pátek
17. května 2024
svátek slaví Aneta

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

MeToo.cz vysílá Aurela v přímém přenosu

Multimediální česko-slovenský zábavný portál MeToo.cz bude v úterý 27. 5. 2008, vysílat na svých stránkách přímý přenos z udělování cen Akademie populární hudby SR. Přenos velkolepé události z bratislavského Divadla West začne v 18:55 h a potrvá do 21:40 h.

V přenosu se živě představí Zuzana Smatanová, Misha, Komajota a Lavagance. V první části přenosu se budou udělovat tzv. alternativní ceny například v žánrových kategoriích: alternativa, hip-hop & R´n´B, folk & ethno & world music, jazz/blues, gospelová hudba.

Následně se udělí ceny ve standardních kategoriích:  nejlepší výkon hudební skupiny/dua, nejlepší skladba roku, nejlepší videoklip, nejlepší obal, nejlepší album, objav roka, nejlepší mužský zpěvácký výkon, nejlepší ženský zpěvácký výkon, nejlepší producentský výkon, nejlepší zvukový záznam, nejlepší instrumentalista roku.

TZ/luk

Jdu Slováckem krásným

Titulní stránka knihyUHERSKÉ HRADIŠTĚ: Pod názvem "Jdu Slováckem krásným" je připraven ke knižnímu vydání soubor národopisných reportáží a fejetonů spisovatele a publicistu Jiřího Jilíka, ilustrovaných slováckobretoňským malířem Moarchem Evenem.

S autorem i jeho kamarádem malířem se v knize společně vydáme na Dolňácko, Podluží, Kopanice, Uherskobrodsko, Kyjovsko i na Hanácké Slovácko, abychom byli svědky starodávných zvyků a účastnili se slavností, při nichž ožívají lidové tradice. Budeme svědky jarního zvykosloví v několika obcích v Poolšaví, hodů ve Velkých Bílovicích, stavění máje v Lanžhotě, necháme se pozvat na zabijačku zpěváky z Hluku, a na draní peří do Podolí, prožijeme několik dnů na Slováckém roku v Kyjově, poznáme někdejší i novodobé handrláky v Kunovicích, zúčastníme se živého Betléma v Hroznové Lhotě atd.

Náklad knihy nepůjde do běžné knižní distribuce a bude omezený jen na počet předem objednaných kusů. Nyní máte možnost si knihu, která vyjde do konce srpna letošního roku, objednat prostřednictvím konkrétní objednávky.

Plánovaná cena nepřekročí částku 200 Kč. (V případě zaslání poštou bude zvýšena o balné a porto.) Příjem objednávek je do konce června t.r.

 Knihu si můžete objednat na adrese: nakladatelstvi.jilik@gmail.com  nebo na stránkách: http://jirijilik.webnode.com.

Tam naleznete i nabídku dalších knih. V případě objednávky poštou pište na adresu:

Jiří Jilík, Pod Svahy 989, 686 01 Uherské Hradiště.

Objednávku je možno učinit v Domě knihy PORTAL na Masarykově náměstí v Uh. Hradišti, kde po vydání bude kniha připravena k odběru.

UMA

Na kolech po knihovnách

11.06.2008

NETOLICE: Na kolech po knihovnách regionu - setkání sportovců, knihovníků, spiosvatelů a fanoušků knihoven.

Start 7.30 Vimperk

         8.00 Prachatice

         8.00 Netolice

Cíl: 12:00 Velké náměstí Prachatice

Program v cíli:

- autogramiáda

- vystoupení skupiny free Dance

- rozdávání prázdninových pasů

Výstava

"Po knihovnách regionu s Kateřinou Nash-Hanušovou, Terezou Huříkovou a Šárkou Grabmüllerovou"

Vernisáž v 18:00 ve výstavní hale MěK Prachatice, výstava potrvá od 11. 6. 2008 do 30. 8. 2008.

666 let od první zmínky, to už stojí za pořádnou oslavu

Častolovický zámekČASTOLOVICE:  Osmička na konci letopočtu se letos stala téměř symbolem naší historie, ale značně významná je také pro městys Častolovice – 666 let od první zmínky o obci, 100 let od otevření staré budovy školy a 30 let stávající budovy mateřské školy.

