Instituce a kulturní zařízení

BRNO: Úvahy o nutnosti vystavět v moravské metropoli  nový divadelní dům se vedly už od šedesátých let. Jedna z nich – postavit nové hudební divadlo ve dvoře Divadla Bratří Mrštíků v Lidické ulici – se nakonec po moha letech zrealizovala. Městské divadlo v Brně, které  dnes patří k nejprogresivnějším v republice, má sice statut moravské metropolitní scény, ale jeho přesah je vysoce nadregionální a s přihlédnutím k odvážným mezinárodním koprodukcím, můžeme tvrdit, že i nadnárodní.

Dlouhá cesta s dobrým koncem

Přední brněnská scéna známá dnes jako Městské divadlo Brno (MD), byla založena koncem května 1945 a její začátky byly víc než krušné. Soubor začal působit pod označením Svobodné divadlo v dnes již zaniklém prostoru na tehdejší Falkensteinerově ulici (nyní Gorkého). Instituce časem měnila nejen budovy, ale i uměleckou koncepci a samotný název. V padesátých letech se  přejmenovala na Městské a oblastní divadlo, později na Krajské oblastní divadlo, ze statutu kterého plynula povinnost rozvážet divadelní kulturu do konkrétních moravských regionů. V  roce 1962 bylo divadlo pojmenováno po bratřích Mrštících a toto jméno si udrželo až do roku 1988, kdy bylo násilně sloučeno se dvěma dalšími brněnskými scénami – Večerním Brnem a Loutkovým divadlem Radost. Monstrózní celek nazvaný Brněnská divadla se po listopadu ´89 rozpadl a opětovně se vymaněný soubor „Mrštíkovců“ začal hrát pod současnou značkou Městské divadlo Brno. V devadesátých letech je už tato scéna spojována se jménem současného ředitele a šéfrežiséra Stanislava Moši, který není pouze výrazným autorem a inscenátorem, ale patří k nejúspěšnějším divadelním manažerům posledních desetiletí. Pod jeho vedením divadlo nejenom zásadně změnilo umělecký kurz, ale divadelníci kolem Moši přesvědčili brněnskou radnici, že k odvážným divadelním projektům jsou potřeba nové divadelní prostory. A tak Činoherní scéna MD na Lidické ulici prošla v roce 1995 rozsáhlou přestavbou (nynější kapacita 350 diváků) a na pozemku za ní se v letech 2001 – 2004 stavěla nová budova Hudební scény pro 700 diváků. V roce 2004 tato architektonicky i technicky výjimečná stavba získala 1. místo v soutěži o nejlepší stavbu Jihomoravského kraje a taky čestné uznání za nejlepší investici roku 2004 v soutěži TOP INVEST.

Oáza živého divadla

Přesvědčení o tom, že v Brně je potřeba vystavět nový městský divadelní dům, vyslovili odborníci a představitelé moravské metropole vlastně poprvé už šedesátých letech. Uvažovalo se o mnoha variantách, včetně té, že po rekonstrukci bude sloužit hudebnímu divadlu koncertní sál historické Reduty. Od tohoto záměru se posléze ustoupilo, protože možnosti historického objektu jsou pro každodenní divadelního provoz nedostačující. Neexistence reálné platformy pro soudobé hudební divadlo ve druhém největším českém městě byla stálým a palčivým problémem a tak se v roce 2001 brněnský magistrát rozhodl tuto skutečnost změnit: vybudování nové scény si tedy stanovil jako prioritu. Brno získalo od ministerstva kultury potřebnou investici na divadelní budovu, zatímco město zaplatilo výlohy spojené s úpravou okolí. Toho času tedy Městské divadlo Brno pobývá v komplexu budov na Lidické ulici č.12 – 18 (činoherní scéna, správní a hospodářské zázemí) a v nové budově (hudební scéna), která stála 380 milionů Kč a byla slavnostně otevřena 4. 10. 2004 představením muzikálu Vlasy. Velkoryse pojatá stavba navrhnutá architektonickou kanceláří 1. Černopolní skrývá ve svých prostorách nejen sál s flexibilní sedadlovou úpravou, který patří k nejlépe technicky vybaveným prostorům v Čechách, skvěle disponované jeviště a zákulisí, ale i nadstandardní divácké zázemí. Pohodlí a příjemnou atmosféru svěží oázy nabízí už vstupní divadelní dvorana, dále pak restaurace Boulevard, bary, zahradní posezení pod zelenými vinnými listy, divadelní klub Nekonečno a mnoho dalšího. Všechny nemovitosti, které divadlo spravuje, včetně správních budov, skladů, herecké ubytovny a služebních bytů, jsou v majetku města Brna. Restaurační prostory divadlo ještě dál pronajímá komerčním subjektům dle platných právních úprav.

