Instituce a kulturní zařízení

To záleží na tom, jak se na ni podíváte!  Mokré je malá vesnička asi se 160 obyvateli, která leží západně od Opočna, a jak se můžeme dočíst z archiválií, v okolí jest rovina a dříve zde byly rozsáhlé rašelinové bažiny. Vypráví se dokonce, že se tam propadl celý povoz i s koňmi. V době dešťů byla zde nebezpečná i chůze obyvatelstva, neboť jeden neprozřetelný krok člověka, dobře neznajícího krajinu, znamenal děsnou smrt ve zrádné bažině. Tehdy zde měly své reje bludičky, ale ty vypudila moderní meliorace, takže na ně zbyly jen vzpomínky starších pamětníků. Od těchto močálů dostala obec své pojmenování Mokré. V současné době obyvatel stále ubývá, mladí lidé se stěhují blíž k městům, za prací, za pohodlím. Ale přesto se Mokré může pochlubit knihovnou, která zde má dlouhou tradici.

Již v roce 1889 dal podnět k založení Besedy pan správce školy Emil Musil. Po delších poradách ze strany zastupitelstva obce, že je třeba i přes překážky, kterým jako malá obec musí čelit, založit Čtenářsko hospodářskou besedu. Snahou po osvětě a vzdělání a pokroku bylo svoláno občanstvo mokerské ke dni 15. 7. 1889. Na této schůzi, které se zúčastnila většina obyvatel, vytkl správce školy všechny prospěchy, jakých občanstvo může míti ve sdružení besedním.

Činnost besedy byla všestranná. Byla vybudována knihovna, která půjčovala knihy členům zdarma a později i nečlenům za poplatek. V roce 1921 byla knihovna o 600 svazcích propůjčena obci, která se zavázala ji každoročně doplnit knihami v ceně 400 Kč. Dále byly vyvěšovány různé časopisy v hostinci, konaly se přednášky, rázu poučného, členy i pozvanými řečníky. Konala se divadelní představení i plesy ve spolupráci a shodě s hasičským sborem. Když došlo ke zrušení Čtenářsko-hospodářské besedy, knihy byly převedeny do knihovny v Rychnově nad Kněžnou.

Knihovna v Mokrém byla znovu založena v roce 1997. Rozhodlo o tom zastupitelstvo obce nejen z důvodu, že v minulosti již knihovna v obci existovla, ale i z důvodu zájmu občanů, kteří její znovuzaložení přivítali. Obec Mokré do nové knihovny postupně vložila nemalé prostředky (nákup vlastních knih a nábytku), ale také najala  člověka, který se této činnosti věnuje. Výsledkem je dnes velký zájem čtenářů, kteří knihovnu pravidelně a často navštěvují.

V současné době je v knihovně zaregistrováno 68 čtenářů, z toho 20 dětí, a jen v roce 2007 ji navštívilo 927 čtenářů, kteří si vypůjčili nebo prohlédli 1427 dokumentů. Dne 5. března 1997 obec Mokré uzavřela první smlouvu „Dohodu o odborné pomoci“ s Městskou knihovnou v Opočně, za účelem odborné pomoci a zapůjčování knih z výměnných fondů. Tato spolupráce je velmi dobrá a trvá dodnes. V současné době spolupracujeme také s Městskou knihovnu v Rychnově nad Kněžnou. Tyto knihovny nám poskytují nejen odbornou pomoc, ale v současné době i materiální, jako je folie na knihy, knižní lístky apod. V knihovně je v současnosti k dispozici čtenářům víc než 3 tisíce vlastních knih. Knihy jsou průběžně doplňovány z rozpočtových zdrojů obce a z výpůjčního fondu Městské knihovny v Opočně a Rychnově nad Kněžnou.

Obec z rozpočtu vydává na knihy ročně okolo 15 tisíc Kč a na ostatní činnost knihovny cca 50 tisíc Kč. Možná se to zdá hodně, ale v současné době je v knihovně i počítač, do kterého je nutné nakoupit barvy, papíry, dále to je různý materiál na běžný provoz a v neposlední řadě to jsou i peníze na výtvarnou činnost dětí.

