úterý
14. května 2024
svátek slaví Bonifác

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Ostře sledovaný Hrabal trůní v Nymburku i v Kersku

Korunovace krále pivaNYMBURK: Už jenom do 25. května 2008 bude v Nymburském muzeu k vidění fotografická výstava o jednom z nejvýznamnějších českých spisovatelů dvacátého století Bohumilu Hrabalovi (1914 - 1997). Kolekce velkoformátových fotografií zobrazuje životní příběh spisovatele, ceněného i v kontextu světové literatury, jeho lidský úděl od dětství po stáří. Výstavní cyklus s názvem Ostře sledovaný Hrabal měl premiéru loni v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci, pak jí měsíc mohli obdivovat návštěvníci brněnského kulturního centra. Vlastivědné muzeum Nymburk je třetím místem, kde se tato výstava představuje.

Za zrodem velmi bohatě koncipované výstavy stojí Jindřichohradecké muzeum, kde na digitalizačním pracovišti fotografické předlohy naskenovali, vyretušovali a zvětšeniny digitálně vytiskli. Jak řekla médiím kurátorka výstavy Hana Hamplová, výstava Ostře sledovaný Hrabal je výjimečná tím, že podobný soubor fotografií byl dán dohromady vůbec poprvé. Je to jediná podobná akce, kdy se Hrabalovy portréty takto prezentují.

Expozice v Nymburce musela být kvůli prostorovému omezení zredukovaná. Proto zde dostaly přednost snímky, které jsou spojeny s nymburským regionem – dětstvím a mládím pozdějšího slavného spisovatele. Další sál je věnován Praze a fotografiím z posledních let života. Současně jsou jednotlivé místnosti a chodba proloženy snímky z natáčení filmových adaptací Hrabalových děl. Výstava fotografií je doplněna i o ukázky Hrabalových cizojazyčných knih (mimo jiné Brazílie, Vietnam, Izrael, Japonsko).

Návštěvníci, kteří touží spatřit výstavu v celém rozsahu, o nic nepřijdou. Fotografický cyklus bude ke spatření při letošním ročníku velmi úspěšné akce Hrabalovo Kersko (24. května 2008) ve zdejším ateliéru Kuba.

Kersko je známá osada v v nymburském okrese, kde Bohumil Hrabal po léta žil s 25 polodivokými kočkami. Podle jeho předlohy se v těchto místech natáčel známý film Slavnosti sněženek, který se hemží hrdiny, mající svůj předobraz právě v obyvatelích Kerska. Zdejší pamětníci, i ti mladší, si připomínají slavného souseda už po desetiletí.

Zájemci o spisovatelův odkaz i milovníci přírody se více dozví na:

http://www.mesto-nymburk.cz/www/index.php?sekce=3&zobraz=kultura-detail&detail=417

Mária Uhrinová

100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje

Titulní strana publikaceVýpravná publikace představuje v abecedním pořádku sto nejzajímavějších středočeských mlýnů, dolů, hutí, vodních a vodárenských děl, továren, munufaktur, mostů a železnic.

Populárně naučné texty, čerpající z dlouholetého bádaní autorů z okruhu Národního památkového ústavu a Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT (Ing. arch. Eva Dvořáková, Ing. Šárka Jiroušková, Ing. arch. Jan Pešta, předmluva doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, Csc.) jsou doplněné dvěma stovkami barevných snímků předního fotografa architektury Pavla Friče. Vydalo nakladatelství Titanic.

 

uma

Nářečí českého národního jazyka jako kulturní dědictví

Chceme-li se zamyslet nad současným stavem  Titulní stránka časopisu Naše řečnašich nářečí, bylo by dobré hned v úvodu připomenout Úmluvu o zachování nemateriálního kulturního dědictví, kterou, jak je obecně známo, přijala organizace UNESCO již v roce 2003 ve snaze zabránit poškození, popřípadě zničení nemateriálního kulturního dědictví, k němuž by mohlo dojít v důsledku globalizačních procesů probíhajících v současné Evropě. Cílem této úmluvy je mj. nemateriální kulturní dědictví zachovat, zajistit úctu k němu a zvýšit vědomí o jeho důležitosti.

