Olomoucký kraj

Přerovská ornitologická stanice ORNIS je přírodovědné oddělení Muzea Komenského v Přerově, zaměřené na výzkum ptáků a ekologickou výchovu. Její historie se začala psát téměř před sto lety, kdy skupina nadšenců pod vedením Františka Gintera založila v Přerově Moravský ornitologický spolek (1932) a později Výzkumnou ornitologickou stanici (postavena 1938). „Za prvotní stavbu ručili představitelé spolku svým vlastním majetkem,“ pouští se do vyprávění o historii stanice její dlouholetý vedoucí, ornitolog Josef Chytil. „Po válce prošla stanice několika neveselými etapami, až se konečně stala součástí tehdejšího Vlastivědného ústavu v Přerově. Na začátku 80. let byla výrazně přestavěna a zvýšena o jedno patro, aby pak v roce 1997 byla zničena katastrofální povodní. Po celou dobu její existence ale nepřestávala sbírkotvorná činnost, díky které zde nyní nalezneme největší sbírku ptačích preparátů a vajec české provenience. Vzhledem k mnoha zmíněným peripetiím jsme se rozhodli tuto historii zvěčnit i formou hraného filmu.“

Film vznikl v souvislosti s nejnovější rekonstrukcí budovy ORNIS (dokončenou 2023) a novou expozicí Ptáci Česka, jejíž součástí je i kinosál. Financování filmu bylo zajištěno prostřednictvím účelových prostředků pro přípravu expozice poskytnutých Olomouckým krajem. Dofinancování proběhlo se souhlasem zřizovatele z rezervních prostředků Muzea Komenského. „Rekonstrukce ORNIS patřila k největším investičním projektům Olomouckého kraje v oblasti kultury v uplynulých letech,“ dodává Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro kulturu a památkovou péči. „Jsem rád, že příběh tohoto unikátního místa i sbírky, která je zde spravována, se dostává k veřejnosti i ve filmové podobě. Obzvlášť mě pak těší uvedení na světovém festivalu Academia Film Olomouc.“

Krátký film je odvyprávěn z pohledu tří fiktivních členů stanice, kteří byli svědky její historie a vývoje v jednotlivých etapách 20. a 21. století. V jejich vzpomínkách se vracíme do času, kdy byla stanice založena a jejich vyprávění nás zavede až do současnosti. Členové nám představí nejen pestrou činnost stanice, ale i výrazné osobnosti, které stanici formovaly. Neopomenou vzpomenout na historické milníky, které zásadně ovlivnily chod stanice a životy jejích členů. "Nechtěli jsme natočit suchý, učebnicový výklad historie ozdobený infografikou a animacemi,“ říká o filmu režisérka Marie Dvořáková, držitelka studentského Oscara za krátký film Kdo je kdo v mykologii, který byl promítán na různých mezinárodních festivalech. „Snažili jsme se do filmu dostat lidský pohled, který v sobě nese emoce. Příběh jsme dramaturgicky vystavěli tak, aby diváka okamžitě vtáhl do děje, byl živý, ale zároveň informoval, i pobavil. Chtěli jsme v divákovi navodit pocit, že historii stanice sám prožil. Fiktivní postavy jsou záměrně vybrané tak, aby se s nimi divák mohl snadno identifikovat."

V hlavních rolích se představí Johana Schmidtmajerová, Zdeněk Pecháček, Josef Bobeš Havelka, ale také samotní pracovníci stanice a významné vědecké osobnosti v oblasti ornitologie a ostatních přírodních věd, jako například prof. František Marec v roli zakladatele stanice Františka Gintera. Za kamerou stáli Adam Oľha (Nový život, Rekonstrukce okupace) a Martin Žiaran (Vlastníci, Čertí brko, Učitelka). Obrazové postprodukce se zhostila společnost UPP. Archivní materiály poskytl Národní filmový archiv, Česká televize, Jan Šikl a TV Přerov. Snímek se natáčel mimo jiné v prostorách Divadla Minor v Praze, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a u rybníka Nesyt na jižní Moravě.