Právě pro velký zájem dětí, které navštěvují knihovnu a neustále vyhledávají nějakou činnost, byly při knihovně založeny dva kluby výtvarných činností s názvem Barevný svět a Lentilky. Děti se scházejí pravidelně a vyrábějí různé dekorace, malují nebo si jen tak povídají a hrají. I jejich zásluhou byla před vánoci 2007 slavnostně otevřena 1. výstava v Mokrém s názvem „Výstava rukodělných prací obyvatel Mokrého nebo šikovné ručičky během posledních sta let“. Výstava měla velký úspěch a jistě bude mít brzy pokračování. Dětem je třeba se věnovat, vymýšlet různé soutěže a akce, které je zaujmou, potěší a také jim něco dají. Bohužel v naší obci je velmi málo dětí a narozených přibývá jen pomálu.

Plánů je hodně, času málo, ale úspěch zastíní všechny překážky a nedostatky, s kterými se potýkáme, počínaje nedostatkem prostorů a někdy také financí. Ale na druhou stranu jsme vždy měli velké štěstí na sponzory, kteří nám jsou nakloněni a domnívám se, že právě pro zajímavost a originálnost našich soutěží a akcí. V loňském roce se nám  podařilo získat  finanční dar od Královéhradeckého kraje, který podpořil některé naše projekty. Z dalšího grantu jsme  zakoupili  program Clavius, který usnadní práci knihovníkovi s výpůjčkami.

Myslím si, že naše malá obec je velmi pokroková, jak se již psalo v kronikách a v tomto duchu její vývoj pokračuje i nadále. Obec velmi podporuje činnost knihovny a důkazem je v posledních letech nepřeberné množství soutěží, kterých se ze začátku účastnily jen děti, ale postupem času se do některých zapojili i dospělí. Jednou z nejvydařenějších soutěží byla soutěž v hledání bludiček v Mokrém s tématem „Hledání bludiček v Mokrém“, kterých malí i velcí výtvarníci přinesli 49 portrétů. To jsme opravdu netušili, kolik bludiček a kolik druhů se jich v okolí naší vesnice nachází.

V roce 2005 se nám podařilo i oslovit velmi známou a zároveň první českou strašidloložku, spisovatelku a malířku, paní Vítězslavu Klimtovou, která přijela do Mokrého a dětem vyprávěla o skřítcích, vílách, bludičkách a dalších pohádkových bytostech, které žijí v lese, na louce i v mokřinách. Hledání bludiček vyvrcholilo v roce 2006, kdy se dospělí i děti proměnili v reportéry a měli za úkol své bludičky oslovit a požádat je o rozhovor. Cílem bylo zjistit, jak bludičky žijí, co nosí na sobě, co jedí, kdy chodí spát, co celý den dělají a podobně. Nakonec jsem všechny obrázky a reportáže zpracovala do katalogu (Katalog Mokerské bludičky – ISBN 80-239-8286-9), který se nám podařilo zaregistrovat a vydat. Jejího křtu se zúčastnil i sám hejtman Královéhradeckého kraje pan Ing. Pavel Bradík a zástupci firmy, která nám s tiskem pomohla.

V červnu 2005 jsme se konečně dočkali vytouženého internetu, na který jsme čekali téměř tři roky. Obavy, že čtenáři i zcela náhodní návštěvníci naší knihovny už dávno internet mají doma a v knihovně je zbytečný, se rozplynuly hned s prvními návštěvníky, kterých stále přibývá, že snad budeme muset rozšířit provozní dobu internetu. Znamená to sice více práce i starostí, ale přesto, ta dlouhá cesta k internetu nebyla vůbec zbytečná. Počítač s vybavením jsme získali jako bezplatnou výpůjčku od Královéhradeckého kraje. Internet je pro všechny zájemce zcela zdarma.

