Olomoucký kraj

Tato archeologická výstava se kromě prezentace hlavy Kelta zaměřuje na Kelty jako takové, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání. Život v mladší době železné návštěvníkům přiblíží i další trojrozměrné exponáty jako například zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Pevně věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodává ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea. Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.

Plastika byla objevena rituálně rozbitá na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, pan Josef Šlajchrt, své nálezy ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který přizval k objevu pracovníky Národního mueza. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty. Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.

„Keltskou kamennou hlavu, kterou nově vystavuje vlastivědné muzeum v Olomouci, by měl vidět každý. Podobně jako Věstonickou venuši, již jsme měli v krajském městě na konci minulého roku. Skvělé na tom všem je, že abyste mohli obdivovat díla věhlasných autorů nebo zcela unikátní historické nálezy, nemusíte jezdit ani do Prahy, ani do Paříže – stačí navštívit centrum Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Vladislav Okleštěk.

Zahajovací koncert festivalu nabídne v pondělí 3. února propojení lahodných tónů houslí světoznámé absolventky londýnské Royal Academy of Music Julie Svěcené, která spolupracovala také i s London Symphony Orchestra a je považovaná za jeden z nejnadějnějších mladých houslových talentů, a akordeonu, jehož se ujme laureát mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku a ředitel Pražské konzervatoře Ladislav Horák.

U druhého koncertu se 17. února můžete těšit na společný koncert dvou souborů olomoucké  Základní umělecké školy Žerotín. Komorní smyčcový orchestr Sinfonia pod vedením uměleckého vedoucího a dirigenta Vladimíra Zemana získal titul nejlepšího orchestru ZUŠ v Olomouckém kraji.  Repertoár je různorodý, avšak převažují skladby z období baroka a klasicismu.

Orchestr Flauto Armonico, jehož uměleckými vedoucími jsou Jana Kropáčková a Šárka Bilanová, je složen z hráčů na flétny, háčkové harfy a bicí nástroje. Pravidelně každý rok s bohatým repertoárem účinkuje na nejrůznějších akcích v regionu - Noc kostelů nebo Dny evropského dědictví. V roce 2016 navázal spolupráci s nadací Malý Noe, se kterou pořádá nadační koncert v Bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce ve prospěch zdravotně a sociálně postižených dětí. Orchestr začal sbírat úspěchy i na mezinárodním poli, například na soutěži v Bratislavě nebo v polské Bydgoszczi, vloni navíc získal na mezinárodní soutěži v Neerpeltu v Belgii první místo ve své kategorii.

„Nejde ani tak o úspěchy samotné, ale hlavně o to, že nás to baví a hrajeme srdcem,“ říkají s nadšením žáci ze souboru Flauto Armonico.

Účast v dalším programu na 2. a 16. března přislíbili skvělé pěvecké sbory Motýli Šumperk, Permoník z Karviné, a také ze šumperské základní umělecké školy. Skutečnou lahůdkou pro všechny milovníky klavíru pak bude vystoupení mladé talentované Kláry Gibišové, jež má už nyní velmi dobře nakročeno na hvězdnou kariéru.

Všechny uvedené koncerty Preludia Aloise Motýla se konají od 19 hodin. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně Domu kultury Šumperk v pracovní dny od 14 do 18 h. Více informací najdete na www.dksumperk.cz

Novoroční koncert zahájí předehra k Hubičce, v pořadí šesté opeře Bedřicha Smetany, která vznikla až v období autorovy úplné hluchoty. Libreto o předsvatebním polibku Vendulky a Lukáše napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karoliny Světlé. „Při svém prvním uvedení na podzim roku 1876 sklidila opera velký úspěch a obecenstvo se dožadovalo opakování právě předehry,“ vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman a dodává, „Hubičku jsme za první skladbu koncertu zvolili pro její jemnou poetiku a nadčasovost, kterou i dnes české publikum oslovuje. V úvodu koncertu posluchače jistě potěší i další ze známých českých operních kusů z pera Bedřicha Smetany Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty.

Další tóny přenesou posluchače do temných zákoutí Dvořákovy Rusalky, romantické pohádkové opery, která se pravidelně uvádí na všech předních divadelních scénách a u nás se pohybuje v první pětici vůbec nejhranějších operních kusů. Na Rusalku navážou árie z Janáčkovy Její Pastorkyně, která byla poprvé úspěšně uvedena v roce 1904 v Brně, ale trvalo dlouhých dvanáct let, než se dostala na jeviště Národního divadla. Ohlas pražské premiéry v květnu 1916 byl však mimořádný a toto uvedení otevřelo Její pastorkyni dveře zároveň do operních domů celého světa.

