<p>OSTRAVA: Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu zve zájemce na další okrašlovací akci. Tentokrát bychom chtěli připomenout pohnuté osudy významné ostravské památky, nedávno zbořeného kunčického zámku.</p> <p>Předmět: Okrášlení kunčického zámku – 20.10. ve 14:00</p> <p>„V současné době na místě existenci zámku nic nepřipomíná a po této krásné stavbě zde zůstalo jen<br /> rumiště. Proto jsme se rozhodli tuto pro dějiny Ostravy význačnou lokalitu okrášlit, a to v neděli 20. 10. 2013 od 14 h,“ říkají organizátoři. </p> <p>Okrašlovací akci zahájí historička Romana Rosová, která pohovoří o osudech zámku a poukáže také na to, že v dané lokalitě stále zůstává vzácný zákonem chráněný památný strom, kolem něhož bohužel začíná vyrůstat<br /> odpadiště. Poté proběhne divadelní představení souboru Theatr Ludem věnované právě kunčickému zámku.<br />
Poté na místo, kde stál zámek, bude připevněna naučná cedulka, stejně jako k protějšímu zámeckému parku.<br /> Zároveň na místě proběhne výstava dětských prací – kreseb zámku a zámeckého parku. Obrázky vznikly na speciálním ateliéru Dětského studia Fiducia minulou neděli.<br />
Připraveno bude také zámecké občerstvení – káva a domácí sladkosti:-) </p> <p>Příjezd na místo hromadnou dopravou: autobusem číslo 21 a 81, které jedou z ÚANU a v centru od hotelu Palace ( autobus č. 21 jede od hotelu Palace 13:21 a 13:49).<br />
Pro auta je vhodné parkování na nedaleké ulici Serafínově, pokud jedete z centra, za ruinami zámku první odbočka doleva (před semafory, poté hned zase doleva a jste tam – lze tam parkovat po celé délce ulice). </p> <p>ZÁMEK V OSTRAVĚ – KUNČICÍCH – autorka textu Romana Rosová<br />
Na místě, které bude okrášleno, se nacházejí pozůstatky kunčického zámeckého parku. V 70. letech 20. století, když byla nová čtyřproudá silnice (Frýdecká) vedena napříč zámeckým parkem těsně podél zámku, byla východní část okrasného parku oddělena od zámecké budovy, která zůstala na druhé<br /> straně silnice.<br />
Pravděpodobně ve 2. polovině 16. století byla v Kunčicích postavena tvrz, která stála nejspíše na místě dnešního zámku. Zřejmě v letech 1630 – 1634 nechala tehdejší majitelka Eva Čelovna z Čechovic tvrz přestavět na renesanční zámek. Zámek byl asi ve 2. polovině 18. století barokně přestavěn, buď za Karla Dětřicha nebo Karla Františka Skrbenského. Původně obdélná renesanční stavba byla doplněna třemi novými křídly, takže vznikla čtyřkřídlá uzavřená dispozice s patrovými otevřenými arkádovými chodbami obíhajícími nádvoří. Přízemí zámku bylo klenuté, v patře se nacházely trámové malované stropy. V ose východního křídla bylo zbudováno tzv. piano nobile – zvýšený sál s iluzivní neckovou klenbou. V polovině 19. století<br /> prošel zámek empírovou úpravou, mj. byly zazděny arkády v 1. patře a nahrazeny okny.<br />
V roce 1927 statek koupili bratři František a Metoděj Pravdové, kteří si ho adaptovali pro pohodlné moderní bydlení. Po válce byl zámek částečně renovován, především střechy a stropy v 1. patře. Majitelé však opravy nedokončili, v roce 1949 byly jejich majetky zestátněny a zámek byl adaptován pro potřeby učiliště. Nakonec do něj byl umístěn vojenský útvar strážící tehdy dokončovanou Novou huť Klementa Gottwalda (NHKG).<br />
Od roku 1960 zde NHKG ubytovávala brigádníky, později byl zámek opět adaptován, např. v přízemí vznikla vinárna. Od 70. let zámek, využívaný pro potřeby CO, jako sklady, učebny a reprezentační prostory, postupně chátral a NHKG hledala nové možnosti využití. V roce 1988 byla budova již vyklizena, byl přerušen rozvod vody, elektřiny, topení i kanalizace.<br />
Roku 1991 získali zámek potomci posledních soukromých majitelů, ale vzápětí ho prodali. Poté se budova stala předmětem spekulací různých firem a dále chátrala. 23. ledna 1999 zámek vyhořel a zůstaly z něj pouze obvodové zdi. Byl zapálen zřejmě úmyslně a statik doporučil demolici budovy. Přes snahy památkářů se již zámek (ani jako zakonzervovanou ruinu) nepodařilo zachránit a v roce 2005 ministerstvo kultury rozhodlo o jeho vynětí ze seznamu kulturních památek, což se po splnění všech podmínek (fotodokumentace, zaměření, stavebně historický a archeologický průzkum) stalo roku 2010.<br />
V současné době již bohužel po této významné historické stavbě nejsou patrné téměř žádné stopy, torzo bylo srovnáno se zemí a podle majitele, firmy Technoprojekt, měla na jeho místě vyrůst galerie pro<br /> mladé umělce. Firma však zřejmě nezískala dotace, kterými stavbu podmiňovala, a v současné době se snaží pozemek prodat. Na východní straně silnice zůstal oplocený zbytek parku, na západní straně kromě hromad suti zarostlých travou a náletovými dřevinami připomíná někdejší zámecký areál jen památný strom. </p> <p>PODROBNĚJŠÍ ČLÁNEK O KUNČICKÉM ZÁMKU VČETNĚ DOBOVÝCH FOTOGRAFIÍ NAJDETE V DRUHÉM ČÍSLE BULLETINU KRÁSNÁ OSTRAVA, KTERÝ JE STÁLE V NĚKOLIKA KUSECH K DISPOZICI V ANTIKVARIÁTU FIDUCIA A KNIHKUPECTVÍ ACADEMIA.<br />
BULLETIN LZE TAKÉ STÁHNOUT V ELEKTRONICKÉ VERZI ZDE
