neděle
5. května 2024
svátek slaví Klaudie, Květnové povstání českého lidu 1945

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Co s městským rozhlasem či historickými domy?

Autor článku: 
luk

<p>NOVÝ JIČÍN: Názor občanů k různým tématům se pokouší novojičínská radnice zjistit prostřednictvím anket. Dvě ze vznesených otázek nás zaujaly: názor občanů na městský rozhlas a jejich postoj k historickým domům na náměstí, které jsou ve špatném stavu.</p> <p>Co se obecního rozhlasu týče, tak někteří občané upozorňují, že v někde nejsou reproduktory dostatečně slyšitelné, jindy zase, že je hlasitost příliš vysoká. Jedni se dožadují zvýšení četnosti a doby čtení zpráv, druzí si stěžují, že je městský rozhlas ruší. </p> <p>Výsledky ankety:</p> <p>1. VARIANTA 1<br />
Městský rozhlas je důležitým zdrojem informací a měl by zůstat beze změn.<br />
52 (33%)</p> <p>2. VARIANTA 2<br />
Městský rozhlas by měl vysílat častěji.<br />
4 (3%)</p> <p>3. VARIANTA 3<br />
Městský rozhlas by měl být zachován, ale měl by omezit četnost a rozsah hlášení.<br />
26 (16%)</p> <p>4. VARIANTA 4<br />
Městský rozhlas je už dnes zbytečný.<br />
78 (49%)</p> <p>Další anketní otázka zní: Jak má radnice vyřešit problém s historickými domy na náměstí, které jsou ve špatném stavu? Výsledky najdete zde

