Ústecký kraj

Do soutěže je možné přihlásit texty v těchto kategoriích:
1. Co nikdy Goethe nenapsal - báseň rozsah maximálně 300 slov
2. Proč nejsou v knihovně postele? - fejeton rozsah 400-700 slov
3. Vlasy pomáhají - povídka rozsah 400-1000 slov

Soutěž byla zahájena 1. června a končí 31. října 2019. Bližší informace jsou zveřejněny na webu ja-pisu.webnode.cz. Autoři, kteří se také chtějí zapojit, mohou své dílo poslat na adresu co.goethe.nenapsal@gmail.com. 

Zdroj: Saša Musilová, manažerka projektu

Díky průvodkyni se malí návštěvníci přístupnou formou seznámí s loretánským příběhem o zázračném přenosu domku ze Svaté země na Apeninský poloostrov, v němž žila dívka Maria. Čeká je plnění hravých úkolů, luštění hádanek a jednoduché kreslení. Rodiče mezi tím mohou absolvovat vlastní prohlídkový okruh v areálu Lorety Rumburk. Účast při letní prohlídce pro děti je vhodné si rezervovat na tel. +420 604 555 922. Délka trvání 60 min. Vstupné je 50 Kč za dítě.

Nejenom v létě ale i v dalších měsících se zabaví i ostatní děti. Ty nejmenší mají k dispozici malířský koutek, velkoformátové pexeso či si pohrají se stavebnicí a dalšími interaktivní prvky na výstavě o historii Lorety. Školáci dostanou k luštění hledačku (quest) o Loretě nebo si přečtou komiksy Rostislava Křivánka a Petra Herolda s příběhy ze Šluknovska. Malým návštěvníkům jsou určeny omalovánky a pracovní sešit. Do 6 let je vstup zdarma, od 7 let za 25 Kč. Loreta Rumburk má otevřeno celoročně, do 22. 9. 2019 od úterý do neděle.

Loreta Rumburk

úterý—sobota, 29. 6.—31. 8. 2019, 15.00—16.00

Prohlídka Lorety pro děti. Hravé seznámení s loretánským příběhem. Pro děti od 5 do 11 let. Vstupné 50 Kč. Více www.loretarumburk.cz

Světoznámý dirigent Daniel Daréus musí náhle ze zdravotních důvodů přerušit svou kariéru. Vrací se do vesnice na severu Švédska, do místa, kde strávil své dětství. Netrvá dlouho a je požádán, aby si přišel poslechnout zkoušku kostelního sboru, který se schází každý čtvrtek na faře. Takovou prosbu nelze odmítnout. Proti své vůli se Daniel stává sbormistrem. Sbor se vyvíjí a roste. Daniel si dělá přátele i nepřátele. A najde lásku.

Festival pořádáte po čtvrté, dá se již zhodnotit, jestli stálo za to pustit se do nového projektu?

Když jsme v srpnu roku 2016 připravovali první ročník, byla to pro nás velká neznámá. Ústí nemělo zkušenosti s divadelním festivalem pod širým nebem. Konalo se tu pár letních hudebních akcí, ale žádná divadelní. Proto nás všechny v divadle příjemně překvapilo, že se nám podařilo všechna představení vyprodat. Ve stejném režimu pak pokračovaly i ostatní ročníky. Jestli můžu před čtvrtým ročníkem hodnotit, tak jen v pozitivním světle.

Celý tým si zkrátil prázdniny a volno, které po divadelní sezóně následují, jak k tomu hlavně herci přistupují?

Herci jsou profesionálové, respektují to. A navíc vědí, že právě přes letní prázdniny, když je divadlo zavřené, nastává čas na letní festivaly. Kapely přes zimu jezdí po klubech, v létě je čekají open air festivaly. Poslední dobou je na tom podobně i divadelní herec, přes rok pod střechou, v létě po festivalech, ať už na hradech a zámcích nebo jako v našem případě v romantické zahradě.

Byly pro Divadelní zahradu inspirací Letní shakespearovské slavnosti v Praze?

Letní shakespearovské slavnosti jsou zajetý model. Zcela jistě velkou roli hraje i okolnost, že bývají dlouho dopředu vyprodané. Inspirací nám určitě byly. Ať už proto, že nám pomohly se zorientovat ekonomicky, ale hlavně proto, že nám ukázaly, že Shakespeare je stále populární, lidi na něj slyší i ve 21. století. Ale hlavně nás posunuly v rozhodnutí, že se divadelní festival vyplatí organizovat, že je pro spoustu lidí atraktivní a že se můžeme v určitém ohledu spolehnout na jejich zájem.

Proč je podle vás Shakespeare i v dnešní době tak populární? Neuvažovali jste o tom postavit letní divadelní festival jen na současných hrách?

