Plzeňský kraj

KLADRUBY: Unikátní historická a církevní památka – bývalý benediktinský klášter v Kladrubech u Stříbra – byl ve spolupráci s Plzeňským krajem vybrán jako jedno ze 14 míst, kde MK hodlá vytvořit prestižní kulturní centra. Revitalizací kladrubského barokního konventu, přilehlých budov a klášterních zahrad, za pomoci finančních prostředků z operačního programu EU, by mělo vzniknout otevřené multifunkční kulturní zařízení nadregionálního významu.

Slavná minulost pod zlatou korunou

Klášter v Kladrubech byl založen v roce 1115 Vladislavem I. a celá jeho historie je spjata s benediktinským řádem a se šířením vzdělanosti a prosperity v západní části českého království. Je s ním svázán i osud nejslavnějšího českého světce Jana Nepomuckého, který byl v roce 1393 na popud krále Václava IV., právě za svou odvahu potvrdit ve funkci kladrubského opata, v Praze umučen. Období největšího rozkvětu se klášter dočkal v 18. století, kdy v letech 1712 až 1726 přestavěl slavný architekt Jan Blažej Santini zdejší původní románskou baziliku na stavbu ve stylu barokní gotiky. Kostel Nanebevzetí panny Marie, ozdobený zlatou korunou, je zajímavý jak svojí velikostí (je to třetí nejdelší kostel v ČR), tak nevšední výtvarnou výzdobou a je dodnes výraznou krajinnou dominantou. Po smrti Santiniho výstavba klášterního areálu pokračovala dál budováním nového konventu a nové prelatury podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Poté, co byl klášter dekrety Josefa II. zrušen, zde byla zřízena kasárna a vojenská nemocnice. Objekt v dalších letech chátral, až jej v roce 1825 koupil v dražbě polní maršál, kníže Alfréd I. Windischgrätz. Jeho potomkům pak Kladruby patřily až do roku 1945, kdy se staly majetkem státu. Od konce šedesátých let minulého století památkáři klášterní areál rekonstruují a zpřístupňují jednotlivé části zdejší expozice.

Novodobá historie je přehlídkou snah vrátit tomuto místu důstojný vzhled a zajímavou náplň. V letech 1998 – 99 za přispění programu EU Phare proběhla přestavba vnějšího pláště, krovů a krytiny kostela Nanebevzetí panny Marie a od roku 2002 se průběžně opravuí jednotlivé části kláštera. Například střechy nového konventu (2004 – 2006 čerpání prostředků MK), krov a krytina latinské školy (2006 – pokryto z programu „Prostředky pro záchranu architektonického dědictví“ – jednoho z dotačních titulů MK ČR).

V minulém roce začaly opravy fasád na nádvoří nového konventu a přidělením prostředků z Integrovaného operačního programu EU by tak mohla být obnovena podstatná část areálu. Pak by se mohl začít realizovat plán přetvořit zasmušilý klášter na otevřené kulturní centrum. Tato myšlenka je již staršího data, zrodila se totiž někdy v roce 2003. Avšak přivést tuto vizi ke skutečnosti bude stát 500 milionů korun. Projekt by měl být financován z dotačních zdrojů Evropské unie v plánovacím období EU 2007 – 2013. Tyto prostředky by umožnily nejen zachránit cennou památku, ale pomohly by jí otevřít cestu k novému využití.

Památkový objekt a živá kultura

Pod tímto názvem předložil nositel projektu – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (dále jen NPÚ Plzeň) – projektový záměr s několika cíly. Tím stěžejním je zrekonstruovat barokní objekt nového konventu, propojit ho s přírodním divadlem a zahradami v celostní areál, čímž by se rozšířila jeho stávají funkce. Obohacením o tzv. přidanou hodnotu, tj. zřídit zde platformu pro pořádání uměleckých produkcí s mezinárodní účastí, dostane vzácná památka zcela nový charakter.

Jde o to: zachránit klášter a otevřít ho umění, ptám se kastelána Ing. Milana Zoubka, který mě rozlehlými klášterními prostory provázel. Přikývl a vysvětlil mně, že by zde mělo vzniknout multifunkční kulturní zařízení nadregionálního významu, které poskytne své sály nejen k tanci, ale i k divadelním a hudebním produkcím, výtvarnému umění, výstavám, k místním kulturním aktivitám a také soudobým tvůrcům, kteří by zde pro svou práci našli inspiraci a zázemí.

Předkladatelé ve svých plánech počítají s pořádáním mnohožánrových open-air produkcí s mezinárodní účastí (opera, balet, činohra, koncerty). Ideovou a odbornou záštitu, která bude následně procházet do reálné spolupráce, získali plzeňští a kladrubští památkáři již při tvorbě projektu u plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, Ústavu umění a designu v Plzni, Festivalu Tanec Praha, Czech Dance Organization a Divadelního ústavu. Barokní klášter má šanci stát se tvůrčí rezidencí pro současné formy umění, kde umělci ze vzpomínaných institucí poskytnou vzdělávací a lektorskou činnost. Záměr počítá s tím, že výsledky jevištních workshopů se stanou součástí kulturních slavností, a že všechny umělecké projekty, které v době pobytu vzniknou, zde také budou prezentovány. Podobně i zde vytvořené artefakty by se měly stát součástí sbírek.

