KLADRUBY: Unikátní historická a církevní památka – bývalý benediktinský klášter v Kladrubech u Stříbra – byl ve spolupráci s Plzeňským krajem vybrán jako jedno ze 14 míst, kde MK hodlá vytvořit prestižní kulturní centra. Revitalizací kladrubského barokního konventu, přilehlých budov a klášterních zahrad, za pomoci finančních prostředků z operačního programu EU, by mělo vzniknout otevřené multifunkční kulturní zařízení nadregionálního významu.
Slavná minulost pod zlatou korunou
Klášter v Kladrubech byl založen v roce 1115 Vladislavem I. a celá jeho historie je spjata s benediktinským řádem a se šířením vzdělanosti a prosperity v západní části českého království. Je s ním svázán i osud nejslavnějšího českého světce Jana Nepomuckého, který byl v roce 1393 na popud krále Václava IV., právě za svou odvahu potvrdit ve funkci kladrubského opata, v Praze umučen. Období největšího rozkvětu se klášter dočkal v 18. století, kdy v letech 1712 až 1726 přestavěl slavný architekt Jan Blažej Santini zdejší původní románskou baziliku na stavbu ve stylu barokní gotiky. Kostel Nanebevzetí panny Marie, ozdobený zlatou korunou, je zajímavý jak svojí velikostí (je to třetí nejdelší kostel v ČR), tak nevšední výtvarnou výzdobou a je dodnes výraznou krajinnou dominantou. Po smrti Santiniho výstavba klášterního areálu pokračovala dál budováním nového konventu a nové prelatury podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Poté, co byl klášter dekrety Josefa II. zrušen, zde byla zřízena kasárna a vojenská nemocnice. Objekt v dalších letech chátral, až jej v roce 1825 koupil v dražbě polní maršál, kníže Alfréd I. Windischgrätz. Jeho potomkům pak Kladruby patřily až do roku 1945, kdy se staly majetkem státu. Od konce šedesátých let minulého století památkáři klášterní areál rekonstruují a zpřístupňují jednotlivé části zdejší expozice.
Novodobá historie je přehlídkou snah vrátit tomuto místu důstojný vzhled a zajímavou náplň. V letech 1998 – 99 za přispění programu EU Phare proběhla přestavba vnějšího pláště, krovů a krytiny kostela Nanebevzetí panny Marie a od roku 2002 se průběžně opravuí jednotlivé části kláštera. Například střechy nového konventu (2004 – 2006 čerpání prostředků MK), krov a krytina latinské školy (2006 – pokryto z programu „Prostředky pro záchranu architektonického dědictví“ – jednoho z dotačních titulů MK ČR).
V minulém roce začaly opravy fasád na nádvoří nového konventu a přidělením prostředků z Integrovaného operačního programu EU by tak mohla být obnovena podstatná část areálu. Pak by se mohl začít realizovat plán přetvořit zasmušilý klášter na otevřené kulturní centrum. Tato myšlenka je již staršího data, zrodila se totiž někdy v roce 2003. Avšak přivést tuto vizi ke skutečnosti bude stát 500 milionů korun. Projekt by měl být financován z dotačních zdrojů Evropské unie v plánovacím období EU 2007 – 2013. Tyto prostředky by umožnily nejen zachránit cennou památku, ale pomohly by jí otevřít cestu k novému využití.
Památkový objekt a živá kultura
Pod tímto názvem předložil nositel projektu – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (dále jen NPÚ Plzeň) – projektový záměr s několika cíly. Tím stěžejním je zrekonstruovat barokní objekt nového konventu, propojit ho s přírodním divadlem a zahradami v celostní areál, čímž by se rozšířila jeho stávají funkce. Obohacením o tzv. přidanou hodnotu, tj. zřídit zde platformu pro pořádání uměleckých produkcí s mezinárodní účastí, dostane vzácná památka zcela nový charakter.
Jde o to: zachránit klášter a otevřít ho umění, ptám se kastelána Ing. Milana Zoubka, který mě rozlehlými klášterními prostory provázel. Přikývl a vysvětlil mně, že by zde mělo vzniknout multifunkční kulturní zařízení nadregionálního významu, které poskytne své sály nejen k tanci, ale i k divadelním a hudebním produkcím, výtvarnému umění, výstavám, k místním kulturním aktivitám a také soudobým tvůrcům, kteří by zde pro svou práci našli inspiraci a zázemí.