 Program oslav začne v pátek 30. května

v sále restaurace U Lva pořadem  „Setkání nad knihou o Častolovicích“  autora Jiřího Václavíka. Tam také bude zahájen prodej této zajímavé knihy, ve které se dozvíte o historii i o minulosti obce.

V sobotu se otevře základní škola, v níž se návštěvníkům nabídnou historické dokumenty a srovnání se způsoby současné výuky prostřednictvím audiovizuální techniky.

Dále návštěvníci uvidí práce a projekty žáků, trofeje a ocenění, získaná v různých soutěžích, výrobky keramické dílny a další. Souběžně s prohlídkou základní školy bude proběhne i den otevřených dveří v mateřské škole, kde se nejmenší děti pochlubí svými výtvory, a program zpestření také loutková pohádka „O perníkové chaloupce“.

Ve 14 hodin zahájí v sále U Lva „Akademie školy“,kde se představí ti nejmenší z mateřské i školáci ze ZŠ ai ZUŠ. V průběhu celého dne budou moci návštěvníci zajít do areálu Sokolské zahrady na „Staročeský jarmark“ a milovníci dechové hudby si určitě přijdou na své při poslechu dechového orchestru „Opočenka“. Příjemnou tečku udělá taneční zábava s vyhlášenou hudební skupinou „Koplaho Band“.

Neděle proběhne spíše ve sportovním, soutěživém a zábavném rázu. V 9 hodin se malí a velcí mohou vypravit do okolí Častolovic na turistický pochod „Pohádková cesta“ nebo se stát diváky či herci v maňáskovém divadle. A chystají se další zábavné atrakce, jako elektrické rodeo, skákací hrad, soutěživé hry, ukázky výcviku psů apod. Živo bude také u myslivecké chaty, chystá se střelba ze vzduchovek či ukázky mysliveckých trofejí, a rybáři  na obecním rybníku překvapení. Od 17 hodin se odehraje na fotbalovém hřišti velké klání starých gard Sparta vs. Slavie.

„Po celou dobu oslav bude zajištěno občerstvení. Všichni pořadatelé, účinkující a členové místních spolků se těší na vaši návštěvu a věří, že každý si určitě najde nějakou část programu, která ho zaujme, potěší a připraví pěkně prožitý květnový víkend. Srdečně k nám zveme,“  dodal jeden z organizátorů oslav, ředitel ZŠ Častolovice Jiří Kalousek.

Publikace o Častolovicích

Kniha formátu A4 o 500 stránkách (z toho na 170 stranách reprinty historických pohlednic zhruba do roku 1950),  která vychází k tomuto výročí nákladem 1000 kusů,  je výsledkem dlouhodobé poctivé práce mladého nadšeného amatérského pracovníka bez vysokoškolského vzdělání v oboru historie Jiřího Václavíka. Je členěna logicky a má bohatý poznámkový aparát i seznam použité literatury. V rámci vlastivědných prací regionálního dosahu jde o dílo mimořádné hodnoty nejen pro obyvatele městyse Častolovice, ale má velkou vypovídací a dokladovanou hodnotu jak pro široké okolí (Rychnovsko, Týnišťsko, Kostelecko a Třebechovicko), tak pro obecně kulturní povědomí. V tomto směru jsou kvalitně zpracované medailonky osobností, spojených s tímto městysem, jako byli např. Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín Hudeček, Ladislav Beneš a z novodobých např. olympionik Josef Matoušek. Objevně je tu uveden medailonek principálky slavné Zöllnerovy společnosti Elišky Zöllnerové a pro čtenáře neočekávaně i generálplukovníka Vladimíra Janka. Autor věnuje velkou pozornost historii i majitelům častolovického panství, zámku i parku, píše např. o technické památce náhonu Alba, o stavbě dráhy, řemeslech i o odrazu válečných konfliktů. Z hlediska současného tu autor snesl množství vypovídajícího materiálu, ať už se týká bytové a průmyslové výstavby, obyvatelstva, obchodu a služeb, školství či zdravotnictví. Ze spolkového života je v této práci nejvíc informací o místním sboru dobrovolných hasičů. Z hlediska propagace Častolovic jsou tu uvedeny i důležité poznámky o exteriérových plastikách Vladimíra Peška „Ryba“ v parčíku u kruhové křižovatky a „Cyklista“, „Vážka“, Čáp“ v zámeckém parku. Mimořádně vysokou vypovídací hodnotu, a to nejen pro městys Častolovice, obsahují v kapitole Církevní stavby rozsáhlejší informace o kapli svatého Václava s přilehlým barokním špitálem a následném zničení. Tato část může demonstrovat i v celočeském kontextu komunistickou zhůvěřilost.Odstřel kaple

