Instituce a kulturní zařízení

„Celoroční projekt je již takovou stálicí, která vysílání Déčka provází a na kterou se každoročně těší tisíce dětí. V každém roce vyhlašujeme nové téma, které se pak odráží i ve vysílání. Letošní ročník bude již dvanáctým, který dětem přinese nejen zábavu, ale i poučení. V předešlých letech jsme dětem představili a rozvíjeli témata bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sportu, umění a nyní s dětmi budeme objevovat svět, který je nám, lidem, nejbližší – svět mezilidských vztahů,“ prozrazuje výkonný ředitel ČT :D Petr Koliha a dodává: „Ukázat dobro, laskavost i pochopení jeden k druhému, napříč generacemi, je téma, které, věřím, bude rezonovat nejen v rodinách, ale osloví i učitele a vychovatele.“ Právě proto zapojí společnost MPedu do svých přednášek na šedesáti školách i část týkající se projektu Uka dobro.

„Rádi bychom děti motivovali k budování dobrých vztahů. Povzbudili je k tomu, aby se učily vnímat potřeby druhých, uměly naslouchat, všímaly si lidí kolem sebe. Zároveň jim chceme ukázat, jak se mohou vypořádat s tím, co jim na této cestě stojí. V tom jim může napovědět minipořad, který poskytne inspirativní návod, jak bojovat proti záškodníkům, jako je například závist, lhostejnost, stud, strach či pomluvy. Na Déčku budou tuto soutěž doprovázet premiérové pořady, cenné informace i soutěžní otázky naleznou na také webu a v neposlední řadě si budou moci zasoutěžit i přímo ve science centrech České republiky, která jsou tradičním partnerem této soutěže,“ vysvětluje projektová manažerka ČT :D Monika Mrázová. A to konkrétně v brněnském centru VIDA!, v olomoucké Pevnosti poznání, v ostravském Světě techniky, v liberecké iQLANDII, v plzeňské Techmanii, ve Sféře v Pardubicích i v Didaktikonu v Praze, kde je vybráno několik exponátů, na kterých si děti mohou zkusit, jak se záškodníky pracovat.

V pěti dílech pořadu Uka dobro představí pět nechvalných vlastností osobně Žofka se svým otcem. „A na webu Ukadobro.cz pak čeká další dobrouka: spousta menších i větších výzev, deskovka, a hlavně úkoly, za jejichž splnění děti mohou každý měsíc vyhrát báječné ceny!“ zve k navštívení déčkového on-line světa Kristina Volná, vedoucí redaktorka digitálního obsahu Déčko.cz. Kromě toho jsou na webu celoročního projektu také zajímavé rozhovory s veřejně známými osobnostmi. „Nejenom děti někdy bojují se strachem, pomluvami nebo se za něco stydí. Novinářka a moderátorka Linda Bartošová, modelka Veronika Kašáková, sportovní lezec Martin Stráník, psychoterapeut Jan Vojtko a food blogerka Chili Ta prozradí, kdy někomu něco záviděli, za co se styděli jako malí, jak moc může bolet nevšímavost nebo co je špatného na pomlouvání,“ popisuje režisér rozhovorů Jakub Novotný.

Soutěž trvá do 31. 5. 2025 a lze se do ní zapojit na webu Ukadobro.cz. Přehled všech uplynulých ročníků je k dispozici na Decko.ceskatelevize.cz/celorocni-souteze.

Na začátku července začalo NIPOS hledat nového spolupořadatele. Ochotu ujmout se této úlohy svou nabídkou vyslovilo sedm měst – Česká Lípa, Česká Třebová, Klášterec nad Ohří, Kroměříž, Most a Týn nad Vltavou. Náhradní variantu pořádání festivalu během stavby obchodního centra ve své nabídce představilo i město Volyně.

Všech sedm míst navštívila komise ve složení: Simona Bezoušková, Jaromír Hruška, Lenka Huláková a Helena Plicková. Ta se kromě jiných faktorů zaměřila především na variabilitu hracích prostor, množství ubytovacích kapacit, možnosti setkávání účastníků festivalu, ceny služeb (nájmy prostor, ubytování, strava), podporu města (výše dotace, osobní účast představitelů města) a potenciál rozvoje festivalu.

