JIČÍN: Již potřetí se v Jičíně sešli členové literárních klubů a spolků z různých koutů České republiky, ale i ze Slovenska a Polska.
Počátky Jičínského poetického jara (JPJ) se vážou k roku 2003, kdy se členové jičínského literárního spolku vypravili do slovenského Martina (partnerského města Jičína) na Martinskou poetickou jeseň. Z nadšení z přátelského přijetí slovenskými kolegy a úspěšného průběhu celé akce se zrodila myšlenka uspořádat podobné setkání i v Jičíně, což se na jaře 2004 povedlo. O rok později převzaly pomyslnou štafetu Domažlice s Chodským poetickým jarem.
Letošní třetí ročník JPJ se uskutečnil v době dvacetiletého výročí trvání jičínského literárního spolku LiS; při této příležitosti vyšel také sborník „Dvacet let literárního spolku v Jičíně, 1990 - 2010“ a v Galerii radosti byla instalována výstava fotografií a dokumentů „LiSu je dvacet“. Organizace JPJ se chopil Literární spolek při Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně (LiS) a Knihovna Václava Čtvrtka tamtéž, záštity nad akcí se ujali europoslanec Oldřich Vlasák a senátor Jiří Liška. Formou grantu přispělo na akci město Jičín, dalším (již tradičním) sponzorem byl Perseus a.s. Běchary. Měsíce pečlivých příprav nakonec vyvrcholily ve dnech 21. - 23. května 2010 setkáním spisovatelů a básníků z Čech, Moravy a Slezska, dorazili i čtyři literáti z Polska a jedna básnířka ze slovenského Martina. Nechyběli samozřejmě ani členové LiSu.
Účastníci setkání se během pátečního odpoledne postupně scházeli v prostorách knihovny, kde probíhala prezentace. Pořadatelé připravili pro zájemce ubytování (nocleh byl zajištěn v ubytovně TJ Jičín). Setkání započalo úvodními proslovy ředitelky knihovny Jany Benešové a zástupce LiSu Václava France, poté se slova ujali oba patroni akce, přičemž došlo i na přednes Máchova Máje v podání europoslance Vlasáka. Během večera zazněly projevy zahraničních hostů, vzpomínalo se také na předešlé ročníky literárních setkávání. Přednášku o Prachovských skalách proslovil správce skal Vladimír Tekverk. Poté následoval raut a dlouhé rozhovory a debaty zúčastněných trvající až do pozdních hodin.
V sobotu dopoledne bylo v sále knihovny Jičínské poetické jaro oficiálně zahájeno, zazněly hymny tří států a verše ve třech jazycích. Jičínská autorská čtení se tradičně konají na nezvyklých místech, letos padla volba na Prachovské skály. Bohumír Procházka alias proChor představil slovem i obrazem (resp. fotografií) literátům shluklým kolem netradiční mapy Prachovských skal plánovanou trasu. Autoři si mohli vybrat, na kterém místě přečtou či přednesou ostatním ukázky ze své tvorby.
Navzdory nepříznivému počasí se odpolední cesta na Prachov uskutečnila a na vyhlídkách nad skalami, na náměstích pod skalami či ve skalních průrvách, pod nebem i pod deštníky (a k překvapení nejednoho turisty) tak zazněly básně a úryvky povídek zúčastněných autorů. Na místě u „Drážďan“ třicet šest hlasů vystřihlo brumendo Beethovenovy Ódy na radost. Před blížící se bouřkou se podařilo utéct právě včas a do Jičína se vraceli všichni celí, zdraví a relativně suší.
Oficiální zakončení setkání proběhlo tradičně v jičínské restauraci Lucie, někteří využili zbývající čas k rozhovorům s přáteli, jiní se rozhodli navštívit Noc muzeí, která právě probíhala v Regionálním muzeu a galerii Jičín.
Přišlo nedělní ráno a účastníci 3. Jičínského jara se pomalu, ale jistě rozjížděli zpět do svých domovů a vlastí.
Zpětně hodnoceno, letošní ročník se i přes „aprílové“ počasí vydařil, ohlasy účastníků, z nichž někteří navštívili Jičín a Český ráj poprvé, byly pozitivní.
Jičínské poetické jaro nabídlo literátům prostor ke sdílení informací o současném (nejen) literárním dění, soutěžích a festivalech a samozřejmě i možnost seznámit se s tvorbou svých více či méně známých kolegů, a to naživo, v jejich vlastním podání. Vyměňovaly se zkušenosti s publikováním a nejrůznějšími literárními aktivitami, ale i knížky, básnické sbírky a sborníky a v neposlední řadě také kontakty. Staří známí se opět setkali, nová přátelství se navazovala, plánovaly se další společné aktivity a vedly mnohdy podnětné diskuze, které se zdaleka netýkaly jen literatury.
Setkávání tohoto typu jsou vždy inspirující, přispívají k vzájemnému obohacení zúčastněných a jsou povzbuzením a impulzem k jejich další činnosti. Mezinárodní charakter pak napomáhá rozšiřování obzorů a probuzení zájmu o literaturu sousedních zemí a zároveň je krásnou ukázkou, že umění a literatura mají potenciál překračovat hranice a spojovat lidi různých národností bez ohledu na jazykové bariéry – neboť ačkoli se mluvilo třemi různými jazyky (dialekty nepočítaje), všichni si vcelku dobře rozuměli.
Tak tedy nashledanou za tři roky na 4. Jičínském poetickém jaru!
