připojuje prázdninová groteska režisérského dua Martina Smatany a Veroniky Zacharové Ahoj léto, která okouzlí festivalové diváky v soutěžní sekci Mladé publikum. Autoři přibalí diváky na rodinnou dovolenou plnou nečekaných zvratů. Krátký film kombinuje stop-motion a ručně kreslenou animaci a přináší okouzlující jedenáctiminutovou podívanou. 

Trojici uzavírá debutující ukrajinská režisérka Anastasia Falileieva. V kategorii Perspektivy představí svůj intimní dokumentární deník I Died in Irpin. Dojemné zkoumání přežití během ukrajinského konfliktu je vyprávěné optikou osobní zkušenosti. Režie Anastasie Falileievy nabízí syrovou a emotivní cestu, kterou podporuje působivá hudba Petra Marka. 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O FILMECH

HURIKÁN 

Režie                                                 Jan Saska
Scénář                                               Jan Saska, Václav Hašek
Dramaturgie                                       Vojtěch Kiss
Hlasoví herci                                      Johana Matoušková, Patrik Velek
Mistr zvuku                                        Jiří Gráf
Asistent režie & hlavní animátor             Marek Pokorný

Producenti                                         Kamila Dohnalová (Last Films, CZ)
                                                      Martin Vandas (MAUR film, CZ)
Koproducenti                                     Antoine Liétout, Ivan Zuber (Laïdak Films, FR)
                                                      Juraj Krasnohorský (Artichoke, SK)
                                                      Mladen Đukić (AEON Production, BiH)

Délka                                                  13 minut
Technologie animace                        Černobílá kreslená 2D animace
Rok výroby                                         2024

Finančně podpořeno Státním fondem kinematografie, Pražským audiovizuálním nadačním fondem (CZ), Centre national du cinéma et de l’image animée (FR), region Nouvelle Aquitaine ve spolupráci s CNC (FR), Magelis s podporou Charente county council a ve spolupráci s CNC (FR), slovenským Audiovizuálním fondem (SK), Audiovizuálním centrem Republiky srbské (BiH).

AHOJ LÉTO

Scénář a režie                                   Martin Smatana, Veronika Zacharová

Hlavní výtvarnice                               Veronika Zacharová

Hlavní animátor                                 David Štumpf

Stop-motion animátor                        Martin Smatana

Střih                                               Katarína Pavelková

Kamera                                           Ondřej Nedvěd

Hudební skladatel                              Aliaksandr Yasinski

Mistr zvuku                                      Geoffroy Cantou-Carrassoumet

Producenti                                        Martin Smatana (Studio Bororo, SK)
                                                      Kamila Dohnalová (Last Films, CZ)
                                                      Martin Vandas (MAUR film, CZ)

Koproducent                                      Jean-François Le Corre (Vivement Lundi!, FR)

Animační technika                             Stop-motion a 2D kreslená animace

Délka                                              11 minut

Rok výroby                                         2024

Finančně podpořeno slovenským Audiovizuálním fondem, Státním fondem kinematografie, Centre national du cinéma et de l’image animée (FR), ARTE France, TVR, TÉBÉO, TÉBÉSUD funded by Région Bretagne (FR), Procirep - société des producteurs (FR), Angoa (FR).

I DIED IN IRPIN

Scénář, režie, výtvarno, animace               Anastasiia Falileieva
Hudba                                               Petr Marek – Midi Lidi
Dramaturgie                                       Lucia Kajánková
Produkce                                            Marcela Vratilová, Mira Dittrich

Producenti                                         Alena Vandasová, Martin Vandas (MAUR film, CZ) 

Juraj Krasnohorský (Artichoke, SK)

Koproducentka                                    Anastasiia Falileieva (Plastic Bag Films, UA)

Jazyk                                                  anglický/ukrajinský voiceover
Délka                                                  11 minut 22 sekund

Rok výroby                                         2024

Finančně podpořeno Státním fondem kinematografie a slovenským Audiovizuálním fondem.

www.maurfilm.com  

Projekt je realizován za finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR. V letošním roce je rozpočet v rámci dotace bezmála 1 132 000 Kč, což je téměř dvojnásobná částka oproti minulému roku. Vedení knihovny se rozhodlo navýšit počet kurzů zejména na základě velkého zájmu kulturních pracovníků a výborného hodnocení účastníků již realizovaných kurzů.