Řemeslo s názvem KNIHAŘ

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>ČR: V poslední době se u nás diskutuje o knihách, o jejich významu a dostupnosti širokým vrstvám obyvatel, a také o ohrožení této komodity v souvislosti s technickými vymoženostmi či zvyšujícími se cenami. Než se knihy dostanou na pulty, musí je kromě jiného někdo vyrobit; v případě velkých nákladů vznikají strojově, ale potřebujete-li svázat jeden nebo pár výtisků, obrátíte se na knihaře. První knihy byly vytištěny už v 15. století, a nás napadlo, zda knihařské řemeslo má šanci přežít. Diskutovali jsme o tom s Václavem Uhrem, který se knihařinou zabývá.</p> <p>Můžete přiblížit knihařské řemeslo?</p> <p>Na úvod rozhovoru nejdříve dovolte, abych se představil čtenářům. Jmenuji se Václav Uher, jsem vyučen v oboru knihař a absolvent Střední školy v oboru polygrafický průmysl. Žiji v obci Vraňany v mělnickém regionu.<br /> Většina lidí si dnes možná hned nedovede představit co toto řemeslo obnáší. V oboru knihař existuje dvojí rozdělení: knihař ruční a knihař strojový. Během předchozích zaměstnání jsem pracoval jako knihař strojový, dnes se zabývám knihařinou ruční.<br />
Co tedy knihař umí: váže již vytištěné časopisy do jednotlivých ročníků, váže absolventské, diplomové, disertační, rigorozní práce, Sbírky zákonů ČR, Věstníky ministerstev ČR, kroniky a pamětní knihy obcí. Knihař také opravuje knihy poškozené či jen takové, u kterých se postupem doby jejich vazba uvolnila a kniha potřebuje zpevnit. Mohou to být také různé příležitostné tiskoviny, které zákazník potřebuje mít svázané.</p> <p>Řemeslo vás nejspíše živí, ale je také Vaším koníčkem?</p> <p>Ano, v současnosti mě knihařské řemeslo živí a stalo se již dříve mojí zálibou. Zajímavá byla cesta k jeho výběru. Na základní škole, v sedmé třídě na jaře roku 1988, kdy se podávaly přihlášky na učební obory či školy nebo gymnázia jsem váhal, kam zamířím. Do tiskárny jsem se šel podívat na radu třídní učitelky, abych se seznámil s řemeslem, které úzce souvisí s historií. A historie byla a je mým dalším zájmem. Zpočátku velké tiskárenské provozy, kam jsme jako učni chodili na praxi, moc lákavé nebyly, ale postupem doby jsem si k řemeslu cestu našel.</p> <p>Jak se žije knihaři na volné noze? A dotkne se Vás zvýšení sazby DPH na knihy?</p> <p>Líbí se mi první tři slova v otázce. Připomíná mi pořad z dílny Febiofestu. K řemeslu ručního knihaře jsem byl nucen se vrátit před necelými dvěma roky, kdy tiskárna, v níž jsem vykonával post technologa výroby skončila svoji činnost. Po neúspěšném hledání zaměstnání jsem si nechal vystavit živnostenský list k výkonu tohoto řemesla a začal se jím živit. Rozhodně za rok podnikání neodletíte na dovolenou do nějaké exotické destinace, ale na uživení to postačuje.<br /> Zvýšení sazby DPH: samozřejmě, že se zvýšením sazby stoupnou i náklady na materiálové vstupy, zvýší se cestovní náklady a tento fakt se promítne do výsledných cen za knihařské zpracování. Otázkou je, jak se zvýšená cena projeví na pultech knihkupectví, jaký bude zájem lidí kupovat knihy. Myslím si, že u knih a tiskovin to je špatný krok.</p> <p>S jakými požadavky se na Vás zákazníci obracejí? A poradíte si se vším?</p> <p>Zaprvé to jsou obce, městyse, města, které vytvářejí svojí agendu, odebírají Sbírky zákonů, věstníky a jiné tiskoviny, jež potřebují mít svázané v knižní podobě. Velký potenciál zakázek je také v kronikách, které si obce nechají svázat. Zadruhé to jsou studenti vyšších odborných či vysokých škol, kteří potřebují svázat své absolventské, diplomové, disertační nebo rigorozní práce. Za třetí to jsou okresní archivy, kde se shromaždují písemnosti pocházející z výkonu státní správy, které je také potřeba knihařsky zpracovat, zvláště proto, že tyto materiály jsou předmětem studia a listovat v knize je jednoduší, než se probírat spoustou listin.<br />
Další objednávky mám od lidí, kteří mají vztah ke knihám, zejména k některým konkrétním, kterých si váží natolik, že pokud se poškodí, nechají si ji opravit. Také, když si někdo nechá vypracovat od genealoga přehled předků dovedu jej svázat do fešné vazby, aby posloužila jednak obdarovanému, ale do budoucna i celé široké rodině.<br />
A pokud se ptáte, jestli si se vším poradím, tak asi jako u každého řemesla nikdo není naprosto dokonalý, a v případě náročné vazby či opravy zkonzultuji postup se staršími knihaři.</p> <p>Jak dlouho trvá vazba knihy?</p> <p>Je to různé u vazby zcela nové knihy a opravy knihy již svázané. U nových vazeb, pokud není nějaké specifické zadání zákazníka, tak dopředu lze odhadnout potřebný čas na vazbu. U oprav starých, poškozených vazeb je to odvislé od míry poškození. Tady je časový odhad těžší. Zkrátka přesně na minutu v době přijetí zakázky potřebný čas k její splnění nestanovíte. Není to v tom, že bych něco zákazníkovi tajil, sdělím, že na tom strávím hodinu, dvě či tři, ale kolik přesně času jsem vazbě věnoval, to se dozvím až po skončení práce.</p> <p>Jak je to finančně náročné?