 

 

„Zachováním se rozumějí opatření, jejichž cílem je zajistit životaschopnost nemateriálního kulturního dědictví, včetně jeho identifikace, dokumentace, výzkumu, udržení, ochrany, podpory, zhodnocování, předávání…“ Potud citace z úvodních partií Úmluvy.

Každý z nás ví z vlastní zkušenosti, že nářečí českého jazyka postupně zanikají, ať již masivním působením sdělovacích prostředků, častějšími vzájemnými kontakty obyvatel i ze vzdálenějších částí naší vlasti, nebo i vlivem nejrůznějších dalších nivelizačních faktorů – to je dnes obecně probíhající proces, kterému nelze zabránit. V dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR se čas od času setkáváme s názory veřejnosti, že je třeba „obrozovat“ nářeční mluvu, vyučovat ve škole místní nářečí (třeba jako další volitelný „cizí“ jazyk), napsat učebnice jednotlivých místních nářečí a podobně. Je třeba přiznat, že všechny tyto požadavky pocházejí od lidí, kteří mají o svou mateřštinu opravdový zájem a kteří s obavami sledují, jak řeč jejich rodičů a prarodičů upadá v zapomnění. Jak se ale říká, tudy cesta nevede. Veškeré aktivity orientované tímto směrem by vlastně postupovaly proti jazykovému vývoji a v praxi by se s úspěchem nesetkaly.

Řešení problému jak se v dané situaci zachovat, mimochodem plně v souladu s výše uvedenou Úmluvou, není ovšem nijak objevné a rozhodně ne nové. Nářečí je třeba popisovat, zaznamenávat, vědecky zpracovávat a tak jako unikátní kulturní dědictví zachovávat pro další generace. Není bez zajímavosti, že nejrůznější snahy o zachycení našich nářečí se začaly objevovat již před více než dvěma sty lety, v druhé polovině 19. století. Za první vědecky orientované dílo tohoto druhu lze právem pokládat práci A. V. Šembery Základové dialektologie československé vydanou v roce 1864. Od té doby pak vznikla řada dalších popisů tradičních teritoriálních dialektů i několik regionálních nářečních slovníků, je ovšem pravda, že většina z nich nebyla publikována. Tyto rukopisné práce, které dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český získalo buď přímo darem od autorů či z jejich pozůstalostí, však byly vyexcerpovány a staly se součástí nářečních kartoték. K jejich rozhojnění v průběhu let přispívali i četní externí dopisovatelé, kteří posílali (a doposud ještě občas zašlou) nejrůznější soupisy „zvláštních“ slov, popřípadě i další zápisy typických jevů své místní mluvy. Je ovšem třeba přiznat, že do dialektologických kartoték se vzhledem k rozdílné úrovni těchto příspěvků dostanou obvykle jen některé vybrané části. Přesto si těchto aktivit velice ceníme, protože dokazují zájem mluvčích o jazyk a o osudy našich nářečí. Obsáhlé lexikální kartotéky lze nyní pokládat prakticky za uzavřené. Doplňují se sice příležitostnou excerpcí studentských prací věnovaných místním dialektům, ale možnost jejich budoucího obohacení větším množstvím nářečních výrazů je vzhledem k současné nářeční situaci již méně pravděpodobná. Proto budou postupně převáděny do elektronické podoby a stanou se materiálovou základnou připravovaného celoúzemního nářečního slovníku.

Slovník valašského nářečíVýzkumy a popisy našich nářečí, o nichž jsme se zmínili výše, byly převážně výsledkem snah jednotlivců. Systematický výzkum našich nářečí je spjat až se založením Ústavu pro jazyk český v roce 1947, jehož pracovníci ještě koncem čtyřicátých let zorganizovali (podle oblastně zaměřených dotazníků sestavených již dříve Českou dialektologickou komisí) korespondenční ankety zjišťující některé znaky nářečí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V jejich průběhu byl ve spolupráci s učiteli takřka ze všech školních obcí získán poměrně bohatý materiál poskytující rámcové informace o základním územním členění nářečí českého národního jazyka. Na jeho základě vznikly pak např. regionální monografie J. Voráče Česká nářečí jihozápadní I (1955), II (1976) a S. Utěšeného Nářečí přechodného pásu česko-moravského (1960).