Shakespeare je stále dobrá značka, žije v širokém povědomí, divák nemusí mít dvě vysoké školy, aby znal jeho milostné příběhy nebo tragédie, očekává velké divadlo a zábavu. Činoherní studio mělo a stále v repertoáru má několik jeho her, ale nestačilo by to na celý týden. A pak, Činoherák je současné a nebojím se říct progresivní divadlo, může si vedle Shakespeara dovolit zařadit i kusy soudobých autorů, i tak bude divák spokojený a užije si moderní divadlo.

Kdo sestavuje konečnou podobu programu? Jedná se o rozhodnutí jednoho dramaturga, nebo do ní zasahuje širší umělecký tým? Mají své slovo i herci?

Výsledná dramaturgie je prací uměleckého vedení divadla, herec jako zaměstnanec divadla se na podobě programu nepodílí. Máme v repertoáru hry vhodné pro venkovní představení, s těmi se do programu počítá. Ostatně, jak už je u nás v divadle zvykem, na konci každé sezóny uvádíme hru mimo divadelní jeviště, častokrát i pod širým nebem. Tyto hry tvoří základ Divadelní zahrady. K nim pak přibudou další tituly, ty venku neztratí nic ze svého kouzla.

Zázemí Wolfrumovy vily, kde sídlí Český rozhlas, bylo volbou na první dobrou, nebo jste pro festival měli v hledáčku i jiné lokace? Co nakonec rozhodlo právě pro vilu?

Na nápadu zorganizovat divadelní festival v zahradě prvorepublikové vily kousek od centra Ústí se shodlo vedení divadla i rozhlasu. V zahradě Českého rozhlasu se čas od času konaly různé koncerty, festivaly, ale vždy jen po jeden den, večer. Přitom rozloha, umístění v samém centru města i zázemí pro divadelníky je v zahradě rozhlasu nadstandardní. Byla to logická volba, žádné podobné místo, které by takto divadlu i divákům vyhovovalo a přinášelo dostatečný komfort, jak pro herce, tak i diváky, Ústí nenabízí.

Letos jste do programu zařadili hru A studia Rubín Obludov, kterou napsal Jaroslav Žváček, držitel Magnesie Litery, a režíroval Jan Prušinovský. Byť jde hlavně o jednoaktovkovou komedii, inscenace naráží i na určitá sociální témata, která mohou být Ústečanům blízká. Jak myslíte, že na ni budou reagovat?

My ze zkušenosti počítáme se vzdělaným divákem, poučeným, se smyslem pro humor, pro nadsázku. V televizi měl nedávno premiéru seriál Most!, ten svým úspěchem potvrdil, že humor je nadčasový, mezigenerační a když je dobrý, své diváky si najde, dokážou ho náležitě ocenit. Sociální situace v Ústí a celých severních Čechách není příliš povzbudivá, ale proč si z ní neudělat legraci. Jak Obludov, tak i Most! operují s humorem na hraně korektnosti, ale inteligentní divák si s ním poradí. Myslím, že Obludov bude dlouho dopředu vyprodán, jeho humor je Ústečanům blízký, proto očekávám úspěch. A pokud vzbudí kontroverze, tak jen potvrdí, že je to dobrý text a dobrá inscenace.

Kdo jsou diváci festivalu? Jsou to lidé, kteří chodí pravidelně na Činoherák v běžné sezóně? Nebo návštěvníci, kteří by do divadla možná jinak ani nešli a venkovní představení jim umožní se tomuto druhu umění přiblížit?

Valnou většinu festivalového publika tvoří diváci, kteří mají zkušenost z kamenného divadla. A pak se samozřejmě najdou i ti, co se nechají zlákat atraktivním prostředím a formátem divadelní přehlídky. Ústí přes léto moc kultury nenabízí, my s tím počítáme, proto jsme se před čtyřmi lety rozhodli založit v Ústí novou tradici divadelního festivalu. Když se Ústečané vrátí ze svých dovolených u moře, dostanou chuť si ve svém městě zajít třeba na divadlo pod širým nebem. Zatím to tak vždycky bylo. A pokud se nám díky festivalu podaří získat nové diváky do divadla, je to jen dobře. I to je jeden z důvodů, proč Divadelní zahradu organizujeme.

Jaké jsou plány do budoucna? Bude se festival proměňovat? Např. nabídkou většího počtu inscenací nebo hostováním v jiných městem v Ústeckém kraji? Letos o prázdninách hrajete dvakrát i mimo festival Sen noci svatojánské na zámku Nový hrad Jimlín a v Děčíně…

Plány na expanzi s Divadelní zahradou zatím nemáme, týdenní festival v centru Ústí se nám zatím jeví jako ideální model. Hostování na dalších letních scénách je ale jiná věc, je závislé na jejich zájmu. Když se nám pořadatelé budou ozývat a zvát nás, velmi rádi přijedeme. Prospívá to prestiži divadla a bez zajímavosti nejsou ani pozitivní ekonomické výsledky zájezdů. S nástupem letního počasí upadá zájem diváků chodit do divadel. Pozorujeme, že hrát přes léto venku je rok od roku čím dále více ekonomicky atraktivní.