Knihovny na malých obcí se často potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Většinou zde pracují dobrovolní knihovníci, zpravidla ženy a důchodci. K této práci je vede většinou jen velká láska ke knihám a touha svoji lásku přenést na čtenáře. Takový člověk, ač bez nějakého odborného vzdělání, však může svoji práci vykonávat daleko lépe než vystudovaný knihovník. Já sama již od dětství mám velkou lásku ke knihám a když v naší malé obci zastupitelé rozhodli o otevření knihovny, neváhala jsem ani na chvilku. Stala jsem se knihovnicí bez přípravy, bez patřičného vzdělání a zkušeností, ale zato s velkým elánem vybudovat na malé obci knihovnu a získat mnoho čtenářů. Postupem času jsem zjistila, že jen samotná láska ke knihám přeci jen nestačí a je potřeba se trochu vzdělávat. Nevěděla jsem kde a jak. Žádné knihovnické časopisy nám nechodily, o kurzech pro knihovníky jsem nevěděla. Postupem času jsem si tedy vytvořila svůj způsob jak vést knihovnu a získala první čtenáře. V začátcích mi pomohla paní knihovnice z Městské knihovny v Opočně, radou, vedením evidence a podobně.

Práce knihovníka, ač to tak nevypadá, není jednoduchá. S vývojem knihovny se vyvíjejí i její čtenáři, kteří jsou náročnější, a tak to má být. Během posledních 5 let jsem se tedy zaměřila i na další aktivity v knihovně, jako jsou například soutěže v malování nebo nejlepší čtenář roku. Nápadů je dost, ale dají se realizovat je tehdy, pokud je zájem čtenářů, ten zatím je velký. Mám ráda všechny čtenáře, kteří naši knihovnu navštěvují, ale největší radost mám z dětí, které chodí často a stačí, když vidí, že se na obecním úřadě svítí. Ráda pro děti vybírám knížky, nejen do jejich knihovny, ale také jako dárky v soutěžích a snažím se vždy vybrat knihu každému dítěti, jak se říká „šitou na míru“. Snad se mi to daří….

Jak se stát zpracovatelem webových stránek obecních i knihovních?

Odpověď je celkem jednoduchá, je potřeba hlavně mít chuť, hodně fantazie a trochu času, což je v dnešní době sice dost náročné, ale při dobré vůli se to dá stihnout. Ale hezky od začátku…  Webové stránky obce Mokré vznikly až na konci roku 2002, kdy zastupitelé oslovili jednu z firem, které se zpracováním webových stránek zabývají, a která byla obci doporučena. Ale nastal problém, kdo je bude zpracovávat? Zastupitelé jako neuvolnění členové nejen že neměli čas, ale ani zájem o takto složitou a časově náročnou práci. Zato pro mne tato zatím neznámá oblast prezentace byla velmi lákavá a zajímavá a chtěla jsem se na jejich zpracování osobně podílet, což mi paní starostka s radostí umožnila.

Uvědomila jsem si, že prezentace obce je velmi důležitá, z neznámé malé obce se může stát najednou svému okolí obec známá a sledovaná. Pustila jsem se tedy do práce, která ze začátku spočívala především ve shánění informací. Začínala jsem povinnými údaji, které musí každá obec uveřejnit. Jedná se především o informace týkající se hospodaření obce a nakládání s jejím majetkem.

Obec se musí řídit hlavně zákonem o obcích a dalšími závaznými právními předpisy. Občané musí mít možnost získat následující informace: základní identifikační údaje o obci, kdo je členem zastupitelstva, jak pracuje finanční a kontrolní výbor, přehled usnesení zastupitelstva a záměrů obce, rozpočet, výsledky hospodaření obce za předcházející kalendářní rok, včetně jeho přezkoumání a také jakým dalším způsobem může občan tyto informace získat. Pokud zpracovatel webových stránek není jako já účetním a rozpočtářem na obci, musí si všechny tyto informace vyžádat u starosty obce. Postupem času jsem však začala přemýšlet i o dalších zajímavostech, které by stály zato uveřejnit.