S ohledem na všechny tyto skutečnosti rozhodla v poměru hlasů 3:1 vybrat za nového spolupořadatele město Most. Za náhradníka určila Týn nad Vltavou.

Konání přehlídky v novém místě je plánováno na rok 2025, v případě prodloužení stavby ve Volyni i na rok 2026. Pokud by nové podmínky ve Volyni byly pro festival nevyhovující, může po dohodě s vybraným spolupořadatelem festival zůstat v novém místě trvale.

Komise na nabídce Mostu ocenila především rozsáhlou podporu města, rozmanitost hracích prostor, dostatek vnitřních i venkovních možností pro setkávání účastníků, kapacitní a cenovou dostupnost ubytování a významný potenciál k rozvoji festivalu. Důležitým faktorem
při rozhodování byla i vzájemná symbióza divadelního festivalu a města. Festival by mohl pomoci s bouráním předsudků o okrajovém regionu a oživením města a město Most zase festivalu s jeho rozvojem a růstem. 

NIPOS děkuje všem zájemcům o spolupořadatelství za pečlivou a kvalitní přípravu nabídek.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, připravuje pokračování na pondělí 25. listopadu 2024. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

Anketa Místní kultury – Zlínský zvěřinec

Zvěřinec je kreativní dobrovolnický spolek působící na Zlínsku, který má za cíl otevírat region uměleckým projektům zvenčí a zároveň podporovat lokální kulturní podhoubí. Pořádá koncerty, divadelní představení, workshopy, přednášky a zlínskému publiku tak zpřístupňuje současnou kulturní scénu. (Zdroj: zverine.cz)

V jakém kraji ČR působíte?

Jako spolek fungujeme výhradně ve Zlínském kraji, ale aktivity jednotlivých členů sahají daleko za něj a často jsou se spolkem propojeny, takže ta hranice je těžko určitelná.

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Naší strategií je generování několika menších a dvou větších festivalů ročně. Každá událost má specifické marketingové požadavky a ty se snažíme připravovat individuálně pro každý ročník zvlášť. V současné době se o marketing staráme tři a občas přizveme externí grafičku nebo grafika. Práci dělíme na grafiku, copywriting a správu sociálních sítí a webu.

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000 –1 mil. 4) 1 mil. a více.

Spadáme spíše do kategorie 0–50.000 Kč. (úsměv)

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Velmi se nám osvědčila kontaktní kampaň pomocí různých letáků a osobního přístupu. Největší dosah mají ovšem sociální sítě, a to v případě, kdy v rámci jedné akce propagujeme i akci následující. Pracujeme s určitou periodicitou, a tudíž jsme schopni data událostí určovat minimálně rok dopředu.

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Na většinu těchto otázek odpovědi neustále hledáme a jejich nalezení není náš cíl. Brandem Zvěřince může být například flexibilita a schopnost na sebe vázat různé  komunity, s nimiž následně spolupracujeme. Tímto způsobem pracujeme na zlepšení kulturní infrastruktury ve Zlíně, a to bych za jeden z našich abstraktních cílů vlastně označit mohl. Metodou k dosažení by mohla být naše eklektická dramaturgie a hmatatelným důkazem náš sdílený prostor pro umění a řemesla ve 44. budově, který provozujeme společně s Centrem řemesel a univerzitním projektem Robota, z něhož se snažíme vytvořit ve všech směrech udržitelný projekt, nezbytný pro moderní město.

Souvisí s tím i další meta, a to podporovat dialog univerzity Tomáše Bati a jejího studenstva s děním ve Zlíně. Aktivity této kreativní a rychle se rozvíjející instituce zatím působí spíše separovaně a dle mého názoru se Zlín nedá považovat za plnohodnotné univerzitní město. Tuto otázku pravidelně vnášíme do veřejného prostoru a spolupracujeme s jednotlivými departmenty UTB na boření této zbytečné bariéry.