</p> <p>Začněme u nejjednodušších vazeb. U vazeb prací studentů vyšších a vysokých škol mám cenu dopředu stanovenou; liší se pouze podle počtu řádků vyražených na deskách. Dále vazby nové (časopisy, obecní či městské zpravodaje, Sbírky zákonů), tam sdělím zákazníkovi cenu předběžnou, cena konečná se může lišit v řádu desítek korun. U převazeb a oprav mohu stanovit odhadní cenu, neboť, jak je řečeno výše, je těžké dopředu odhadnout cenu, když na minutu nevíte, jak dlouho se budete vazbě věnovat. Nechci utajovat ceny za vazbu, ale knihařina je opravdu specifický obor a ke každé zakázce musíte přistupovat individuálně. Zkrátka nejde o sériovou výrobu, kde knihy ze strojů a výrobních linek vycházejí na dopravních pasech jedna za druhou, jedna jako druhá.</p> <p>Můžete uvést nejzajímavější zakázku z hlediska uměleckého?</p> <p>Je nesporný fakt, že ruční knihařina je na rozdíl od strojové, kde se knihy vyrábí v tisícových nebo desetitisícových nákladech, prací tvůrčí. Každá vazba, která se opravuje či váže, si vyžaduje specifický přístup. A pokud si zákazník přeje opravdu fešný kabát knihy či vazby, snažím se jeho přání splnit.<br />
Základní postupy oprav jsou neměnné, ale fantazie knihaře je bezbřehá. Samozřejmě lze udělat to, na co jsou materiály. Umělecká knihařina je o dvě patra výše než běžná ruční knihařina, zakázku z tohoto oboru jsem prozatím nezpracovával, co ale není může být…<br />
Asi nejzajímavější, nikoli uměleckou, ale náročnou na zpracování, byla v loňském roce vazba přehledu předků jednoho zákazníka. Listy byly vytištěné na ručním papíru gotickým písmem, s velkým archem, který bylo nutné složit do vazby. Z letošních prací mohu uvést např. zakázku gymnázia z Kralup – končící třída gymnázia si nechala fotky z maturitního tabla zmenšit na formát větší vizitky, vytiskla si 30× každého žáka plus ředitele a třídní pedagogy a toto si nechala svázat do miniaturních knížek. Každá kniha začínala pedagogy a následovali žáci, v každé knize první žák či žákyně jiný portrét, aby každý měl svoji knihu. Byla to „trpasličí práce“, ale výsledek se rozhodně líbil nejenom žákům, ale i pedagogům.</p> <p>Co všechno musíte k provozování tohoto řemesla znát a umět, jaké technické vybavení potřebujete?</p> <p>Především je to nauka o papíru, jeho vlastnostech, druzích, o knihařských materiálech, zákonitosti, náležitosti vazeb, které jsou dané Českou státní normou. Následně jak mezi sebou reagují materiály s pojidly. Pak detailní věci při zpracování vazeb, které jsou sice také dané, ale pokud má zákazník specifické přání, musí se výroba přizpůsobit. Neposledně také časem nabyté osobní či sdělené zkušenosti, které si nikde v knihách nepřečtete.<br />
Toto řemeslo nevyžaduje okamžité pořízení finančně náročné techniky, základem jsou především šikovné ruce, umění kombinovat, nebát se nových postupů. Základem strojního vybavení je mechanická nebo elektrická řezačka papíru, ruční lis, může být dřevěný, železný či litinový, zlatící lis a sada písma, ozdobné ornamenty pro ražbu na hřbet či přední stranu knižních desek. Pak je to kostka na skládání papíru, třepítko na motouz, růžkovač, klasická jehla na šití, ostrý nůž a nůžky, ještě by se dalo vyjmenovat spoustu menších „udělátek“, ale to by bylo na delší povídání.</p> <p>Zdá se, že zatím toto řemeslo v ohrožení není. Jak to vidíte Vy v době, kde se o slovo hlásí elektronické knihy?</p> <p>Myslím si že ne. Tím, že není tak potřebné jako třeba zedník, tesař, elektrikář, instalatér, je trochu méně známé, a pokud jej člověk potřebuje musí hodně hledat, než najde člověka, který se tímto řemeslem zabývá. Když vyplníte mezeru na trhu, máte z poloviny vyhráno. V dnešní době, já jí nazývám dobou „škrtící“, většina lidí i institucí šetří výdaje, ale jistě přijde doba růstu a pak se nashromážděné věci dají svázat. Připraveným přeje štěstí.<br />
Ještě k ohrožení knihařského řemesla. Když jsem vloni navštívil odborné učiliště, kde jsem prožil svá učňovská léta, ptal jsem se pedagogů, jaká je naplněnost oborů. Nás kupříkladu bylo ve třídě 26 žáků, dnes je ve třídě 4 – 5 žáků, kteří studují obor knihař. Je to dáno také velkým technickým rozvojem, kterým obor polygrafie od roku 1990 prošel. Na počátku mého seznámení s řemeslem se ještě sázela horká sazba, reprodukce fotografií se náročně převáděla do tiskové podoby, nebyl takový velký výběr tiskových a knihařských materiálů jako dnes. Totéž platí o strojovém vybavení. Ale stále se tiskne, a myslím že obor polygrafie se neztratí. Do klasického tisku se tlačí tisk digitální, vhodný na malé náklady, které by klasickým tiskem byly pro zákazníka velice finančně náročné. A náklady to je dnes to první, co zákazníka zajímá. Já jsem ale zastáncem klasické papírové knihy, ta svoji novotou, vůní tiskařské černě, vzhledem a svým zpracováním člověku rozhodně dává něco víc než svůj obsah. Když máte v knihovně sborníky, ucelená díla, je na ně hezký pohled. Ale to musí mít člověk v sobě, aby to tak vnímal.</p> <p>Václav Uher: uher.vaclav@seznam.cz</p>