Jedinečná architektura umocněná tvořivou atmosférou se jistě stane dalším vyhledávaným turistickým cílem regionu Plzeňsko. Podmínkou k předběžné registraci projektu a možnosti čerpání finančních prostředků na jeho přípravu je předložení tzv. Jednoduché studie finanční udržitelnosti, která deklaruje optimální formu provozu multifunkčního kulturního centra a ekonomické zajištění jeho udržitelnosti po revitalizaci. Studie spolu s vypracovanými formuláři byla NPÚ Plzeň předána ministerstvu kultury k registraci a momentálně se čeká na její schválení.

Duch místa živí aktivity místních…

Silné Genius Loci tohoto místa ročně přitahuje mnoho návštěvníků, kteří si mohou projít dvěma prohlídkovými trasami, přičemž jedna má klášterní a druhá zámecký charakter. Klášter, jenž byl odpradávna spojen s Řádem benediktinů, je od roku 2000 opět v jejich duchovní správě. V tomto roce se začala spolupráce s Benediktinským arciopatstvím sv. Vojtěcha a sv. Markéty v pražském Břevnově, což je označováno jako symbolický "návrat benediktinů" do Kladrub. Kostel, který spravuje kladrubská farnost (šestkrát do roka se zde konají bohoslužby, někdy svatby), disponuje úžasnou akustikou a tato je využívána k pořádání koncertů. Velmi aktivní je zde občanské sdružení Klášter Kladruby, jehož cílem je organizování kulturních akcí v objektech kláštera. Tyto sem prakticky po celý rok lákají zájemce z městečka i okolí.

… a přitahuje partnery

V souvislosti s přípravou projektu "Památkový objekt a živá kultura" vznikla zajímavá společná iniciativa několika institucí. Pod neoficiálním názvem Klášter Kladruby – Kolegium se v loňském roce volně ustanovilo několik partnerů, kteří se hodlají na projektu podílet přípravou a koordinací jeho náplně a především na budoucí činnosti multifunkčního kulturního centra. Mnozí ho již teď využívají ke svým společenským a prezentačním aktivitám.

Současnými členy "Kolegia uživatelů" jsou: Institut umění - Divadelní ústav, Tanec Praha, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, město Kladruby. V letošním roce ještě projevily zájem o vstup do kolegia: Czech Dance Organization, město Stříbro a Západočeská univerzita v Plzni - Ústav umění a designu. Jak nám řekl Ing. Milan Zoubek, správce kladrubského kláštera, stávající i noví členové se míní v Kladrubech sejít ještě do konce letošního roku.

Jedním z partnerských subjektů je město Stříbro, proto jsme se jeho starosty Mgr. Miroslava Nenutila zeptali:

Co Stříbru přinese členství v kolegiu, a jak může přispět k revitalizaci této kulturní památky a k znovuoživení tohoto místa?

Město by se rádo stalo konzultantem při přípravě projektové dokumentace, protože aktivity města by se daly částečně přenést do objektu kláštera (semináře, konference apod.). Už v současné době klášter představujeme našim významným návštěvám.

Jaká konkrétní rozhodnutí v souvislosti s členstvím město Stříbro přijalo?

Zastupitelstvo města schválilo svůj vstup do výše uvedeného kolegia a tímto mu vyjádřilo svou podporu.

Mária Uhrinová

SRNÍ: Rok oslav spisovatele Karla Klostermanna se sice blíží k svému kalendářnímu  závěru, nicméně po prázdninové Šumavské pouti v Kašperských Horách a zářijové vernisáži unikátní výstavy Příběhy šumavské podmalby v Českých Budějovicích, se připravuje další významná akce tohoto výročí: ve čtvrtek 23. října začíná Klostermannovská literární konference s mezinárodní účastí, na které se v šumavském Srní sejdou zájemci o život a dílo spisovatele Klostermanna z řad laické i odborné veřejnosti.

Tato dvoudenní přeshraniční konference je věnována fenoménu šumavské krajiny, tedy krajině v její rozmanitosti, plné stop lidských osudů a práce. Přednášející znalci díla spisovatele jakými jsou např. prof. Jaroslava Janáčková či Mgr. Hana Klínková se tak na konferenci vystřídají se známými odborníky, kteří se věnují paměti krajiny jako Mgr. Martin Gaži či RNDr. Václav Cílek.

Odbornými garanty konference jsou ředitel prachatického muzea Mgr. Pavel Fencl a odborný pracovník kašperskohorského Muzea Šumavy PhDr. Vladimír Horpeniak. Konference je určena všem odborným i laickým zájemcům o Šumavu a jejího spisovatele. Jde o setkání lidí, kteří mají rádi krajinu našich mystických pohraničních hor ve své rozmanitosti a barevnosti. Takovým jistě byl i Klostermann, který nám svým nadhledem a pozorovatelským talentem šumavského poutníka zanechává vzkaz. Jak tento jeho vzkaz bude interpretován, to je právě také jedním z témat této jistě zajímavé a přínosné akce.