(Kaple dále chátrala až do doby, kdy bylo rozhodnuto o jejím zbourání. Její odstřel provedl 25. dubna 1975 Ingstav. Následně s úpravou křižovatky a stavbou nového mostu dochází k nejdrastičtějšímu zásahu do historického jádra Častolovic. Zaniká panský dům, špitál, kaple svatého Václav, pálenka i panské zahrady).

Josef Krám

Divný kořeny

18.06.2008

VOLYNĚ: Městské muzeum – tvrz, Školní ulice, zve na Literární večer a povídání nad nově vydanou memoárovou knihou herečky a zpěvačky Hany Frejkové (*1945). Formou detektivního pátrání odkrývá historii vlastní rodiny a jejích kořenů a hledá klíč k osudům svých rodičů, kteří zasvětili život komunistickému hnutí, které je následně nemilosrdně rozdrtilo. Její otec Ludvík Frejka byl v padesátých letech v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem odsouzen k trestu smrti a posléze popraven.

 Info: http://hanafrejkova.wz.cz  a na tel.: +420 383 372 481, fax: +420 383 372 481, e-mail: m.v@wo.cz , http://www.volyne.eu/ .

Ostře sledovaný Hrabal trůní v Nymburku i v Kersku

Korunovace krále pivaNYMBURK: Už jenom do 25. května 2008 bude v Nymburském muzeu k vidění fotografická výstava o jednom z nejvýznamnějších českých spisovatelů dvacátého století Bohumilu Hrabalovi (1914 - 1997). Kolekce velkoformátových fotografií zobrazuje životní příběh spisovatele, ceněného i v kontextu světové literatury, jeho lidský úděl od dětství po stáří. Výstavní cyklus s názvem Ostře sledovaný Hrabal měl premiéru loni v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci, pak jí měsíc mohli obdivovat návštěvníci brněnského kulturního centra. Vlastivědné muzeum Nymburk je třetím místem, kde se tato výstava představuje.

Za zrodem velmi bohatě koncipované výstavy stojí Jindřichohradecké muzeum, kde na digitalizačním pracovišti fotografické předlohy naskenovali, vyretušovali a zvětšeniny digitálně vytiskli. Jak řekla médiím kurátorka výstavy Hana Hamplová, výstava Ostře sledovaný Hrabal je výjimečná tím, že podobný soubor fotografií byl dán dohromady vůbec poprvé. Je to jediná podobná akce, kdy se Hrabalovy portréty takto prezentují.

Expozice v Nymburce musela být kvůli prostorovému omezení zredukovaná. Proto zde dostaly přednost snímky, které jsou spojeny s nymburským regionem – dětstvím a mládím pozdějšího slavného spisovatele. Další sál je věnován Praze a fotografiím z posledních let života. Současně jsou jednotlivé místnosti a chodba proloženy snímky z natáčení filmových adaptací Hrabalových děl. Výstava fotografií je doplněna i o ukázky Hrabalových cizojazyčných knih (mimo jiné Brazílie, Vietnam, Izrael, Japonsko).

Návštěvníci, kteří touží spatřit výstavu v celém rozsahu, o nic nepřijdou. Fotografický cyklus bude ke spatření při letošním ročníku velmi úspěšné akce Hrabalovo Kersko (24. května 2008) ve zdejším ateliéru Kuba.

