pondělí
19. srpna 2019
Svátek slaví: Ludvík
Z představení Ronja, dcera loupežníka
© zdroj: archiv Činoherního studia



Divadelní zahrada 2019 v Ústí nad Labem / s Petrem Kunešem

ÚSTÍ NAD LABEM: V předposledním týdnu letních prázdnin (19. 8. – 24. 8. 2019) se v romantickém lesoparku Českého rozhlasu Sever v Ústí nad Labem v těsném sousedství prvorepublikové Wolfrumovy vily uskuteční 4. ročník festivalu Divadelní zahrada. Přehlídku divadla pod širým nebem pořádají Činoherní studio a Český rozhlas Sever. Činoherní studio je v Ústí nad Labem pojem. Nikdo mu neřekne jinak než Činoherák, hodně lidí si také vzpomene na jeho nedávný boj za existenci, ti starší pamětníci pak na herecké hvězdy, které zde strávily umělecký čas na počátku kariéry. To by vydalo na několik rozhovorů, ale v tom dnešním s Petrem Kunešem, produkčním a mluvčím Činoherního studia v Ústí nad Labem, členem organizačního týmu festivalu, se zaměříme na Divadelní zahradu, poměrně nový formát akce, která se za krátkou dobu své existence stala oblíbenou a navštěvovanou. Její podtitul zní Divadelní festival nejen o Shakespearovi.

od 19.08.2019 do 24.08.2019
Autor článku: 
Hana Galiová

Festival pořádáte po čtvrté, dá se již zhodnotit, jestli stálo za to pustit se do nového projektu?

Když jsme v srpnu roku 2016 připravovali první ročník, byla to pro nás velká neznámá. Ústí nemělo zkušenosti s divadelním festivalem pod širým nebem. Konalo se tu pár letních hudebních akcí, ale žádná divadelní. Proto nás všechny v divadle příjemně překvapilo, že se nám podařilo všechna představení vyprodat. Ve stejném režimu pak pokračovaly i ostatní ročníky. Jestli můžu před čtvrtým ročníkem hodnotit, tak jen v pozitivním světle.

 

Celý tým si zkrátil prázdniny a volno, které po divadelní sezóně následují, jak k tomu hlavně herci přistupují?

Herci jsou profesionálové, respektují to. A navíc vědí, že právě přes letní prázdniny, když je divadlo zavřené, nastává čas na letní festivaly. Kapely přes zimu jezdí po klubech, v létě je čekají open air festivaly. Poslední dobou je na tom podobně i divadelní herec, přes rok pod střechou, v létě po festivalech, ať už na hradech a zámcích nebo jako v našem případě v romantické zahradě.

 

Byly pro Divadelní zahradu inspirací Letní shakespearovské slavnosti v Praze?

Letní shakespearovské slavnosti jsou zajetý model. Zcela jistě velkou roli hraje i okolnost, že bývají dlouho dopředu vyprodané. Inspirací nám určitě byly. Ať už proto, že nám pomohly se zorientovat ekonomicky, ale hlavně proto, že nám ukázaly, že Shakespeare je stále populární, lidi na něj slyší i ve 21. století. Ale hlavně nás posunuly v rozhodnutí, že se divadelní festival vyplatí organizovat, že je pro spoustu lidí atraktivní a že se můžeme v určitém ohledu spolehnout na jejich zájem.

 

Proč je podle vás Shakespeare i v dnešní době tak populární? Neuvažovali jste o tom postavit letní divadelní festival jen na současných hrách?

Shakespeare je stále dobrá značka, žije v širokém povědomí, divák nemusí mít dvě vysoké školy, aby znal jeho milostné příběhy nebo tragédie, očekává velké divadlo a zábavu. Činoherní studio mělo a stále v repertoáru má několik jeho her, ale nestačilo by to na celý týden. A pak, Činoherák je současné a nebojím se říct progresivní divadlo, může si vedle Shakespeara dovolit zařadit i kusy soudobých autorů, i tak bude divák spokojený a užije si moderní divadlo.

 

Kdo sestavuje konečnou podobu programu? Jedná se o rozhodnutí jednoho dramaturga, nebo do ní zasahuje širší umělecký tým? Mají své slovo i herci?

Výsledná dramaturgie je prací uměleckého vedení divadla, herec jako zaměstnanec divadla se na podobě programu nepodílí. Máme v repertoáru hry vhodné pro venkovní představení, s těmi se do programu počítá. Ostatně, jak už je u nás v divadle zvykem, na konci každé sezóny uvádíme hru mimo divadelní jeviště, častokrát i pod širým nebem. Tyto hry tvoří základ Divadelní zahrady. K nim pak přibudou další tituly, ty venku neztratí nic ze svého kouzla.

 

Zázemí Wolfrumovy vily, kde sídlí Český rozhlas, bylo volbou na první dobrou, nebo jste pro festival měli v hledáčku i jiné lokace? Co nakonec rozhodlo právě pro vilu?

Na nápadu zorganizovat divadelní festival v zahradě prvorepublikové vily kousek od centra Ústí se shodlo vedení divadla i rozhlasu. V zahradě Českého rozhlasu se čas od času konaly různé koncerty, festivaly, ale vždy jen po jeden den, večer. Přitom rozloha, umístění v samém centru města i zázemí pro divadelníky je v zahradě rozhlasu nadstandardní. Byla to logická volba, žádné podobné místo, které by takto divadlu i divákům vyhovovalo a přinášelo dostatečný komfort, jak pro herce, tak i diváky, Ústí nenabízí.