Východočeské loutkářství

Autor článku: 
luk

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Historicky první prokázaný český loutkář se narodil se ve Studnici u Náchoda. Jeho osudy zachycuje kniha Alice Dubské Cesty loutkářů Brátů a Pratte Evropou 18. a 19. století.</p> <p>Unikátní knihu o Janu Jiřím Brátovi a jeho putování Evropou 18. století představila její autorka – divadelní historička Alice Dubská – v místech, kde původně syn chudého tesaře hrával svá první představení.<br />
Slavnostní křest knihy „Cesty loutkářů Bratů a Pratte Evropou 18. a 19. století“ se uskutečnil v pátek 7. října v Hostinci U Studny ve Studnici.<br />
Ještě před tím přijal paní Alici Dubskou v Hradci Králové hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc, který tak symbolicky odstartoval kampaň usilující o zápis východočeského loutkářství na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.<br />
Inspirující tradici východočeského loutkářství od poloviny minulého století rozvíjejí především Muzeum loutkářských umění v Chrudimi, jediné specializované loutkářské muzeum u nás, v Královéhradeckém kraji pak zejména Divadlo Drak (včetně Labyrintu), jehož poetika od počátku vyrůstala z tradice loutkářské rodiny Matěje Kopeckého. Obě instituce měly ohromný vliv na rozvoj amatérského loutkářství, které jinde ve světě nemá obdoby.</p> <p>Celá tisková zpráva

