PLZEŇ: Již 17. rok mapuje naše redakce místní kulturu v celé republice, a bezmála 9 let je plzeňskému divadlu PLUTO. Přesto se naše cesty ještě nikdy nezkřížily. Až nedávno na sebe divadlo upozornilo prostřednictvím mailu a mezi mnoha zajímavými informacemi o tom, čemu se věnuje a co všechno svým příznivcům nabízí, byla také zmínka, že svou činnost vyvíjí bez stálých dotací. Že je to jde, jsme z textu pochopili, ale chtěli jsme zjistit za jakých okolností je to možné. Provozovat divadlo bez finanční podpory nebo úplně bez ní, znamená jednak pracovat v permanentní nejistotě, ale také vykonávat devatero řemesel (desátá bída, praví přísloví). Takových subjektů, které nikdy nepoznaly přepych stálé dotace, je v republice jistě více, jiným tento stav teprve hrozí (např. Činoherní studio v Ústí nad Labem, nebo některá pražská divadla). Divadlo PLUTO zápasilo o přežití devět let. Třikrát se ucházelo o granty v tzv. OBČANSKÉ VOLBĚ, ve které v určité fázi rozhodují pouze občané, ale komise nedoporučila jeho projekt do výběru. „Nejsem sama, kdo je přesvědčen o tom, že kdyby PLUTO dostalo šanci, aby o něm rozhodovali obyvatelé Plzně a jejího okolí, vyšlo by z této soutěže vítězně s většinou hlasů,“ říká ředitelka divadla, Mgr. Jindřiška Kikinčuková-Crhová, jejíž škála profesí, které v souvislosti s chodem divadla vykonává, je obdivuhodná. Ona to je, kdo zpracovává projekty a podává žádosti o další granty, ona má na starosti vše – od technické, propagační, distribuční, provozní činnosti až po tu uměleckou, tvůrčí i hereckou. Z rozhovoru, který jsme spolu vedly, byla znát únava, ale nikoli beznaděj. Principálka divadla PLUTO vysílá důležité poselství pro stejně "postižené": nevzdáváme to!
Jaké je programové zaměření divadla Pluto?
Kabaretní divadlo v Plzni zahájilo svoji existenci v dubnu 1999 v Lochotínském pavilonku. Už v 50. letech se snažil Josef Koenigsmark (otec Alexe K.) svými kousky (např. BAPOPO) oživit starou a kdysi věhlasnou tradici tzv. „kabaretního divadla“. Jako dramaturg plzeňské operety jsem měla štěstí poznat pana Josefa Koenigsmarka osobně a právě toto setkání mě natolik ovlivnilo, že jsem se rozhodla pokračovat v tom, co on již nemohl dokončit. Věřila jsem, že pokud tento bezmála zapomenutý druh divadla získá svého diváka, bude městem podpořen. Protože tehdy, a myslím, že i teď, je to ojedinělý druh divadla u nás, ve kterém je krom jeviště stolová úprava a herci hrají v bezprostřední blízkosti diváků nejen na jevišti, ale i mezi stoly. Na repertoáru jsou různé formy komedie prošpikované písničkami. (Většinou z dílny M. B. Karpíška). Začínali jsme opatrně – jednou za tři týdny v Lochotínském pavilonku – Němcovými Soudničkami s názvem AŽ SE TREFILA ANEB JAK SE VÁLČÍ NA PAVLAČI. Recenze byly více než příznivé a ohlas u diváků ohromný. Tohoto úspěchu jsme docílili prakticky bez reklamy. (Bohužel, kvůli nedostatku financí je reklama a propagace stále stejná bolest.) Po prázdninách se hrálo už každé dva týdny, později každý týden pro stále vyprodané hlediště, někdy i měsíc dopředu. Němcovy Soudničky se střídaly s komedií M. Horníčka DVA MUŽI V ŠACHU, kterou výborné písničky J. Grubera "přeonačily" na minimuzikál. Vzkříšený kabaretní žánr a jeho úspěch u širokého věkového i společenského spektra diváků dal podnět k přípravě dalšího svérázného představení na motivy Haškova Švejka – tzv."