Knihy, literatura, média

Česká televize snímek v předpremiéře uvedla na výročí úmrtí Mileny Jesenské 17. května na Gymnáziu Elišky Krásnohorské, které navázalo na tradici známé dívčí školy Minerva, kde hrdinka filmu studovala.

Osud Mileny Jesenské je ve snímku vyprávěn Jaroslavou Vondráčkovou, osobní přítelkyní, kolegyní Mileny Jesenské a autorkou stejnojmenné vzpomínkové knihy Kolem Mileny Jesenské. Role této vypravěčky se zhostila Vanda Hybnerová. Dokument ukáže nejen detaily z profesního života Mileny Jesenské, ale i mnoho informací z jejího soukromí. A to formou dokumentární koláže postavené z archivních materiálů (fotografií, korespondence, článků, dobových ilustrací i filmových záběrů) a hraných rekonstrukcí. „Při tvorbě filmu jsme se snažili zaměřit jak na fakta ze života Mileny Jesenské, tak na její osobní život a pohnutky. Myslím, že zvolená forma částečně hraného dokumentu tomuto záměru vyhovuje a důvěrně vypráví její příběh,“ popisuje kreativní producent Petr Kubica. „Milena Jesenská byla, významnou osobností, múzou Franze Kafky, ale hlavně to byla žena, která svou energií  a neústupností dokázala neuvěřitelné věci.  Zároveň se ale nechala ovlivňovat emocemi a láskou,“ říká Vanda Hybnerová.

Jesenská po sobě na poli literatury a tisku nechala výraznou stopu. Přispívala do časopisu Přítomnost Ferdinanda Peroutky a byla také redaktorkou prestižního časopisu Pestrý týden. Svou přítomností ovlivňovala tehdejší literární scénu, osobně se znala s Maxem Brodem, Franzem Werfelem a Karlem Čapkem. S Franzem Kafkou dokonce navázala sice krátký, ale intenzivní vztah. Ve světě médií se snažila čeřit vody a reformovat jejich přístup k ženám, které do té doby psaly pouze takzvané „utlachané“ ženské hlídky. Chtěla se věnovat závažným společenským tématům - se svým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem, pořádala u sebe doma večírky pro tehdejší levicovou pražskou elitu skládající se z avantgardistů, surrealistů, futuristů, dadaistů i komunistů. Svou výraznou společenskou angažovaností a moderním přístupem k osobnímu i profesnímu životu si vysloužila pozici jedné z prvních feministek v Čechách. S příchodem Druhé světové války se Milena zapojila do odboje a pomáhala organizovat ilegální přechody osob do zahraničí. Zároveň se podílela na vydávání odbojového časopisu V boj. Dne 12. listopadu 1939 zatklo Milenu Jesenskou Gestapo a po určité době byla bez soudu převezena do koncentračního tábora Ravensbrück, kde po špatně provedené operaci ledviny 17. května 1944 zemřela.

režie a scénář: Natálie Císařovská // dramaturgie: Alice Růžičková // kamera: Klára Belicová // kreativní producent: Petr Kubica // hrají: Vanda Hybnerová, Tereza Lenerová Hradílková, Naďa Kovářová a další

Zdroj: ČT

Dokumentární filmy cyklu České kořeny kyjovského režiséra, scénáristy a kameramana Tomáše Kubáka a pražské novinářky Martiny Fialkové tvoří mozaiku příběhů Čechů, kteří před rokem 1989, za mnohdy dramatických okolností, odcházeli z tehdejšího socialistického Československa do zahraničí, kde získali svobodu, kterou dokázali využít. Zachycují vyprávění několika osobností vždy z jedné země či města. Jednotlivé díly (České kořeny ve Švédsku, Švýcarsku, Vídni, Vancouveru a nově v Lucembursku a Belgii) jsou vysílány Českou televizí.

