V muzeích a galeriích zřizovaných Plzeňským krajem jsou uloženy tisíce sbírkových předmětů, které od svého deponování ve sbírkové instituci nikdy nebyly z finančních důvodů odborně ošetřeny, konzervovány či restaurovány. V muzeu totiž působí pouze jediný restaurátor pro celý kraj.
„Projekt Zlepšení péče o movité kulturní dědictví v regionu Plzeňského kraje uložené ve sbírkách regionálních muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem vznikl na počátku roku 2005, kdy jsme se dozvěděli o možnosti získání finančních prostředků z tzv. Norských fondů. Ve spolupráci s plzeňskou Regionální rozvojovou agenturou a řediteli muzeí a galerií zřizovaných krajem jsme pak zpracovali podklady pro příslušnou žádost.
Projekt se týká všech jedenácti námi zřizovaných organizací a je rozdělen na tři části: restaurování a digitalizace, vybavení depozitářů, práce stavební povahy. Celková částka se pohybuje kolem 21 milionů Kč, z toho by 85 % mělo jít z Norských fondů, 10 % uhradí organizace ze svého rozpočtu a 5 % přispěje Plzeňský kraj.
Vzhledem k tomu, že v období mezi podáním a schválením projektu posílil kurz české koruny, je částka ve skutečnosti nižší o 3 miliony Kč. Zmíněnou sumu uhradí ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Kvůli havarijnímu stavu však musela být jedna předkládaná aktivita realizována ještě před přidělením financí, a Norské fondy tak svůj příspěvek snížily cca o 1 milion Kč.
Celkově tedy grant z NF činí 552 213 euro, což je při současném kurzu ─ cca 25 Kč za 1 euro ─ 13 805 325 Kč. Celý projekt má být ukončen do závěru roku 2011,“ přibližuje základní údaje vedoucí oddělení odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje Bc. Vladimír Líbal.
V současné době se připravuje zadávací dokumentace pro jednotlivá výběrová řízení. Bude jich přes padesát a musí je schválit Rada Plzeňského kraje. Právě tento požadavek odsunul realizaci projektu zhruba o půl roku.
Do této části projektu se přihlásilo všech jedenáct kulturních institucí zřizovaných Plzeňským krajem zabývajících se sbírkotvornou činností.
Jde o osm muzeí, dvě galerie a o Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Právě tato knihovna s krajskou působností vznesla nejvyšší požadavek – 2 miliony 200 tisíc Kč, které chce použít převážně k reformátování na mikrofilm s následnou digitalizací deníku Pravda z let 1945 až 1991. Jde o záchranu jejího fyzicky nejohroženějšího fondu.
Muzeum a galerie v Mariánské Týnici potřebuje 1 milion 400 tisíc Kč, z nichž největší část poslouží k restaurování textilií, obrazů a plastik, opomenut nebude ani knihovní fond, u něhož půjde zejména o staré tisky a tisky z 19. století nadregionálního významu. N
ejnižší sumu, tedy 300 tisíc, požaduje Galerie Klatovy-Klenová na kompletní restaurování hrací skříňky z mobiliáře zámku Klenová, pocházející ze začátku 19. století.
Do druhé a třetí části projektu – na vybavení a případné stavební úpravy – se přihlásilo osm muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem.
S nejvyšším požadavkem na finanční prostředky přišlo Západočeské muzeum v Plzni, které chce za 2645 tisíc Kč pořídit do depozitářů zejména vhodné regály, mapové skříně a skříně na sbírku olejomaleb hub, ale i potřebné UV folie či žaluzie do oken. Muzeum Sušice využije 1 milion Kč na mobilní regálový systém, na tři samostatné zásuvkové skříně a na tři odvlhčovače.
Nejmenší částku na zařízení depozitáře požadovala Západočeská galerie v Plzni. Ta plánuje obstarat za 400 tisíc Kč regály, provést úpravu a opravu objektu a nakoupit prachotěsné dveře na vzácná umělecká díla.
Eva Veselá
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.