„Cílem projektu není jen snaha o zvýšení kvality dovedností a znalostí pracovníků v kultuře, ale též o navázání a posílení spolupráce organizací z oblasti kulturního a kreativního sektoru mezi sebou navzájem. Školení jsou proto určena nejen pro ředitele a manažery, ale ve většině případů i pro řadové zaměstnance kulturních institucí,“ doplňuje ředitel knihovny Jan Kaňka.

Zájemcům jsou nabízeny kurzy, workshopy a vzdělávací semináře na téma manažerských, komunikačních a lektorských dovedností, dále z oblasti pracovního práva, marketingu a možností využití digitálních technologií. Mezi lektory jsou certifikovaní školitelé, univerzitní pedagogové i odborníci z praxe. Kurzy probíhají nejčastěji v krajské knihovně, některé se uskuteční také v Knihovně Kroměřížska, v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti nebo v Masarykově veřejné knihovně Vsetín. Část kurzů se uskuteční i on-line formou.

„Jako radní mám v gesci kulturu i školství. Domnívám se, že tyto oblasti od sebe nelze oddělovat, že se naopak krásně doplňují. Jsem proto velice ráda, že se oblast umění a vzdělávání daří propojovat, že synergické efekty přináší plody v obou rezortech. Oceňuji snahu Krajské knihovny Františka Bartoše, že se na takovéto smysluplné projekty snaží nalézt mimorozpočtové zdroje, sleduje trendy jak v dotační politice, tak v odborné oblasti, a že na kurzy a jejich lektory jsou výborné ohlasy,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní pro kulturu a školství Zlínského kraje.

Celkem se od března do konce listopadu tohoto roku uskuteční 30 kurzů. Informace a přihlášky na jednotlivá školení jsou dostupné na webu knihovny www.kfbz.cz/kurzy-pro-pracovniky-kultury.

www.kfbz.cz / www.facebook.com/zlinknihovna

• 27. 3. od 17 hodin Praha, Vzlet, vstupenky v prodeji v síti GoOut
• 2. 4. od 16:30, Ostrava, Klub Parník, vstupenky v prodeji v síti GoOut
• 9. 4. od 16:30, Litvínov, Schola Humanitas, vstupenky v prodeji v síti GoOut

Koncerty jsou určené pro děti od 3 do 10 let a jsou vedeny v angličtině s českým překladem. V česko-slovenské kapele vystoupí na koncertech po boku Orana Etkina Dušan Černák (bicí), Martin Konvička/ Jan Pudlák (piano), Taras Vološčuk (kontrabasista), Izabela Chalupníková (zpěv).

Tříhodinový workshop určený pedagogům a lektorům hudby pracujícím s dětmi v MŠ a na 1. stupni ZŠ, ve kterém se seznámí s hudební výukou Timbalooloo s jejím zakladatelem  jazzovým muzikantem Oranem Etkinem, se uskuteční 6. dubna od 9 hodin v sále U Minuty ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze. Téma workshopu je podpora emočního rozvoje dítěte prostřednictvím hudby s důrazem na empatii, well-being a sociální vztahy nejen mezi dětmi.

Účastníci kurzu se naučí několik praktických příkladů z Timbalooloo, které následně mohou implementovat do své vlastní výuky. Workshop je strukturován tak, aby byl přínosný a pochopitelný jak pro ty, kteří budou workshop absolvovat poprvé, tak pro ty, kteří již naše workshopy absolvovali a tento přístup již znají. Pro plné zapojení do workshopu je nutná základní znalost hry na hudební nástroj a angličtina alespoň na úrovni B2. Vstupenky jsou k dispozici v síti GoOut.

