Olomoucké hudební jaro vrací tradici jarního festivalu vážné hudby
OLOMOUC: Návrat k tradičnímu festivalu artificiální hudby pod staronovým názvem Olomoucké hudební jaro je výsledkem spolupráce Moravské filharmonie Olomouc a Olomouckých barokních slavností. Společný projekt, který staví na festivalové historii sahající až do roku 1958, přinese jak tradiční velké symfonické koncerty s klasicko-romantickým repertoárem, tak novodobé premiéry a poučenou interpretaci tzv. staré hudby, zejména renesance a baroka. Sedm unikátních koncertů se uskuteční v Olomouci od 19. dubna do 10. května.
„Považuji za úspěch, že se nám podařilo do Olomouce vrátit festival klasické hudby, který bude těžit z toho nejlepšího, na co byli olomoučtí posluchači zvyklí. Spolupráce s Olomouckými barokními slavnostmi je logickým vyústěním vývoje festivalové činnosti obou subjektů, kdy v posledních letech naše festivaly stály na rozhraní svého dalšího vývoje. Společným projektem se vracíme k tradičnímu názvu Olomoucké hudební jaro, ve kterém stavíme na programovému konceptu, který má dva pilíře. V tom prvním se opíráme o velikány českého skladatelství v čele s Antonínem Dvořákem. Ve druhém potom o genia loci města Olomouce, kterým je baroko, a to zejména ve spojení s umělci, kteří mají k Olomouci svůj osobní vztah a příběh,” vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.
„Není náhodou, že právě v roce 400. letého výročí narození zakladatele kroměřížské zámecké kapely, biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, došlo k transformaci dvou zásadních olomouckých festivalů. Podařilo se tak zachovat a dát novou perspektivu nejen kulturní nabídce, která svou dramaturgickou i interpretační úrovní může směle konkurovat té evropské, ale také společenským událostem, které mají dlouholetou tradici“ dodává k festivalu i celé spolupráci Karel Valenta, manažer festivalu.
Pomyslný novodobý nultý ročník festivalu začíná 19. dubna koncertem s podtitulem Milovník krásy, jehož dramaturgie je věnována 400. výročí narozenin Karla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, olomouckého biskupa, a především mecenáše umění. I další koncerty zůstávají věrné vztahům umělců k Olomouci. Antonín Dvořák, který v Olomouci rovněž profesně působil, bude připomenut hned dvěma koncerty, a to 30. dubna a závěrečným koncertem 10. května. Po celý festival dále zazní díla mimo jiné od Philippa Jacoba Rittlera, Antonia Vivaldiho, Carla Ditterse z Dittersdorfu, Josefa Suka nebo třeba Bohuslava Martinů. Řada děl zazní ve svých novodobých premiérách. Mše Missa Sancti Theodori Josefa Nešvery, kapelníka katedrály sv. Václava v Olomouci, tak bude uvedena po více než 130 letech.
Kromě orchestru Moravské filharmonie Olomouc se mohou posluchači těšit na další renomované interprety. Vystoupí například Societas Incognitorum, Concerto Aventino či Musica figuralis. Zajímavostí je pak vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pro něhož se bude jednat o premiérové účinkování v Olomouci. Koncert bude dirigovat jeden z nejvýraznějších českých dirigentů své generace, Petr Altrichter.
Koncerty proběhnou na řadě zajímavých olomouckých míst. Hudba bude znít v kostele sv. Mořice, katedrále sv. Václava nebo ve Slavnostním freskovém sále ZŠ Komenium, ale také na domovském pódiu Moravské filharmonie, v Redutě.
Festival Olomoucké hudební jaro proběhne od 19. dubna do 10. května 2024 v počtu sedmi koncertů. Podrobný program jednotlivých koncertů a prodej vstupenek je k dispozici na webu www.festival-olomouc.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Večerní aukci pořádanou 4. prosince v pražské síni Arthouse Hejtmánek opanoval obraz Velký terč Kamila Lhotáka, který se stal dosud nejdráže prodaným Lhotákovým dílem v tuzemské aukci. Obraz z roku 1966 po léta zdobil malířův byt a po roce 1989 byl dalších pětatřicet let součástí soukromé sbírky. U Hejtmánků byl Velký terč prodán v novém autorském rekordu za 7 440 000 korun. Aukční rekord padl také v případě Motocyklisty (Slunečního paprsku), ikonické plastiky sochaře Otakara Švece: vydražena byla za 1 364 000 korun. K nejvýše prodaným položkám patřila i dechberoucí Kající Máří Magdalena vytvořená okolo roku 1695. Plátno slavného barokního malíře Petra Brandla přezdívaného „český Caravaggio“ získal nový majitel za 4 836 000 korun. Autorského maxima dostáhl také slovenský fotograf Tono Stano s ikonickým snímkem Smysl z roku 1992. Prodán byl za 260 400 korun.
PRAHA: Poprvé v historii mají v letošním roce návštěvníci Pražského hradu možnost během adventu a vánočních svátků navštívit vánočně vyzdobené interiéry Rožmberského paláce. Patnáct urostlých stromečků v jeho hlavním, tzv. Rožmberském sále, ozdobili skláři z českých firem, které vyrábí ručně foukané a malované skleněné vánoční ozdoby, pro výstavu KŘEHKÁ KRÁSA VÁNOC. Tato výstava je součástí Vánočního putování Pražským hradem, kterou v této podobě pořádá Správa pražského hradu. Rožmberský sál zdobí foukané kulaté baňky, volné tvary, formy a figurky z dílen českých výrobců, kteří patří mezi poslední nositele této tradice. Celkem je možné vidět téměř 4000 ozdob. Výstava je pro veřejnost zdarma a potrvá do 5. ledna 2025.
PRAHA: Sofian Medjmedj, jedna z nejvýraznějších postav současné české hudební scény a zároveň jeden z nejstreamovanějších umělců své generace, oznámil další mimořádnou událost. Po vyprodaném listopadovém koncertu ve Foru Karlín se zpěvák a songwriter rozhodl fanouškům splnit jejich přání a zopakovat tento jedinečný zážitek. Druhá show ve Foru Karlín proběhne 21. března 2025 a vstupenky jsou již nyní v prodeji.
ČR: Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje účinkování ve třináctém ročníku taneční soutěže StarDance. Devátý večer se tak na parket v přímém přenosu postaví dvojice Marta Dancingerová s Martinem Prágrem, Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou a vrátí se Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. Tato dvojice sice StarDance v závěru osmého kola opustila, ale v reakci na nečekané zdravotní komplikace Patrika Hartla se Česká televize rozhodla ji do soutěže vrátit.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818