Vychází publikace o architektuře knihoven

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Postavit novou knihovnu nebo ji alespoň pořádně zrekonstruovat je velkým snem mnohých knihoven a jejich pracovníků. Prosadit a realizovat výstavbu knihovny je velmi zdlouhavý a složitý proces, při kterém většině chybí potřebné znalosti a zkušenosti.</p> <p>Definovat potřeby uživatelů tak, aby knihovna vyhovovala jejich současným i budoucím požadavkům, zjistit dodavatele speciálních zařízení či získat kontakty na projektanty a specialisty, bývá velmi složitým oříškem, protože často chybí zkušeností s tímto typem stavby. Poslední odborné publikace na téma výstavby knihoven byly na Slovensku či v Čechách vydávány v 70. a 80. letech minulého století.<br />
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR letos vydává publikaci Ladislava Kurky Architektura knihoven. Autor působil jako konzultant při přípravě a realizaci desítek staveb knihoven. Publikace je určena knihovníkům, architektům, projektantům i studujícím těchto oborů, ale také zřizovatelům a provozovatelům knihoven. Představuje základní souhrn poznatků, které jsou nezbytné pro přípravu a realizaci výstavby knihoven.<br />
Úvodní kapitola se zabývá vývojem architektury knihoven od nejstarších dob do současnosti s vazbou na vznik písma, vynález knihtisku a rozvoj informačních technologií. Druhá kapitola vymezuje požadavky na budovu knihovny, zabývá typologií a charakteristikou jednotlivých prostor a vymezují knihovnické, čtenářské, technické a prostorové požadavky na budovu knihovny. Další kapitola je zaměřena na interiér knihovny jak z hlediska mikroklimatu, tak vybavení interiéru specializovaným nábytkem a technologiemi. Čtvrtá kapitola představuje stručnou rekapitulací výstavby a rekonstrukcí knihoven v České republice. Jsou uváděny charakteristiky vybraných významných staveb knihoven. Závěrečná kapitola se věnuje jednotlivým etapám výstavby knihovny od zadání, přes projektování až po samotnou realizaci včetně zpracování dokumentace stavby a proces reklamačního řízení. Publikaci uzavírají přílohy s ukázkami stavebního programu. Každá kapitola je doplněna odkazy na nejdůležitější literaturu k výstavbě knihoven. Kniha je bohatě ilustrována. </p> <p>Ladislav Kurka: Architektura knihoven. Praha, SKIP2011. 200 s.<br />
Cena: 250,– Kč, pro Slovenskou republiku14,90 EUR. Cena je uvedena včetně poštovného, distribuci na Slovensku zajišťuje knihkupectví Artbooks.<br />
Objednávky pomocí webového formuláře na:<br /> http://www.skipcr.cz/…blikaci-skip</p>

Česká a vídeňská moderna

10.10.2011
PRAHA: Rakouské kulturní fórum v Praze představí publikace věnované kontaktům mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století V pondělí 10. října 2011 od 18 hodin pořádá Rakouské kulturní fórum v Praze představení dvou knih, které se věnují kontaktům mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století. Jedná se o tituly: Lucie Kostrbová: Mezi Prahou a Vídní Česká a vídeňská literární moderna na konci 19. století Nakladatelství: Academia Lucie Kostrbová, Kurt Ifkovits, Vratislav Doubek: Die Zeit (1894–1904) jako prostředník mezi českou a vídeňskou modernou Nakladatelství: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. – Österreichisches Theatermuseum Lucie Kostrbová vystudovala bohemistiku a germanistiku na FF UK v Praze, od roku 2006 působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., zabývá se česko- a německojazyčnou moderní literaturou a kritikou přelomu 19. a 20. století a problematikou literárních vztahů a kulturního překladu. Kurt Ifkovits vystudoval germanistiku ve Vídni, obhájil disertační práci o časopise Die Insel. V letech 1997-2003 byl spolupracovníkem projektu Edice deníků Hermanna Bahra v Grazu. Od roku 2005 pracuje v Rakouském divadelním muzeu ve Vídni; editor korespondence H. Bahra s J. Kvapilem, zabývá se literaturou a německo-českými vztahy přelomu 19. a 20. století a ediční teorií. Vratislav Doubek vystudoval historii a rusistiku na FF UK v Praze, je vědeckým pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i. a přednáší na Ústavu politologie FF UK. Zabývá se moderními českými dějinami, politickým myšlením v 19. a 20. století a česko-ruskými vztahy. Akce se koná v češtině.