Sbírka na Donio.cz na podporu dalších aktivit Mladí ladí dětem

Workshopy, koncerty a výuka metody TIMBALOOLOO osloví každý rok tisíce dětí a rodičů. Neziskový projekt Mladí ladí dětem se snaží tyto aktivity směřovat mimo jiné do vyloučených lokalit, kde se nacházejí sociálně ohrožené rodiny. Podpořit realizaci dalších koncertů a workshopů je možné prostřednictvím sbírky na portále Donio.

Medailonek Orana Etkina:

Užitečné odkazy:

• Showreel Mladí ladí dětem: www.youtube.com/watch?v=xDr7RDMcChM&ab_channel=Mlad%C3%ADlad%C3%ADjazz
• Seriál Hudební cesta světem: https://youtube.com/playlist?list=PLotLuUqh05ZBEow5jg9DWnBcWI8hsFMp0
• Youtube kanál: www.youtube.com/channel/UCNkQH82TDFzveqpxZsW5Mrw/featured
  Facebook profil:  www.facebook.com/mladiladijazz
• Webové stránky Mladí ladí dětem: www.mladiladidetem.cz/#program
• Album Finding Friends Far from Home: https://open.spotify.com/album/1FPMXPRwNxtZISnOGshyfN
• Webové stránky Orana Etkina: https://oranetkin.com/
• Webové stránky Timbalooloo: https://timbalooloo.com

Kde končí jeden, začíná druhý

Podobně jako v úspěšném titulu Pankrác ´45, i ve své nejnovější hře Štyrský/Toyen/Heisler pracuje Martina Kinská s reálnými motivy ze života skutečných osob, jejichž příběh zasazuje do konkrétního historického rámce. Na pozadí faktů a dobových reálií pak rozvíjí fascinující vyprávění o lidech, kteří měli spolu tolik společného, že se nemohli odloučit.

„Provokovala mě představa, co to mohlo být za setkání – ve smyslu fyzickém, psychickém i tvůrčím. Co je to za blízkost, kdy není jisté, kde končí hranice jedné bytosti a začíná hranice té druhé,“ říká autorka hry a režisérka inscenace Martina Kinská. „Stejně tak byl pro mě přitažlivý moment toho, kdy se člověk dobere nějaké hrany vnímání, snad horizontu bytí... A kdy se rozhodne jít na ni za každou cenu, nebo se na ní ocitne souhrou okolností, včetně tlaku dějin,“ vysvětluje Kinská.

„Vycházíme z reálných motivů a někdy i událostí, ale situace ve hře jsou smyšlené. O životech a povahách těchto tří osobností se toho příliš neví, a tam si vyhrazujeme právo na uměleckou svobodu,“ doplňuje dramaturgyně Johana Součková Němcová.

Erftemeijer/Šťastná/Hochman

„Je zde vážně nemocný Jindřich Štyrský, jehož stav se rapidně zhoršuje, neboť se nemůže v Protektorátu dostat k potřebným lékům. Dále je tu Jindřich Heisler, který se odmítl přihlásit k povinné registraci Židů, tím pádem se ocitl v ilegalitě a většinu času se ukrývá u Toyen v žižkovské garsonce v Krásově ulici; dle legendy tu spal celou dobu ve vaně... A pak Toyen, která se o oba dva starala a, zdá se, neměla tehdy ani později už bližší osoby, než právě je,“ popisuje autorka a režisérka výchozí situaci hry. V ní však podle ní brzy začne jít více o postoj ke světu, o jeho prozkoumávání a uchopení. „Jakou daň si může vybrat odvaha „uvidět“, stát se „vidoucím“ v rimbaudovském duchu... Jak se mohou na světě „střídat“ básníci – básníci slov i obrazu,“ naznačuje Kinská.