Kersko je známá osada v v nymburském okrese, kde Bohumil Hrabal po léta žil s 25 polodivokými kočkami. Podle jeho předlohy se v těchto místech natáčel známý film Slavnosti sněženek, který se hemží hrdiny, mající svůj předobraz právě v obyvatelích Kerska. Zdejší pamětníci, i ti mladší, si připomínají slavného souseda už po desetiletí.

Zájemci o spisovatelův odkaz i milovníci přírody se více dozví na:

http://www.mesto-nymburk.cz/www/index.php?sekce=3&zobraz=kultura-detail&detail=417

Mária Uhrinová

100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje

Titulní strana publikaceVýpravná publikace představuje v abecedním pořádku sto nejzajímavějších středočeských mlýnů, dolů, hutí, vodních a vodárenských děl, továren, munufaktur, mostů a železnic.

Populárně naučné texty, čerpající z dlouholetého bádaní autorů z okruhu Národního památkového ústavu a Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT (Ing. arch. Eva Dvořáková, Ing. Šárka Jiroušková, Ing. arch. Jan Pešta, předmluva doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, Csc.) jsou doplněné dvěma stovkami barevných snímků předního fotografa architektury Pavla Friče. Vydalo nakladatelství Titanic.

 

uma

Nářečí českého národního jazyka jako kulturní dědictví

Chceme-li se zamyslet nad současným stavem  Titulní stránka časopisu Naše řečnašich nářečí, bylo by dobré hned v úvodu připomenout Úmluvu o zachování nemateriálního kulturního dědictví, kterou, jak je obecně známo, přijala organizace UNESCO již v roce 2003 ve snaze zabránit poškození, popřípadě zničení nemateriálního kulturního dědictví, k němuž by mohlo dojít v důsledku globalizačních procesů probíhajících v současné Evropě. Cílem této úmluvy je mj. nemateriální kulturní dědictví zachovat, zajistit úctu k němu a zvýšit vědomí o jeho důležitosti.

 

 

„Zachováním se rozumějí opatření, jejichž cílem je zajistit životaschopnost nemateriálního kulturního dědictví, včetně jeho identifikace, dokumentace, výzkumu, udržení, ochrany, podpory, zhodnocování, předávání…“ Potud citace z úvodních partií Úmluvy.

Každý z nás ví z vlastní zkušenosti, že nářečí českého jazyka postupně zanikají, ať již masivním působením sdělovacích prostředků, častějšími vzájemnými kontakty obyvatel i ze vzdálenějších částí naší vlasti, nebo i vlivem nejrůznějších dalších nivelizačních faktorů – to je dnes obecně probíhající proces, kterému nelze zabránit. V dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR se čas od času setkáváme s názory veřejnosti, že je třeba „obrozovat“ nářeční mluvu, vyučovat ve škole místní nářečí (třeba jako další volitelný „cizí“ jazyk), napsat učebnice jednotlivých místních nářečí a podobně. Je třeba přiznat, že všechny tyto požadavky pocházejí od lidí, kteří mají o svou mateřštinu opravdový zájem a kteří s obavami sledují, jak řeč jejich rodičů a prarodičů upadá v zapomnění. Jak se ale říká, tudy cesta nevede. Veškeré aktivity orientované tímto směrem by vlastně postupovaly proti jazykovému vývoji a v praxi by se s úspěchem nesetkaly.

