V současné době je Slovanská epopej - cyklus dvaceti monumentálních obrazů - k vidění na zámku v Moravském Krumlově. Jejich autor Alfons Mucha je však odkázal Praze s tím, že město zajistí výstavbu pavilonu, kde by bylo možné obrazy umístit a zpřístupnit je veřejnosti. V roce 2009 uplyne 70 let od jeho smrti a Praze hrozí, že by mohla vzhledem k autorským právům o unikátní soubor obrazů přijít.
Malíř spojený se secesí
Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Během svého života působil zejména v Paříži, krátce tvořil ve Spojených státech amerických a v roce 1908 se definitivně vrátil do Čech. Zemřel 24. července 1939, nedlouho po okupaci Československa fašistickým Německem, následkem těžkého výslechu na gestapu.
Tento přední představitel slohu zvaného secese, někdy nazývaného „Le style Mucha“, je znám široké veřejnosti zejména svými plakáty a také malířským cyklem historických obrazů Slovanská epopej. S jeho prací se můžeme setkat i v pražském Obecním domě, jehož interiéry z větší části vyzdobil, je tvůrcem okna v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Neopomíjel ani historická témata, užitou či knižní grafiku, účastnil se příprav světové výstavy v Paříži v roce 1900 a působil jako pedagog. Po vzniku Československa v roce 1918 se vrátil ke svému osobitému stylu z konce 19. století. Mimo jiné navrhl první bankovky, poštovní známky i vlajku nové republiky. Věnoval se i plakátové tvorbě, kterou úspěšně zahájil spoluprací se Sarah Bernhardtovou v Paříži. Dnes jsou jeho díla zastoupena v řadě našich i zahraničních muzeí a mezi přední soukromé sběratele patří např. i tenista Ivan Lendl.
Jak vznikala historická sága
Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej v letech 1908 až 1928 a potřebné peněžní prostředky se snažil vydělat prací v USA. Právě tady získal i finanční podporu mecenáše a slavjanofila (milovníka Slovanů) Charlese R. Cranea, který ještě před 1. světovou válkou založil na chicagské univerzitě katedru slovanských nauk, na níž později přednášel i T. G. Masaryk. Mnoho let před zahájením vlastní práce však A. Mucha věnoval studiu podkladů a navštívil také řadu slovanských zemí. Původně předpokládal, že bude s prací hotov do pěti let. Skutečnost však byla jiná – z několikametrového lešení téměř dvacet let malíř prakticky denně až deset hodin pracoval na svém díle. Během let také vzniklo velké množství skic, které pomocí pauzovacího papíru a čtverečků zvětšoval a přenášel na velká plátna. Předpokládal i stěhování rozměrných obrazů, a proto používal takovou techniku malby (příměs vaječného bílku), která umožňovala svinutí a transport bez popraskání malby. Celá Epopej vznikala na zámku Zbiroh, v prostorném sále se skleněnou střechou. Polovina obrazů přibližuje dějiny českého národa, druhá se zaměřuje na mytologii a dějiny slovanských národů. Sedm největších pláten má rozměry 8,10 x 6,10. Další plátna jsou menší – 6,10, resp. 4,80 x 4,10 m. Důvod, proč vznikaly obrazy menších rozměrů, byl zcela prostý – vypukla 1. světová válka a bruselskou továrnu na lodní plachty, která dodávala plátno, obsadili vojáci. Proto si autor musel pomoci jinak. Slavnostní předání Slovanské epopeje městu Praze proběhlo v září 1928, kdy byl komplet pláten bez záměrně nedokončeného 20. obrazu "Přísaha omladiny" poprvé a naposled v Praze vystaven v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti v Holešovicích.
Cesta Epopeje do Moravského Krumlova
Alfons Mucha již v roce 1909 oslovil pražského primátora s tím, že maluje cyklus, který daruje městu, a žádá jej, aby Praha postavila příslušný výstavní pavilon. Podle jeho představy mělo jít o půlkruhovou síň s vrchním osvětlením, umístěnou někde na Petříně. Prvních 11 obrazů mohli zájemci vidět v roce 1919 v pražském Klementinu. Poté se s nimi seznámili návštěvníci na počátku 20. let minulého století v USA – v New Yorku a v Chicagu. Několik obrazů Slovanské epopeje bylo i na výstavě Muchova díla v Paříži v roce 1936. Období 2. světové války přečkaly svinuté obrazy díky Galerii hlavního města Prahy. Ta je uschovala v Anežském a Strahovském klášteře i v zemském archivu. V roce 1950 se nevědělo, co si s plátny počít. O tom se dozvěděli nadšenci z Moravského Krumlova a v čele s kulturním radou tehdejšího okresu nabídli prostory moravskokrumlovského zámku. Slovanská epopej tedy byla zapůjčena do Moravského Krumlova, města deset kilometrů vzdáleného od Ivančic, rodiště Alfonse Muchy. Zdevastovaná – vlhká a plesnivá – plátna byla díky řadě příznivců a pochopení místních úřadů postupně restaurována. V roce 1963 mohli zájemci vidět prvních 8 vystavených a od roku 1968 jsou všechna trvale umístěna ve zdejším zámku – v Rytířském sále a v kapli. Vloni si monumentální plátna přišlo prohlédnout 26 tisíc návštěvníků. Zámek prošel po převratu 1989 privatizací a nový vlastník jej použil jako bankovní zástavu za velký úvěr. V roce 2004 zámek koupila v dražbě za 14 milionů Kč INCHEBA s.r.o. Praha, která je i nájemcem pražského Výstaviště v Holešovicích.