Přitažlivost komorního dramatu s prvky magického realismu podtrhuje i jeho herecké obsazení. Jindřicha Štyrského hraje Jacob Erftemeijer, všestranně nadaný umělec, který je mimo jiné talentovaným výtvarníkem. Toyen, umělkyni z vlastního rozhodnutí záhadnou a nejednoznačnou, ztvárňuje neméně nadaná Anežka Šťastná. Jindřicha Heislera, který s Toyen později emigroval do Francie, ztělesňuje Mark Kristián Hochman. Vycházející herecký talent se od příští divadelní sezóny stane stálým členem souboru Švandova divadla. 

Dojít až na hranici snu

V inscenaci popsané události v noci z 20. na 21. března 1942 jsou vyfabulované, opírají se však o doložená fakta (autorka čerpala mj. z knihy Toyen: První dáma surrealismu Andrey Sedláčkové, která je v inscenačním týmu odbornou poradkyní). V působivém celku využila Kinská i texty Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera, citace z knihy Kašpar noci Aloysiuse Bertranda či Dopis vidoucímu Arthura Rimbauda. „Inscenace pracuje mimo jiné s fragmenty skládanými do koláže, která byla oblíbenou technikou Jindřicha Štyrského,“ upozorňuje dramaturgyně Johana Součková Němcová a dodává, že jako výtvarnou poradkyni tým přizval Adélu Kostkanovou.

Důmyslně pojatá je také kostýmní a scénická výprava, jejichž autorem je Jozef Hugo Čačko. Ten sklepní prostor Studia rozčlenil pohyblivými paravány tak, aby se divák spolu s hlavními hrdiny postupně nořil do jiné dimenze vzpomínek a snů, přičemž hranice mezi podvědomím a realitou zůstávají volně prostupné. Jednotlivé předěly slouží zároveň jako projekční plocha pro představy ústřední trojice i jako promítací plátno. Čačkovy návrhy kostýmů inspirovaly dobové fotografie, přičemž odkazují na oblíbené barvy Toyen – modrou a zelenou.

Výslednou podobu inscenace dotváří i hudba skladatelky Gabriely Vermelho.

Premiéra se uskuteční 27. března ve Studiu Švandova divadla, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 9., 27. a 31. května 2024.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že...

... Martina Kinská je jako autorka a režisérka podepsána i pod titulem, který vypráví o osudech pěti žen v pankrácké věznici?

Hra Pankrác´45 byla v roce 2015 nominována na nejlepší původní českou hru a dočkala se scénických čtení v USA a Německu. Inscenace je stále na repertoáru Švandova divadla a bývá pravidelně vyprodána. Za režii hry Agent tzv. společenský (spoluautor Radek Schovánek) získala Kinská Cenu Marka Ravenhilla za rok 2018.

... Štyrský a Heisler měli společné nejen křestní jméno?

Oba si byli blízcí s Toyen, jíž Štyrský říkal Manko, oba experimentovali s možnostmi poezie i vizuality, oba zemřeli „na srdce“. Štyrský podlehl vleklé chorobě, jíž patrně trpěla i jeho milovaná, předčasně zesnulá sestra. Heisler zemřel náhle v důsledku srdečního selhání v roce 1953 v Paříži. Bylo mu pouhých osmatřicet let.

... před válkou i po ní, kdy Toyen pobývala nejprve s jedním Jindřichem, a poté i s druhým v Paříži, dostávala za své obrazy minimální částky?

Dnes jde o nejlépe prodávanou malířku nejen na českém aukčním trhu. Nejdražším dílem Toyen v domácí aukci je zatím kubistický obraz Cirkus z roku 1925, jenž byl na jaře 2021 vydražen za 79,56 milionu korun (včetně aukční přirážky). Surrealistický obraz Jindřicha Štyrského Trauma zrození se před nedávnem prodal ve Francii v přepočtu za 92,3 miliony korun.