Nyní se s dávnými obyvateli Prahy můžeme opět setkat díky knize Pověsti staré Prahy od spisovatelky Magdaleny Wagnerové. V rozhovoru mi autorka o knize prozradila více informací.
V knize Pověsti staré Prahy jste převyprávěla příběhy z minulých staletí, které se váží k hlavním pražským památkám. Co vás na jejich psaní nejvíce baví?
Láká mě hledat příčiny, které vedly ke vzniku těchto příběhů. Například Kampa – tajemství názvu asi zůstane navěky nevyřešené, ale zajímavé jsou právě ty dohady. V 17. století vlastnil jeden z domů na Ostrově (jak se tenkrát Kampě říkalo, protože to byl ostrov) nějaký Tychon Gansgeb z Kampu. A dále, právě na tomto ostrově byl postavený patrně jeden z prvních pražských mlýnů, kde podle pověsti původně rostl starý dub. Když ho porazili, vylétla z jeho dutého kmene sova. Pražané tento úkaz považovali za dobré znamení, a tak mlýn nazvali Soví. Dodnes zde máme Sovovy mlýny, tak moc se zase nezměnilo.
Do jaké míry jsou podle vás tyto příběhy pravdivé?
Myslím, že pravdivost příběhů ve starých pověstech je stejně nepodstatná jako například skutečná podoba předlohy, která posloužila malíři k vytvoření obrazu, nebo jako inspirace, která dovedla skladatele ke konečnému hudebnímu dílu. I když pověsti vycházejí z předpokladatelného reálu, jsou nedoložitelné a je jenom na nás, nakolik v nich chceme – a potřebujeme – odraz reality spatřovat. Pokud se kněžna Libuše skutečně chovala tak, jak naznačují české pověsti, pak byla minimálně pod vlivem medoviny od rána do večera. Ale záleží na tom? Anebo spíš potřebujeme české pověsti z dávnověku, abychom obstáli jako svébytný národ s vlastní tradicí?
Kniha je ilustrována velmi zajímavými starobylými kresbami pražské architektury. Tyto kresby jsou plné detailů a čtenáři umožňují se plně ponořit do atmosféry staré Prahy. Inspirovaly vás tyto ilustrace i při vyprávění legend?
Staré rytiny, případně dochované dobové fotografie staré Prahy byly odjakživa vyhledávaným předmětem mého zájmu, a je tomu tak stále. Domnívám se, že člověk by neměl žít pouze současností a případně sněním o budoucnosti, měl by se alespoň občas ohlédnout, jak s životem zacházeli ti před ním – což znamená také, jak vypadalo jeho město, než se stalo jeho městem. Moje město je Praha. Narodila jsem se tu, žiji v něm, vracím se do něj jako do svého domova a pokud se nestane něco nečekaného, praděpodobně zůstane mým domovem až do úplného konce. A tak se zabývám Prahou současnou i minulou, protože nelze jedno od druhého oddělit. A jelikož atmosféra staré Prahy pozvolna mizí, je třeba sem tam si vypomoci dobovým záznamem.
Kdybyste si mohla vybrat jeden starý příběh, do kterého byste mohla vstoupit a který byste mohla částečně prožít a třeba i změnit, jaký příběh byste si vybrala?
Nikdy bych nechtěla nějaký příběh, který se už odehrál, měnit. Na to nemám právo. Ale se zájmem bych krátký čas pobyla v Praze gotické, abych to viděla na vlastní oči. Možná bych se na chvíli podívala na Pražský hrad Rudolfa II. Velice ráda bych se seznámila s některými osobnostmi z naší minulosti, které předběhly svoji dobu a z dnešního pohledu působí spíš jako vizionáři. Jeden konkrétní vysněný příběh nemám, zajímalo by mě vstoupit do kteréhokoli z nich – legendou o Faustově domě na Karlově náměstí počínaje a židovským Golemem konče. Ráda bych se totiž dozvěděla, co přesně zavdalo tu prvotní příčinu ke vzniku příslušné pověsti. Podobná pátrání patří k tomu nejzajímavějšímu, co naše minulost nabízí. A když už neumím cestovat časem, tak se o něco podobného snažím alespoň prostřednictvím starých příběhů, pověstí a legend.
Vyprávěli vám vaši rodiče nějaké staré příběhy?
Pocházím z rodiny knihomilné, kde se stále četlo. Knihy byly pro mnoho mých předků také náplní života. Takže jakmile jsem se naučila číst, měla jsem k dispozici obsáhlou knihovnu. Co se týče vyprávění, rodiče (a zejména prarodiče) mi stále něco vyprávěli, a jejich příběhy se týkaly nejčastěji minulosti, jejich dětství a dětství jejich rodičů, z čehož se dá usuzovat, že jsem se často ptala, takže mě asi minulost zajímala odjakživa.
Jaké pražské zákoutí podle vás nejvíce dýchá historií a přesto stále uniká pozornosti návštěvníků?