Protože většina zemí (nejen slovanských) se mohla v té době již prezentovat nářečními jazykovými atlasy, stála česká dialektologie před nelehkým úkolem tento náš národní „deficit“ vyrovnat. Bylo tedy především třeba sestavit výzkumnou síť bodů a dotazník pro terénní výzkum, který by postihoval typické nářeční znaky všech jazykových rovin (od hláskosloví přes tvarosloví a tvoření slov až po skladbu), navíc takové, které se na území českého jazyka různí, a budou tedy vytvářet dobrý základ pro pozdější kartografování. Počet těchto jevů musel být redukován natolik, aby připravovaný dotazník měl rozsah zajišťující dobrou práci výzkumníků v terénu. Na základě těchto náročných kritérií byla v roce 1965 sestavena konečná podoba Dotazníku pro výzkum českých nářečí, určená pro Český jazykový atlas (dále ČJA). Tento Dotazník byl jednotný pro celé jazykové území i pro české jazykové ostrovy v Polsku, Rumunsku i bývalé Jugoslávii a umožňoval tak potřebné srovnávání a vyhodnocování získaných dat.

Výzkum s Dotazníkem probíhal přibližně do roku 1976, zprvu ve vesnických lokalitách (výzkumnou síť tvořilo 420 obcí) v oblasti tradičního osídlení a později i v 57 městech, z nichž 20 leželo v pohraničí. Prováděli ho školení dialektologové a za informátory si vybírali vesnické starousedlíky, obvykle ve věku nad sedmdesát let s cílem zachytit nejstarší zjistitelný stav tradičního teritoriálního dialektu. Následný výzkum ve městech zahrnoval pak kromě nejstarších mluvčích i mluvu mládeže, aby bylo možno postihnout určité vývojové tendence. Z toho to hlediska byl přínosný zejména výzkum v pohraničí, které bylo po 2. světové válce dosídleno obyvatelstvem nářečně různorodým. V průběhu výzkumu byly podle možností pořizovány i magnetofonové nahrávky souvislých vyprávění vybraných nářečních mluvčích. Ty byly později převedeny na kompaktní disky a staly se základem archivu nářeční mluvy. Výběrem reprezentativních autentických ukázek českých nářečí ze základních nářečních oblastí vznikl kompaktní disk Jak se mluví v Čechách (Academia 1999) a z promluv českých obyvatel v zahraničí CD Jak se mluvilo v českých vesnicích v cizině (Academia 2002).Buklet CD

Po dokončení náročného terénního výzkumu pro ČJA bylo třeba shromážděný materiál vyhodnotit a posléze vybrané nářeční jevy namapovat, tedy na mapách zachytit, jak se na území českého národního jazyka různí. V této fázi práce se ukázala jako neobyčejně výhodná skutečnost, že ČJA vznikal mezi atlasy ostatních slovanských zemí jako poslední. Jeho zpracovatelé tak mohli zúročit četné zkušenosti svých kolegů. Mapy byly původně připravovány jako značkové, tj. každý sledovaný jev byl na mapě vyznačován určitou značkou. Metoda značkového kartografování byla v té době v naší dialektologii detailně propracována – byly tak např. zpracovány už rukopisné mapy někdejších korespondenčních anket. Připravovaný ČJA však měl splňovat několik základních požadavků, pro něž značkové kartografování (jak dokládaly jiné slovanské atlasy) nevyhovovalo. Od počátku bylo totiž jasné, že mapy musejí být pouze dvoubarevné (v konečné podobě jsou do červené podkladové mapy jazyková data zakreslena černě), přehledné a obsahově srozumitelné nejen pro dialektology, a navíc z praktického hlediska se musí formát atlasu blížit velikosti běžně užívaných publikací. Proto byla v naší dialektologii vypracována nová zobrazovací metoda – tzv. syntetizující způsob mapování, který spočívá v kombinaci bodových a plošných technik, tj. na mapách se kombinují značky a areály, jež jsou vyznačené šrafováním nebo izoglosami a nápisy. Tento v historii jazykového zeměpisu unikátní způsob kartografování se ukázal jako plně nosný a v roce 1992 byl publikován první díl Českého jazykového atlasu.