Zvláštní uvedení filmu se koná v rámci programu AFO v pátek 26. dubna v 16.30 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Součástí promítání bude i diskuse se zástupci tvůrců filmu. Pozvání přijala režisérka Marie Dvořáková, herec a ředitel Divadla Minor Zdeněk Pecháček a ornitologové Martin Vymazal (ORNIS) a Ondřej Kauzál (Akademie věd ČR). Film se posléze stane součástí expozice Ptáci Česka v prostorách ORNIS, kde bude v kinosále volně dostupný ke zhlédnutí všem návštěvníkům.

www.prerovmuzeum.cz

„Považuji za úspěch, že se nám podařilo do Olomouce vrátit festival klasické hudby, který bude těžit z toho nejlepšího, na co byli olomoučtí posluchači zvyklí. Spolupráce s Olomouckými barokními slavnostmi je logickým vyústěním vývoje festivalové činnosti obou subjektů, kdy v posledních letech naše festivaly stály na rozhraní svého dalšího vývoje. Společným projektem se vracíme k tradičnímu názvu Olomoucké hudební jaro, ve kterém stavíme na programovému konceptu, který má dva pilíře. V tom prvním se opíráme o velikány českého skladatelství v čele s Antonínem Dvořákem. Ve druhém potom o genia loci města Olomouce, kterým je baroko, a to zejména ve spojení s umělci, kteří mají k Olomouci svůj osobní vztah a příběh,” vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.

„Není náhodou, že právě v roce 400. letého výročí narození zakladatele kroměřížské zámecké kapely, biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, došlo k transformaci dvou zásadních olomouckých festivalů. Podařilo se tak zachovat a dát novou perspektivu nejen kulturní nabídce, která svou dramaturgickou i interpretační úrovní může směle konkurovat té evropské, ale také společenským událostem, které mají dlouholetou tradici“ dodává k festivalu i celé spolupráci Karel Valenta, manažer festivalu.

Pomyslný novodobý nultý ročník festivalu začíná 19. dubna koncertem s podtitulem Milovník krásy, jehož dramaturgie je věnována 400. výročí narozenin Karla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, olomouckého biskupa, a především mecenáše umění. I další koncerty zůstávají věrné vztahům umělců k Olomouci. Antonín Dvořák, který v Olomouci rovněž profesně působil, bude připomenut hned dvěma koncerty, a to 30. dubna a závěrečným koncertem 10. května. Po celý festival dále zazní díla mimo jiné od Philippa Jacoba Rittlera, Antonia Vivaldiho, Carla Ditterse z Dittersdorfu, Josefa Suka nebo třeba Bohuslava Martinů. Řada děl zazní ve svých novodobých premiérách. Mše Missa Sancti Theodori Josefa Nešvery, kapelníka katedrály sv. Václava v Olomouci, tak bude uvedena po více než 130 letech.

Kromě orchestru Moravské filharmonie Olomouc se mohou posluchači těšit na další renomované interprety. Vystoupí například Societas Incognitorum, Concerto Aventino či Musica figuralis. Zajímavostí je pak vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pro něhož se bude jednat o premiérové účinkování v Olomouci. Koncert bude dirigovat jeden z nejvýraznějších českých dirigentů své generace, Petr Altrichter.

Koncerty proběhnou na řadě zajímavých olomouckých míst. Hudba bude znít v kostele sv. Mořice, katedrále sv. Václava nebo ve Slavnostním freskovém sále ZŠ Komenium, ale také na domovském pódiu Moravské filharmonie, v Redutě.

Festival Olomoucké hudební jaro proběhne od 19. dubna do 10. května 2024 v počtu sedmi koncertů. Podrobný program jednotlivých koncertů a prodej vstupenek je k dispozici na webu www.festival-olomouc.cz.

Hosty besedy Moravské filharmonie budou Pavel Kosatík, autor nového životopisu o skladateli a ředitelka Muzea Bedřicha Smetany Sandra Bergmannová. Čerstvě vydanou monografii Bedřich Smetana: Životopis bude možné během večera zakoupit a nechat si ji autorem podepsat.

Diskuze přinese čerstvý pohled na Smetanův život a nové úvahy o ustálených názorech stejně jako je přináší Kosatíkova práce. Sandra Bergmannová posluchačům přiblíží činnost muzea a jeho sbírky včetně nejvzácnějších artefaktů. Celý večer orámuje koncert kvarteta MFO, který návštěvníkům nabídne možnost prožít Smetanovo dílo nejen teoreticky. Olomoucké smyčcové kvarteto v sestavě Sabina Dascalu – 1. housle, Igor Kopit – 2. housle, Monika Pospíšilová – viola, Nikita Ruzhavinskii – violoncello zahrají první dvě věty ze Smyčcového kvarteta č. 1 e moll „Z mého života“ Bedřicha Smetany – Allegro vivo appasionato a Quasi polka. Více informací na webu MFO.

Kompletní program a více informací je k dispozici na www.mfo.cz.