ŠVEJKYJÁDY aneb POSLUŠNĚ HLÁSÍM". Premiéru mělo 29. května 2000 za účasti významných představitelů města Plzně a zástupců medií: Nechyběli ani vzácní hosté Dr. Radko Pytlík a přímí potomci Jaroslava Haška a Josefa Lady, kteří od tohoto představení patří mezi věrné příznivce našeho divadla. (Nechci, aby to vypadalo, že se vychloubám, ale Dr. Pytlík viděl ŠVEJKYJÁDY několikrát a prohlásil i v recenzi napsal, že spolu s operou DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK je "pluťácké" představení nejzdařilejší divadelní zpracování Haškova románu.) Stejně nadšený tímto představením byl například i režisér Petr Novotný. Teoretik, profesor PHDr.Viktor Viktora, který viděl bezmála všech 12 titulů PLUTA, své dojmy a postřehy vyjádřil ve velmi pochvalné recenzi. Od té doby máme za sebou dalších deset úspěšných premiér rozličných komediálních i hudebních žánrů. Na jaře tohoto roku jsme premiérově uvedli naprosto zapomenutou Offenbachovu operetu NÁVRAT ODYSSEA. Rázovitost představení včetně stolové úpravy, hravost a především velmi osobitý druh zábavy je unikátní divadelní formou. Herci v symbióze s diváky vytváří představení prodchnuté jiskřící atmosférou radosti ze hry i vzájemného potěšení. Do c.k. Divadla PLUTO se sjíždějí diváci nejen z celého západočeského regionu, ale i ze vzdálenějších měst (např. Prahy, Sedlčan, Berouna, Brna, Protivína a dalších).
Co znamená c.k. v logu divadla?
Zkratka se dá vyložit několika způsoby, vyberte si: a) Začáteční písmena jmen Crhová-Kikinčuková (moje jméno za svobodna a po sňatku) b) "K" – symbolizuje trojlístek jmen zakládajících členů PLUTA (mimo mne) Kikinčuk, Kubišta, Karpíšek. c) c.k. – tak trochu se snaží napodobit dobu „zlaté éry“ kabaretů a vůbec malých soukromých divadélek komediálních žánrů.
Je v divadle angažován stálý soubor?
Divadlo PLUTO má stálý soubor profesionálních herců, zpěváků a hudebníků. Základ je tvořen pěti členy. Další pak jsou stálými hostujícími „členy“. S nimi se v PLUTU střídá cca 16 profesionálů. Dále zaměstnává jednoho člověka jako obsluhu v divadelním baru, jednoho uklízeče a jednu sílu na technickou výpomoc – na stavbu scény, obsluhu světelné i zvukové techniky apod. Pořadatelskou službu a službu v šatně divadla obstarávají dvě důchodkyně. Celkem tedy 5 osob tzv. technického personálu . V Plutu v malých roličkách účinkují i žáci STUDIA DIVADELNÍCH ŘEMESEL, které provozuje Občanské sdružení Klubu přátel c.k. Divadla PLUTO. (O.s. založili „skalní“ diváci našeho divadla jako výraz podpory a v reakci na to, že se nám po léta nedařilo získat granty.)
Jak velké prostory má divadlo k dispozici?
PLUTO obývá prostor bývalého "D" Klubu v OD Centrum na Doubravce. Do sálu s příjemnou a vyhovující akustikou je u stolů 150 míst. (Na Silvestra či premiéry až 170). Stoly jsou po 6 nebo 8 místech. Pohoštění (pivo, utopenci, preclíky) je zdarma v ceně vstupenky, která stojí od 155,- Kč do 195,- Kč. K dispozici máme ještě několik dalších prostor:
a) předsálí se šatnou pro cca 200 diváků
b) divadelní bar s několika stolečky pro hosty (z baru se vchází do divadelního sálu
c) s divadelním sálem sousedí prostor pánské a dámské šatny a tzv. skladový prostor kulis, kostýmů rekvizit (cca 50 m čtverečních)
d) za zadní stěnou divadelního sálu je velká promítací kabina, která slouží osvětlovací a zvukové technice a další šatna pro herce a tzv. malá zkušebna cca 25 m čtverečních.
Ucházíte se o městské granty a s jakým úspěchem. Případně jak se daří bez nich?