"Na festivalu Vás čeká vás spousta překvapení, mimo jiné připomeneme domácímu publiku všechny naše starší dokumenty - a zároveň uvedeme ten nejnovější - České kořeny v Lucembursku a Belgii ve své premiéře. Čím přispěli Češi žijící v Belgii a Lucembursku kultuře těchto zemí? Nejen to se dozvíte na další cestě za Českými kořeny!" prozradila Martina Fialková a dodala: "Můžete se také těšit na zahraniční účastníky, osobnosti z našich dokumentů, kteří přislíbili účast a s nimiž se na festivalu budete moci poznat i osobně. Přijede jich nejméně 25 ze všech zemí, kde jsme natáčeli!"


www.ceskekoreny.cz

https://www.facebook.com/groups/ceskekoreny/

Více o Českých kořenech, viz: http://www.mistnikultura.cz/cesty-za-svobodou-unikatni-dokumentarni-cyklus-ceske-koreny

Publikum sedí u svých stolů, popíjí kávu a stává se tak součástí kavárenského dění. V pořadu se představí také členové Národního divadla moravskoslezského v Ostravě – Anna Cónová a Miroslav Rataj, které doprovodí tóny klavíru.

Reportáž o pořadu: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183619616-kultura-cz/407233100152016/obsah/112622-stesk-kavarenskeho-povalece/?kvalita=nizka
 
Předprodej vstupenek: osobně v Café Dientzenhofer v broumovském klášteře nebo online https://www.smsticket.cz/nakup/krok-1-mistenky/12453

Místo konání: sál Kreslírna, Klášter Broumov
Začátek akce: 19:00 hod.
Vstupné: 150 Kč / 100 Kč pro členy klubu ArtCafé

Pořadatelé zároveň zvou na Literární Café, které se uskuteční již dnes 18. 5. a na němž se představí německý spisovatel Jonathan Böhm a český autor Pavel Klusák. Setkání se uskuteční v Café Dientzenhofer a vstup je zdarma.

Kulturní Roj

„Pozoruhodný až magický objekt, který budí dojem živého organismu, připomíná včelí roj, úl či hnízdo. Představuje netradiční formou divadlo, protože nese mnoho jeho znaků a prvků. Dynamická surrealistická videosocha je plná pohybů a asociací, jež útočí na naše smysly,“ přibližuje autor instalace Jakub Nepraš svůj záměr.

Jakub Nepraš je vizuální umělec kombinující média videa a sochy, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze. Je spoluzakladatelem Trafačky a Trafo Gallery. S Laternou magikou spolupracoval v roce 2008 na tvorbě show Code 58.08, jeho videoinstalace byly již dvakrát umístěny na Nové scéně ND – v roce 2007 instalace Kultury a 2012 Louka.

www.jakubnepras.com

Instalace vznikla ve spolupráci s Národním filmovým archivem a za podpory Musea Montanelli a Ministerstva kultury ČR.

www.laterna.cz

www.facebook.com/laternamagikaND

Doktorka Jitka Šrejberová, která je kurátorkou zmiňované výstavy, seznámí návštěvníky ústecké knihovny s vývojem kachlových kamen od jeho počátků až po současnost a zároveň jim umožní nahlédnout do tajemství kamnářského řemesla, které je spojnicí řady dalších oborů.

Proběhne ve dvou etapách - v neděli 3. 6. a v neděli 10. 6., vždy od 15 do 17 h. Účastníci uvidí ukázku tisku barevného linorytu, vyryjí si vlastní linoryt podle svého návrhu, ve druhé etapě si jej vytisknou. Další potřebné informace najdete na webu muzea.