Řešení problému jak se v dané situaci zachovat, mimochodem plně v souladu s výše uvedenou Úmluvou, není ovšem nijak objevné a rozhodně ne nové. Nářečí je třeba popisovat, zaznamenávat, vědecky zpracovávat a tak jako unikátní kulturní dědictví zachovávat pro další generace. Není bez zajímavosti, že nejrůznější snahy o zachycení našich nářečí se začaly objevovat již před více než dvěma sty lety, v druhé polovině 19. století. Za první vědecky orientované dílo tohoto druhu lze právem pokládat práci A. V. Šembery Základové dialektologie československé vydanou v roce 1864. Od té doby pak vznikla řada dalších popisů tradičních teritoriálních dialektů i několik regionálních nářečních slovníků, je ovšem pravda, že většina z nich nebyla publikována. Tyto rukopisné práce, které dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český získalo buď přímo darem od autorů či z jejich pozůstalostí, však byly vyexcerpovány a staly se součástí nářečních kartoték. K jejich rozhojnění v průběhu let přispívali i četní externí dopisovatelé, kteří posílali (a doposud ještě občas zašlou) nejrůznější soupisy „zvláštních“ slov, popřípadě i další zápisy typických jevů své místní mluvy. Je ovšem třeba přiznat, že do dialektologických kartoték se vzhledem k rozdílné úrovni těchto příspěvků dostanou obvykle jen některé vybrané části. Přesto si těchto aktivit velice ceníme, protože dokazují zájem mluvčích o jazyk a o osudy našich nářečí. Obsáhlé lexikální kartotéky lze nyní pokládat prakticky za uzavřené. Doplňují se sice příležitostnou excerpcí studentských prací věnovaných místním dialektům, ale možnost jejich budoucího obohacení větším množstvím nářečních výrazů je vzhledem k současné nářeční situaci již méně pravděpodobná. Proto budou postupně převáděny do elektronické podoby a stanou se materiálovou základnou připravovaného celoúzemního nářečního slovníku.

Slovník valašského nářečíVýzkumy a popisy našich nářečí, o nichž jsme se zmínili výše, byly převážně výsledkem snah jednotlivců. Systematický výzkum našich nářečí je spjat až se založením Ústavu pro jazyk český v roce 1947, jehož pracovníci ještě koncem čtyřicátých let zorganizovali (podle oblastně zaměřených dotazníků sestavených již dříve Českou dialektologickou komisí) korespondenční ankety zjišťující některé znaky nářečí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V jejich průběhu byl ve spolupráci s učiteli takřka ze všech školních obcí získán poměrně bohatý materiál poskytující rámcové informace o základním územním členění nářečí českého národního jazyka. Na jeho základě vznikly pak např. regionální monografie J. Voráče Česká nářečí jihozápadní I (1955), II (1976) a S. Utěšeného Nářečí přechodného pásu česko-moravského (1960).

Protože většina zemí (nejen slovanských) se mohla v té době již prezentovat nářečními jazykovými atlasy, stála česká dialektologie před nelehkým úkolem tento náš národní „deficit“ vyrovnat. Bylo tedy především třeba sestavit výzkumnou síť bodů a dotazník pro terénní výzkum, který by postihoval typické nářeční znaky všech jazykových rovin (od hláskosloví přes tvarosloví a tvoření slov až po skladbu), navíc takové, které se na území českého jazyka různí, a budou tedy vytvářet dobrý základ pro pozdější kartografování. Počet těchto jevů musel být redukován natolik, aby připravovaný dotazník měl rozsah zajišťující dobrou práci výzkumníků v terénu. Na základě těchto náročných kritérií byla v roce 1965 sestavena konečná podoba Dotazníku pro výzkum českých nářečí, určená pro Český jazykový atlas (dále ČJA). Tento Dotazník byl jednotný pro celé jazykové území i pro české jazykové ostrovy v Polsku, Rumunsku i bývalé Jugoslávii a umožňoval tak potřebné srovnávání a vyhodnocování získaných dat.

Výzkum s Dotazníkem probíhal přibližně do roku 1976, zprvu ve vesnických lokalitách (výzkumnou síť tvořilo 420 obcí) v oblasti tradičního osídlení a později i v 57 městech, z nichž 20 leželo v pohraničí. Prováděli ho školení dialektologové a za informátory si vybírali vesnické starousedlíky, obvykle ve věku nad sedmdesát let s cílem zachytit nejstarší zjistitelný stav tradičního teritoriálního dialektu. Následný výzkum ve městech zahrnoval pak kromě nejstarších mluvčích i mluvu mládeže, aby bylo možno postihnout určité vývojové tendence. Z toho to hlediska byl přínosný zejména výzkum v pohraničí, které bylo po 2. světové válce dosídleno obyvatelstvem nářečně různorodým. V průběhu výzkumu byly podle možností pořizovány i magnetofonové nahrávky souvislých vyprávění vybraných nářečních mluvčích. Ty byly později převedeny na kompaktní disky a staly se základem archivu nářeční mluvy. Výběrem reprezentativních autentických ukázek českých nářečí ze základních nářečních oblastí vznikl kompaktní disk Jak se mluví v Čechách (Academia 1999) a z promluv českých obyvatel v zahraničí CD Jak se mluvilo v českých vesnicích v cizině (Academia 2002).Buklet CD