V oblasti, ve které působíme, fenomén konkurence moc nefunguje. Spíše spolupracujeme navzájem a díky tomu fungujeme. S uměleckou platformou Lofofora jsme byli v tak intenzivní součinnosti, že teď moc nevím, kde jeden spolek končí a začíná druhý. Takto kooperujeme i s různými jinými organizacemi, jak už jsem zmínil na začátku.

Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Je to blížící se událost, která naši aktivitu na Zlínsku započala. Jedná se o Kutilské symposium Lukovská jizva. Jde o festival kutilství, udržitelnosti a umění. Jeho úspěch tkví pravděpodobně v jeho naprosté unikátnosti a způsobu, jakým je tvořen. Nemůžu říct, že má přesně definovaná pravidla či dramaturgii. Každý rok se mění a hledá a doufám, že to tak zůstane.

Letos tento náš nejprodělečnější a nejdražší festival vypukne 10. 10. a předchází mu čtyřdenní umělecká rezidence. Nepředvídatelná dramaturgie, spojení různých komunit a generací a genius loci v údolí na konci kosmopolitního Lukova je pravděpodobně ten recept. Je to nejněžnější příprava na apokalypsu a v tom spočívá i odpověď na otázku po úspěšnosti.

Ještě je třeba zmínit rozvíjení spolupráce s obcí Lukov. Do našich aktivit jsou postupně začleněni jednotlivci a spolky a budujeme si tak i důvěru lokálního obecenstva. Důležité je, že v lokalitě bydlíme a zapojujeme se do jejího života i v jiných rovinách, než je naše kulturní činnost. Zastupitelstvo obce nás podporuje finančně i materiálně a toho si velmi vážíme a uvědomujeme si nestandardnost našich počinů. Určitě se na povědomí o Lukovu, který je znám především díky historické památce v lesích nad obcí, podílíme spíše pozitivně. Nejen v mediálních výstupech se hrdě hlásíme k tomu, že můžeme tvořit právě zde.

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

Snažíme se náš marketing posouvat kupředu, ale narážíme na nedostatek financí a tím i lidských kapacit. Zároveň necítím, že by našim cílem bylo nyní soustředit se na tuto oblast. Síly cílíme především na dramaturgii, produkci a fundraising. Přesto naše sociální sítě částečně spravují profesionálové v oboru. To je taková mantra Zvěřince obecně. Na testování vůbec nemáme čas, běží jeden festival a my pracujeme minimálně na dvou následujících. Za sebe se ohlížíme jen díky feedbacku, který sepisujeme bezprostředně po festivalu a letmo do něj za rok nakoukneme. Propagační aktivity stavíme pro konkrétní událost zvlášť, tudíž se užitá média ne vždy opakují. Nějaké programové zrušení si nevybavuji, spíš na něco prostě zapomeneme.

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Tvoříme různé komunitní chaty na různých komunikačních platformách, kontakty máme i z předprodejů vstupenek na konkrétní událost.

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Je to náš základní mediální komunikační kanál a snažíme se o autentický obsah, ať už to v marketingové hantýrce znamená cokoli. Myslím, že nejsilněji u nás funguje Facebook, ale je to i z důvodu, že Instagram jsme docela opomíjeli z důvodu nedostatečných kapacit. To se nyní docela změnilo.

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Žádné oficiální partnerství jsme neuzavřeli, máme spíše okruh spřátelených médií, se kterými spolupracujeme. Dělají to z důvodu, že jsou jim naše aktivity sympatické a logo v rámci virtuální propagace a plakátů postačí.

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Snažíme se v rámci fundraisingu v soukromém sektoru nabídnout speciální akce pro mecenáše, ale s touto strategií teprve začínáme a na výsledky si musíme ještě chvíli počkat. Mám radost, že se nám také daří rozvíjet dobrovolnictví u našich projektů. Několik lidí se k nám přidalo právě touto cestou a už se stali plnohodnotnými členy spolku a podílí se na většině akcí.

Čerpáme inspiraci z různých zdrojů, pro náš spolek jsou to určitě velmi blízká Lofofora či Luhovaný vincent. Ze vzdálenějších olomoucká Hlubina nebo pražská Alta. Ze zahraničních mne velmi oslovila bratislavská Nová Cvernovka nebo UfaFabrik v Berlíně.