Spisovatel Friedrich Achleitner bude číst ze svých knih v Brně, Olomouci a v Opavě

11.10.2011
Friedrich Achleitner (*1930) je jednou z nejvšestrannějších osobností rakouského kulturního života. Ještě byl studentem architektury a již patřil vedle H. C. Artmanna, Konrada Bayera, Gerharda Rühma a Oswalda Wienera koncem 50. let 20. století k výrazným členům avantgardní Wiener Gruppe. Působil jako profesor na Akademie der bildenden Künste a Universität für angewandte Kunst ve Vídni. Je literátem, básníkem, píše kritiky o architektuře – zkrátka: je velmistrem jazyka! V Brně, Olomouci a v Opavě představí své knihy einschlafgeschichten (2003) a der springende punkt (2009). Autorská čtení Friedricha Achleitnera se konají v těchto termínech: 11. října 2011, 18 h, Brno, Rakouská knihovna, Kounicova 65a 12. října 2011, 17 h, Olomouc, kavárna / Cafe Amadeus, Václavské nám. 2 13. října 2011, 17 h, Opava, Slezska univerzita, Masarykova 37, posluchárna M8 einschlafgeschichten (2003) jsou první prozaickou knížkou Friedricha Achleitnera vůbec. Z kratičkých příběhů shromážděných v knize absurdní humor přímo prýští. V jednou minipříběhu se ptá malý fix svého otce, tlustého textového vyznačovače, proč pořád musí dřít hlavou, v jiném příběhu naváže tlaková vlna vztah s trvalou, aby spolu mohly zplodit malé trvalé tlakové vlny nebo tlakové trvalé…U Achleitnera je zkrátka možné všechno! der springende punkt (2009) zahrnuje Achleitnerovy prózy posledních tří let, které psal pro rakouský deník Der Standard. Texty se točí kolem zkratů a játrovek, vyprávějí o Spolku snobů na volné noze, poukazují na tiskové chyby a chyby z důkladnosti a hodnověrně předvádějí, jak s pomocí pracovních dnů mezi svátky a víkendy úspěšně přesvědčit ateisty o nutnosti zavedení svátku svatého roku. www.aussenministerium.at/pragkf

Nejkrásnější dětské knihy v budově KÚ

Autor článku: 
luk

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Putovní výstava Nejkrásnější české a slovenské dětské knihy se otevřee zítra dopoledne ve vestibulu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Představí se na ní dvě stovky knih pro nejmenší čtenáře z produkce českých a slovenských vydavatelů.</p> <p>„Výstava je určená dětem i jejich rodičům. Mohou se podívat na výběr těch nejlepších dětských knížek od našich i slovenských vydavatelů. Putovní výstava ukazuje, jak je svět knihy rozmanitý a jak dokáže nezaměnitelným způsobem rozvíjet dětskou fantazii,“ řekl krajský radní pro oblast školství Jiří Nosek, který zítra vernisáž zahájí. </p> <p>Putovní výstavu nejkrásnější české a slovenské dětské knihy připravil Medzinárodný dom umenia pre deti BIBIANA Bratislava a Památník národního písemnictví v Praze. Na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje výstava potrvá do konce října.</p>

Nový portál věnovaný architektuře

Autor článku: 
luk

<p>LIBEREC: Nový portálu je součástí širšího projektu město///stadt, v němž se občanské sdružení 400/27 snaží mapovat architekturu ve vybraných městech. Po více než tříletém fungování webu www.usti-aussig.net a ročním provozu www.teplice-teplitz.net se podařilo spustit portál i pro město Liberec.</p> <p>Jeho adresa je www.liberec-reichenberg.net. Odbornými garanty stránek je skupina mladých architektů a historiků z Liberce, databáze funguje na systému, který vyvinulo o.s. 400/27 – správce ústeckého portálu.</p> <p>O projektu