Pavel Kosatík je český intelektuál, spisovatel, scenárista a publicista. Dnes je známý jako spisovatel literatury faktu (více než 50 titulů), esejista a scenárista (např. České století). Tvoří také libreta k výstavám (Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou, Zlínská zrcadla). V Deníku N vychází jeho seriál Česká inteligence 20. století (1. díl už vyšel knižně). Námětem biografických knih Pavla Kosatíka jsou politikové (Jan Masaryk, T. G. Masaryk) a jejich ženské protějšky (Deset žen z Hradu, Olga Havlová), intelektuálové a spisovatelé (F. Peroutka, P. Tigrid, P. Kohout) či celé generace (Šestatřicátníci). Zabýval se také sportovci (V. Čáslavská, E. Zátopek) nebo umělci (J. Novotná, S. Sulek). V knihách rozhovorů mu byli partnery Madla Vaculíková (manželka Ludvíka Vaculíka), režisérka Helena Třeštíková nebo Jiří Planner. Za knihu Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) obdržel Výroční cenu Nadace Český literární fond za původní literaturu za rok 2000 a od Nadace Charty 77 Cenu Toma Stopparda za rok 2001. Tuto knihu také ocenili čtenáři ve vánoční anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihu literatury faktu v roce 2000. Za rok 2009 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Žije v Praze v historickém domě na Hradčanech, kde pořádá koncerty a besedy. Posledním titulem Pavla Kosatíka je Bedřich Smetana: Životopis. Vychází 27. 3. 2024.

Sandra Bergmannová je ředitelka Muzea Bedřicha Smetany. V rámci výzkumu k životu a dílu Bedřicha Smetany v letech 2019 – 2023 vytvořila webový portál Bedřicha Smetany, jehož hlavním výstupem je katalog skladatelových děl online. Katalog vedle základních informací poskytuje údaje o premiérách děl a jejich edicích. Je také spoluautorkou výstavy Slavní čeští skladatelé, která byla otevřena veřejnosti v historické budově Národního muzea v letech 2020 – 2022. Tato výstava se ve své putovní podobě stala velmi oblíbenou, již v roce 2023 byla k vidění nejprve v New Yorku a pak v mnoha jazykových mutacích v Českých centrech a zastupitelstvích po celém světě. Letos bude postupně vystavena v Bruselu, Tokiu, Káhiře, Paříži, Soulu, Aténách, v USA i jinde.

Festival Preludium Aloise Motýla i letos pokračuje tím, co si jeho zakladatelé předsevzali již před desítkami let. Pravidelně šumperskému publiku představuje začínající umělce, jejichž hudební srdce bijí pro klasiku. Letos se v klášterním kostele představí sestry Julie a Alena Kubíčkovy. Adéla je nadějnou klavíristkou a její sestra Julie se věnuje hře na housle. Julie Kubíčková v minulosti rovněž navštěvovala šumperskou ZUŠ a pěvecký soubor Motýli.

"Očekávanou hvězdou večera je mladý instrumentalista Matthew Hockaday původem z Británie, který od svých šesti let žije v České republice. Matthew je vítězem Zlatého Oříšku za rok 2021 a trojnásobným držitelem ocenění Talent Olomouckého kraje. Perfektně ovládá hru na klarinet, zobcovou flétnu a klavír. Závěrečnou část jeho vystoupení doprovodí pražské Kvarteto Amos, které se skládá ze studentů 6. ročníku Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy," zve diváky dramaturg DK Šumperk Ondřej Procházka.

Festival Preludium Aloise Motýla se již několik desetiletí tradičně řadí k hlavním kulturním událostem v Šumperku. Jeho letošní ročník se odstartuje 18. března od 19 hodin v Klášterním kostele Zvěstování Panny Marie.

www.dksumperk.cz

Facebook profil DK Šumperk

The Kid Brother je americká němá komedie z roku 1927 s Haroldem Lloydem v hlavní roli. Harold Lloyd byl během dvacátých let 20. století společně s Busterem Keatonem a Charliem Chaplinem považován za jednoho ze „tří králů komedie“. Jeho němé filmy v té době přímo trhaly rekordy v kinech a The Kid Brother je dodnes kritiky a fanoušky považován za jeden z nejlepších Lloydových filmů, který v sobě spojuje prvky komedie, romantiky, dramatu a vývoje postav.

