Olomoucký kraj

UNIČOV: Královské město Uničov, v němž dnes žije 12,5 tisíc obyvatel, založil v roce 1213 moravský markrabě Vladislav Jindřich. Tuto skutečnost dokládá nejstarší městská listina na našem území. Svědkem někdejší slávy jsou do dnešních dnů také dochované gotické hradby, Medelská brána, bývalá zbrojnice, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pseudorenesanční radnice, barokní kašny i starobylé náměstí. V současné době je Uničov spojován především s každoročně pořádanou mezinárodní přehlídkou tvorby mladých filmařů Mladá kamera, ale odehrává se tu řada dalších kulturních akcí. Jejich bohatou paletu vytváří Městské kulturní zařízení (MKZ), příspěvková organizace zřizovaná městem, které na jeho činnost v letošním roce poskytlo 6 milionů Kč. Toto kulturní zařízení zastřešuje kino a kulturní dům, který sídlí v budově kina, knihovnu, koncertní síň spojenou s galerií, informační centrum a muzeum. Hledání vhodných prostor Původní spolkový dům, který sloužil kultuře, byl postaven v 19. století. Před rokem 1989 ho vlastnily Uničovské strojírny (dnes UNEX, a.s.), které ho prodaly. Dnes se tu pořádají pouze plesy a komerční akce. Město tenkrát o koupi budovy zájem nemělo, protože se plánovala výstavba zcela nového kulturního domu. Avšak vzhledem k celkové finanční náročnosti ke stavbě vůbec nedošlo. A tak byla vypracována jiná koncepce rozvoje kultury ve městě, která počítala s přestavbou stávajícího uničovského kina na víceúčelový objekt. Bohužel i tato realizace byla z finančních důvodů prozatím odložena. Úspěšnost tohoto projektu je závislá na tom, zda se podaří získat podporu z EU. Jeho nesporná výhoda spočívá ve sloučení kina a kulturního domu do jednoho celku, čímž se markantně sníží provozní náklady. Město si také klade podmínku, že toto kulturní středisko musí svou činnost směrovat tak, aby jeho pořady nebyly prodělečné. Multifunkční kino Stavba budovy uničovského kina byla zahájena v roce 1972 a probíhala v rámci Akce Z. První promítání se uskutečnilo v květnu 1975, a to prostřednictvím dvou promítacích strojů MEO4, které později – v roce 1985 – nahradily modernější promítačky MEO5X. K pohodlí a spokojenosti návštěvníků tehdy sloužil bar se šatnou. Koncem osmdesátých let došlo k výměně podlahové krytiny a také všech sedaček, do nichž dnes může usednout až 435 diváků. V loňském roce se zde odehrálo 446 představení, jedno promítání navštívilo v průměru 22 diváků a cena vstupenky se pohybovala kolem 65 korun. Promítaly se filmy v rámci artkina či Projektu 100. Děti pozval „Bijáček“ na pásmo pohádek desetkrát do roka, projekce pro seniory proběhly dvakrát. V současné době kino disponuje ozvučením DOLBY DIGITAL a je připraveno na digitalizaci. Během dvou až šesti let by chtělo získat potřebné finance formou grantu ze Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Do Uničova totiž jezdí diváci z širokého okolí, a to i poté, co bylo v Olomouci otevřeno multikino. (Městu Uničov chybí letní kino, a tak chce MKZ v rámci kulturního léta koupit nebo pronajmout maringotku vybavenou potřebnou technikou, která by umožnila promítat filmy nejen ve městě, ale také v okolních vesnicích.) Na podzim 1996 v kině proběhla instalace scénického osvětlení, takže sál je nyní i vhodným místem pro konání kulturních pořadů. Například během Kulturního léta zde MKZ zajišťuje koncerty. V loňském roce se jich konalo šestnáct a navštívilo je kolem 5 tisíc posluchačů. Na pořádání přispěl Olomoucký kraj částkou 100 tisíc Kč. Tradici má dvoudenní přehlídka ochotnických divadel. Dále Kruh přátel hudby (KPH) spolu s dalšími KPH z okolních měst a obcí uspořádal na podzim Hudební festival, a to za podpory Nadace