Týden knihoven v Bohumíně

Autor článku: 
luk

<p>BOHUMÍN: Pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů, sleva na průkazku do knihovny, upomínková amnestie a spousta dalších zajimavých akcí je součástí probíhajícího týdne knihoven.</p> <p>Městská knihovna K3 Bohumín se i letos zapojila do celostátního projektu Týden knihoven. Letošní 15 ročník začal dnes (pondělí 3. 10.) a vyvrcholí velkou akcí na náměstí T.G.Masaryka v sobotu 8. 10. 2011.</p> <p>Po celý týden mohou čtenáři vracet dlouho vypůjčené knížky, aniž by po nich knihovna chtěla platit upomínky. Kromě takzvané upomínkové amnestie má knihovna také pro nové zájemce o průkaz do knihovny připravenu na tento týden 50% slevu na roční registraci. Děti do 15t let tak v tomto týdnu zaplatí pouhých 25 korun a dospělí 55 korun. </p> <p>Po celý týden jsou připraveny na dětském oddělení a v jednotlivých pobočkách knihovny výtvarné dílny pro děti, které na nich mohou malovat třeba pravého podzimního draka. V pátek 7. října je navíc připraveno tradiční nocování v knihovně.</p> <p>Zítra, v úterý 4. října, se v přednáškové místnosti knihovny uskuteční beseda s cestovatelem Romanem Vehovským o jeho sedmileté pouti stopem přes Asii do Austrálie. </p> <p>Týden knihoven vyvrcholí v sobotu ve 14 hodin na náměstí T. G. Masaryka v Bohumíně pokusem o dosažení Guinessova rekordu, tentokrát na téma „Nejvíce lidí s novinami na náměstí.“ Každý návštěvník akce má přijít alespoň s jedním výtiskem novin. Za to se může těšit nejen na sčítací komisaře, kteří od 15.30 do 16 hodin budou počítat návštěvníky akce a snad zaregistrují další nový český rekord, ale také na doprovodný program, ve kterém vystoupí finalistka československé Superstar Markéta Konvičková, kapela Zdeněk Krásný a Renáta, bublinář se svou show a chybět nebudou ani stánky propagující knihovnu, případně nabízející dobré občerstvení.</p>

Rakouské kulturní fórum v Praze představí publikace věnované kontaktům mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století

10.10.2011
V pondělí 10. října 2011 od 18 hodin pořádá Rakouské kulturní fórum v Praze představení dvou knih, které se věnují kontaktům mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století. Jedná se o tituly: Lucie Kostrbová: Mezi Prahou a Vídní Česká a vídeňská literární moderna na konci 19. století Nakladatelství: Academia Lucie Kostrbová, Kurt Ifkovits, Vratislav Doubek: Die Zeit (1894–1904) jako prostředník mezi českou a vídeňskou modernou Nakladatelství: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. – Österreichisches Theatermuseum Lucie Kostrbová vystudovala bohemistiku a germanistiku na FF UK v Praze, od roku 2006 působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., zabývá se česko- a německojazyčnou moderní literaturou a kritikou přelomu 19. a 20. století a problematikou literárních vztahů a kulturního překladu. Kurt Ifkovits vystudoval germanistiku ve Vídni, obhájil disertační práci o časopise Die Insel. V letech 1997-2003 byl spolupracovníkem projektu Edice deníků Hermanna Bahra v Grazu. Od roku 2005 pracuje v Rakouském divadelním muzeu ve Vídni; editor korespondence H. Bahra s J. Kvapilem, zabývá se literaturou a německo-českými vztahy přelomu 19. a 20. století a ediční teorií. Vratislav Doubek vystudoval historii a rusistiku na FF UK v Praze, je vědeckým pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i. a přednáší na Ústavu politologie FF UK. Zabývá se moderními českými dějinami, politickým myšlením v 19. a 20. století a česko-ruskými vztahy. Akce se koná v češtině. www.aussenministerium.at/pragkf

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média