Cílem bylo zaujmout návštěvníka stránek a přiblížit mu život v naší obci a v našem kraji. A protože na obci pracuji nejen jako účetní, ale jsem zároveň i knihovnice a kronikářka, o nápady a náměty nebyla nouze. Samozřejmě jsem navštívila mnoho webových stránek jiných obcí, abych měla nějakou inspiraci, některé byly celkem dobré, ale pro mě stále málo. Každý zajímavý námět jsem si nejdříve zapsala a když jich bylo dost, postupně jsem si skládala základní strukturu každého oddílu.

Začala jsem tedy nejdříve s jednoduchými oddíly jako jsou jubilea občanů, dopravní dostupnost v obci, různé kontakty, nabídky a tipy, prezentace firem v obci, různé návody na řešení životních situací a podobně a následně jsem přidala i čtenářsky velmi zajímavý oddíl Knihovna a posléze následoval i oddíl Kronika. Pod záložkou knihovna by se každý návštěvník stránek měl dozvědět nejen všechny důležité informace o knihovně: výpůjční doba knihovny, kontakty, základní směrnice, návštěvnost, statistiky o výpůjčkách a podobně, ale také něco z historie i současných aktivitách knihovny. Postupem času jsem do základního oddílu přidala i oddíly s nabídkou knih pro dospělé i dětské čtenáře s úryvky a obrázky zajímavých knih, pozvánky na různé výstavy v okolních knihovnách. Dnes zde čtenáři naleznou i kompletní seznam všech knih, které má knihovna svým čtenářům k dispozici a můžou si tak doma v klidu vybrat knihu, popřípadě si ji i zamluvit a pak stačí si jen pro ni přijet.

V současné době funguje také zasílání aktualit z webových stránek a tak se registrovaní návštěvníci téměř ihned dozví veškeré aktuality z obce i knihovny. Postupně ale informací přibývalo a tak již bylo téměř nutné vytvořit samostatné stránky knihovny. Ty vznikly v roce 2006 a od té doby už plní funkci informovanosti návštěvníků o všem, co všechno se v knihovně děje. Stránky mají sice svoji stálou strukturu a charakteristiku, ale tím moje práce zdaleka nekončí. Je potřeba neustále stránky aktualizovat, doplňovat zajímavými informacemi, fotografiemi, obrázky i nabídkami, vymýšlet stále nové oddíly, aby byly pro návštěvníky stále zajímavé a čtenářsky přitažlivé. A tak zde návštěvníci mohou najít nejen důležité informace o knihovně a o celé obci, které nejsou určitě vůbec strohé, ale i něco pro zamyšlení i pobavení. Jsem velmi ráda, že ohlas nejen na stránky knihovny, ale na stránky obce jako takové je velmi příznivý. Důkazem toho je na tak malou obec jejich poměrně vysoká sledovanost.

Svůj první úspěch stránky knihovny zaznamenaly v roce 2007, kdy v soutěži Biblioweb, je laická veřejnost dosadila svým hlasováním na třetí místo. Aby se sledovanost ještě zvýšila, přihlašuji stránky do soutěže o nejlepší webové stránky a nejlepší elektronickou službu obcí a měst Zlatý erb. Každý účastník chce samozřejmě získat cenu, ale pro mě je soutěž hlavně dalším zviditelněním naší obce a jejich stránek. Cena je to víceméně prestižní, ale je velmi inspirující a žene vás stále dál…  vylepšovat a zdokonalovat…

Dáša Honsnejmanová,

Knihovna U Mokřinky, Mokré

VSETÍN: Nezávislé komorní vsetínské divadlo (NKVD) si v pátek 29. února připomene desáté výročí od premiéry jeho první divadelní hry Lucerna. Při této příležitosti se v lidovém domě uskuteční slavnostní vzpomínkový večer spojený  s ukázkami největších a nejúspěšnějších kusů v historii tohoto místního ochotnického souboru. „Bude to jakési leporelo složené z toho, co všechno jsme za těch deset let učinili, ať už v oblasti divadelní nebo provozní. Připomeneme si, za jakých podmínek divadlo vzniklo a nebudou samozřejmě chybět ani ukázky z her Baron Münchhausen, Sen noci svatojánské nebo Revizor,“ přiblížil chystanou slavnost režisér a zakladatel souboru Pavel Rejman.