Celý program Divadelní zahrady 2019: www.divadelnizahrada.cz

Počet míst ve skupině je omezen. Nutná rezervace na tel. +420 604 555 922. Vstupné 110 Kč a snížené 70 Kč. Vstup je na vlastní nebezpečí. S sebou je vhodné vzít si baterku a helmu. V případě naplnění kapacity prohlídky se přidá další termín od 11.45 hod. 

Podzemní prostory pod Loretou a bývalým kapucínským klášterem u kostela sv. Vavřince v Rumburku se budovaly od 17. století do let 2. světové války. Využívaly se pro různé účely – nejčastěji jako odvodňovací chodby, krypty sloužily k pohřbívání. Součástí podzemních prostor byly i protiletecké kryty z let 2. světové války. Podzemní prostory pod Loretou Rumburk jsou podrobně zmapovány. Veřejnosti nejsou běžně přístupné. Návštěvníci Lorety Rumburk mají k dispozici výstavu „Loretánské podzemí v Rumburku“ a stejnojmennou brožuru, která prostřednictvím fotografií a plánů dokumentuje 189 m podzemních prostor, dvě krypty a řadu sklepů pod areálem loretánské kaple a bývalého kapucínského kláštera.

Loreta Rumburk

sobota 13. 7. 2019, 10.00—11.30

Prohlídka technického zázemí Lorety

Komentovaná prohlídka běžně nepřístupných prostor. Od krypty kostela sv. Vavřince po střechu loretánské kaple. Počet míst ve skupině omezen. Nutná rezervace na tel. +420 604 555 922.

Více www.loretarumburk.cz

ÚSTÍ NAD LABEM: Frederick Sukama o Demokratické republice Kongo. Přednáška je doplněna ochutnávkou tradičních afrických pokrmů a čajů.

ÚSTÍ NAD LABEM: Letní akce pro malé i velké děti. Hry, soutěže a tvoření s trpasličí tematikou budou probíhat v příjemném prostředí muzejního atria. Zájemci si mohou nechat vyrobit trpasličí tetování.

„Jde o historicky největší festival a poctu českému filmu. Symbolicky se tímto turné rozloučíme s tvorbou a distribucí klasických filmových pásů. Akce se uskuteční ve 34 městech ČR a SR a nabídne dnes již unikátní projekci z promítaček 35mm i setkání s významnými filmovými osobnostmi,“ komentoval hlavní náplň za organizátory Jiří Králík.

Ústí nad Labem projekci ozvláštní řada specialit. Film třeba přehraje historická promítačka Carl Zeiss z třicátých let. 20. století, kterou zapůjčí významný český sběratel filmové techniky Milan Wolf z Prahy. Ten také přiveze ukázat další skvost ze své sbírky nejmenší sériově vyrobenou 35mm kameru, značky Carl Zeiss ICA z roku 1921. Mimořádný exponát obohatí na daný večer v ústeckém muzeu výstavu „Historická filmová technika“ složenou ze sbírek místního sběratele Miloše Štěpána a ze sbírek městského muzea.

„Návštěvníci si před projekcí mohou užít komentovanou prohlídku dvěma výstavami s jejich autory. Prohlédnout si mohou vedle filmové techniky i výstavu „Schichtova epopej“, která byla jen pro tuto příležitost o týden prodloužena,“ poznamenal historik Martin Krsek. Prohlídka se uskuteční od 18.00 do 18.45. Pak proběhne krátká přednáška o mimořádné roli Ústí nad Labem v české filmové historii, kterou inspirovalo letošní kulaté 90. výročí československé premiéry zvukového filmu uskutečněné právě v Ústí nad Labem.

Následuje beseda s ústeckým rodákem a populárním hercem Tomášem Měcháčkem, s režisérem Markem Najbrtem a producentkou Kateřinou Oujezdkou, všechny pojí práce na filmu Protektor. Občerstvení zajišťuje muzejní kavárna, v případě nepřízně počasí se projekce přesouvá do Císařského sálu.

Program v Muzeu:

18.00 – 18.45 komentované prohlídky výstavami Schichtova epopej (derniéra) a Historická filmová technika

19.00 – 19.30 Císařský sál – přednáška historika Martina Krska o významné roli Ústí nad Labem v dějinách české kinematografie  

19.30 – 21.15 Císařský sál – Magie filmové projekce – beseda s hosty a místními Rytíři filmového pásu (herec Tomáš Měcháček, režisér Marek Najbrt, producentka Kateřina Oujezdská aj.)

21.30 projekcí filmu Protektor (ČR 2009, 35 mm, 98 min, režie Marek Najbrt, 7 x Český lev)

Akce se koná pod patronací hejtmana Ústeckého kraje, za finanční podpory Ústeckého kraje a Statutárního města Ústí nad Labem, ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem a s Filmovou kanceláří Ústeckého kraje.

Zdroj: Mgr. Václav Houfek, Ředitel Muzea města Ústí nad Labem

M. Krsek