Titulní stránka pátého svazku ČJAČJA je dílo pětisvazkové (vydávalo ho nakladatelství Academia v rozmezí let 1992-2005), jeho první tři díly jsou věnovány slovní zásobě vybraných věcněvýznamových okruhů (ČJA 1: člověk, domácnost a místní prostředí, ČJA 2: zahrada, živočišstvo, rostlinstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábavy a zvyky, ČJA 3: hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek a drůbež), průběžně je v nich zachycováno i tvoření slov. Čtvrtý díl je zaměřen na tvarosloví a poslední pátý díl na hláskosloví a některé jevy syntaktické. Novem v jazykovězeměpisném zpracování nářečí je jeho závěrečná část představující mapy izoglosových svazků, které přinášejí nový pohled na příčiny vzniku nářečních hranic.

Jazykové mapy jsou v ČJA doplněny komentáři vypracovanými podle jednotných pravidel. V nich najdeme mimo jiné soupis zachycených podob, charakteristiku jazykovězeměpisné situace a charakteristiku mapovaných výrazů, doklady ze zahraničních obcí a odkazy na jiné slovanské atlasy. V současné době byl předán do nakladatelství rukopis Dodatků k ČJA obsahující svodné rejstříky a ostatní doprovodný aparát ke všem pěti dílům. Součástí Dodatků jsou i dva kompaktní disky s ukázkami vyprávění nářečních mluvčích nazvané Nářečí v Čechách a Nářečí na Moravě a ve Slezsku.

Bez nadsázky lze tvrdit, že Český jazykový atlas, který je výsledkem badatelských snah několika generací našich dialektologů, je vrcholným dílem tohoto druhu nejen u nás, ale i v širším mezinárodním kontextu. Přináší detailní pohled na územní rozrůznění našich nářečí i běžné mluvy a postihuje jejich hlavní vývojové tendence. Představuje zároveň nenahraditelnou kulturněhistorickou hodnotu, protože zachycuje naše nářečí v jejich poslední vývojové fázi. Je významnou pomůckou nejen pro studium českého národního jazyka, ale i pro další oblasti společenských věd, je vysoce oceňován lingvistickými pracovišti v zahraničí. Jak jsme si objasnili, nářečí českého národního jazyka odborníci podrobně zkoumali. Výsledky výzkumu byly zpracovány jazykovězeměpisnou metodou v Českém jazykovém atlase, lexikální položky obohatily nářeční kartotéky, z původních magnetofonových nahrávek vznikla moderně archivovaná fonotéka nářečních promluv. Na zpracování dosud čeká plánovaný slovník českých nářečí. Je tedy možno konstatovat, že archaický stav našich nářečí je v maximální možné míře zachycen a průběžně popisován. Domnívám se, že tím se naše dialektologie se ctí vyrovnává s požadavky Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví.

 

Jarmila Bachmannová, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

ČTENÍ NAD OLZOU

12.06.2008

ČESKÝ TĚŠÍN:  MEZINÁRODNÍ LITERÁRNÍ FESTIVAL ČTENÍ NAD OLZOU, určený dětem a jejich rodičům a zaměřený na knihy a čtení proběhne v Českém Těšíně a Cieszynie. Po celou dobu jeho trvání budou v knihovnách na obou březích Olze probíhat setkání s dětskými autory a ilustrátory, besedy o knížkách a literatuře, výstavy a soutěže pro děti. Festival zahájí ve čtvrtek 12. 6. na náměstí v Cieszynie a skončí happeningem ve středu 25. 6. na náměstí v Českém Těšíně.