Volání po více zdrojích

Instituce takového charakteru, jakou je Městské divadlo v Brně se 400 stálými zaměstnanci a málem 1000 externisty, potřebuje pro fungování dostatečné prostředky (cca 200 mil. Kč na sezo nu). Jeho činnost, zasahující daleko za hranice města Brna, jihomoravského kraje, ale i Moravy jako takové, si zaslouží širší podporu, než mělo a má doposud. Za inscenacemi MD Brno přijíždí diváci ze vzdálených moravských a českých měst, a proto se vedení divadla stejně jako brněnský magistrát domnívají, že podobné organizace by měly mít rozpočet pocházející z více zdrojů. Proto všichni zúčastnění pociťují jako neuralgický bod momentální situaci, kdy do divadla přitékají finance v nedostatečném objemu pouze od zřizovatele – statutárního města Brna. Byť brněnský magistrát své městské divadlo podporuje jak může, stále to není dost. Proto ředitel Stanislav Moša spolu s dalšími členy Asociace ředitelů českých divadel volá po zahraničním modelu financování podobných uměleckých institucí, kdy výrazné finanční toky zabezpečuje jak stát, tak příslušné město, ve kterém umělecká instituce sídlí a v adekvátní míře vyšší územní celek, tj. v našich podmínkách Jihomoravský kraj. V dnešních číslech MD Brno dostává od města Brna 60 % , z ministerského Programu pro podporu profesionálních divadel 1 %, z Jihomoravského kraje 0,5 % celkových nákladů. Zbylých 40 % prostředků (80 mil.) divadelníci vydělají prodejem vstupenek a dalšími aktivitami (pronájmy, vydavatelská činnost). Aby na vlastní samofinancování přispívali co nejvíce, uskutečňují 10 premiér ročně (5 činoherních, 5 muzikálových). Hudební scéna je od svého otevření permanentně vyprodaná. Divácký zájem a neustálá 100% návštěvnost umožnily nastavit v MD vyšší ceny vstupenek, než je v městských divadlech zvykem (činohra 240 – 320 Kč, muzikál 500 – 600 Kč). Divadlo nabízí 19 předplatitelských skupin, slevy pro důchodce, studenty a děti. Kromě již vzpomenutých aktivit – vlastní divadelní činnost, pronájmy aj. – se MD věnuje vydávání zvukových nosičů z jednotlivých muzikálových inscenací, a to jak z původní české muzikálové produkce, tak z muzikálových titulů světových autorů a brněnští nezapomínají ani na operetní žánr.

