Kraj Jizerských hor kdysi připomínal prales. Dnes udivuje rozmanitostí přírody liberecká Botanická zahrada.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Krajina připoutaná do hustých lesů Jizerských hor lákala v minulosti svou divokou přírodou a svým vzhledem k výletům a lovům šlechticů severu. V 2. polovině 19. st. se vydávají do lesů odvážní turisté a vznikají dokonce turistické spolky, turistické objekty a první turistické stezky. V této době se také objevují rozmanitá centra pro rekreaci a společenský život. Příležitost obyvatel Liberce cestovat do nedalekých hor přinesla možnost zřizovat naučná zařízení, z nichž významnou událostí bylo vybudování botanické zahrady.
Na konci města v zahradní části, kde dnes sídlí Severočeské muzeum, zasadil Spolek přátel přírody (Verein der Naturfreunde) v roce 1876 několik stromů a keřů. O patnáct let později se členové Spolku rozhodli přestěhovat vybudované objekty do nového areálu, a tak byla 15. září 1895 založena Botanická zahrada v Liberci, která je nejstarší botanickou zahradou v Česku.
Po většinu existence zahrady byl její život koncipován na odborných botanických základech. Blízkost přírodního prostředí na kraji lesa a venkovské komunity dala zahradě nejen možnost přírodního rozvoje, ale také vytvářet její tvůrčí odbornou základnu. Již od svého počátku hledali tvůrci četné kontakty do zahraničí, aby v pavilonech bylo umožněno shromáždění cizokrajných rostlin z různých krajin světa.
Procházka volnou přírodou, uzavřenými skleníky i vodními expozicemi poskytuje návštěvníkům pohled nejen do současnosti, ale především i do dávné historie rostlin. Návštěvník nemusí být právě odborníkem v rostlinné říši, stačí, když zhlédne nádhernou krásu flóry z historického i současného života různých biotopů.
Vedle naučné podoby rostlinné expozice lze obdivovat především architekturu jednotlivých pavilonů. Návštěvníka při prohlídce často překvapí množství zeleně s kvetoucími rostlinami. Flóra svou neobvyklou rozmanitostí co do velikosti, barevnosti a druhů udivuje v kterémkoliv pavilonu. Výjimečnou bohatostí se pyšní drobné subtropické sukulenty či exkluzivní orchideje. Oživením květinového bohatství může být pro návštěvníka skupina drobného ptactva umístěná do samostatné části pavilonu. Obzvláště přitažlivá je expozice akvarijních živočichů. V letním období skýtá zajímavý pohled na bazén s mohutnými květy Victorie královské.
Turistické zájezdy uvítají možnost parkování u bočního východu ze zahrady.
Krása současné flóry rozšíří znalost i těch nejmenších návštěvníků. Rozmanitost rostlin obohatí návštěvníky všech generací v kterémkoliv ročním období.
Mohlo by vás také zajímat...
ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.
ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.
Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?
PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.
ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818