V programu na obou náměstích, který proběhne v oba uvedené dny vždy od 10 - 16 hodin, se představí autoři, ilustrátoři, umělci, žáci základních škol, připraveno je nonstop čtení, ve kterém budou známé osobnosti číst dětem, nebudou chybět soutěže a výtvarná dílna s účastí známých ilustrátorů.

Kromě programu na pódiu bude na náměstí probíhat knižní jarmark. Děti, které se zúčastní každoročního celoměstského letního programu PRÁZDNINY 2008, se mohou u této příležitosti zaregistrovat a získat první razítko.

Program najdete v příloze.

Literáti se sejdou v Českém Těšíně

Městská knihovna Český TěšínČESKÝ TĚŠÍN: Obec spisovatelů pořádá každoročně řadu akcí. V letošním roce je za  stěžejní  pokládáno Mezinárodní setkání na česko-polském pomezí.  Připravuje se na dny  30. 5. – 1. 6. 2008 a očekáváni  jsou spisovatelé z Česka, Polska a Slovenska. Spolupořadatelem akce, která se uskuteční pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Evžena Tošenovského a s finanční podporou kraje, je Městská knihovna Český Těšín.

V rámci tohoto setkání proběhne také  mezinárodní odborné sympozium „Národní literatury v současné sjednocené Evropě“, kde kromě českých literárních historiků vystoupí odborníci ze Slovenska a Polska. Zúčastní se také odborná veřejnost, včetně studentů Ostravské a Slezské univerzity.

Literární salony, konané v kavárně Těšínského divadla, představí autorská čtení několika spisovatelů: například Jerzyho Kronholda z Polska, Ladislava Balleka a Marty Hlušíkové ze Slovenska, Renaty Putzlacher a Bogdana Trojaka ze Slezska.

Setkání spisovatelů se uskuteční v době konání

XIX. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic Český Těšín – Cieszyn,

jehož  hlavním cílem je podporovat staré přátelské vazby česko-polsko-slovenské. Je příznačné, že se k setkávání divadelníků a k oblíbené filmové přehlídce "Kino na hranici", která se konala na přelomu dubna a května, letos připojují i spisovatelé.

Mezinárodní setkání spisovatelů se koná v Městské knihovně Český Těšín, Ostravská 67, www.knihovna.ctesin.cz, tel. 558 746 950.

TZ/ M. Uhrinová

Knihovna pro všechny generace

Almanach dětských literárních pracíROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Městská knihovna kromě běžné knihovnické činnosti věnuje velkou pozornost i vzdělávacím a kulturním akcím. Nachází nová, aktuální a zajímavá témata a díky tomu se stále více dostává širšího povědomí zdejších občanů.

Motto knihovny, uveřejněné v úvodu výroční zprávy za rok 2007, zní: „Knihovna je místem vzájemného setkávání všemožných názorů, myšlenek i jejich nositelů. Rozhodně ji nelze vnímat jako pouhé skladiště knih stojící na okraji zájmu společnosti. Tím bychom se ocitli v 18. století.“ 

Za těmito slovy si zaměstnanci Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (MěK) stojí, a tak v loňském roce uspořádali pro děti 174 besed, knihovnických lekcí a soutěží, pro dospělé pak 171 večerních či odpoledních besed, výstav a dalších pravidelných klubových akcí.