Diváci se podle něj mohou těšit i na promítání zajímavých fotografií a jiných dokumentů, které očím diváka dosud zůstaly ukryty. NKVD vzniklo na jaře v roce 1997 za velmi neobvyklých okolností.

 Pavel Rejman tehdy svolal do kavárny Pod Klenbou skupinu asi třiceti lidí, aniž by jim sdělil důvod setkání. Následně jim pogratuloval, že se stali členové vsetínského komorního divadla. „My jsme tam všichni rádi přišli, protože jsme si mysleli, že je to mejdan. Pavel ale tehdy přišel a oznámil nám, že je národní obrození a že budeme hrát jak jinak než českou klasiku - Lucernu. Direktivně nám rozdal scénáře a řekl, že příští čtvrtek je první zkouška. A prý kdo nepřijde, je zbabělec,“ vzpomíná na založení souboru František Segrado.

Podle něj to bylo chytré. „Kdyby nás přemlouval, většina z nás by si našla nějakou výmluvu, proč nemůže hrát. Vsadil na to, že se lidé vzájemně znají a že jim nebude nepříjemné se scházet. Navíc to bylo v období, kdy si všichni stěžovali, že se tady nic neděje a všichni jen u piva diskutovali, že by tady „někdo“ měl dělat kulturu,“ říká Segrado, na jehož popud přibylo v původním názvu souboru slůvko „nezávislé“ a ten tak začal používat nechvalně známou zkratku NKVD.

Mezi zakládajícími členy tehdy byli také současný místostarosta Jaromír Kudlík a nynější starostka Květoslava Othová. „Tehdejší doba byla velmi krásná a euforická a nešlo jen o samotné divadlo, ale také o setkání s přáteli. Soubor nastudoval řadu zajímavých kusů a ač to byla klasika, vždycky s nadhledem reflektovaly aktuální dění,“ vzpomíná Květoslava Othová. Na zakládající schůzce tehdy padl i termín premiéry – ta se měla původně uskutečnit ještě tentýž rok na podzim. „Ale protože přišly povodně, posunuli jsme premiéru na 28. února následujícího roku,“ vysvětlil režisér Rejman. Od té doby členové souboru nastudovali více než deset inscenací a za své divadelní umění byli mnohokrát oceněni na nejrůznějších přehlídkách.

Hrála se přitom česká i světová klasika. Po Jiráskově Lucerně přišly na řadu Gogolův Revizor, Shakespearův sen noci svatojánské, legendární Baron Münchhausen s nezapomenutelným Josefem Dubšíkem v hlavní roli nebo Pitínského Matka, v níž excelovala Dáša Pavloušková. „V rámci souboru vznikaly i drobné podprojekty, mezi nimi i kus Don Quijote, který režírovala Magda Tomečková,“ vzpomíná Pavel Rejman. Poslední divadelní hrou nastudovanou vsetínskými ochotníky je Prevértova Roura k rouře pasuje, která měla premiéru před čtrnácti dny a už nyní se ochotníci chystají i na její reprízu. Ta se uskuteční 6. března.

Vznik NKVD bezesporu přispěl ke vzniku i dalších ochotnických souborů. V době největší slávy vsetínského ochotnického divadelnictví jich bylo aktivních sedm, nyní je jich o dva méně. Páteční slavnostní večer začíná v divadelním sále lidového domu v 19 hodin.

Eva Stejskalová

 PLZEŇ: Je to již bezmála 9 let, kdy c.k. Divadlo PLUTO - profesionální divadlo malých komediálních forem existuje bez stálé dotace. Na české profesionální divadelní scéně se jedná o jev zcela mimořádný. Divadlo má svůj domov v sále bývalého D Klubu v OD Centrum v Plzni v Doubravce a ročně přivítá cca 20 tisíc diváků. 

