Ústecký kraj

Klášterecké hudební prameny 2023 probíhaly v Klášterci nad Ohří celý týden. Areál kláštereckého zámku rozezněla nádherná hudba.

Jedním z tradičních hostů, kteří na festivalu vážné hudby vystupují, byla i multižánrová zpěvačka žijící střídavě v Americe a Čechách Lenka Graf, která Svěceného pozvání nikdy neodmítne. Jejich spolupráce je léta vzájemná. Graf se řadí kromě muzikantek také mezi filantropky. Je zakladatelkou Nadačního fondu Energie pomáhá, jenž se zaměřuje na finanční podporu vzdělávání dětí.

„S Jaroslavem se známe několik let. Při pořádání kostelních adventních koncertů ve spojení s Nadačním fondem Energie pomáhá byl jedním z hostů, kteří byli v mém rodném Ústí nad Labem vždy vítáni. Spolupráce s ním je pokaždé skvělá, atmosféra pohodová a vždy se těšíme na další naše setkání,“ říká s úsměvem zpěvačka, která se Svěceným nazpívala klasickou píseň Ave Maria, k níž dokonce vznikl videoklip.

„Lenka je opravdu skvělá zpěvačka, a hlavně profesionálka každým coulem. Ta na Kláštereckých hudebních pramenech nemůže už chybět, byl to opět skvostný večer a já už se teď těším, až se opět potkáme, a to nejen na pódiu,“ vyjádřil své nadšení po vystoupení hudebník.

Večer, kdy se Svěcený s Graf opět spojili na nádvoří zámku byl nazvaný Klasika, Jazz, Muzikál... aneb setkání žánrů.

„Byl to opravdu perfektní koncertní týden a já už se moc těším na další ročník,“ svěřil se umělecký ředitel festivalu Svěcený.

“Téma hranice jsme se rozhodli prezentovat nejen v naváznosti na události posledního roku a půl. Společnost si prochází náročným obdobím, které ovlivňují vnější okolnosti, ale i vnitřní nastavení každého z nás. Všechny tyto události mají společného jmenovatele, hranice, jejich porušování, nedodržování, překračování anebo neustálé posouvání – ať už se jedná o hranice geopolitické, hranice lidské pohodlnosti a nebo hranice osobního prostoru. Nejviditelnějšími příklady současnosti je válka na Ukrajině či klimatická krize. Hranice jsou tématem individuálním i univerzálním, psychologickým i praktickým. Je pro nás zajímavé je zkoumat ve filmu i mimo něj. Chtěli jsme proto téma hranic reflektovat v programu letošního ročníku. Věříme, že se s ním diváci a divačky ztotožní nebo je naopak vyprovokují,” říká k tématu festivalu jeho ředitelka Hana Galiová.

Program festivalu, který propojuje převážně nedistribuční tituly s festivalovými novinkami, letos nabídne například sugestivní polsko-ukrajinské drama z prostředí Donbasu Klondike, francouzské mysteriózní fantasy romance režiséra Jacquese Rivetta Příběh Marie a Juliena, taiwanskou novou vlnu v podobě audiovizuálně opojného snímku o životě mladých Millennium Mambo či řecký poetický příběh o hledání lidské identity Věčnost a den. Co se festivalových novinek týče, návštěvníci se mohou těšit na intimní dokumentární portrét Je nalezena tím, koho hledá o překladatelce Anně Kareninové, která festival osobně navštíví spolu s režisérem snímku Petrem Michalem, či na hraný debut Alberta Hospodářského Brutální vedro, který získal Zvláštní uznání poroty soutěže Proxima na Mezinárodním festivalu v Karlových Varech. Jeho uvedení doprovodí delegace tvůrců a film bude závěrečnou tečkou letošního FIFELI.

Nebudou chybět snímky pro děti, například animovaný film Titina, psí polárnice či Až přijde kocour. I v letošním roce festival promítne film z 35mm kopie, německý snímek Láska na grilu, na diváky tak čeká dnes již nevšední zážitek klasického filmového promítání. Festival nezapomíná ani na tvorbu nastupující generace filmových tvůrkyň a tvůrců, nabídne pásmo oceňovaných studentských filmů FAMU uvádí FAMU včetně nového filmu Dariji Kaščejevy Electra, který se dostal do finále cen BAFTA a byl uvedený v Cannes, nebo Vinland Martina Kuby; vítěze ceny Magnesia za nejlepší studentský film udělovaný v rámci Českého lva.