Děti chodí do knihovny nejen za knihami

Knihovní fond oddělení pro děti a mládež tvoří cca 12,5 tisíc knih, k dispozici jsou čtyři internetové stanice, které využívají také handicapovaní občané. V knihovnickém kroužku Louskáček se tu schází dvakrát za měsíc kolem patnácti dětí ve věku od 9 do 12 let. Akcí s nejdelší tradicí, jejíž 13. ročník proběhne letos, je lampionový průvod nazvaný „Putování s broučky“. Tradici má Noc s Andersenem – ta letošní proběhla pod názvem „Pejskování s bratry Čapky“. V pořadí 8. ročníkem se může pochlubit literární a výtvarná soutěž „O poklad strýca Juráša“, což je součást celostátní soutěže „Kde končí svět“. V jejím rámci vychází každoročně jeden až dva almanachy. V minulém roce sborníky „Cesty a cestičky bez bariér“ a „Cesty a cestičky“ podpořilo ministerstvo kultury. Projekt „Kurnik šopa co se děje za humny“, který se uskutečnil v roce 2006, překročil státní hranice, protože přinesl dětské literární práce z Valašska a slovenských Kysúc. Finanční podporu na sborník vybraných prací poskytla Evropská unie z Fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty. MěK vypisuje každý měsíc soutěž pro děti – ta dubnová s názvem „O posledního mamuta z Dolních Věstonic“ se zaměřila na knihu Eduarda Štorcha Lovci Mamutů. Pozornost je věnována i poezii, takže se každoročně pořádají tzv. „výstavy poezie“, které umožňují publikovat na webu knihovny v rubrice „Otevřeno poezii“. Své příznivce si našly i „Večerníčky na kamenech“, které probíhají na prostranství za budovou MěK prvních pět dnů v červnu. Zprvu se tu četly práce z výše uvedených almanachů, ale protože knihovníci zjistili, že na akce chodí rodiče i s malými dětmi, připravili program zaměřený spíše na ty nejmenší, v němž se hovořilo, hrálo a zpívalo zejména o zvířátkách. Zájem předčil očekávání, protože denně sem zavítalo 30 až 40 dětí. „Neknihovnických“ aktivit jsme uvedli hned několik, ale v jejich výčtu by se ještě dalo pokračovat.

Děti a senioři spolu

Rožnovským knihovníkům se podařilo výborně skloubit zájmy dvou generací – té nejmladší a nejstarší. Na počátku tohoto záměru stál internet a snaha seniorů o proniknutí do jeho tajů. Knihovníci vytipovali stránky, které by pro ně mohly být zajímavé, a děti se na jednu hodinu vžily do role přednášejících. Toto „školení“ bylo přijato s velkým oboustranným nadšením a určitě přispělo ke zlepšení vztahů a porozumění mezi oběma věkovými skupinami. Zůstaňme však ještě u seniorů. V polovině minulého roku byla MěK vybrána nadací Open society fund (OSF) k realizaci projektu „Město v mé paměti“, který je součásti programu „Senioři vítáni“.  Probíhá od září 2007 do srpna 2008 a finančně ho podpořil OSF a Nadace České spořitelny.  Cílem je dosáhnout toho, aby se senioři sami stali aktivními. Na půdě MěK se mohou dvakrát do měsíce společně sejít, vzájemně se inspirovat a o tom, co zajímavého ve svém městě zažili, napsat. Že je to dobrý nápad, potvrzuje stále stoupající počet příchozích. Zpočátku se účastnilo přibližně 8 seniorů, nyní jich do knihovny zavítá 25 až 30. Jejich zásluhou pak vzniká ojedinělý projekt, v němž se proplétají osobní příběhy s historií města. Výstupem se stane tištěný netradiční průvodce Rožnovem, na nějž navážou besedy pro školy. Senioři, kteří zatím psali do „šuplíku“, mají na setkáních možnost seznámit se svou tvorbou ostatní, mohou získat lektorské znalosti atd. V rámci programu „Senioři vítáni“ proběhlo vloni i setkání rožnovských a kysuckých dětí a dospělých nad Velkými Karlovicemi nazvané „S knížkou v batůžku po pašeráckých stezkách“, na němž se také podílela Kysucká knižnica v Čadci. Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm se tak stává místem setkávání všech, kteří jsou duchem mladí, aktivně se zajímají o literární činnost, historii města a chtějí se učit stále něco nového.

Eva Veselá

"Oživlá paměť Fotoateliéru Seidel"

Jedinečný rozhlasový dokumentární cyklus s názvem "Oživlá paměť Fotoateliéru Seidel", odvysílá v premiéře Český rozhlas České Budějovice v době od 3. května do 7. června 2008. Každou sobotu v 8.30 (v repríze v úterý ve 13 hodin) se můžete zaposlouchat do úžasně živých vzpomínek lidí, jejichž osudy ovlivnila válka, následný odsun sudetských Němců z pohraničí, pozdější likvidace živností a komunistický režim v tehdejším Československu.