Záleží na okolnostech, kdy kam člověk zavítá, na náhodě a štěstí. Někdy lze na některém z pražských židovských hřbitovů zažít okamžik, jako kdyby se zastavil čas, totéž platí o některých chrámech a kostelech – ale přívaly turistů každého návštěvníka spolehlivě vrátí do současnosti. Ovšem může se stát, že člověk zabloudí kupříkladu do Řásnovky v okamžiku, kdy začíná pršet, je zima, únor, nikde ani noha, a pak si lze uvědomit, že tudy asi prošla historie. Zákoutí, která unikají pozornosti návštěvníků, určitě existují, ale je jich čím dál méně. Mně donedávna stačilo vejít do průchodu mezi Petrským náměstím a Klimentskou ulicí, býval dost vylidněný, a rozpomenout se, že jsem tudy kdysi dávno chodila do školy. Ale i Petrské náměstí se mění ze dne na den, možná že v polozapomenutém průchodu příště naleznu vyhlášenou restauraci, která praská ve švech, nebo hojně navštěvovaný klub, kde to tzv. žije, kdo ví...
Kniha Pověsti staré Prahy je zajímavým souborem třiceti pražských legend doplněných o historická fakta. Díky této knize se dostanete až na místa, kam byste se jinak nedostali, proniknete do samého nitra Prahy, prozkoumáte její skryté příběhy, nahlédnete za zeď času. Odhalíte Prahu jako město plné veselí a královských zábav, město hlučné, ale i tiché, plné dojemných setkání a kontemplace.
Kniha velmi příjemně kombinuje staré příběhy s historickými fakty a umožnuje čtenáři zvolna vstoupit do příběhu. Může se stát vynikajícím průvodcem při vašich pražských procházkách a výletech za poznáním. Kniha vyšla v několika jazykových mutacích, má praktický dárkový formát a je bohatě ilustrována dobovými rytinami.
Knihu Pověsti staré Prahy je možné objednat na: www.plotknihy.cz
Návštěva Židovského muzea a Staronové synagogy s audioprůvodcem
Také jste měli rádi, když vám rodiče vyprávěli příběhy z historie či staré legendy? Chtěli byste zažít něco podobného znovu? Pokud ano, doporučuji vám navštívit Židovské muzeum v Praze, zakoupit si vstupenku do jednotlivých objektů a zapůjčit si audioprůvodce.
Milý hlas, který vám možná chvílemi bude připomínat nějakého skutečného obyvatele, který zde kdysi žil, vás rychle vtáhne do děje, do období židovského rozkvětu i pohrom, do období slávy i zmaru. Jakoby to bylo včera, kdy se moudrý rabi Löw procházel úzkými a křivolakými uličkami ghetta se zástupem těch, kteří si k němu chodili pro radu, kdy díky svým zázračným schopnostem oživil Golema, který měl pomáhat všem, co zde žili.
Také cítíte tu vůni jídla, která se line od slavnostně prostřeného stolu, za kterým sedí židovský primas Mordechaj Maisel? Zámožný muž, který zde žil v 16. století. Jako jediný se v této době projížděl po ghettu na koni a z jeho hřbetu dohlížel na stavbu své soukromé synagogy a nové radnice.
Audia pro Židovské muzeum a Staronovou synagogu je možné zapůjčit v devíti jazycích včetně češtiny. Půjčovna audioprůvodců se nachází v Informačním a rezervačním centru a u vstupu do Pinkasovy synagogy a Starého židovského hřbitova.
Více informací na: www.jewishmuseum.cz/informace/navstivte-nas-rozcestnik/audiopruvodci/
Praha – matka měst
Praha představuje unikátní architektonický klenot, který stojí zato si neustále uchovávat v paměti. Pokud nemůžete Prahu navštěvovat tak často, jak byste si přáli, můžete si ji vychutnat opakovaně prostřednictvím DVD Praha – matka měst. Poetická pražská zákoutí, nádherné památky spolu s pulsujícím životem velkoměsta, romantické paláce, jejich barokní oblost kontrastující s gotickou štíhlostí monumentální katedrály, ve vás rychle vyvolají pocity nevšednosti a svátečnosti. Díky tomuto DVD vám už neuniknou drobné architektonické detaily a další zvláštnosti, které jsou spojeny s Prahou. Toto DVD vám navíc pomůže se rozhodnout, jaké památky si chcete při další návštěvě Prahy osobně prohlédnout.
DVD je možné objednat na:
www.volwocom.cz
Hračka nebo suvenýr?
Libuše Niklová byla známá česká designérka hraček. Legendární jsou zejména její nafukovací hračky, které dodnes vyrábí česká továrna Fatra. Díky svému nadčasovému designu jsou tyto hračky oblíbené nejen u dětí, ale i u dospělých, kteří si je pořizují ať již kvůli sběratelství anebo jako zajímavý český suvenýr. Nafukovací hračky jsou lehoučké, dají se kdykoliv složit a dá se s nimi snadno cestovat. Roztomilá hračka Sluníčko od Libuše Niklové rozzáří každý interiér a navíc vám bude připomínat Prahu i skrze barvy: zlatou a červenou. Tato hračka obsahuje rolničky a tedy i krásně zvoní.
Hračku je možné zakoupit na:
www.hrackyfatra.cz
www.fatra.cz