Živé provedení autorské filmové hudby v podání Roberta Israela bude jednoznačně fenomenálním zážitkem. Robert Israel je velmi uznávaný skladatel filmové hudby, který se věnuje především němým filmům. Rodák z Los Angeles žijící v Olomouci napsal hudbu k více než 130 němým filmům a dokumentům. Vystudoval obor hra na klavír na California State University v Northridge. V roce 1991 začal skládat filmovou hudbu. V letech 1993–2005 pracoval jako hudební ředitel jednoho z oddělení v Academy of Motion Pictures Arts and Sciences, která uděluje mimo jiné i známé filmové Oscary. V roce 2006 mu byl udělen čestný doktorát na univerzitě ve Stockholmu za přínos v oblasti filmové hudby a studia raného filmu. S Moravskou filharmonií spolupracuje od roku 1999.

Poslední koncert řady C v této sezoně tak pokračuje v nastavené kvalitě a představuje jedinečnou příležitost pro milovníky filmové hudby a němého filmu všech věkových kategorií. Vstupenky jsou k dispozici na www.mfo.cz  a na pokladně Moravské filharmonie Olomouc.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

NEJOČEKÁVANĚJŠÍ KONCERTY

ŠUMPERK – Od 19. února lze zakoupit vstupenky i na nejvíce žádané koncerty, a to čtvero různých provedení cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany:

• zahajovací koncert v Šumperku 13. června, kde zazní na historické nástroje v podání souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla,
• v Jeseníku ji zahrají 21. července dva špičkoví klavíristé Ivo Kahánek a Miroslav Sekera,
• v Karlově Studánce předvedou 30. srpna části Mé vlasti harfistky Jana Boušková a Minja Stojanović,
• festival uzavře 30. září opět v Šumperku skladba inspirovaná Mou vlastí „Her Country“ skladatelky Nikol Bókové.

UMĚLECKÝ PATRON

Uměleckým patronem letošního ročníku Klášterek se stal světově proslulý hornista Radek Baborák: „Patronát je čestná funkce, znamená to, že si s daným partnerem rozumíme a že se posluchači s mým jménem a mými projekty budou setkávat pravidelněji.“ Je to tak, nejprve se Radek Baborák představí sólově 30. června v mystickém klášteru Na Hedeči. Na koncertu 15. června v Šumperku se zapojí jako člen Afflatus Quintetu a v režii souboru Baborák Ensemble pak proběhne slavnostní závěrečný koncert 30. září, kde zazní výše uvedená Her Country.

Osobnost uměleckého patrona se významně propisuje rovněž do programu festivalu: „Letošní rok je specifický a oslavný pro díla českých autorů. Naším cílem proto bylo představit jak skladby známé, tak i některé zajímavosti, které se podařilo do programu dát právě s ohledem na probíhající připomínku mnoha výročí českých tvůrců“, přibližuje Baborák.

KONCERTY KLASICKÉ A DUCHOVNÍ HUDBY

Festivalem tak bude znít česká klasická hudba v podání domácích i zahraničních interpretů. Po mnoha letech se tak do Jeseníků, konkrétně do Bílé Vody 23. června, vrací s duchovním programem Poznaňský chlapecký sbor. Vůbec poprvé se koncert uskuteční v Rýmařově, kde kapli v Lipkách rozezní polský varhaník Waclav Golonka 1. července. V partnerském Mikulově se představí 4. července Czech Ensemble Baroque Quintet. Polské Fraś Vinci Duo uvede Rozhovory strun 6. července v Maršíkově, 13. července představí slovenské Moyzesovo kvarteto dílo A. Dvořáka v Maršíkově. Milovníci opery zamíří 15. srpna do Jeseníku na recitál tenoristy Petra Nekorance. Německý vokální soubor Amarcord se představí 17. srpna na Svatém Kopečku u Olomouce a o den později v Šumperku. Poctu českým kantorům – hudebníkům složí 8. září v Rapotíně členové souboru Linha Singers. Příležitost posoudit rozdílné pojetí Stabat Mater od Vivaldiho a Pergolesiho bude 20. září ve Šternberku a 23. září si dají v Bruntálu Bacha na Šporcla.

AUTORSKÁ TVORBA A NOVINKY

Kromě klasiky se diváci mohou těšit na současné, svěží, autorské koncerty a interprety. Patří k nim uskupení Clarinet Factory, které vystoupí 21. června pod širým nebem ve Šternberku. Autorskou tvorbu představí houslistka a skladatelka Gabriela Vermelho 29. června v Bruntálu. Kytarista světového formátu Štěpán Rak zahraje vlastní skladby 9. července v Račím údolí. Moravským folklórem inspirovaný večer se odehraje 15. července v Šumperku za přispění světoznámého kvinteta Afflatus Quintet a uskupení ČaroTaj. Nádvoří zámku Velké Losiny bude plné písní Jiřího Šlitra a divadla Semafor 24. srpna.