Cyklus vznikl ve spolupráci s Museem Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, které bude pro veřejnost poprvé otevřeno 6. června letošního roku.

Odborníci i laici se budou moci seznámit s unikátním fotografickým dílem Josefa Seidla a jeho syna Františka, které čítá téměř 140 tisíc skleněných desek i celuloidových negativů. Dochované snímky špičkové kvality jsou věrnou obrazovou kronikou Šumavy i běžného života v pohraničí v 1. polovině minulého století. Český rozhlas České Budějovice jako hlavní mediální partner Musea začne vysílat cyklus šesti dokumentárních půlhodin měsíc před otevřením této jedinečné českokrumlovské památky - již tuto sobotu 3. května v 8.30.

Poslední díl vzpomínek pamětníků zazní na frekvencích 106,4 nebo 88,2 MHz den po slavnostním otevření Musea Fotoateliér Seidel, v sobotu 7. června 2008. Poslouchat můžete samozřejmě i prostřednictvím Internetu na webové adrese http://www.rozhlas.cz/cb

TZ/luk

Obrození na Moravě

od 06.05.2008 do 29.06.2008
RAJHRAD: Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě pořádá v areálu benediktinského kláštera výstavu o uměleckém spolku Koliba, která seznamuje s uměleckou a kulturní situací na Moravě ze začátku 20. století. Tehdy vznikají mnohé umělecké spolky, které svým programem navazují na jedinečnou lidovou tradici Moravy a Slovenska. Jedním z nich byl spolek Koliba (1914 – asi 1922), který vznikl ve Frenštátě pod Radhoštěm a svým sídlem byl po válce ukotven v Brně. V Kolibě se sešli umělci mnoha žánrů i uměleckých názorů: hudebníci (J. Blatný, M. Vignati), architekti (např. B. Fuchs, F. Lýdie Gahura), výtvarníci (F. Foltýn, F. Duša, J. Kubíček a další) a v neposlední řadě literáti (J. Deml, L. Blatný, J. Chaloupka aj.). Výstava zvaná Koliiba ukáže, jak se těmto umělcům dařilo v jejich konání,  jak se prezentovali na veřejnosti a kde se po rozpadu Koliby uchytili.

Moderní technologie do knihoven

Františk ŠtanglFrantišek Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu, v příspěvku otištěném v časopise Grand BIBLIO shrnuje aktivity kraje ve prospěch knihoven, a tím i ve prospěch jeho obyvatel z hlediska dostupnosti k informacím v tištěné i elektronické podobě. Vedle vytvoření informačního portálu veřejných knihoven by mělo dojít také na přestavbu a dostavbu hlavní budovy Jihočeské vědecké knihovny (JVK) v Českých Budějovicích.

 

Krajská knihovna lídrem i partnerem

Síť knihoven v Jihočeském kraji tvoří 83 profesionálních knihoven s 57 pobočkami a 504 neprofesionálních knihoven s 38 pobočkami. Na pomyslném vrcholu stojí JVK, jejímž zřizovatelem je ze zákona od roku 2001 Jihočeský kraj. Více jak 120letá historie knihovny a skutečnost, že se jedná o největší knihovnu v jižních Čechách, poskytuje této instituci přirozenou vážnost. Současně však zavazuje, neboť jejím posláním je nejen úspěšné fungování, ale i aktivní podíl na rozvoji knihovnických služeb na celém území kraje. K tomu účelu knihovna plní a koordinuje tzv. regionální funkce. Dlouhodobá koncepce knihovny a její status daný zřizovací listinou umožňuje knihovně zaujímat vůči veřejnosti roli garanta služeb a vůči zřizovateli roli lídra i partnera významných projektů. Spolupráce a v mnoha případech i společné hledání dalších způsobů vícezdrojového financování zajišťuje knihovně otevřenou podporu ze strany zřizovatele a posiluje její vnímání u veřejnosti. Tento fakt hraje významnou roli nejen při tvorbě rozpočtu knihovny, ale i při plánování velkých a finančně náročných projektů, které by nebylo možné bez vícezdrojového financování realizovat.