Předkladatelé ve svých plánech počítají s pořádáním mnohožánrových open-air produkcí s mezinárodní účastí (opera, balet, činohra, koncerty). Ideovou a odbornou záštitu, která bude následně procházet do reálné spolupráce, získali plzeňští a kladrubští památkáři již při tvorbě projektu u plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, Ústavu umění a designu v Plzni, Festivalu Tanec Praha, Czech Dance Organization a Divadelního ústavu. Barokní klášter má šanci stát se tvůrčí rezidencí pro současné formy umění, kde umělci ze vzpomínaných institucí poskytnou vzdělávací a lektorskou činnost. Záměr počítá s tím, že výsledky jevištních workshopů se stanou součástí kulturních slavností, a že všechny umělecké projekty, které v době pobytu vzniknou, zde také budou prezentovány. Podobně i zde vytvořené artefakty by se měly stát součástí sbírek.
Jedinečná architektura umocněná tvořivou atmosférou se jistě stane dalším vyhledávaným turistickým cílem regionu Plzeňsko. Podmínkou k předběžné registraci projektu a možnosti čerpání finančních prostředků na jeho přípravu je předložení tzv. Jednoduché studie finanční udržitelnosti, která deklaruje optimální formu provozu multifunkčního kulturního centra a ekonomické zajištění jeho udržitelnosti po revitalizaci. Studie spolu s vypracovanými formuláři byla NPÚ Plzeň předána ministerstvu kultury k registraci a momentálně se čeká na její schválení.
Duch místa živí aktivity místních…
Silné Genius Loci tohoto místa ročně přitahuje mnoho návštěvníků, kteří si mohou projít dvěma prohlídkovými trasami, přičemž jedna má klášterní a druhá zámecký charakter. Klášter, jenž byl odpradávna spojen s Řádem benediktinů, je od roku 2000 opět v jejich duchovní správě. V tomto roce se začala spolupráce s Benediktinským arciopatstvím sv. Vojtěcha a sv. Markéty v pražském Břevnově, což je označováno jako symbolický "návrat benediktinů" do Kladrub. Kostel, který spravuje kladrubská farnost (šestkrát do roka se zde konají bohoslužby, někdy svatby), disponuje úžasnou akustikou a tato je využívána k pořádání koncertů. Velmi aktivní je zde občanské sdružení Klášter Kladruby, jehož cílem je organizování kulturních akcí v objektech kláštera. Tyto sem prakticky po celý rok lákají zájemce z městečka i okolí.
… a přitahuje partnery
V souvislosti s přípravou projektu "Památkový objekt a živá kultura" vznikla zajímavá společná iniciativa několika institucí. Pod neoficiálním názvem Klášter Kladruby – Kolegium se v loňském roce volně ustanovilo několik partnerů, kteří se hodlají na projektu podílet přípravou a koordinací jeho náplně a především na budoucí činnosti multifunkčního kulturního centra. Mnozí ho již teď využívají ke svým společenským a prezentačním aktivitám.
Současnými členy "Kolegia uživatelů" jsou: Institut umění - Divadelní ústav, Tanec Praha, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, město Kladruby. V letošním roce ještě projevily zájem o vstup do kolegia: Czech Dance Organization, město Stříbro a Západočeská univerzita v Plzni - Ústav umění a designu. Jak nám řekl Ing. Milan Zoubek, správce kladrubského kláštera, stávající i noví členové se míní v Kladrubech sejít ještě do konce letošního roku.
Jedním z partnerských subjektů je město Stříbro, proto jsme se jeho starosty Mgr. Miroslava Nenutila zeptali:
Co Stříbru přinese členství v kolegiu, a jak může přispět k revitalizaci této kulturní památky a k znovuoživení tohoto místa?
Město by se rádo stalo konzultantem při přípravě projektové dokumentace, protože aktivity města by se daly částečně přenést do objektu kláštera (semináře, konference apod.). Už v současné době klášter představujeme našim významným návštěvám.
Jaká konkrétní rozhodnutí v souvislosti s členstvím město Stříbro přijalo?
Zastupitelstvo města schválilo svůj vstup do výše uvedeného kolegia a tímto mu vyjádřilo svou podporu.
Mária Uhrinová
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.