Novinkou letošního roku je společný projekt festivalu a Nemocnice Šumperk, jehož výsledkem budou koncerty a vystoupení v prostorách areálu nemocnice.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Přehledný seznam všech koncertů, termínů a míst konání najdete na www.klasterky.cz, na facebookovém a instagramovém profilu @klasternihudebnislavnosti nebo si o něj napište na festival@klasternihudebnislavnosti.cz. Vstupenky jsou v prodeji online na www.klasterky.cz, www.goout.cz nebo osobně v běžných předprodejích měst, kde se konají koncerty.

Na vybrané koncerty v regionu bude zajištěna autobusová doprava ze Šumperka.

Festival Klášterní hudební slavnosti se od roku 2007 koná na mnoha pozoruhodných místech Jeseníků. Často jsou to církevní stavby nebo stavby s církví majetkově provázané v Olomouckém a částech Moravskoslezského a Pardubického kraje. Je největší a jediný svého druhu, který se v dané lokalitě v období letních měsíců koná.

Výrazem uznání a podpory projektu je záštita ministra kultury v roce 2023, a také dlouhodobá záštita hejtmana Olomouckého kraje.

www.klasterky.cz

Ze všech přihlášených porota vybere sedm postupujících, kteří zahrají na finálovém večeru v sobotu 13. dubna 2024 v Domě kultury v Šumperku. „Finalisté se představí odborné mezinárodní porotě sestavené z publicistů, hudebníků, promotérů, a v neposlední řadě také před zkušenými diváky,“ vysvětluje předseda mezinárodní poroty a dramaturg festivalu Blues Alive Ondřej Bezr.

Z tohoto finálového večera postoupí na listopadové Blues Alive 2024 dva vítězové. Šanci podívat se na festival získá rovněž ten účinkující, který dostane nejvíce hlasů od publika. Také další účinkující, kteří na přehlídce Blues Aperitiv zaujmou porotu nebo další zástupce odborné veřejnosti, mohou dostat pozvánku k hraní na vedlejších scénách Blues Alive nebo jiných českých, případně i zahraničních festivalech. Úspěšní absolventi Blues Aperitivu například pravidelně koncertují na letní scéně Blues Alive v rámci červencového festivalu v Boskovicích.

„V posledních letech se výrazně srovnala kvalita finalistů z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, tedy čtyř zemí, které mezi přihláškami do Blues Aperitivu tradičně převládají. A co nás obzvláště těší: nejenže setrvale narůstá hráčská kvalita a souhra přihlášených souborů, ale také zajímavé autorské výkony. Výrazně ubývá interpretů, kteří se spoléhají jen na věrné obehrávání nejslavnějších bluesových standardů. Sympatické je i výrazné omlazení hudebníků, kteří cítí potřebu po svém naložit s dědictvím bluesové hudby, ale nahlížejí je v moderním stylu, odpovídajícím současnému zvuku hudební scény," uzavírá Ondřej Bezr.

Podmínky zařazení do výběru:

• Zájemci, kteří se chtějí zúčastnit soutěžní přehlídky Blues Aperitiv a v případě vítězství také mezinárodního festivalu Blues Alive, mohou zasílat přihlášky na adresu aperitiv@bluesalive.cz
• Uzávěrka přihlášek je 1. března 2024.
• Přihláška musí obsahovat jméno umělce či název kapely, jmenovité a nástrojové obsazení, technické požadavky, webovou adresu, aktuální fotografii v tiskové kvalitě, stručný profil kapely/interpreta a dva spolehlivé telefonické a emailové kontakty.
• Pro základní výběr je nutné zaslání nahrávek v digitální podobě. Minimálně tři ukázky ve formátu mp3, případně odkaz na digitální přehrávač (typu Bandcamp příp. YouTube, nikoli však streamovací platformy typu Spotify, Deezer apod.), pošlete společně s přihláškou. Neposílejte CD ani další pevné hudební nosiče.
• Přihlásit se mohou i interpreti, kteří absolvovali Blues Aperitiv už v minulosti, ale v posledních 5 letech nezvítězili. 

www.bluesalive.cz

Skleníky v olomouckých Smetanových sadech budou v únoru otevřené vždy o víkendu, v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin. Od března se pak otevírací doba rozšíří na více dní a posléze i prodlouží.