„O tu letos usilovali i tak ostřílení autoři jako je Halina Pawlowská s románem Zase zoufalé ženy dělají zoufalé věci či Vlastimil Vondruška a jeho pátý díl čtenářsky velmi úspěšné série Husitská epopej. Absolutním vítězem hlavní kategorie ČESKÝ BESTSELLER za rok 2017 se nakonec stal Miroslav Macek s knihou Saturnin se vrací,“ komentuje Šárka Besedová, jednatelka společnosti KNIHCENTRUM.cz

V kategorii Česká literatura pro děti a mládež zvítězila kniha Podivuhodné příběhy Čtyřlístku od kolektivu autorů Hany Lamkové, Josefa Lamky, Jiřího Poboráka, Ljuby Štíplové a Jaroslava Němečka (nakl. Čtyřlístek, spol. s. r. o.). Na poli překladové literatury se letos umístil americký spisovatel Jeff Kinney a jeho Deník malého poseroutky 11: Všechna sláva (nakl. COOBOO, člen skupiny Albatros Media a. s.). V kategorii Kuchařky první místo obsadili Roman Vaněk a Jana Vaňková s knihou Jednoduše & dokonale – Kuře (nakl. Prakul).

Tomáš Kosačík alias Břicháč Tom, který si minulý rok odnesl první cenu v kategorii Kuchařky a už několik let se těší velké popularitě jako bloger a autor knih o vaření, si tentokrát odskočil od psaní zdravých receptů k motivační literatuře. Jeho první knižní počin v tomto odvětví s názvem Promrhané dny se v loňském roce stal jedničkou v kategorii Odborná a populárně naučná literatura. Risk se mu vyplatil, přestože ji publikoval pouze pod svým vlastním jménem. Kniha Hygge (Meik Wiking) z nakl. JOTA se umístila na první příčce v kategorii Zdraví a životní styl. Nejúspěšnější biografií se stala kniha Kovy Ovšem od Karla Kováře. Ve speciální kategorii Produkt roku 2017 získala ocenění elektronická tužka od společnosti ALBI Česká republika. Nejprodávanější audioknihou roku 2017 je Boss Babiš od Jaroslava Kmenty z nakladatelství Bookmedia. Román Lovec králíků z pera Larse Keplera (nakl. HOST) porazil všechny své soupeře na poli překladové beletrie pro dospělé.  Cenu čtenářů letos získal Ota Kars, autor životopisu s názvem Jmenuju se Tomáš (Mladá fronta), mapující život Tomáše Holého, tragicky zesnulé dětské filmové hvězdy 70. a 80. let. 

Slavnostní vyhlášení pořádá společnost KNIHCENTRUM.cz provozující síť knihkupectví a internetový obchod KNIHCENTRUM.cz. Hlavním cílem každoročního vyhlašování cen Český Bestseller je poukázat na nejprodávanější česká i překladová literární díla na našem trhu a upozornit na samotné autory a nakladatele, kteří si zaslouží stejnou podporu jako jejich knihy. Generálním partnerem akce je tiskárna EUROPRINT a.s Více na: www.ceskybestseller.cz

Prohlídky nádražních salonků, komentované vycházky mezi pražským hlavním a Masarykovým nádražím

Každou poslední sobotu v měsíci až do konce letošního roku (od 28. dubna až do 29. prosince 2018) si zájemci budou moci prohlédnout reprezentativní prostory salonků na pražském hlavním i Masarykově nádraží. Otevřené budou vždy od 10 do 17 hodin a každou celou hodinu od 10 do 16 hodin budou připravené komentované prohlídky. Návštěvníci si tu prohlédnou nejen architektonicky cenné interiéry, ale také historické fotografie obou nádraží. Zároveň budou mít možnost zakoupit si upomínkové předměty (pohlednice, turistické vizitky apod.) nebo otisknout pamětní razítko. Zájemcům o výklad v angličtině budou určené prohlídky Vládního salonku na hlavním nádraží ve 13:30 a 14:30.

Kdo bude chtít dozvědět se detaily z historie pražské železnice, může se vydat na komentovanou vycházku mezi hlavním a Masarykovým nádražím. Z důvodu omezeného počtu míst je potřeba se dopředu přihlásit na e-mailu bezouska@gr.cd.cz. Vycházky se konají ve dnech 28. dubna, 19., 20., 26. května, 30. června, 1. července, 28. července, 25. srpna, 8. září, 27. října a 29. prosince, a to vždy od 14:00.