Internetizace knihoven Jihočeského kraje

V roce 2005 se otevřela možnost využít evropských prostředků na rozvoj informačních aJVK České Budějovice komunikačních technologií v regionech, která korespondovala se záměrem internetizace knihoven v duchu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách. Kraj této možnosti využil k podání žádosti na realizaci Projektu internetizace knihoven Jihočeského kraje, spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu. Na přípravě i realizaci projektu se významnou měrou odborně i metodicky podílela právě JVK. Hlavním cílem projektu bylo udržet síť knihoven v kraji, rozšířit jimi poskytované služby a v neposlední řadě pomoci malým obcím a knihovnám, které často představují jediné kulturní centrum v oblasti, při naplňování povinností vyplývajících z knihovního zákona. Praktické naplnění projektu znamenalo vybavit knihovny obcí moderní výpočetní technikou, plošně rozšířit technologie pro širokopásmový přístup k internetu, a zajistit tak rovný přístup obyvatel k informacím v elektronické podobě. Zpřístupnění moderních technologií v 255 knihovnách a jejich pobočkách v celkem 220 partnerských obcích kraje tak přispělo nejen k posílení informační vzdělanosti obyvatel, ale i k odstranění relativní odlehlosti některých oblastí regionu.

Co přinese budoucnost?

V návaznosti na úspěšnou internetizaci knihoven připravuje nyní Jihočeský kraj ve spolupráci s JVK projekt na vytvoření internetového portálu veřejných knihoven. Jeho záměrem je shromáždit odkazy na webové stránky profesionálních jihočeských knihoven a zároveň vytvořit souborný katalog jejich knižních fondů. Zájemce nebo čtenář by tak získal rychlou informaci o všech profesionálních knihovnách v kraji i o veřejných knihovnách s veřejně přístupným internetem. Jednotný portál nabídne přehled o dokumentech, které se nacházejí ve fondech jednotlivých knihoven včetně údajů o provozní době a pořádaných akcích. Uvažujeme i o možném využití on-line přístupu pro služby veřejné správy, vzdělávání a cestovní ruch v mikroregionech. Jihočeský kraj zároveň plánuje přestavbu a dostavbu hlavní budovy JVK, která se nachází v ne zcela vyhovujícím adaptovaném objektu, původně určeném k muzejním účelům. Knihovna by tak získala nové prostory pro volný výběr z části fondu, studovny, výstavní prostory, vzdělávací a informační centrum pro poskytování služeb a přístup k internetu. Dostavba by umožnila lepší využití interiéru knihovny a jeho rozvržení do různě velkých uzavřených celků, spojujících funkce dosavadních studoven a specializovaných oddělení knihovny.

František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu

Pozn. redakce: Článek uveřejňujeme se svolením autora i redakce časopisu Grand BIBLIO.

Světový den knihy a autorských práv

Více než 70 knihoven v celé České republice připravilo mnoho zajímavých akcí pro své uživatele ke Světovému dni knihy a autorských práv, který byl vyhlášen světovou organizací UNESCO na 23. dubna.

Tento den slaví až 100 zemí světa všech kontinentů od roku 1995 a připomínají si tak symbolické datum pro literaturu, neboť tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury, jimiž byli např. Miguel de Cervantes y Savedra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega.

Viz UNESCO:

http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=5125&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html

Tradičními partnery akcí pořádaných při této příležitosti jsou spisovatelé, učitelé, školy, knihovny, vydavatelé knih a zejména IFLA http://www.ifla.org/VI/1/conf/worldbook.htm.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků připravil pro české knihovny na svých webových stránkách přehled akcí pořádaných v zahraničí a přihlašovací formulář, kde mohou knihovny prezentovat své zajímavé akce http://www.stk.cz/skip/SDK/.

Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a každý, kdo si koupí knihu, je obdarován růží.

Kontakt: Roman Giebesch, Vědecká knihovna Olomouc, roman@vkol.cz, Tel.: 739 023 718

Akce v knihovnách viz příloha

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média