Divadlo je velmi oblíbené i pro svůj žánrově a stylově zcela mimořádný druh kulturní zábavy včetně stolové úpravy s pohoštěním. Nedílnou součástí činnosti Divadla PLUTO je pořádání odborných kurzů pro děti. Kurzy DIVADELNÍCH ŘEMESEL, BALET-MODERNÍ TANCE, DRAMSTUDIO probíhají v průběhu školního roku pod vedením profesionálních odborníků.

 KLUB PŘÁTEL DIVADLA PLUTO připravuje pro svoje členy klubová představení nebo setkání s význačnými osobnostmi českého divadelnictví. V nejbližší době chystáme uvedení nové pohádky Nejkrásnější hádanka režiséra Zdeňka Trošky, který je rovněž čestným členem Klubu "Pluťáků"a 2. dubna bude jeho vzácným hostem. Dalšími hosty klubových večerů budou dále slavné osobnosti českého divadla jako je Květa Fialová, Ondřej Vetchý, Martin Dejdar, Naďa Konvalinková a další. Členem Klubu se může stát každý příznivec našeho divadla. Členský poplatek je od 1000,- Kč ročně. Získáte přenosnou legitimaci a kromě speciálních klubových představení pro členy i slevu ve výši 20% na všechna představení Divadla PLUTO.

Divadlo nabízí spolupráci  podnikatelům a živnostníkům.  V oblasti reklamy a  propagace firmy např. umístění loga přímo v divadelním sále, uvední sloganu během představení, informační prospekty na stolech, presentaci na reklamních plochách divadla a v kalendáři Divadla PLUTO. Kalendář vychází prozatím v nákladu 20 tisíc výtisků ročně a je distribuován po celé republice. V nabídce divadla je také uspořádání podnikových divadelních představení včetně rautu nebo speciálních akcí určených dětem.

ÚSTÍ NAD LABEM, PRAHA: Se stále stoupající stavební aktivitou se mnohem častěji dovídáme o nových archeologických objevech, které jsou jednak chráněny zákonem, ale vyžadují také ohleduplný přístup. Mohou se stát předmětem obrovského zájmu nejen našich občanů, ale i turistů. Například odkrytá židovská pohřebiště, která dnes navštěvují ortodoxní rabíni z celého světa. V souvislosti s novu výstavbou a nezbytným archeologickým průzkumem vznikají stavebníkům nepříjemné prostoje a prodražení stavby, ale je to nutná daň za záchranu toho, co se nedá ničím nahradit. 

Historie Zdaru, Zdar Ústeckým

ÚSTÍ nad LABEM: „Komunisté zbourali snad polovinu historické zástavby v našem městě a své udělalo i spojenecké bombardování. proto je třeba si historii připomínat,“  řekl primátor města Ústí nad Labem Jan Kubata krátce poté, co speciální jeřáb s protizávažím vyzvedl nad úroveň terénu vzácný gotický portál ze čtrnáctého století. Archeologové ho našli předloni v prostoru Mírového náměstí, kde má stát palác Zdar, a město se rozhodlo historicky cenný vstup do gotického sklepa zachránit. Z jednání s investorem vyplynulo, že portál se zapustí  do země, nasvítí a přikryje skleněnou deskou. Památka bude spolu s fotografiemi z archeologického průzkumu vystavena na místě nálezu, tedy v paláci Zdar. Celkové náklady na záchranu stavebního fragmentu se odhadovaly na 20 milionů korun, práce si vyžadovaly soustředěnost a použití nadstandardní techniky, příprava na transport trvala dva týdny. Dělníci totiž museli zpevnit podloží pro jeden z největších jeřábů v republice, který dokázal na jaře 2007 vyzdvihnout osmdesátitunovou památku a přesunout ji do středu staveniště. A v listopadu, po dostavbě přízemní části paláce, odborníci portál přestěhovali podruhé, tentokrát už na jeho konečné místo. Portál však zůstane až do konce výstavby v ochranném pouzdře.