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Již zmíněná kontaktní kampaň, kdy mám neustále u sebe nějaké letáčky, pozvánky nebo samolepky. A pokud má událost v sobě nějakou pravidelnost, termín jejího pokračování oznámený v rauši po ukončení jiné, silně rezonuje.

https://zverine.cz/

„Zlínský salon mladých je nedílnou součástí širší prezentace našeho současného výtvarného umění ve zlínské galerii, která navazuje na tradice slavných baťovských přehlídek soudobého umění, Zlínských salonů z let 1936–1948. Jeho hlavním cílem je objevovat osobnosti mezi nastupujícími výtvarníky a zprostředkovávat jejich tvorbu zejména zlínskému publiku,“ vysvětluje Václav Mílek, ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Letošní ročník představí širokou škálu uměleckých děl včetně soch, obrazů a instalací, které reflektují současné trendy a témata ve světě umění. „Po předchozím ročníku, který se konal v roce 2021 a byl koncipován jako kurátorská výstava, se vracíme k původnímu způsobu konsensuálního výběru vystavujících, a to na základě rozhodnutí odborné jury,“ upřesňuje ředitel. Výstavní jury tvoří kurátoři soudobého umění z tuzemska i Slovenska a letos v ní zasedli Jana Babušiaková, Jakub Frank, Adam Galko, Zuzana Krišková, Lumír Nykl a Noemi Purkrábková. Jejich výběr zajišťuje vysokou úroveň a rozmanitost prezentovaných prací. Mezi vystavujícími umělci se objeví Anna-Marie Berdychová a Samuel Stano, Dominik Styk, Dominika Dobiášová, Eliška Konečná, Erika Velická, Ester Sabik, Jakub Hájek a František Hanousek, Helen Tóth, Jáchym Šimek, Judita Levitnerová, Klára Kusá, Marika Krčmářová, Markéta Slaná, Martin Hrvol, Olbram Pavlíček, Sofie Tobiášová, Šimon Chovan, Šimon Sýkora a Tomáš Moravanský/Institut.

„Výstava nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout do tvůrčího světa mladých talentů, jejichž díla často překračují hranice tradičních výtvarných technik a experimentují s novými formami uměleckého vyjádření. Návštěvníci se mohou těšit na rozmanitost a originalitu, která je výsledkem osobitého přístupu každého z vystavujících umělců,“  doplňuje kurátor výstavy Aleš Vrtal. Zlínský salon mladých 2024 tak v sobě snoubí nejen umělecký zážitek, ale vytváří i prostor k úvaze, jakým směrem se současné umění ubírá, nebo jaké otázky a problémy rezonují mezi mladými tvůrci.

„Oceňuji, že Krajská galerie výtvarného umění dává pravidelně prostor mladým autorům. Z této krásné tradice již vzešla řada umělců, kteří se svou tvorbou prosadili a my můžeme být hrdí, že jejich díla vlastníme ve sbírkách,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní pro kulturu a školství.

Zajemci jsou srdečně zváni i na kurátorské komentované prohlídky. První se uskuteční ve středu 2. října od 17 hodin. Další termíny i doprovodný program k výstavě se postupně objeví i na webu galeriezlin.cz nebo na sociálních sítích krajské galerie.

Záštitu nad Zlínským salonem mladých 2024 převzali ministr kultury České republiky Martin Baxa, radní pro kulturu a školství Zlínského kraje Zuzana Fišerová a náměstkyně primátora statutárního města Zlína Martina Hladíková. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Zlínského kraje, statutárního města Zlína.

galeriezlin.cz

„Jednou z domén Technického muzea v Brně je dokumentace historie dopravy, kterou muzeum nabízí návštěvníkům formou stálých expozic či v rámci mnoha akcí pořádaných pro veřejnost. Stejně tak se s historií dopravních prostředků mohou zájemci setkat i na tematických výstavách prostřednictvím unikátních modelů“, uvádí Zbyněk Rederer, kurátor oborů Technické hračky a Didaktické pomůcky v TMB. „Po úspěšné výstavě Jízdenky, prosím!, která se zabývala fenoménem železničního modelářství, nyní představíme originální modely závodních automobilů, a to italské značky Ferrari. Název výstavy – Legenda z Maranella – odkazuje na italské město, v jehož blízkosti Enzo Ferarri před 52 lety otevřel soukromou testovací dráhu vozů Ferrari.“