Postaví Praha potřebný pavilon?
Možností, kam v Praze umístit Slovanskou epopej, bylo zvažováno několik – Průmyslový palác na Výstavišti, Klementinum a nejnověji i Křižíkovy pavilony na Výstavišti (iniciativa INCHEBY). O výstavbě budovy, v níž by našly obrazy domov, se hovoří již řadu let. V roce 2004 pražští radní rozhodli, že objekt pro tento účel vznikne na místě vyhořelého Bruselského pavilonu na Výstavišti v pražských Holešovicích. Návrh budovy autorů Jindřicha Smetany a Tomáše Kuklíka z ateliéru Anima, má mít tvar krabičky od zápalek postavené na delší hranu a obrazy by tu měly mít ideální mikroklima. Cena stavby s ocelovou konstrukcí se z původních 100 vyšplhala na 150 milionů Kč. Výstavba měla začít v roce 2005 a rok od roku se její zahájení odsouvá. O délce stavebních prací rozhodne i skutečnost, zda bude nutné přeložit stávající inženýrské sítě. Na www.praha.eu se 6. února 2008 objevila informace Milana Richtra, radního pro kulturu pražského magistrátu, v níž se mimo jiné píše: „Doufám, že Pražané uvidí Epopej letos. Už se pracuje na projektové přípravě výstavby nového pavilonu, kde by měla být umístěna“. V textu se dále můžeme dočíst, že v roce 2006 se kvůli přípravě stavby zmíněné budovy změnila hranice chráněné přírodní oblasti Královská obora.
Praha nebo Moravský Krumlov
INCHEBA má však v úmyslu postavit na Výstavišti novou multifunkční výstavní halu, největší ve střední Evropě. Podle sdělení starosty Moravského Krumlova Ing. Jaroslava Mokrého má město se správcem Epopeje – Galerií hlavního města Prahy – smlouvu o výpůjčce do konce roku 2008 a o odvozu s nimi nikdo nejednal. „Stanovisko INCHEBY je jasné: jednak nechce na Výstavišti speciální pavilon pro Epopej, jednak bude spíš bourat (divadlo Spirála a část Křižíkových pavilonů) v zájmu budoucí obrovské stavby, než umožňovat městu, aby si v pronajatém areálu hospodařilo s pavilony a obsazovalo je obrazy,“ sdělil starosta Moravského Krumlova. Podle něj není reálný předpokládaný počet návštěvníků – Praha uvažuje až o 3 milionech ročně. Pokud však Epopej bude otevřena po 300 dnů v roce, uvidí ji denně pouze 240 lidí. Výklad v cizím jazyce trvá 1,5 hodiny a obrazy si může prohlížet vždy jen jedna skupina. Z tohoto propočtu vychází, že počet potencionálních návštěvníků se může pohybovat kolem 72 tisíc osob. Otázkou ovšem zůstává, jakou pozici a na jak dlouho si získá v konkurenci mnoha dalších pražských památek. Je pravdou, že Muchovo muzeum, provozované soukromým subjektem, navštíví ročně kolem 100 tisíc osob – má však jedno velké plus: nachází se v samém centru Prahy, v Panské ulici. V článku z 9. 11. 2007 nazvaném Nejistá budoucnost (http://www.zrcadlo.info ) se píše: „…pan Rozin (Ing. A. Rozin, CSc., generální ředitel firmy INCHEBA a.s. Bratislava, holdingové „matky“ nájemce Výstaviště – pozn. redakce) stále trvá na svých plánech: Bude-li v Moravském Krumlově vystavována Slovanská epopej i nadále, stojí za to zámek opravit jako středoevropské centrum secesní kultury s potřebným konferenčním, stravovacím i ubytovacím zázemím“. Z toho se dá odvodit, že INCHEBA nemá zájem na přesunu Epopeje do Prahy.