Dramaturgie koncertu nemohla opomenout ani jednu z nejhranějších melodií na světě vůbec – předehru ke třetímu dějství opery Richarda Wagnera Lohengrin – Svatební pochod. Svoji popularitu získal poté, co byl v roce 1858 hrán na svatbě Viktorie Sasko-Koburské, dcery britské královny Viktorie, a od té doby doprovází na společnou cestu celé generace snoubenců.

Těžiště tvorby Giuseppe Verdiho leží v operách, ale jeho začátky nebyly snadné. Po fiasku své druhé opery Jeden den králem skladatel dokonce zvažoval ukončení kariéry a další libreto mu bylo prakticky vnuceno. Jeho třetí opera Nabucco, ze které posluchači na Novoročním koncertu uslyší strhující sbor Židů, však měla právě díky monumentálním sborovým částem obrovský úspěch a z veršů „Leť, myšlenko, na zlatých křídlech“ se stala hymna Italů toužících po sjednocení země.

Přivítání s novým rokem uzavře temperamentní Carmen Georgese Bizeta, tragický příběh vášnivé lásky lehkomyslné cikánky a vojáka Dona Josého.

„Věřím, že se nám podařilo sestavit takový program, který příjemně naladí naše posluchače na vše nové, co nás v letošním roce čeká, a že to pro ně bude rok plný různých podob lásky, stejně jako ji ukazují vybraná díla našeho Novoročního koncertu,“ uzavírá Jonáš Harman.

Novoroční koncert uvedou Moravská filharmonie Olomouc a Český filharmonický sbor Brno pod taktovkou dirigenta Tomáše Hanáka. Sólových partů se ujmou Jana Melišková (soprán), Pavlína Švestková (soprán) a Marie Vrbová (alt). Koncert se koná v sobotu 11. ledna 2020 v 18 hodin v Redutě, Horní náměstí 23, Olomouc. Poslední vstupenky jsou k dispozici on-line na mfo.cz nebo v pokladně Informačního centra Olomouc v podloubí olomoucké radnice na Horním náměstí č. 583.

Tématem letošního PAFu je portrét – žánr, který s nástupem digitálních platforem zažívá nebývale dynamickou proměnu. Program přiblíží mj. fenomény zobrazování lidských i nelidských obličejů v současném umění nebo vztahu umělecké identity a anonymity tvůrců, a to nejen optikou světa současné vizuální a klubové kultury a teorie, ale také skrze výrazná díla experimentálního a animovaného filmu.

Dramaturgie festivalu se dlouhodobě soustředí na projekty a umělce, kteří v Čechách doposud nevystoupili a kteří překračují hranice mezi různými sférami audiovizuálního umění. V tuzemské premiéře se představí kolektiv CURL, který chystá rozsáhlou živou performanci ve složení Mica Levi, Coby Sey, Brother May, dva koncerty odehraje britská pianistka Eliza McCarthy a poprvé se zde objeví také tvorba Zh Feveka, kanadského tvůrce bizarního světa lesklých amorfních objektů–bytostí. Fevekova výstava, kterou PAF představí v Galerii U Mloka, je jeho první evropskou instalací vůbec a na programu je i jeho nejnovější krátký film věnovaný rituálům banality neoliberálního kyberprostoru. Přednášku na akutní téma provázanosti digitálních technologií a čínské státní správy chystá filmová teoretička Olga Bobrowska, která přiblíží strategie indoktrinace a kontroly tamních obyvatel skrze sociální sítě a vizuální kulturu. Výjimečný projekt Insider, zkoumající chování lidského těla na hranici virtuální reality a fyzické přítomnosti, připravil pro PAF tým mexické multidisciplinární umělkyně Cristiny Maldonado a této mimořádně intimní performance se může vždy zúčastnit jen jeden divák. V průběhu festivalu bude fungovat nepřetržitá Herní zóna Já, portrét – prostor, jehož koncepci vytvořil Vojtěch Vaněk z brněnské FaVU VUT s Bohdanem Heblíkem, který pod přezdívkou Hranostajl patří mezi nejvýraznější postavy české scény okolo streamovací platformy Twitch. Zóna je kombinací živého herního studia a prostoru pro přednášky, mj. na téma fenoménu herních portrétů-avatarů, a diváci do ní budou moct vstoupit kdykoliv v průběhu otevírací doby festivalového centra. Umělkyně z New Yorku Carla Gannis přijíždí na PAF s několika projekty, představí například svou paralelní identitu C.A.R.L.A. G.A.N. a chystá také instalaci pro Galerii Véčko.