 

Letos jste do programu zařadili hru A studia Rubín Obludov, kterou napsal Jaroslav Žváček, držitel Magnesie Litery, a režíroval Jan Prušinovský. Byť jde hlavně o jednoaktovkovou komedii, inscenace naráží i na určitá sociální témata, která mohou být Ústečanům blízká. Jak myslíte, že na ni budou reagovat?

My ze zkušenosti počítáme se vzdělaným divákem, poučeným, se smyslem pro humor, pro nadsázku. V televizi měl nedávno premiéru seriál Most!, ten svým úspěchem potvrdil, že humor je nadčasový, mezigenerační a když je dobrý, své diváky si najde, dokážou ho náležitě ocenit. Sociální situace v Ústí a celých severních Čechách není příliš povzbudivá, ale proč si z ní neudělat legraci. Jak Obludov, tak i Most! operují s humorem na hraně korektnosti, ale inteligentní divák si s ním poradí. Myslím, že Obludov bude dlouho dopředu vyprodán, jeho humor je Ústečanům blízký, proto očekávám úspěch. A pokud vzbudí kontroverze, tak jen potvrdí, že je to dobrý text a dobrá inscenace.

 

Kdo jsou diváci festivalu? Jsou to lidé, kteří chodí pravidelně na Činoherák v běžné sezóně? Nebo návštěvníci, kteří by do divadla možná jinak ani nešli a venkovní představení jim umožní se tomuto druhu umění přiblížit?

Valnou většinu festivalového publika tvoří diváci, kteří mají zkušenost z kamenného divadla. A pak se samozřejmě najdou i ti, co se nechají zlákat atraktivním prostředím a formátem divadelní přehlídky. Ústí přes léto moc kultury nenabízí, my s tím počítáme, proto jsme se před čtyřmi lety rozhodli založit v Ústí novou tradici divadelního festivalu. Když se Ústečané vrátí ze svých dovolených u moře, dostanou chuť si ve svém městě zajít třeba na divadlo pod širým nebem. Zatím to tak vždycky bylo. A pokud se nám díky festivalu podaří získat nové diváky do divadla, je to jen dobře. I to je jeden z důvodů, proč Divadelní zahradu organizujeme.

 

Jaké jsou plány do budoucna? Bude se festival proměňovat? Např. nabídkou většího počtu inscenací nebo hostováním v jiných městem v Ústeckém kraji? Letos o prázdninách hrajete dvakrát i mimo festival Sen noci svatojánské na zámku Nový hrad Jimlín a v Děčíně…

Plány na expanzi s Divadelní zahradou zatím nemáme, týdenní festival v centru Ústí se nám zatím jeví jako ideální model. Hostování na dalších letních scénách je ale jiná věc, je závislé na jejich zájmu. Když se nám pořadatelé budou ozývat a zvát nás, velmi rádi přijedeme. Prospívá to prestiži divadla a bez zajímavosti nejsou ani pozitivní ekonomické výsledky zájezdů. S nástupem letního počasí upadá zájem diváků chodit do divadel. Pozorujeme, že hrát přes léto venku je rok od roku čím dále více ekonomicky atraktivní.

 

Celý program Divadelní zahrady 2019: www.divadelnizahrada.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Jen krátce po své celosvětové premiéře, kdy snímek Dcera získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a tento týden hlavní cenu na festivalu v australském Melbourne MIFF, míří toto loutkové drama do Los Angeles na finále studentských Oscarů. Dcera se do trojice nejlepších snímků dostala v konkurenci 1615 filmů z celého světa a v případě výhry naváže na úspěch českého režiséra Jana Sasky, který byl v roce 2016 nominován do užšího výběru na Oscara za nejlepší krátký animovaný film. 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
16.08.2019

ČR: Systém, který vládl v naší zemi před rokem 1989, bránil občanům svobodně uplatnit svoje talenty a schopnosti. Cyklus filmových dokumentů České kořeny přináší příběhy lidí, kteří odchodem z Československa tuto svobodu získali a dokázali jí využít. Autentická svědectví zařazuje do svého vysílání ČT a od března letošního roku je najdete také na webu Místní kultury. 

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
16.08.2019

JÍLOVÉ U PRAHY: V sobotu 10. srpna zahájila v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy výstava Štěchovická kamenina Václava Davida. "Výstava předního českého keramika ukazuje nejen některá jeho dílka, ale je i určitou oslavou již 155 leté existence dílny. Je ale i určitou oslavou tradiční dlouhodobé spolupráce s naším regionálním muzeem," shrnul předseda výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Zdeněk Štefek.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
15.08.2019

PRAHA: Narodila se v Praze, ale většinu svého dětství prožila v pohraničí, kam se její rodiče přestěhovali v padesátých letech v rámci poválečného dosidlování. Oba pracovali v rozhlase, kde se profesně nakonec usadila i ona. V tehdy komunistickém Československu snad ani netušila, že se jí někdy podaří uplatnit v oboru, který chtěla vždy studovat – dramaturgii. Osud Aleny Zemančíkové je úzce spjat s amatérským divadlem, ale také s osudem mým, protože je dlouholetou blízkou přítelkyní naší rodiny. Další díl seriálu Před Sametem a po Sametu je tudíž více osobní.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
14.08.2019