Autorem vystavených modelů vozů Ferrari je karvinský modelář Milan Paulus. První papírový model složil ve svých deseti letech. Od modelů publikovaných v legendárním časpopisu ABC přešel postupně k vlastním, jichž má na svém kontě více než 90. Jedná se o precizní modely automobilů, letadel a člunů značky Ferrari, z nichž každý je svého druhu jediný na světě. Milan Paulus vyzkoušel mnoho variant a měřítek, ale nakonec zůstal u prověřeného měřítka 1 : 6, v němž jsou zhotoveny všechny vystavené modely výstavy Legenda z Maranella. Ač se jedná o modely dosahující délky až kolem jednoho metru, jsou mistrovsky zpracovány do nejmenších detailů – návštěvníci nahlédnou rovněž do motorů a prozkoumají i vnitřní vybavení kabin vozů. Za svou práci získal Milan Paulus mnoho ocenění na národních či mezinárodních modelářských výstavách, a dokonce byl zapsán i do České knihy rekordů.

Na výstavě návštěvníci uvidí také model dvouplošníku Spad XIII Francesca Barracy. Právě na jeho letadle se poprvé objevil emblém slavného černého vzpínajícího se koně, jejž následně převzal jako značku na své automobily Enzo Ferrari. Výstava ukáže i model vozu CMN 15/20, na němž zakladatel slavné automobilky debutoval jako závodník v roce 1919. Další zajímavostí k vidění jsou např. modely závodních speciálů Ferarri, které se od 50. let 20. století úspěšně účastnily nejslavnějšího závodu světa – 24 hodin Le Mans. Zájemci ocení rovněž modely závodních člunů – hydroplánů Castoldi, které byly v 60. letech vybaveny motory z formule a byly koncipovány k lámání rekordů na vodě. V neposlední řadě budou vystaveny modely závodních automobilů, které proslavili legendární jezdci Formule 1: Niki Lauda (F 312) či Michael Schumacher (F 310 a F 2000).

Kromě vlastních modelů vozů výstava nabídne rovněž příběhy nejslavnějších jezdců a míst, kde se závodilo. Jelikož je Brno neodmyslitelně spjato s automobilovou historií a závodním Masarykovým okruhem, hraje toto téma ve sbírkách Technického muzea v Brně významnou roli. Několik vozů, které výstava nabídne, představuje právě ty, které se účastnily závodů v Brně, konkrétně Alfa Romeo P3 v letech 1935–1937, Ferrari 125 GP v roce 1949 a Ferrari 488 GT 3 v roce 2019.

„Součástí výstavy je také modelářský koutek“, dodává Zbyněk Rederer, který v TMB působí současně i jako muzejní edukátor. „Nejen děti, ale i dospělí si mohou zkusit vystřihnout a slepit jednoduché modely vozů Ferrari 599 GTB Fiorano a Ferarri Enzo. A ti se soutěživým duchem si zde zazávodí na stolní elektrické autodráze.“

Výstavu Legenda z Maranella si mohou návštěvníci prohlédnout v Technickém muzeu v Brně až do 29. prosince 2024.

Další informace naleznete na: www.tmbrno.cz/akce/legenda-z-maranella/

Zde jsou v krátkosti shrnuté změny:

14/9 

- venkovní část akce u mostu U Soutoku se ruší z důvodů mimořádné výstrahy
- akce v kavárně proběhne: sprejování ve virtuální realitě od 17 hodin, přednáška a projekce filmu s Janem Glínem od 21 hod

PŘESUN AKCE:

aktuálně se snažíme venkovní program přesunout na další týden - pravděpodobně na 22/9 odpoledne - opět most U Soutoku

- v tuto chvíli čekáme na povolení záboru na daný termín
- také samozřejmě uvidíme, jak se bude vyvíjet předpověď počasí

Předem Vám děkujeme, jestliže najdete prostor, kam byste mohli zařadit informace o změnách v naší akci.