Už názvy jednotlivých tematických bloků mnohé napovídají – Krajina spojuje, Krajina a lidé v díle Karla Klostermanna , Fenomén šumavské krajiny v literatuře, poezii, výtvarném umění a filmu.

Pro účastníky konference je připraven bohatý doprovodný program včetně výletů k Hauswalské kapli, na Březník či po nové Klostermannově stezce, kterou v červenci otevřela správa NP Šumava.

Více se zájemci o účast na této konferenci dozví na informačním webu www.klostermann.cz, kde je ke stažení rovněž přihláška na tuto akci.

Obsah konference a také sborník z přednesených příspěvků se může stát vyhledávaným vlastivědným pramenem pro učitele i jejich žáky na obou stranách Šumavy.

prm/UMA

V muzeích a galeriích zřizovaných Plzeňským krajem jsou uloženy tisíce sbírkových předmětů, které od svého deponování ve sbírkové instituci nikdy nebyly z finančních důvodů odborně ošetřeny, konzervovány či restaurovány. V muzeu totiž působí pouze jediný restaurátor pro celý kraj.

„Projekt Zlepšení péče o movité kulturní dědictví v regionu Plzeňského kraje uložené ve sbírkách regionálních muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem vznikl na počátku roku 2005, kdy jsme se dozvěděli o možnosti získání finančních prostředků z tzv. Norských fondů. Ve spolupráci s plzeňskou Regionální rozvojovou agenturou a řediteli muzeí a galerií zřizovaných krajem jsme pak zpracovali podklady pro příslušnou žádost.

Projekt se týká všech jedenácti námi zřizovaných organizací a je rozdělen na tři části: restaurování a digitalizace, vybavení depozitářů, práce stavební povahy. Celková částka se pohybuje kolem 21 milionů Kč, z toho by 85 % mělo jít z Norských fondů, 10 % uhradí organizace ze svého rozpočtu a 5 % přispěje Plzeňský kraj.

Vzhledem k tomu, že v období mezi podáním a schválením projektu posílil kurz české koruny, je částka ve skutečnosti nižší o 3 miliony Kč. Zmíněnou sumu uhradí ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Kvůli havarijnímu stavu však musela být jedna předkládaná aktivita realizována ještě před přidělením financí, a Norské fondy tak svůj příspěvek snížily cca o 1 milion Kč.

Celkově tedy grant z NF činí 552 213 euro, což je při současném kurzu ─ cca 25 Kč za 1 euro ─ 13 805 325 Kč. Celý projekt má být ukončen do závěru roku 2011,“ přibližuje základní údaje vedoucí oddělení odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje Bc. Vladimír Líbal.

V současné době se připravuje zadávací dokumentace pro jednotlivá výběrová řízení. Bude jich přes padesát a musí je schválit Rada Plzeňského kraje. Právě tento požadavek odsunul realizaci projektu zhruba o půl roku.

Do této části projektu se přihlásilo všech jedenáct kulturních institucí zřizovaných Plzeňským krajem zabývajících se sbírkotvornou činností.

Jde o osm muzeí, dvě galerie a o Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Právě tato knihovna s krajskou působností vznesla nejvyšší požadavek – 2 miliony 200 tisíc Kč, které chce použít převážně k reformátování na mikrofilm s následnou digitalizací deníku Pravda z let 1945 až 1991. Jde o záchranu jejího fyzicky nejohroženějšího fondu.

Muzeum a galerie v Mariánské Týnici potřebuje 1 milion 400 tisíc Kč, z nichž největší část poslouží k restaurování textilií, obrazů a plastik, opomenut nebude ani knihovní fond, u něhož půjde zejména o staré tisky a tisky z 19. století nadregionálního významu. N

ejnižší sumu, tedy 300 tisíc, požaduje Galerie Klatovy-Klenová na kompletní restaurování hrací skříňky z mobiliáře zámku Klenová, pocházející ze začátku 19. století.

Do druhé a třetí části projektu – na vybavení a případné stavební úpravy – se přihlásilo osm muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem.

S nejvyšším požadavkem na finanční prostředky přišlo Západočeské muzeum v Plzni, které chce za 2645 tisíc Kč pořídit do depozitářů zejména vhodné regály, mapové skříně a skříně na sbírku olejomaleb hub, ale i potřebné UV folie či žaluzie do oken. Muzeum Sušice využije 1 milion Kč na mobilní regálový systém, na tři samostatné zásuvkové skříně a na tři odvlhčovače.

Nejmenší částku na zařízení depozitáře požadovala Západočeská galerie v Plzni. Ta plánuje obstarat za 400 tisíc Kč regály, provést úpravu a opravu objektu a nakoupit prachotěsné dveře na vzácná umělecká díla.

Eva Veselá