B. Martinů, Nadace L. Janáčka a pod záštitou Arcibiskupství olomouckého. V MKZ nachází zázemí také dvě občanská sdružení – Dechový orchestr Haná a Filmový kroužek, který připravuje Uničovské postřehy, s nimiž se mohou diváci setkat před filmovými představeními. Další činnost pod křídly MKZ vyvíjí Smíšený pěvecký sbor a Dětský pěvecký sbor Rosička. Nechybí ani pořádní kurzů a dalších akcí. K tomu se využívá menší sál s kapacitou 100 míst. Letos proběhl v prostorách MKZ již 35. ročník mezinárodního festivalu filmové tvorby mladých autorů do třiceti let Mladá kamera, jehož pořadatel je Sdružení pro film a video Uničov. Soutěží zde amatéři, studenti nebo absolventi filmových škol a cílem přehlídky je představit amatérské filmaře, motivovat je k další tvorbě, nabídnout jim kritické odborné i laické hodnocení, popularizovat filmové aktivity, a tím také obohatit kulturní život uničovského regionu. Na Mladou kameru přispělo ministerstvo kultury 50 tisíci a Olomoucký kraj 40 tisíci korunami. Koncertní síň a galerie se nachází v křížové chodbě mezi klášterem minoritů a základní školou, v místech, kde se až do konce osmdesátých let skladovala zelenina. Během roku se tu uskuteční až 12 výstav, které navštíví kolem tří a půl tisíce osob. Zatím největší úspěch sklidila výstava repliky tzv. Ďáblovy bible. Výtvarná díla jsou navíc vhodným rámcem pro pořádaní koncertů, ať již jde o vystoupení žáků zdejší základní umělecké školy, gymnázia nebo různých spolků. Kapacita prostoru je 300 míst a díky výborné akustice se tu dokonce pořizují hudební nahrávky. Knihovna Pod Městskou knihovnu Uničov spadá i šest knihoven v místních částech. Je umístěna ve zrekonstruované bývalé sokolovně, v níž dříve působilo kino. Zaregistrováno má 1500 čtenářů, kteří si vloni vypůjčili 87 svazků. Prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby bylo realizováno 110 objednávek. Celkový knihovní fond čítá 42 tisíc jednotek, k dispozici je připojení k internetu, pořádají se zde kurzy výuky práce s počítačem určené seniorům nebo matkám na rodičovské dovolené. Pro děti se uskutečnilo 600 knihovnických lekcí, dále množství výstav, proběhl týden knihoven a také například Noc s Andersenem. Městské informační středisko je v současné době umístěno nedaleko městského centra a kromě jiného tu lze zakoupit vstupenky, použít czech-point atd. Nabízených služeb denně využije v průměru 35 zájemců. V budoucnu se počítá s tím, že po rekonstrukci bývalých prostor klubu důchodců se infocentrum přestěhuje tam. Muzeum U Vodní branky Městské muzeum vzniklo v roce 1906 spojením se sbírkami tehdejšího ostrostřeleckého spolku. Zakladatelem, mecenášem i správcem byl dlouhá léta MUDr. Emil Miller, kterého ve dvacátých letech minulého století vystřídal ing. Vinzenz Reimer. Muzeum sídlilo v objektu kláštera, ale v padesátých letech bylo zrušeno, a tak sbírky našly svůj nový domov v muzeích ve Šternberku a Olomouci. V roce 1955 pak vznikla na Masarykově náměstí pobočka šternberského muzea, ale vzhledem ke špatnému stavu budovy byla i ta v sedmdesátých letech převedena do Olomouce. V současné době muzeum sbírkový fond nemá, vlastní jen expozici vážící se k dějinám města. Připravilo ji Vlastivědné muzeum v Olomouci a umístěná je v bývalé městské zbrojnici. Část zbývajících ploch se využívá k výstavním účelům. V minulém roce sem zavítalo 800 návštěvníků. V Uničově se připravuje zpřístupnění ještě dalších zajímavých prostor. Městu se totiž podařilo získat z evropských fondů dotaci 80 milionů Kč, které chce použít na rekonstrukci náměstí, galerie a městské šatlavy. Její přestavba již započala a po dokončení, které je plánováno na letošní rok, bude hostit expozici vězeňství.