Sobotní noc 26. srpna v litoměřickém letním kině na Střeleckém ostrově zahraje v rámci festivalu kapely Dva a Mutanti hledaj východisko. Součástí doprovodného programu budou DJ sety, výstavy, performance a diskuze s tvůrci a tvůrkyněmi.

Letošním obohacením je před samotným festivalem možnost navštívit v letním kině na Střeleckém ostrově koncert Pam Rabbit a projekci kultovního filmu Larse von Triera Idioti, který byl na Filmovém festivalu v Litoměřicích s velkým diváckým ohlasem uveden v roce 2002.

Program festival průběžně zveřejňuje na svých webových stránkách www.fifeli.cz

Pořadatelem festivalu je Kinoklub Ostrov.
Festival finančně podpořili: Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky, Město Litoměřice, TRCZ s.r.o.
Partnery festivalu jsou Městská kulturní zařízení Litoměřice, Goethe Institut Praha, Velvyslanectví USA v Praze, kino Národního filmového archivu Ponrepo, Dům umění v Ústí nad Labem, Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Filmová kancelář Ústeckého kraje, Professional Sound, Zoban - pražírna kávy Litoměřice, Amity drinks, Galerie Gotické dvojče.
Hlavní mediální partner festivalu je filmový portál Total Film.
Mediálními partnery jsou Cinepur, 25fps, Radio Wave, Radio 1, A2, Uličník, Místní kultura.
 

Jak začal příběh spolku Levínská keramika a kdo všechno do něj patří? Čím si vás Levín přitáhl? 

Spolek Levínská keramika byl založen v roce 2021 třemi keramičkami působícími v Levíně, Alicí Tomáškovou, Alenou Šumovou a Magdalénou Brožovou. Do Levína nás přivála několikasetletá hrnčířská tradice a genius loci tohoto výjimečného místa. Navázaly jsme na nepřerušenou tradici výroby keramiky pořádáním sympozií. První jsme uspořádaly v roce 2013.

Je zajímavé, že ve spolku jsou jen ženy – keramičky. Čím to je?

Nevíme, zda je to náhoda, nebo osud, ale takhle se to sešlo. Samozřejmě hrnčířům mužského pohlaví se nebráníme, naopak, přivítáme každého nadšeného keramika.

Můžete představit způsob vlastní tvorby, tvůrčí proces? Předpokládám, že každá z vás má svůj osobitý styl a cestu. 

Každá z nás má jiný projev a styl, používá jinou technologii výpalu a vyrábí jiný druh zboží. Je to užitková keramika, umělecká keramika, čajová keramika, skulptury a další druhy. Pokračujeme v levínské tradici vypalování keramiky dřevem, ale nebráníme se ani výpalům v elektrické peci. Levín nám přináší spousty inspirace, proto je naše keramika pestrá a různorodá.

Kdo vás podporuje, s kým spolupracujete, jaká je současná komunita spojená s keramickým řemeslem v Čechách?

Máme velkou podporu od obecního úřadu i Ústeckého kraje, pomáhá nám také ICUK − Inovační centrum Ústeckého kraje. Městys Levín je členem Asociace evropských keramických měst, od které čerpáme podporu, pomoc a inspiraci. Co se týče české hrnčířské komunity, spolupracujeme s řadou hrnčířů, hlavně s těmi, co se zabývají podobně jako my technologií výpalu dřevem. Setkáváme se, sdílíme, pomáháme si, spolupracujeme a bavíme se.

Máte vazby i na zahraničí?

Ano, letos jsme na akci Dobrý den, keramiko!, která byla v Levíně v květnu, pozvali ke spolupráci kolegy ze Slovenska – ti na náměstí vypalovali koksovou pec. Během sympozií se sekáváme s partnery z Německa, Kanady; v Levíně pobýval a tvořil i keramik z Číny.

Dá se v dnešní době keramikou „uživit“ nebo máte i jiná zaměstnání?