Vycházka začne na Masarykově nádraží, kde se návštěvníci dozvědí, jaké problémy museli Pražané řešit, než do města přijel první vlak. Dozvědí se o prvních rocích železničního provozu v českých zemích a navštíví také čekárnu, která byla vybudována přímo pro císaře Františka Josefa. Cestou mezi dvěma nádražími průvodce ukáže, kudy vedlo městské opevnění, jakou cestou se vozilo do Prahy kutnohorské stříbro, a kde byl pražský šibeniční vrch. Ve Vrchlického sadech budou zastávky u rondokubistického kiosku, plastiky Sbratření a sochy prezidenta Wilsona. Vycházka bude končit na pražském hlavním nádraží, kde skupina navštíví nedávno zrekonstruovanou secesní Fantovu odjezdovou halu, připomene si osobnost Nicholase Wintona a nahlédne do unikátní císařské čekárny, ve které byl například v roce 1918 uvítán prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Vycházka bude doplněna bohatou řadou historických a dobových dokumentů.

ČD také chystají dvě netradiční prohlídky pražského hlavního nádraží pojmenované „Toulky nádražní historií aneb Oživlé obrazy z dějin českých“. Plánované jsou na soboty 29. září a 24. listopadu a návštěvníci se na nich setkají s významnými osobnostmi české historie v dobových kostýmech. Začátek bude vždy v 10:00 a 15:00 hod. ve Fantově kavárně.

V době vrcholících oslav ve dnech 25. – 29. října bude ve Vládním salonku na hlavním nádraží nainstalována výstava o vzniku republiky a železnice v Praze. Salonek bude v těchto dnech volně přístupný pro veřejnost, a to v pracovní dny 25., 26. a 29. října od 12:00 do 18:00 a o víkendu 27. a 28. října od 9:00 do 18:00.

Fanoušci divadla se můžou těšit na představení „Nejlokomotivovatější lokomotiva“ v kulturním sále Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. Představení vzniklo na základě dramatizace pohádek o mašinkách Zdeňka Pospíšila z roku 1971 ve švýcarském Lausanne. Účinkují v něm herci z pražských divadel a hlas černokněžníkovi Zababovi propůjčil Jiří Lábus. Divadlo je do konce roku plánováno v termínech 26. dubna – 8. května, 1. – 3. června, 18. – 22. října, 1. – 5. listopadu, 15. – 19. listopadu, 7. – 10. prosince a 19. – 31. prosince. Začátky představení jsou ve všední dny vždy v 16:30, o sobotách, nedělích a svátcích pak v 10:00 a 15:00.

Návštěva salonků, komentované vycházky mezi hlavním a Masarykovým nádražím i kostýmované prohlídky v rámci akce “Toulky nádražní historií“ budou zdarma. Vstupné na divadelní představení „Nejlokomotivovatější lokomotiva“ bude stát dospělé diváky 250 Kč, děti 150 Kč a v prodeji bude i rodinné vstupné pro 3 osoby za 450 Kč nebo pro 4 osoby za 550 Kč.

Další projekty ČD v rámci oslav 100. výročí od založení ČSR najdete zde

„Smyslem výzvy bylo probuzení zájmu scenáristů o naše město, a to se podařilo,“ hodnotí primátor Zlína Miroslav Adámek, který je zároveň předsedou Filmového fondu. „Počet přijatých žádostí předčil naše očekávání a potvrdil, že zlínská témata dokáží být pro film atraktivní. Přitom se nemusí jednat pouze o náměty inspirované příběhem Baťů. I když také k němu jedna žádost dorazila,“ prozrazuje Adámek.