Díky důslednému průzkumu našli archeologové řadu dalších unikátních nálezů, které například potvrzují, že v centru Ústí nad Labem existovala osada lovců mamutů. Našel se zde i neolitický rondel, 6900 až 6200 let stará svatyně z mladší doby kamenné. Ukončení stavby se však muselo posunout až na léto roku 2008: „Veřejnost bude moci gotický portál obdivovat hned po dokončení stavby," uvádí na městském webu náměstek primátora Jan Řeřicha a dodává: „Myslím si, že díky portálu bude přízemí objektu velmi atraktivním místem. Chceme v jeho blízkosti umístit i městské informační centrum. V současné době máme informační stánek nedaleko vlakového nádraží, rádi bychom ho posunuli směrem k centru." Záchrana archeologické památky přišla celkem na 18,7 milionu korun. Městu Ústí nad Labem na ni 10 miliony přispěl stát a 3 miliony Ústecký kraj.

Je nutná prezentace památky za každou cenu?

PRAHA: Na náměstí Republiky můžeme z jednoho bodu pozorovat hned několik architektonických slohů, a to od gotiky až po obchodní dům Kotva. V jeho blízkosti stojící nedávno otevřený pražský obchodní palác Palladium vyrostl podobně jako mnohé stavby tohoto charakteru. Do zbylé obvodové zdi kasáren Jiřího z Poděbrad v novogotickém stylu dal investor vestavět novou budovu. Přestože objekt stojí v místech za tehdejšími městskými hradbami, a žádný významný archeologický objev se tedy neočekával, byly zde odkryty pozůstatky románského paláce.

Jak naložili s objevem investoři a jaký signál vyslali k výkonným stavebním složkám? Po návštěvě prostoru kosntatujeme: Nezainteresovaný se nic nedozví, poučený se diví. Několik fragmentů gotického zdiva dnes zcela volně stojí v prodejních interiérech. V kavárně obsluhující personál pokládá na  archeologiocky cennou "zeď" nádobí bez toho, že by to považoval za něco neadekvátního. Žádné označení, natož podtrhnutí výjimečnosti stavební památky. Na tento podivný způsob prezentace památky upozornila na konferenci Urbes 2007 odbornou veřejnost pracovnice Odboru památek MK ČR Mgr. Martina Veselá. Jak sama poukázala, tyto kulturní památky „zatím(!) stojí“, jsou ale nezakonzervovány a ve zcela nevyhovujícím režimu a jsou používány jako odkladní plochy.

Mgr. Veselá poskytla laskavě naší redakci vlastní snímky, které doprovodila následujícím komentářem:

"Na příkladu základů honosného románského domu z 12. století na náměstí Republiky lze prezentovat kacířskou otázku, zda jakákoli prezentace je lepší než žádná. Nejenom odborníka, který náhodou zabloudí do nově otevřeného obchodního centra Palladium, které se svou více než předimenzovanou hmotou důstojně tyčí za sice zachovaným, leč dnes již bez souvislostí stojícím zdobným průčelím bývalých jezdeckých kasáren, musí nutně napadnout otázka, zda prezentace románského zdiva veřejnosti zde není spíše výsměchem. Rozpadající se opuková hmota, ve které nově a překvapivě objevené zděné předlokační osídlení na území Nového Města pražského vidí málokdo, zde slouží spíše jako podřadná a až svou hrubostí obtěžující kulisa, která se zcela nečekaně vynořuje v prostoru přízemní restaurace mezi tím vším sklem a kovovou konstrukcí. Tento způsob prezentace snad už nelze nazvat ani jako nešťastný. Je to pro odkaz našeho architektonického dědictví nedůstojný kompromis mezi investorem a Magistrátem hlavního města Prahy, který o této věci rozhodoval. A co víc, jedná se o skandální postoj společnosti, o které toho tato ´kauza´ vypovídá více než dost. A rozhodně to není výpověď nejenom směrem k dalším generacím lichotivá."

Mária Uhrinová