Keramikou se samozřejmě uživit dá, zaleží na nastavení a životní situaci každého. Prvořadé ale pro nás není zbohatnout. Máme svůj životní styl a tomu odpovídající priority. To, co vytváříme, nám přináší hluboký smysl, uspokojení a naplnění, svobodu. Na druhé straně to s sebou nese finanční nejistotu a práci, která nemá stálou pracovní dobu, ani dovolenou. Dvě z nás dělají keramiku na plný úvazek, jedna jako vedlejší činnost při zaměstnání.

Jak své aktivity a keramiku kromě akcí propagujete? Využíváte pro prodej internet, kamenné obchody, galerie? 

Propagaci děláme hlavně přes internet, sociální sítě, web, email, informační centra, kam dáváme letáčky. Zviditelňujeme se také na trzích a jarmarcích, kam jezdíme. Největší propagace pro nás je přes spokojené zákazníky, kteří se k nám opakovaně vracejí a dál nás doporučují svým známým. Samozřejmě prodáváme i přes internet, ale především je to přímo z našich dílen, kam zákazníci rádi přicházejí. Mohou u nás nahlédnout pod pokličku tvorby, prohlédnout si ateliéry, vidět pece a proces výroby. Velice oblíbené jsou Dny otevřených dílen, kdy si lze řemeslo i vyzkoušet.

V průběhu roku pořádáte akce a jarmarky. Kdo na ně nejčastěji jezdí?

Jsou to především lidé z blízkého okolí, kteří naše akce navštěvují již opakovaně. Přijíždějí ovšem i návštěvníci z daleka, a to nejen za keramikou, hrnčířskou historií, ale i krásami Levína. Často nás poctí návštěvou i turisté z Německa. Jarmarky pořádáme od roku 2014 a za tu dobu se naše akce staly, dalo by se říct, tradicí. Nejbližší událostí bude 12. 8. 2023 keramický jarmark. Věříme, že přijedou zase noví zájemci, kteří ještě na žádné akci nebyli.

Podílíte se ve svém oboru na vzdělávání a předávání znalostí dalším lidem? Dětem, dospělým…

Každoročně pořádáme akci Dobrý den, keramiko! Při ní si může široká veřejnost vyzkoušet práci s hlínou. Kdo projeví větší zájem o řemeslo, může si individuálně domluvit lekce keramiky. Spolupracujeme i s učni ze Střední odborné školy řemesel v Praze.

Protože rozhovor je pro Místní kulturu, zastavíme se ještě u místa samotného. Máte zpětné vazby od návštěvníků a návštěvnic, že díky vám objevili Levín, zajímavé místo v Českém středohoří, na které se budou rádi vracet?

Máme řadu nadšených ohlasů a reakcí nejen na naše akce a keramiku, ale i na samotný Levín, který objevuje díky hrnčířskému řemeslu stále víc a víc lidí. Vzbuzuje údiv, že tak nádherné místo s bohatou historií bylo donedávna tak málo známé a navštěvované. Lidé, kteří sem přijdou, vnímají Levín jako opravdovou perlu Českého středohoří s neskutečným geniem loci. Kdo jednou přijel, rád se opakovaně vrací a stále nachází něco nového.

Nejbližší akce Levínské keramiky:

12. 8. Keramický jarmark

16. 9. Levíno

9. 12. Adventní jarmark

Více na levinskakeramika.cz

Luboš Balák: SKEČMEN
Divadlo Komediograf

Během večera nám bude Roman Zach vyprávět příběh chlapíka, kterému jednoho dne řekli, že ztratil humor. A to je katastrofa! Protože tenhle člověk se humorem živil. Ptáte se, co se stalo? Bez humoru se mu zasekla nejen kariéra, ale čím dál víc se ukazuje, že to drhne i v normálním životě. Bere se příliš vážně jako všichni ti lidé bez nadhledu, ironie a vtipu, a stejně tak se rozleptává a rozkližuje. A čím víc nemůže humor a smích najít, tím je vtipnější. A uvidíte, že bavit bude i vás.

