Ústecký kraj

Dalibor Worm jako sochař, který se zabývá porcelánem a vytváří z něho nejen design, ale ve velké míře také svébytné sochy, jistě dobře ví, proč zvolil v názvu slovo pomsta. Porcelán je nevyzpytatelný, a tak se Dalibor Worm kromě všeobecných sochařských nesnází, potýká také s jeho ovládnutím, což se mu během tří desítek let soustředění neobyčejně daří, a to i po stránce technické. S nadsázkou lze pomstu uplatnit i z jeho strany vůči porcelánu samému.

 Dalibor Worm od narození žije a pracuje v Teplicích, kam se navrátil ihned po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Udržoval a udržuje kontakt s místním průmyslem, realizuje svá díla v porcelánce v Dubí. Výstava má tedy i značný regionální význam jako prezentace osobitého zpracování materiálu známého především ve formě tradičního pojetí. Proto bude výstava uspořádána v reprezentativním výstavním sále, který umožní patřičné vyznění autorovy tvorby. Ta se může označit za velmi přemýšlivou a uvážlivou, což je patrné v minimalistické formě a výrazu, který vychází z čistoty porcelánu jako materiálu. V posledních letech přichází Dalibor Worm také s náměty vzniklými pod aktivitami souvisejícími s čínskou filosofií a jejím bojovým uměním, znásobenými pobytem v Číně. Nutné je dodat, že by to vše nebylo možné bez předchozího sochařského vývoje, který bude na výstavě prezentován.
Dalibor Worm vystavoval a vystavuje málo a, chystá se pečlivě na svou první velkou, zčásti retrospektivní výstavu, jež je veřejností velmi očekávána. Výstava bude mít nadregionální charakter v kontextu současného výtvarného umění, jehož prezentace má v teplickém muzeu mnohaletou tradici.

Vystavené artefakty budou doplněny malou projekcí průřezu jeho tvorby, která se do výstavy nevejde.
Vstup na výstavu je hlavním vchodem teplického zámku.

Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze se vydal na cesty po Evropě a na delším studijním pobytu zakotvil ve Francii a v Itálii. Jeho tématy byly především staropražské motivy, maloval ale také například veduty měst Kutná Hora, Plzeň, Louny, Brna, Luhačovic, Piešťan nebo Františkových Lázní. Ve sbírce Muzea města Ústí nad Labem se nalézá jeho malba na plátně z roku 1919 „Pohled na Malou Stranu“.

Od počátku 20. let 20. století Jaroslav Šetelík pracoval také pro Georga Schichta z Ústí nad Labem. Často pobýval v Ústí nad Labem nebo na sídle Georga Schichta v Roztokách u Povrlů, kde pro něj namaloval akvarely s motivy místní krajiny. Maloval pro něj exteriéry a interiéry průmyslových budov, pohledy do výrobních provozů nebo celkové pohledy na dnešní městskou část Střekov. Řada těchto obrazů byla reprodukována na pohlednice nebo na další propagační materiály firmy Schicht. Jaroslav Šetelík se osobně znal s prokuristou firmy Schicht Rudolfem Holým (25. 4. 1881-14.6.1961), který se významně podílel na marketingu a reklamě firmy Schicht v českojazyčném prostředí. Jeho prostřednictvím se firma Schicht prezentovala významným obchodním partnerům albem reprodukcí obrazů Jaroslava Šetelíka. U příležitosti významných životních nebo pracovních výročí zaměstnanců firmy Schicht tito obdrželi zpravidla darem od firmy věcný dar, což pro řadu českých zaměstnanců byly také obrazy Jaroslava Šetelíka.

Britský občan Peter Schicht, vnuk posledního majitele proslulé továrny na mýdlo s jelenem Georga Schichta, navštívil v sobotu 27. 04. 2019, ve svých sedmdesáti letech poprvé rodné města svého slavného děda. V kulisách výstavy „Schichtova epopej“ daroval Muzeu města Ústí nad Labem několik vzácných rodinných památek.

„Na základě našich aktivit kolem dokumentace Schichtových závodů se rozhodl do našich sbírek předat krásný obraz od známého českého malíře Jaroslava Šetelíka s námětem ústecké továrny na mýdlo, který si jeho děd odvezl v roce 1929 do svého nového domova v Londýně, kde zastával místo prvního prezidenta nadnárodního koncernu Unilever, který rodina Schicht spoluzakládala,“ uvedl historik muzea Tomáš Okurka. Jedná se o Šetelíkův akvarel z roku 1928. Součástí daru je i osobní telegram československého velvyslance v Londýně a později ministra zahraničí československé exilové vlády Jana Masaryka Georgu Schichtovi. Oba byli důvěrní přátelé a v Británii se až do konce 2. světové války často setkávali, což reflektuje i obsah telegramu.

Peter Schicht přijel se svými dvěma dcerami a jejich doprovodem. V programu měli nejen prohlídku výstavy v muzeu, návštěvu rodinné hrobky na Střekově, prohlídku střekovské továrny známé jako Setuza a výpravu do vesničky Roztoky u Povrlů, kde stojí bývalá vila Georga Schichta. Naposledy Ústí nad Labem přivítalo na konci loňského roku zástupce potomků Georgova bratra a spolumajitele rodinného koncernu Heinricha Schichta v čele s jeho vnučkou Bettinou von Siemens. Zúčastnili se jako čestní hosté vernisáže výstavy „Schichtova epopej – 100 let republiky a 170 let Schichtových závodů“, která v ústeckém muzeu potrvá až do konce června.

Bel Canto je sdružení mladých i starších lidí se zájmem o zpěv. Organizují a pořádají každoročně mnoho koncertů zaměřených na klasickou hudbu jako je operní a operetní tvorba nebo duchovní hudba. Kromě členů sdružení vystupují i přizvaní hosté - amatéři i profesionálové.

sobota 15. 6. od 10 do 16 hodin / Archeologický depozitář v Sobědruhách, Srbická 479

Info: www.muzeum-Teplice.cz

Přehlídka tvůrčích počinů žáků Základní umělecké školy Evy Randové v Ústí nad Labem prezentuje každoročně spektrum prací v podobě různorodých výtvarných technik a médií. Letošní ročník představuje jak solitérní práce, tak výtvarné řady a cykly vycházející ze široké škály námětů. Zastoupena jsou již tradiční témata: portrét, zvířecí svět a příroda i experimentální tvorba a práce inspirované výtvarným uměním od pravěku po současnost.

Více na www.romankrelina.cz

Zdroj: Mgr. Roman Křelina, výtvarník/artist