Mezi ostatními látkami se objevují témata spojená například s osobností Emila Zátopka, Ivany Trumpové či Evy Jiřičné. Další projekty jsou koncipovány jako příběhy různých žánrů, které jsou zasazeny do kulis zlínského prostředí. V budoucnu by tak mohl vzniknout třeba seriál o zlínském advokátovi, dokument věnovaný historii zlínského zámku nebo další dětský snímek odehrávající se ve zlínských exteriérech.

Myšlenka podpořit vývoj scénářů vzešla z iniciativy Regionálního filmového fondu z. s. – neziskového spolku, který pro Zlínský kraj zajišťuje například činnost filmové kanceláře. „Pokud je příběh od samého začátku psaný pro konkrétní místo, bude se případné natáčení realizovat automaticky právě tam. Proto má ze strany města smysl do scénářů investovat. Je to jedna z nejefektivnějších cest, jak do Zlína filmaře znovu přivést,“ vysvětluje Jindřich Motýl, předseda spolku.

Filmový fond statutárního města Zlína vznikl v loňském roce v návaznosti na celokrajskou snahu o znovuoživení filmové tvorby v regionu. Město tak navazuje na více než osmdesátiletou filmařskou tradici. Díky společnému úsilí místních institucí, škol a firem se tato iniciativa daří. Už letos v létě se má ve Zlíně a jeho okolí točit třeba dětský seriál Kriminálka 5.C (dříve prezentovaný pod pracovním názvem Malí, velcí detektivové). „Zlíňané se mohou těšit také na dvě filmové premiéry, a to snímku Úsměvy smutných mužů a Cornelia. Oba filmy se natáčely alespoň z části v prostředí Zlína na podzim a v zimě 2017/2018,“ uzavírá Magdaléna Hladká, výkonná ředitelka filmové kanceláře ZLÍN FILM OFFICE.

Zdroj: ZLÍN FILM OFFICE

„Podobné procházky po zajímavých místech ve městě organizoval Jindřich Hásek naposledy v roce 2005. Hofmeisterův Rožmitál je tak vlastně po mnoha letech premiérou a tyto komentované procházky po zajímavých, někdy již zapomenutých místech města bychom rádi organizovali i nadále,“ uvedla vedoucí Podbrdského muzea Hana Křepelková.

Role průvodce, který seznámí účastníky procházky s nejdůležitějšími momenty Hofmeisterova života, se ujme Jindřich Jirásek, velký znalec spisovatelova díla a autor knihy R. R. Hofmeister - Nezasloužený osud průkopníka literární fantastiky. Jeho vyprávění bude doplněno vzpomínkami samotného R. R. Hofmeistera, jehož představitelem se stane Miloslav Maroušek.

Spisovateli (1868-1934) je v Podbrdském muzeu věnována část expozice slavných osobností. „Když se návštěvník podívá z okna expozice, vidí právě na místo, kde stával spisovatelův rodný dům. Ten v roce 1871 při velkém požáru města vyhořel a na jeho místě byl postaven nový dům. Skutečnost, že se zde Hofmeister narodil, připomíná jeho busta a pamětní deska,“ poznamenala Hana Křepelková.

A co ještě spisovatele v Rožmitále připomíná? V roce 1933 při příležitosti 65. narozenin byla podle spisovatele nazvána ulice, ve které na sklonku století zakoupil dům. A také již zmíněná kniha Jindřicha Jiráska, kterou si zájemci mohou zakoupit přímo v muzeu. Navíc místní knihovna v oddělení regionální literatury eviduje podstatnou část Hofmeisterovy tvorby, knihy s rožmitálskou tématikou si lze zapůjčit také v Podbrdském muzeu.

„Podobnou procházku s názvem Večerní putování za literaturou plánuje na 25. května od 18 h také rožmitálská Knihovna manželů Tomanových. Uskuteční se v rámci celorepublikové akce knihoven Noc literatury a na netradičních místech v Rožmitále bude probíhat veřejné čtení z knih regionálních autorů,“ uzavřela vedoucí muzea.