Hraje: Roman Zach
Autor a režie: Luboš Balák
Dramaturgie : Adéla Vondráková
Výtvarný koncept: Andrea Králová
Hudba: Roman Zach

Na představení zvou Přátelé želevické hospůdky a osazenstvo stavení U Gráfů.
Vstupné: 180 Kč v předprodeji (Hostinec U Gráfů v otevírací době) a 200 Kč (na místě před představením)

Zde odkaz na FB událost

Památník Tomáše Bati ve Zlíně oslaví letošní 12. červenec 90 let své existence. Celodenní program vyvrcholí v 17:00 slavnostním představením kapesních hodinek Tomáše Bati, které budou umístěny ve speciální vitríně a stanou se novou stálou expozicí. Tomáš Baťa měl ke svým hodinkám velmi osobní vztah a měl je u sebe také při osudném letu do Švýcarska 12. července 1932.

Ve výroční den bude oficiálně zahájena i výstava mapující průřez historií a proměnu Památník – Dům umění – Památník na 70 fotografiích. Jejími autory jsou historička architektury Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a autor obnovy Památníku architekt Petr Všetečka. Jednotlivé snímky reflektují zásadní změny interiéru a exteriéru této výjimečné budovy včetně záběrů ze stavebních úprav novodobé rekonstrukce Památníku. K vidění bude rovněž ukázka vybavení, které za doby Domu umění v prostoru sloužilo potřebám galerie a filharmonie. K poslechu zahrají horňáčtí hudci J. Slovák a J. Šácha a hosté budou moci ochutnat dobroty připravené dle receptů Marie Baťové.

Možnost rezervace na konkrétní čas: bezplatný vstup 12. 7. 2023 

Výroční akce se koná pod záštitou ministra kultury ve spolupráci se statutárním městem Zlín.
Výstava potrvá až do konce roku 2023.

Nenechejte si ujít největší událost novodobé historie architektonické ikony Zlína!

Více na www.pamatnikbata.eu.

Nápad na založení uměleckého centra vzešel z potřeby rychlé akce oživení města Terezín loni na podzim při společných dialozích Inovačního centra Ústeckého kraje, sdružení
Terezín-město změny a kulturní platformy Adequate stuff. Iniciativa propojuje několik cílů naráz: přivést do Terezína kulturní dění a návštěvníky, rozvíjet umělecká řemesla a design v Ústeckém kraji a v dlouhodobé perspektivě přispívat k vytváření nových pracovních míst a zvyšování profesní odbornosti. Unikátnost konceptu spočívá v symbióze s potřebami historických prostor a zainteresovaných organizací, důsledné filozofie udržitelnosti a recyklace a zaměření na aktuální problémy regionu.

ACT využije stávající prostory v budově Dělostřeleckých kasáren, kde má nejprve vzniknout komunitní dílna zaměřená na šití, háčkování, práci s textilem a jiné drobné práce. Šicí ateliér shromažďuje dary v podobě nevyužitých materiálů, strojů a jiného vybavení, které věnovala např. světově proslulá firma TON či jednotliví dárci z řad veřejnosti. Pro studenty i absolventy uměleckých fakult vznikne místo, kde mohou během svých uměleckých rezidencí s dary volně pracovat, což platí i pro zájemce z řad široké veřejnosti na plánovaných workshopech. “Efektivní, estetické a společensky odpovědné využití toho, co je běžně a zbytečně považováno za odpad, je jednou z hlavních výzev současnosti. Pracovat s tím, co máme k dispozici je tedy nejen tím nejlevnějším, ale také tím nejinovativnějším přístupem. Ty nejzajímavější nápady vznikají právě na základě takových tvůrčích omezení,” vysvětluje zakladatelka Hannah Saleh svou filosofii.