„Olomoucký skleníkový areál ukrývá celou řadu zajímavostí ze světa exotiky. Udržovat a dále rozvíjet zdejší botanické sbírky se daří díky práci našich kolegů ze zahradnického oddělení. Všechny čtyři Sbírkové skleníky – zvlášť v nynějším chladném počasí – stojí za návštěvu. Je to uklidňují výprava do tropů, která se dá stihnout za jediný den,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Ve sklenících rostou i kyselé „mandarinky“, které se celé krájí do salátů

Velkým zážitkem je nyní návštěva subtropického skleníku, a to díky zdejším citrusům. Jsou v plné síle, celý skleník je plný jejich svěží vůně.

„Právě dozrává poměrně velké množství citrusů. Vedle pomerančů, grepů a citronů mohou návštěvníci vidět i méně známé druhy. Jsou to například cedráty, které často připomínají velké citrony, ale používají se díky své silné vůni například v parfumerii. Nebo mandarinkám podobné kalamondiny, které však mají kyselou dužinu a sladké oplodí. Na Filipínách se používá jejich šťáva k marinování nebo se plody vcelku dávají do salátů,“ popsal Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků ve Smetanových sadech.

Za návštěvu stojí i největší z olomouckých skleníků – Palmový skleník, kde nejvyšší palmy měří bezmála deset metrů. Některé z nich nyní kvetou. K vidění je zde také několik metrů vysoký banánovník.

„V Palmovém skleníku právě kvete botanický druh banánovníku, jehož plody obsahují semena, a není proto nejlepší ke konzumaci. Nejde tak o banány, které lidé znají z obchodu. Tento banánovník ovšem máme v našem Tropickém skleníku. Jde o odrůdu „Cavendish“ - jedinou, k nám dováženou odrůdu banánu. Ta neobsahuje semena, celý trs dozrává současně a výborně zvládá přepravu,“ doplňuje Pavel Souček.

Při návštěvě olomouckých Sbírkových skleníků by lidé neměli vynechat ani atraktivní Kaktusový skleník, kde mimo jiné objeví jedny i z největších kulovitých kaktusů v Evropě.

Sbírkové skleníky jsou v únoru otevřeny víkendu vždy od 9 do 16 hodin. Od března se sem lidé mohou vypravit již každý den s výjimkou pondělí.

www.flora-ol.cz

„Když jsem přišel k souboru, první půlrok jsme hlavně hledali témata a já sám pak hledal předlohy, které bych studentům nabídl,“ vysvětluje Pazdera. Podle jeho slov bylo nejtěžší navázat na tzv. dramaturgii čtenářského deníku, které se Slovanský tyátr dlouhodobě věnoval, a za níž se těšil celé řadě ocenění z českých divadelních festivalů. „Sartrovo S Vyloučením veřejnosti byl vlastně jeden z prvních textů, co mě napadl a nejvíc seděl k tématům, co jsme při našich setkáních nacházeli. Přečetli jsme si jej a studenti se vyslovili, že je baví a že ho chtějí dělat,“ doplňuje Pazdera, absolvent souboru, který divadlo převzal v roce 2022. V té době už existovalo 19 let a zakladatelka Martina Bičová se s Pazderovým předchůdcem Zdeňkem Vévodou rozhodla současnému studentovi dramatické výchovy na JAMU ansámbl svěřit. „Všichni víme, jak covid zasáhl české školství i kulturu. U takovéto školní umělecké činnosti pak byly dopady dvojnásobné a nahodit znovu řemen představovalo obrovskou výzvu. Jsme rádi, že se Albert sám nabídl a chopil se jí,“ popisuje Bičová.

Nová inscenace s názvem NO EXIT, která měla premiéru 12. listopadu minulého roku, teď vstupuje do další fáze svého života. Vidět ji v reprízách může jak olomoucké, tak přespolní publikum. „Hrát, hrát, hrát. Přihlásit se na festivaly. Co nejvíce se konfrontovat jak s laickou, tak odbornou veřejností. Pro všechny ze souboru je to v něčem debut, takže jsme hladoví po reakcích, názorech a zpětných vazbách,“ představuje plány Pazdera. V Olomouci bude NO EXIT znovu k vidění 24. a 31. ledna nebo 7. a 14. února, vždy od 19 hodin v Divadle K3 Uměleckého centra Univerzity Palackého. Vstupenky za 150 a 100 Kč jsou k dostání na webu souboru www.tyatr.cz.

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou. 

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.