Ucházíme se každý rok. Ovšem divadlo PLUTO, jako soukromý subjekt, nemá v Plzni nárok na podporu města, které prý soukromý sektor nepodporuje. Tak mi to alespoň před dvěma roky napsal tehdejší primátor Kalous. Proto vzniklo již zmíněné občanské sdružení, které má větší šanci na získání grantové podpory. Na pořádání akcí pro děti a seniory získalo v posledních dvou letech dotaci ve výši 20 a 25 tis. Kč. Velkou vzpruhou pak byl příspěvek od Úřadu městského obvodu 4 ve výši 100 tis. Kč. Občanské sdružení si od divadla Pluto pronajímá prostory na pořádání vlastních aktivit, mezi kterými jsou i společenské večery se známými osobnostmi, a nepřímo tak pomáhá divadlu i po finanční stránce.
Jaká je spolupráce se sponzory a jak se dá obstát v konkurenci podporovaných divadel ve městě, které aspiruje na titul Evropské město kultury.
V konkurenci podporovaných divadel je složité a velmi namáhavé obstát. Nicméně svérázným projevem, obsahem a formou si PLUTO zachovává přízeň diváků už 9 let. Sponzorů není příliš mnoho, částky, které PLUTO od nich občas získává sotva pokryjí polovinu ročního nájmu. Takže na provozní a inscenační náklady si PLUTO musí našetřit z tržby a případných půjček od přátel a rodinných příslušníků. Vzhledem k tomu, že jsem zajišťováním provozu divadla naprosto přetížena, časově náročnou komunikaci se sponzory již nezvládám.
Žádné divadlo bez stálé dotace nemůže vedle státem podporovaných divadel obstát. Proto jsme se rozhodli v letošním roce zaktivovat zbytky posledních sil a zlepšit marketing i organizaci týkající se provozu divadla a v neposlední řadě zlepšit prostředí pro diváky. Pokusíme se najít generálního sponzora, který by byl pro nás základní finanční jistotou a také vlajkovou lodí při dalších jednáních. Je to velmi těžké, ale věříme, že se nám to podaří a divadlo získá takové finanční zajištění, aby mělo důstojné podmínky pro svou existenci. PLUTO svým repertoárem vyplňuje již od roku 1999 mezeru v kulturním divadelním spektru celého západočeského regionu, a přestože od svého vzniku doposud nezískalo stálou podporu, věřím, že pokud se splní naše plány, pak zůstane stálou součástí života občanů Plzně i celého širokého okolí. Mým velkým přáním je, aby stejně jako dotované divadlo mohlo i to naše nabídnout svým divákům kromě kvalitní zábavy i různé slevy (pro seniory, handicapované i sociálně slabé jedince) nebo zvýhodněnou dopravu autobusy.
Je Pluto nějak zapojeno do příprav kandidatury Plzně na získání titulu Evropské město kultury?
Zatím bohužel nijak, ale tuto možnost bychom uvítali.
Existuje pro malý divadelní soubor nějaká možnost jak získat evropské peníze?
Hlavně z časových důvodů jsme ještě možnost získat peníze z EU nezkoumali , ale rozhodně bychom se o to chtěli pokusit.
Co nabízíte seniorům?
Divadlo má bezbariérový přístup a od začátku až do dnešních dnů je na každé představení část vstupenek (od 6 kusů nejméně) věnována seniorům a tělesně postiženým či jinak handicapovaným občanům. Pravidelně a nejméně 4x za sezónu probíhají tzv. představení pro seniory (lístky stojí po cca 50% slevě od 80 do 100 Kč). Dále pořádáme pro seniory a domovy důchodců besedy a vystoupení. Chtěli bychom jim nabídnout mnohem víc, je to ale problém zejména finanční.
Můžete nás seznámit s dalšími aktivitami divadla a klubu?
V současné době vrcholí přípravy 2. ročníku MINIFESTIVALU ČESKY HEZKY, jehož cílem je působit převážně na děti a mládež (ale i na dospělé) zábavnou formou divadelní poetiky v oblasti mluveného slova, poezie, prózy, tance i hudby, a zvýšit tak jejich zájem o mateřský jazyk a podpořit rozvoj komunikačních dovedností. Zároveň se snažíme přispět ke zpestření kulturního života na území města Plzně, osvěžit správné vyjadřování v českém jazyce a v neposlední řadě pobavit. Obeslali jsme MŠ, ZŠ i SŠ celého západočeského kraje, použili jsme i další možnosti, jak na akci upozornit, ale odezva byla bohužel nepatrná - jen deset MŠ, ZŠ a jedna SŠ. To pro nás znamená kontaktovat školy, které nereagovaly, ještě telefonicky. Chtěla bych zdůraznit, že festivalu se mohou zúčastnit i mimoplzeňské školy.
