Jižní Město ocenilo zásluhy za přínos místní kultuře
<p>PRAHA: Jak už jsme vás na více místech tohoto webu informovali, proběhl v druhé polovině května na Jižním Městě (Městská část Praha 11) 5. ročník festivalu Street For Art. Dostali jsme a přijali pozvání, a následně museli konstatovat, že větší souznění se zaměřením našeho časopisu, jsme ještě nezažili. A popravdě řečeno, na pražském sídlišti ani nečekali.</p> <p>Jižní Město je mladé, jeho historie se začala psát mezi šedesátými a sedmdesátými lety minulého století. Žije zde cca 80 000 obyvatel a „domorodci“ to tady neměli ze začátku jednoduché. Příslušníci mladých rodin se sice radovali, že mají střechu nad hlavou a netísní se v bytě ve své původní rodině, ale museli se smířit s absencí základního občanského vybavení, leckde chyběly chodníky, o školkách či kinech ani nemluvě.<br />
Jakou přezdívku mají (či měla) pražská sídliště, je všeobecně známo; říká se jim noclehárny, a to nejen proto, že převážná většina lidí odjíždí (odjížděla) za prací mimo svoje bydliště, ale také např. proto, že i za kulturou se muselo (musí) vyrazit „do Prahy“.<br />
Festival, který jsem zažila, mění zažité vnímání sídliště.<br />
Co na tom, že zde chybí divadlo, když se dá hrát pod točitou rampou u metra Opatov. Proč neposkytnout k tvůrčímu vyjádření betonové zdi, kterých je na rozdíl od historického města na sídlišti dostatek? Co brání tomu aby se v rámci své městské části představili talentovaní jedinci nebo byli oceněni lidé, kteří své nejbližší okolí duchovně kultivují? Proč nevyužít k setkání louku? A proč se nepokusit lidi stmelit a nabídnout jim komunitní programy s cílem utužit mezilidské vztahy a vazbu k místu, kde žijí? To vše jde, jak v tradiční obci s historickými kořeny v době, kdy vládl Přemysl Otakar II, tak, jak je vidět, i na sídlišti, kterému je teprve 50 let, a o kterém se traduje, že je v Praze největší.<br />
Jižní Město nabralo správný směr, přičemž u kormidla jsou příslušníci velmi mladé generace. Jejich krédo: Lidé jsou pro kulturu důležitější než budovy či instituce. Nakonec také ve statistickém výčtu souvisejícím s festivalem, mají jeden neobvyklý údaj: denně oslovených 30 000 kolemjdoucích. A zřejmě se jim daří oslovit spoluobčany i mimo festival. </p> <p>Níže ti, kteří obdrželi letošní cenu za přínos místní kultuře. Autorem fotografií je Gérard Gratadour.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818