Podobu centra v jeho pilotní fázi do velké míry udávaly i stávající prostory, které se nacházejí v Dělostřeleckých kasárnách: vkusně zrepasované pokoje, doteď využívány jen
příležitostně, a doposud stavebně slepé místo, které se promění na příjemný ateliér. “Naše sdružení je zaměřené nejen na podporu pevnosti z 18. století, ale má představovat i inovativní, moderní směr Terezína kupředu. Velice inspirativní je nejen pro mě, ale i pro velké množství oborů a nadšenců. Za stávajících podmínek je pro nás prioritou co nejvíce samostatný projekt, který ale přináší něco nového, aktivního do již za mě živoucího prostředí, kterým by Terezín rozhodně měl být čím dál více. Spolupráce s umělci je někdy velká výzva, avšak můj tým výzvy přijímá rád. Přítomnost a působení umělců zde vítáme, protože byly vždy nedílnou součástí vývoje společnosti,” zamýšlí se Vendula Bláhová, ředitelka Terezín – město změny.

Klíčovou roli v projektu sehrálo Inovační centrum Ústeckého kraje, které se nápad rozhodlo okamžitě podpořit a supervizovat. “Terezín je významným, avšak zakletým místem, které se na nejvyšších úrovních stále řeší, ale přesto se mu nedostává pomoci tak rychle, jak by potřeboval. Projekt uměleckého centra byl však jiný v tom, že byl schopný se vyvinout velice rychle, a to i za použití minimálních finančních prostředků, které jsme mohli takto narychlo uvolnit a jež byly směřovány výhradně do potenciálu lidí, kteří za centrem stojí. Má být první vlaštovkou toho, že se tvůrčí projekty v Terezíně mohou dít, a to sice tak, že vzejdou z iniciativy odspoda,” chválí si projekt Martin Mata, ředitel ICUK.

“Centrum začíná skutečně skromně a minimalisticky, vzhledem k organické koncepci však v budoucnu plánuje expanzi mnoha směry, které se budou dít podle možností. Chceme rozšířit dílnu tak, aby se stala pracovištěm i pro produktový design, potažmo truhlařinu a čalounění a navázat spolupráci nejen s Fakultou umění a designu UJEP – v úvahu připadají i studijní obory zabývající se kostýmem a scénografií stejně jako jiné umělecké obory, pořádat kurzy pro veřejnost, sympozia a další kulturní akce a v neposlední řadě intervenovat v Informačním centru neboli Íčku, kde bychom časem rádi zřídili otevřenou dílnu pro veřejnost, výstavní prostor a obchod s tím nejzajímavějším, co v Ústeckém kraji vzniká a co přitom zatím nelze najít uceleně na jednom místě.” shrnuje plány zakladatelka. “Vzhledem k nekoncepční a zdlouhavé podpoře kultury, což je bohužel v České republice smutná realita, budou klíčové následující měsíce, během kterých budeme shánět sponzorskou podporu a také zajímavé spolupráce. Cílem je propojit kulturní, sociální, vzdělávací a komerční sféru způsobem, který bude životaschopný a který snad časem vytvoří i tolik potřebná důstojná pracovní místa,” dodává s tím, že úspěšnost projektu je garantována jeho potřebou v kraji.

Slavnostní zahájení pilotní sezóny proběhne v pátek 30. června od 14:00 hodin v prostorách Dělostřeleckých kasáren, Akademická 409, Terezín.
Akce je volně přístupná odborné i široké veřejnosti – více info ZDE

ÚSTÍ NAD LABEM: Slavnostní zahájení výstavy poodhalující pozůstatky intenzivního využívání krajiny Labských pískovců v relativně nedávné minulosti. Výpravnou formou zachycuje, jak naši předci ovlivnili těžbou kamene skalní reliéf a co překvapivého se po jejich činnosti dochovalo do dnešních dnů.

Vstup volný

ÚSTÍ NAD LABEM: Přednáška o jednom z regionálních příběhů česko-německého usmiřování v období po sametové revoluci, ve kterém sehráli podstatnou úlohu členové šlechtické rodiny Thun-Hohensteinů a jehož dějištěm byl Děčín. Otto Chmelík je archivářem děčínské pobočky Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Vstupné 50 Kč

ÚSTÍ NAD LABEM: Úrodnou půdu ztrácíme po celém světě alarmujícím tempem zejména v důsledku odlesňování, nevhodných způsobů hospodaření a zastavování. To vede ke snižování zemědělské produktivity, zvýšení emisí skleníkových plynů a ztrátě biologické rozmanitosti. Přednáška Blanky Bennourové představí práci iniciativy Zachraňme půdu.

Vstupné 50 Kč