Cena Jindřicha Chalupeckého poprvé na PAFu

Slavnostní ceremoniál Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019 je letos součástí programu festivalu PAF Olomouc a poprvé se odehraje mimo osu Praha-Brno. Vyhlášení proběhne v pátek 6. prosince od 20:00 v kině Metropol a ještě v průběhu večera jeho záznam odvysílá Česká televize na kanálu ČT Art. O prestižní cenu pro umělce do 35 let letos soutěží Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová, Pavla Malinová a umělecká skupina Comunite Fresca. Koncepci ceremoniálu připravili kurátoři PAFu společně s umělcem Michalem Pěchoučkem a filmovým režisérem Bohdanem Bláhovcem. Součástí společného programu PAFu a Společnosti Jindřicha Chalupeckého je také uvedení dokumentace projektu Sospiri laureáta CJCH 2018 Lukáše Hofmanna a projekce filmů umělkyně Tai Shani, která je v letošním roce nominovaná na cenu Turner Prize.

Socialistické plastiky v Husově sboru a klubová noc v bunkru

Důležitou součástí PAFu je oživování zapomenutých prostor ve struktuře města. Velkolepá zahajovací audiovizuální performance se odehraje ve čtvrtek 5. prosince v neoklasicistním trojlodním kostele Husova sboru. Duo Lišaj & Kolouch (hudebník Mikuláš Odehnal a ilustrátor Jan Šrámek) vystoupí s projektem Special Circumstances II, v němž se hutná abastraktní hudba Odehnala setkává s živě promítanými Šrámkovými vizualizacemi dnes již neexistujících soch a výtvarných objektů z doby reálného socialismu. Interdisciplinární umělec Matt Carter následně představí impozantní audiovizuální performance OUR EYES ON. Páteční klubová noc se odehraje v Krytu civilní obrany, vystoupí zde americký DJ Total Freedom, který svým eklektickým přístupem v průběhu uplynulých let radikálně překalibroval svět klubové hudby, se živým setem vystoupí objev elektronické scény posledních měsíců – jednočlenný projekt Evil Medvěd, dále rezident milánského klubového prostoru Macao Sense Fracture a DJ Levi. Jedna z dalších událostí festivalu diváky zavede do designového hostelu Long Story Short, kde bude promítnut snímek Dcera. Za něj jeho režisérka Daria Kashcheeva získala studentského Oscara.

Jiné vize Laury Amann
Jediná Soutěžní sekce PAFu Jiné vize CZ se v průběhu let emancipovala v nejvýznamnější přehlídku současného českého umění pohyblivého obrazu. Soutěž je specifická procesem výběru finalistů – ty z přihlášených děl vždy vybírá hostující kurátor či kurátorka. Desítku finálních videí letos vybírala Laura Amann, kurátorka a architektka žijící ve Vídni. Amann je také kurátorkou skupinové výstavy finalistů, která se uskuteční v rámci PAFu v prostoru Atria ve Festivalovém centru. Finalisty a finalistkami Jiných vizí CZ 2019 jsou BCAAsystem, Veronika Čechmánková, Tereza Darmovzalová, Dalibor Knapp, Marie Lukáčová a Anna Remešová, Markéta Magidová, Alexandra Fabiana Mertová, Vojtěch Rada, Zbyšek Semelka a Ladislav Tejml. Kromě skupinové výstavy budou jejich díla uvedena v lineárním projekčním pásmu v kinosále.

FB událost: https://www.facebook.com/events/2479133655535764/

Seznam hostů: http://2019.pifpaf.cz/artists

Program: http://2019.pifpaf.cz/programme

V první polovině koncertu zazní díla Bedřicha Smetany – předehra k opeře Libuše a kantáta pro smíšený sbor a orchestr Česká píseň. Ve druhé polovině večera představí olomoucký skladatel Jan Vičar svou kantátu Tempus Iuvenis, neboli Čas mládí, která čerpá ve svém zhudebněném textu ze středověké studentské poezie. Olomoucký skladatel a muzikolog své rodné město vždy vnímal jako centrum hudby. „Olomouc je odedávna hudební město. V 80. letech jsem srovnával jeho hudební život s Římem, kde jsem tehdy několik měsíců pobýval. Zjistil jsem, že co do počtu hudebních produkcí je Olomouc se slavným evropským městem srovnatelná,“ vzpomínal před časem v rozhovoru pro Olomoucký Deník.