Po dokončení náročného terénního výzkumu pro ČJA bylo třeba shromážděný materiál vyhodnotit a posléze vybrané nářeční jevy namapovat, tedy na mapách zachytit, jak se na území českého národního jazyka různí. V této fázi práce se ukázala jako neobyčejně výhodná skutečnost, že ČJA vznikal mezi atlasy ostatních slovanských zemí jako poslední. Jeho zpracovatelé tak mohli zúročit četné zkušenosti svých kolegů. Mapy byly původně připravovány jako značkové, tj. každý sledovaný jev byl na mapě vyznačován určitou značkou. Metoda značkového kartografování byla v té době v naší dialektologii detailně propracována – byly tak např. zpracovány už rukopisné mapy někdejších korespondenčních anket. Připravovaný ČJA však měl splňovat několik základních požadavků, pro něž značkové kartografování (jak dokládaly jiné slovanské atlasy) nevyhovovalo. Od počátku bylo totiž jasné, že mapy musejí být pouze dvoubarevné (v konečné podobě jsou do červené podkladové mapy jazyková data zakreslena černě), přehledné a obsahově srozumitelné nejen pro dialektology, a navíc z praktického hlediska se musí formát atlasu blížit velikosti běžně užívaných publikací. Proto byla v naší dialektologii vypracována nová zobrazovací metoda – tzv. syntetizující způsob mapování, který spočívá v kombinaci bodových a plošných technik, tj. na mapách se kombinují značky a areály, jež jsou vyznačené šrafováním nebo izoglosami a nápisy. Tento v historii jazykového zeměpisu unikátní způsob kartografování se ukázal jako plně nosný a v roce 1992 byl publikován první díl Českého jazykového atlasu.

Titulní stránka pátého svazku ČJAČJA je dílo pětisvazkové (vydávalo ho nakladatelství Academia v rozmezí let 1992-2005), jeho první tři díly jsou věnovány slovní zásobě vybraných věcněvýznamových okruhů (ČJA 1: člověk, domácnost a místní prostředí, ČJA 2: zahrada, živočišstvo, rostlinstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábavy a zvyky, ČJA 3: hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek a drůbež), průběžně je v nich zachycováno i tvoření slov. Čtvrtý díl je zaměřen na tvarosloví a poslední pátý díl na hláskosloví a některé jevy syntaktické. Novem v jazykovězeměpisném zpracování nářečí je jeho závěrečná část představující mapy izoglosových svazků, které přinášejí nový pohled na příčiny vzniku nářečních hranic.

Jazykové mapy jsou v ČJA doplněny komentáři vypracovanými podle jednotných pravidel. V nich najdeme mimo jiné soupis zachycených podob, charakteristiku jazykovězeměpisné situace a charakteristiku mapovaných výrazů, doklady ze zahraničních obcí a odkazy na jiné slovanské atlasy. V současné době byl předán do nakladatelství rukopis Dodatků k ČJA obsahující svodné rejstříky a ostatní doprovodný aparát ke všem pěti dílům. Součástí Dodatků jsou i dva kompaktní disky s ukázkami vyprávění nářečních mluvčích nazvané Nářečí v Čechách a Nářečí na Moravě a ve Slezsku.