Za zmínku stojí "Divadélko Rolnička" (angažují se v něm žáci Dramstudia), které spolu s kurzy stepu, tance a historického šermu spravuje občanské sdružení Klubu přátel Divadla PLUTO. To také připravuje pro svoje členy klubová představení nebo setkání s význačnými osobnostmi českého divadelnictví, o kterých už jsem se zmínila. V nejbližší době chystá uvedení nové pohádky Nejkrásnější hádanka režiséra Zdeňka Trošky, který je rovněž čestným členem Klubu „Pluťáků“ a 2. dubna poctí členy svoji návštěvou. 
Dalšími hosty klubových večerů budou neméně slavné osobnosti českého divadla jako je Květa Fialová, Ondřej Vetchý, Martin Dejdar, Naďa Konvalinková a další. Členem Klubu se může stát každý příznivec našeho divadla, který obdrží přenosnou legitimaci, díky níž se může zúčastnit speciálních klubových představení pro členy a ještě získá slevu ve výši 20 % na všechna představení Divadla PLUTO. Členský poplatek je od 1000 Kč ročně.
Divadlo nabízí také řadu představení která obohacují školní osnovy. Za všehcny jmenujme pořad EROTIKA NENÍ EXOTIKA aneb O SEXU BEZ HECU (od 8. třídy ZŠ výše) s odborným výkladem Mudr. RADIMA UZLA, prošpikovaný scénkami P. Kikinčuka.
Ludmila Kučerová
Pozn. redakce:
Na téma aktivit Divadla PLUTO a jeho klubu by se dalo popsat ještě mnoho „papíru“. Lepší bude, když se sami přesvědčíte na webových stránkách: pluto.webz.cz
Připomínka 100. výročí založení PSPU i ve Štěkni
zaujetím stará kronikář Městyse Štěkeň pan František Sáček. Spisovatel se narodil v rakouském Haagu jako syn lékaře ve službách – nám Čechům nechvalně známého – knížete Alfréda I. Kandida Windischgraetze, majitele místního panství. Již jako hoch si KK Štěkeň zamiloval a ve stáří se sem vrátil jako profesor plzeňské reálky v. v. V rámci širších oslav, které zaštiťují Plzeňský i Jihočeský kraj, se uskuteční více než 80 akcí, které spisovatele připomenou: například uskuteční se osm různých výstav, věnovaných životu i dílu KK, vyjdou čtyři knižní publikace, tj.nová vydání románů i povídek KK a taky jeho portrétní monografie, bude uveden hodinový filmový dokument. V Prachaticích proběhne literární konference a v plánu jsou také městské a obecní slavnosti. Regionální význam a zaměření autora lze dnes samozřejmě také dobře spojit se zájmy turismu. Jeho putování po kraji inspirovalo k vybudování nových naučných stezek v národním parku a na dalším území Šumavy. Stezky budou vyznačeny letos na jaře, ale již v půlce února se právě štěkeňští přátelé odkazu KK vydali na celodenní výlet po umělcových rakouských stopách. Navštívili nejen jeho rodný dům v Haagu, kde již tradičně položili věnec ze Štěkně, ale i místa spojená s širší Klostermannovou rodinou. Na zámku Feldegg – Pram, který patřil v letech 1850 až 1852 spisovatelově babičce Karolině Hauerové, se uskutečnilo setkání rakouských a českých přátel KK. Kromě oficiálního přijetí městskými a spolkovými zástupci bylo na programu čtení Klostermannových děl v češtině i v němčině a uskutečnil se křest nové pivní značky, kterou Měšťanský pivovar Strakonice po spisovateli nazval. 
VLASTIVĚDNÉ MUZEUM DR. HOSTAŠE zve na výstavu „Drobná bronzová plastika, busty a plakety“ - výstava drobných předmětů z muzejních sbírek ve vitrínách ve vstupní hale.