Dobrý soubor + zajímavý repertoár = skvělé výsledky

Divadlo dělá divadlem herecký soubor a ředitel Stanislav Moša se může chlubit kádrem těch nejkvalitnějších interpretů. Jejich umělecké dispozice jsou tak všestranné, že jednotlivé soubory (činohra, muzikál, zpěvohra/klasická opereta) se prostupují, v projektu činohry tančí členové muzikálu a naopak činoherci hrají v hudebních produkcích. Proto je možné odehrát 40 představení měsíčně: denně naplnit dva sály a ještě hrát na zájezdě.Vedle repertoáru činohry (světová klasika i současná světová dramatická tvorba), stojí dramaturgie Hudební scény MD Brno hlavně na původních muzikálových titulech českých libretistů a skladatelů (M. Uhde, M. Štědroň, S. Moša, Z. Merta, D. Fikejz, P. Ulrych a jiní). Prestiž a umělecké výsledky souboru mu umožňují zapojit se do mezinárodních koprodukcí. Z posledních vzpomeňme alespoň slavný muzikál Kabaret, nastudovaný režisérem S. Mošou s německými, rakouskými, anglickými, slovinskými a českými divadelníky. Neopomenutelná je i skutečnost, že umělci z MD Brno jsou mezi diváky nesmírně oblíbení a jejich mimořádné herecké, pěvecké a taneční výkony jsou každoročně odměňovány vítězstvím v divadelních soutěžích a anketách (Ceny Thálie, Talent roku aj.).

Mária Uhrinová

ČESKÝ KRUMLOV: Když před třemi lety převzal Českokrumlovský rozvojový fond jako nový vlastník Fotoateliér, rozhodli se jeho pracovníci, že obnova a rehabilitace domu se uskuteční v dobovém duchu, tj. že návštěvník se vstupem do prostoru náhle ocitne ve 20. letech minulého století. Vrátí se do doby, kdy v domě proslulý fotograf Josef Seidel a pak jeho syn František nejen pracovali, ale později i bydleli.

Nebývalý nález originálních skleněných negativů a archivu „fotografa Šumavy a západních Čech“ v domku v Linecké ulici v Českém Krumlově přivedl zainteresované k jednoznačnému rozhodnutí: zbudovat Muzeum Fotoateliéru Seidel v Českém Krumlově. Pro všechny milovníky historie a umění máme dobrou zprávu: od 6. 6. 2008 bude muzeum přístupné pro širokou veřejnost.

"Jedinečnost muzea spočívá především v komplexnosti jeho nabídky. V takové míře není nikde v Evropě možno vidět pohromadě objekt, který byl původně postavený jako fotoateliér, v něm původní fototechniku i dílo, které na ní vznikalo, a v neposlední řadě dílo samotné, včetně dokumentace, jako je účetnictví a kompletní zákaznické knihy," upozornil ředitel fondu Miroslav Reitinger. Měsíc před otevřením Muzea jsou už ve všech prostorách restaurované původní malby, jejichž historické fragmenty byly pro ilustraci zachovány a zbytek stěn ozdobila nová malba na základě původních šablon. Dům s fotoateliérem se postupně vybavuje řadou autentických a dobových prvků, jako jsou staré vypínače a zásuvky, retroradiátory či lustry a svítidla. „Některé věci jsou originální, jiné jsme dokoupili ve starožitnictvích, někdy jsme museli složitě hledat moderní výrobce dobových vypínačů či topných těles,“ doplnil Reitinger s tím, že ale převaha interiérového vybavení je skutečně originální a fond ho koupil společně s domem v roce 2005. Restaurátorským zásahem prošel nábytek, na šedesát fotopřístrojů a příslušenství, pozadí, která se využívala ve fotoateliéru při změně prostředí, zastiňovací systém, stejně jako unikátní skleněná střecha fotoateliéru.

Kromě fotografické muzeální expozice budoucí návštěvníci rovněž nahlédnou do způsobu života původních obyvatel. V přízemí jsou zachovány 2 místnosti: ložnice a obývací pokoj a připomenou stav domu ve druhé polovině 20. století, kdy v něm dožili manželé František a Marie Seidlovi. Taky zahrada, ve které se procházeli, se dočkala rekonstrukce a tak se všichni, co do Krumlova přijdou, mohou těšit nejen na zajímavé exponáty, ale i na příjemné posezení pod stromy.

TZ/M.Uhrinová