Bez nadsázky lze tvrdit, že Český jazykový atlas, který je výsledkem badatelských snah několika generací našich dialektologů, je vrcholným dílem tohoto druhu nejen u nás, ale i v širším mezinárodním kontextu. Přináší detailní pohled na územní rozrůznění našich nářečí i běžné mluvy a postihuje jejich hlavní vývojové tendence. Představuje zároveň nenahraditelnou kulturněhistorickou hodnotu, protože zachycuje naše nářečí v jejich poslední vývojové fázi. Je významnou pomůckou nejen pro studium českého národního jazyka, ale i pro další oblasti společenských věd, je vysoce oceňován lingvistickými pracovišti v zahraničí. Jak jsme si objasnili, nářečí českého národního jazyka odborníci podrobně zkoumali. Výsledky výzkumu byly zpracovány jazykovězeměpisnou metodou v Českém jazykovém atlase, lexikální položky obohatily nářeční kartotéky, z původních magnetofonových nahrávek vznikla moderně archivovaná fonotéka nářečních promluv. Na zpracování dosud čeká plánovaný slovník českých nářečí. Je tedy možno konstatovat, že archaický stav našich nářečí je v maximální možné míře zachycen a průběžně popisován. Domnívám se, že tím se naše dialektologie se ctí vyrovnává s požadavky Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví.

 

Jarmila Bachmannová, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

ČTENÍ NAD OLZOU

12.06.2008

ČESKÝ TĚŠÍN:  MEZINÁRODNÍ LITERÁRNÍ FESTIVAL ČTENÍ NAD OLZOU, určený dětem a jejich rodičům a zaměřený na knihy a čtení proběhne v Českém Těšíně a Cieszynie. Po celou dobu jeho trvání budou v knihovnách na obou březích Olze probíhat setkání s dětskými autory a ilustrátory, besedy o knížkách a literatuře, výstavy a soutěže pro děti. Festival zahájí ve čtvrtek 12. 6. na náměstí v Cieszynie a skončí happeningem ve středu 25. 6. na náměstí v Českém Těšíně.

V programu na obou náměstích, který proběhne v oba uvedené dny vždy od 10 - 16 hodin, se představí autoři, ilustrátoři, umělci, žáci základních škol, připraveno je nonstop čtení, ve kterém budou známé osobnosti číst dětem, nebudou chybět soutěže a výtvarná dílna s účastí známých ilustrátorů.

Kromě programu na pódiu bude na náměstí probíhat knižní jarmark. Děti, které se zúčastní každoročního celoměstského letního programu PRÁZDNINY 2008, se mohou u této příležitosti zaregistrovat a získat první razítko.

Program najdete v příloze.

Literáti se sejdou v Českém Těšíně

Městská knihovna Český TěšínČESKÝ TĚŠÍN: Obec spisovatelů pořádá každoročně řadu akcí. V letošním roce je za  stěžejní  pokládáno Mezinárodní setkání na česko-polském pomezí.  Připravuje se na dny  30. 5. – 1. 6. 2008 a očekáváni  jsou spisovatelé z Česka, Polska a Slovenska. Spolupořadatelem akce, která se uskuteční pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Evžena Tošenovského a s finanční podporou kraje, je Městská knihovna Český Těšín.

V rámci tohoto setkání proběhne také  mezinárodní odborné sympozium „Národní literatury v současné sjednocené Evropě“, kde kromě českých literárních historiků vystoupí odborníci ze Slovenska a Polska. Zúčastní se také odborná veřejnost, včetně studentů Ostravské a Slezské univerzity.

Literární salony, konané v kavárně Těšínského divadla, představí autorská čtení několika spisovatelů: například Jerzyho Kronholda z Polska, Ladislava Balleka a Marty Hlušíkové ze Slovenska, Renaty Putzlacher a Bogdana Trojaka ze Slezska.

Setkání spisovatelů se uskuteční v době konání

XIX. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic Český Těšín – Cieszyn,

jehož  hlavním cílem je podporovat staré přátelské vazby česko-polsko-slovenské. Je příznačné, že se k setkávání divadelníků a k oblíbené filmové přehlídce "Kino na hranici", která se konala na přelomu dubna a května, letos připojují i spisovatelé.

Mezinárodní setkání spisovatelů se koná v Městské knihovně Český Těšín, Ostravská 67, www.knihovna.ctesin.cz, tel. 558 746 950.

TZ/ M. Uhrinová

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média