Co se stane, pokud Praha do roku 2009 potřebný výstavní objekt nepostaví? V tom roce uplyne 70 let od umělcova úmrtí a se Slovanskou epopejí zřejmě budou disponovat dědici A. Muchy. Je otázkou, jak se zachovají. Podle mého názoru jde o dílo natolik svázané s českými dějinami, že by se těžko vystavovalo v cizině. A pokud by ho dědicové ponechali v Moravském Krumlově, bude lákadlem a zároveň důvodem jak pro občany ČR, tak pro cizince, proč navštívit i tuto část naší země.
Eva Veselá
Pozn. redakce:
V programovém prohlášení vedení pražské radnice je uvedeno, že zřídí galerii Alfonse Muchy pro umístění unikátní Slovanské epopeje s termínem: 31. 12. 2009. Radního Milana Richtera jsme se mimo jiné zeptali, zda má hlavní město stále zájem o přemístění těchto velkoformátových obrazů do Prahy. Případně, v jaké fázi se tento záměr nachází a s jakou finanční částkou se k tomuto účelu počítá. Hned, jak nám pan radní pošle odpovědi, předložíme je našim čtenářům.
František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu, v příspěvku otištěném v časopise Grand BIBLIO shrnuje aktivity kraje ve prospěch knihoven, a tím i ve prospěch jeho obyvatel z hlediska dostupnosti k informacím v tištěné i elektronické podobě. Vedle vytvoření informačního portálu veřejných knihoven by mělo dojít také na přestavbu a dostavbu hlavní budovy Jihočeské vědecké knihovny (JVK) v Českých Budějovicích.
komunikačních technologií v regionech, která korespondovala se záměrem internetizace knihoven v duchu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách. Kraj této možnosti využil k podání žádosti na realizaci Projektu internetizace knihoven Jihočeského kraje, spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu. Na přípravě i realizaci projektu se významnou měrou odborně i metodicky podílela právě JVK. Hlavním cílem projektu bylo udržet síť knihoven v kraji, rozšířit jimi poskytované služby a v neposlední řadě pomoci malým obcím a knihovnám, které často představují jediné kulturní centrum v oblasti, při naplňování povinností vyplývajících z knihovního zákona. Praktické naplnění projektu znamenalo vybavit knihovny obcí moderní výpočetní technikou, plošně rozšířit technologie pro širokopásmový přístup k internetu, a zajistit tak rovný přístup obyvatel k informacím v elektronické podobě. Zpřístupnění moderních technologií v 255 knihovnách a jejich pobočkách v celkem 220 partnerských obcích kraje tak přispělo nejen k posílení informační vzdělanosti obyvatel, ale i k odstranění relativní odlehlosti některých oblastí regionu. 
Osmadvacet uměleckých předmětů koupili v březnu v Amsterodamu zástupci České republiky na aukci ze sbírek šlechtického rodu Lichtenštejnů. Za artefakty, z nichž mnohé pocházely z původních inventářů moravských hradů a zámků, odkud je Lichtenštejnové na konci druhé světové války odvezli, utratili pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) zhruba 13 milionů korun.
JABLONEC NAD NISOU: Eurocentrum, Jiráskova 7, se těší na Vaši návštěvu. Na květen je připraven bohatý program. Bližší informace na tel. tel.: 483 311 281, e-mail: j.pekl@eurocentrumjablonec.cz , www.eurocentrumjablonec.cz a v příloze. 
MĚLNÍK: Regionální muzeum, náměstí Míru, otvírací doba: úterý – neděle od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin zve 18. 5. v rámci Mezinárodního dne muzeí na den otevřených dveří, 30. 5. na Mělnickou muzejní noc IV a na výstavu Svatba v proměnách času, kterou muzeum pořádá ve velkém sále od 16. 5. do 29. 6. Info na: Regionální muzeum Mělník, Náměstí Míru, 276 01 Mělník, tel. 315 630 936 – pokladna; 315 630 922 – sekretariát, e-mail: 
Časopis začal vycházet v roce 1991 jako zpravodaj určený pracovníkům veřejné správy či voleným funkcionářům, do jejichž gesce kultura spadala. Do roku 2007 vycházel jako měsíčník v tištěné formě. Na začátku letošního roku se změnil v časopis internetový. 
OLOMOUC: Tramvaj olomouckého dopravního podniku bude od čtvrtka 24. dubna zvát pasažéry a kolemjdoucí na výstavu „Nechci v kleci!“ v olomouckém Muzeu moderního umění. Jeden z nových tramvajových vozů typu Vario ponese reklamu až do konce září, kdy výstava končí.