Vstupenky na koncerty jsou k dispozici na webu mfo.cz a v infocentru Olomouc na Horním náměstí.

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Ze zahraničních jmen vystoupí například letošní držitel nejprestižnější ceny bluesového světa Blues Music Award v kategorii současného blues, louisianský multiinstrumentalista a zpěvák Kenny Neal, nejlepší současná pianistka podle týchž cen Marcia Ball, jeden z nejvýznamnějších představitelů střední generace chicagského blues Ronnie Baker Brooks či mimořádně úspěšná gospel-bluesová zpěvačka Lizz Wright.

Pořadatelé také připravili krátce před začátkem jedno překvapení - projekci nového dokumentárního filmu o bluesovém kytaristovi a respektovaném výrobci elektrických kytar Peteru Jurkovičovi (1951-2015), který vyráběl kytary nejen pro špičkové české hudebníky, ale jeho nástroje obohatily instrumentář i takových es jako jsou Eric Clapton, Jeff Beck či Billy Gibbons, který také ve filmu o Jurkovičových kytarách nadšeně hovoří. Peter Jurkovič byl několikrát hostem Blues Alive, účinkoval zde se skupinami Tucet a Žáha a svoje kytary také vystavoval. Projekci snímku, nazvaného příznačně Bluesman, osobně uvedou v pátek 15. listopadu od 16.30 ve Sport Baru v Domě kultury Šumperk režisér filmu Michal Rákosník a iniciátor projektu, Jurkovičův syn Marek.

Kvalitu letošního programu i skvělé jméno festivalu, který letos získal prestižní ocenění Keeping The Blues Alive Award, dokazuje to, že jednodenní i třídenní vstupenky byly vyprodány tři měsíce předem. „Je to rekord, takto brzy jsme ještě vyprodáno neměli,” říká ředitel festivalu Vladimír Rybička. “Děkujeme tímto všem fanouškům za obrovský zájem. Je to pro nás odměna za dramaturgii, kdy pečlivě vážíme každé jméno, které do Šumperka zveme,” dodává Rybička.

Více informací o programu:

Jedenašedesátiletý Kenny Neal, jehož koncertem festival v sobotu večer vyvrcholí, je jednou z nejznámějších osobností americké bluesové scény. “Hráč na všechny druhy kytar, ale také výborný harmonikář, zpěvák a autor písní, přijíždí do České republiky právě v roce, kdy zvítězil v prestižních Blues Music Awards a stal se mužskou osobností roku v kategorii současného blues,” zdůrazňuje dramaturg festivalu Ondřej Bezr. První jednání mezi umělcem a festivalem o jeho letošním angažmá proběhla letos v lednu v Memphisu, kam si zástupci Blues Alive jeli převzít cenu Keeping The Blues Alive Award.

Louisianskou hudební scénu bude částečně zastupovat také hvězda čtvrtečního večera, legendární sedmdesátiletá pianistka a zpěvačka Marcia Ball. “Přestože pochází ze sousedního Texasu, její hudba je velmi výrazně ovlivněna louisianským ´swamp blues´ a tamní tradicí klavírní hry. Spolupracovala ostatně i se samotnou královnou neworleanského soulu Irmou Thomas,” říká Ondřej Bezr. Marcia Ball je držitelkou letošní Pinetop Perkins Award, jež je v rámci Blues Music Awards udělována nejlepším hráčům na klávesové nástroje.

Headlinerem pátečního festivalového koncertu bude dvaapadesátiletý Ronnie Baker Brooks, syn jedné z největších legend chicagského blues Lonnieho Brookse (1933-2017). V otcově kapele Ronnie získával jako basista a doprovodný kytarista v 80. letech první muzikantské zkušenosti. Sólově debutoval v roce 1998 a dnes patří k hlavním exponentům chicagské hudební scény.

Velmi zajímavá jména nabízejí i další koncertní bloky. Ve čtvrtek nebude chybět fenomenální texaský kytarista Doyle Bramhall II, který je kromě vlastní tvorby známý jako dlouhodobý člen doprovodné kapely Erika Claptona, ale i spoluhráč dlouhé řady dalších hvězd rockové i bluesové scény – za všechny jmenujme Rogera Waterse, Tedeschi Trucks Band, Dr. Johna, Gregga Allmana a další. Téhož večera šumperským Domem kultury bude také rezonovat skutečně velký ženský hlas patřící Lizz Wright. Zpěvačka, která ve své tvorbě slučuje rhythm and blues, gospel a jazz, se do České republiky vrátí rok po mimořádně úspěšném vystoupení na pražském festivalu Struny podzimu.

Páteční program nabídne hned několik zcela rozdílných pohledů na bluesovou hudbu. Na Blues Alive se po třech letech vrátí tvrdá a razantní francouzská kapela Dirty Deep, syrovou hudbu vycházející z nejhlubších kořenů a velmi specifický způsob hry na slide kytaru přiveze ze Spojených států další legenda v letošním programu Watermelon Slim a na louisianskou nit naváže jeden z letošních objevů, skupina Beaux Gris Gris and The Apocalypse. “Její zpěvačka Greta Valenti, rodačka z Louisiany, se obklopila britskými hudebníky a výsledkem je moderní soulbluesové písničkářství s pořádnou dávkou tajemné „bažinaté“ atmosféry,” doplňuje Ondřej Bezr.

Také v poslední, sobotní festivalový večer představí Blues Alive hned několik aktuálních objevů současné scény. Patří mezi ně americký Noah Wotherspoon Band, jehož frontman v roce 2015 získal cenu pro nejlepšího mladého kytaristu na memphiském International Blues Challenge, dvacátnickou generaci kytaristů rozšíří vedle něj také Matt Long, frontman britské kapely Catfish, jež se může pyšnit významným ostrovním oceněním British Blues Award, anebo Zach Day, bluesový písničkář ze stejné lokality, z níž přijely jedny z hlavních hvězd minulého ročníku, North Mississippi Blues Project.

Všechny tři večerní koncerty jako vždy zahájí skupiny, které zvítězily v letošním a v loňském Blues Aperitivu: Kiero Grande, Tony Bigmouth Pearson a Beans And Bullets ze Slovenska a Caramel Black, Forsal a Silesian Hammond Group z Polska.

Z programu mimo hlavní večerní koncerty stojí za zvláštní upozornění páteční odpolední dvojblok v šumperském H-Clubu. Na něm vystoupí výtečná britská kytaristka Gwenifer Raymond, která aktivně bádá v nejranějších formách bluesové hudby, a český bluesový písničkář Jan Fic v unikátním projektu s osobností alternativní scény Martinem E. Kyšperským, připraveném výhradně pro Blues Alive na základě letošního Ficova debutového alba Město které sklidilo mimořádný ohlas u posluchačů i u kritiky.

Tradiční sobotní tematické odpoledne letos ponese název „Jazz Alive“. Slovní hříčka jasně napovídá, jaký žánr bude tentokrát v centru pozornosti. Zahrají tři domácí formace: Vertigo, Jaromír Honzák Quintet a Muff. „V těchto třech kapelách se objeví vlastně téměř všechny největší osobnosti střední generace současné české jazzové scény. Vesměs velmi kvalitní, známí a tudíž i vytížení muzikanti. Dostat je v jeden den na jedno místo považuji za logistický zázrak,“ uzavírá Ondřej Bezr.

Informace o možnostech ubytování a další detaily programu naleznete na www.bluesalive.cz a festivalovém profilu na Facebooku.

Blues Alive je největší mezinárodní festival svého žánru ve střední Evropě. Za 23 let své existence se propracoval k pozici světově uznávané přehlídky, respektované i v kolébce bluesové hudby, Spojených státech amerických. To se potvrdilo právě letos, kdy Blues Alive získal od americké The Blues Foundation, zastřešující organizace svého žánru, nejvýznamnější ocenění, které může nehudebník získat, Keeping The Blues Alive Award. Zástupci organizátorů festivalu je osobně převzali 25. ledna v americkém Memphisu. Blues Alive od svého začátku v roce 1996 představuje jak absolutní legendy blues, tak jeho současné největší hvězdy, ale vyhledává doma i v zahraničí také čerstvé objevy. Soustřeďuje se nejen na tradiční provedení bluesové hudby, ale i na nejrůznější výboje, hledačské projekty na bázi blues a hudbu, která s blues souvisí v druhém plánu. To vše s cílem pro české, ale už i zahraniční posluchače, jichž se do Šumperka o festivalovém víkendu sjíždí stále více, přinést relevantní informaci o aktuálním stavu blues, které je kořenem celé současné populární hudby.