ŠTERNBERK (14 tis. obyvatel): Kultura v tomto historicky významném místě spjatém s Přemyslem Otakarem II. se nachází ve správě Městských kulturních zařízení, příspěvkové organizace města, jejíž vedení sídlí spolu s knihovnou v budově kulturního domu. Kromě zmíněného KD, spravuje MKZ také Městský klub, Galerii Šternberk, Městskou knihovnu, kino Oko a Tylovo divadlo. Nutno podotknout, že kino prošlo v minulém roce rekonstrukcí v hodnotě 300 tisíc korun, a v současné době se v něm promítá zatím jednou týdně, ale jak říká ředitelka Kulturních zařízení Svatava Heřmanovská: „Zkoušíme to“ a sál bývá na toto představení většinou naplněn. Naproti tomu zavřené je Tylovo divadlo, a to díky technickému stavu. Vedení se zaobírá myšlenkou na jeho odprodej a potýká se přitom s nesouhlasem stran šternberských občanů. Divadelní představení se proto v současnosti konají v prostorách kina. Při mé návštěvě působila ředitelka ve funkci pouze několik týdnů, tak mi nemohla poskytnout všechny informace o kulturním domě, které by mě zajímaly, zejména z jeho historie a o technických datech týkajících se budovy. Dozvěděla jsme se ale pikantnost o atomovém krytu, který se nachází v podzemí kulturního domu. Musí se s ním počítat při rekonstrukci, která už je naplánovaná do čtyř fází a první z nich si vyžádá investici ve výši 200 tisíc korun. Rekonstrukcí bude mimo jiné řešena předimenzovanost prostor. Hlavní náplní činnosti Městských kulturních zařízení je zajišťování kulturních a duchovních hodnot a společenského života občanů. Jedná se tak o organizování programů a pořadů pro veřejnost, odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, realizování výstav uměleckých děl, pořádání filmových představení a provozování knihovny včetně poskytování internetu pro veřejnost. V neposlední řadě organizace vydává periodikum Šternberské listy v nákladu 330 tisíc výtisků za rok. Roční příspěvek od města na činnost MKZ činí něco kolem 5 milionů korun, z toho 3,7 milionů tvoří výdaje na mzdy. Galerie Šternberk sídlí v bývalém Domě osvěty a v současnosti se zde připravuje rozsáhlý projekt s názvem Expozice času, který získal regionální i vládní podporu v České republice, ale kooperující partnery nalezl i v Německu a Švédsku. Následně formou grantu získal i podporu Evropské unie ze zdrojů Culture 2000. Projekt se snaží obsáhnout vše, co se času jakýmkoli způsobem dotýká, od jeho vesmírného zrození k atomovým hodinám a nejmodernějším metodám jeho měření. Téma samotné je se Šternberkem a jeho historií úzce spjato, neboť se zde v minulosti hodiny skutečně vyráběly. Expozice času se má zaměřit na rodinného návštěvníka, ale i mládež základních a středních škol, jimž má zprostředkovat poznatky z mnoha oborů, a to i z tak zdánlivě nesouvisejících, jako je například ochrana životního prostředí. Autorem libreta expozice je Ladislav Kopecký Tvůrci projektu již požádali instituce a organizace z této oblasti, aby zpracovali otázky ochrany přírody – odpad a čas potřebný k jeho rozpadu, nebo trvale udržitelného rozvoje – využití energetických zdrojů v daném časovém úseku. Počítá se také s doprovodnými programy, které má zajistit jak Galerie Šternberk, tak mají vzejít z kooperace či výměn s jinými muzei. Dialog se již podařilo navázat s Vlastivědným muzeem v Olomouci, Národním technickým muzeem a Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Spolupráci dále přislíbily velké muzejní domy ve Velké Británii a v Německu. S žádostí o pomoc při získávání kontaktů pro rozvíjení prezentace multikulturní diverzity bylo požádáno 15 velvyslanectví v Praze. Do kompetence MKZ ve městě spadá šternberský dechový orchestr, který dostává pravidelné dotace od města, dále Smíšený pěvecký sbor města Šternberka, soubor dechové hudby Šternberanka a seznam by mělo brzy rozšířit také ochotnické divadlo ŠOK, které se zaměřuje na mladé publikum. Zařízení rovněž provozuje Klub přátel hudby, který má dvacet stálých členů, a v jehož rámci se vypravují asi dvakrát za měsíc autobusy do Olomouce na zajímavá hudební představení. Z pravidelných akcí MKZ pořádají festival Šternberský kopec a dnes již pátý ročník charitativní akce Koncertu pro Vincentinum. Na rok 2010 byla vybrána pro organizování větších kulturních akcí agentura. Programové snahy o oživení se ve formě besed a přednášek mají objevit v oblasti knihovny, která v minulém roce využila finančních dotací grantů ministerstva kultury, nakoupila pět nových počítačů a dnes poskytuje obyvatelům Šternberka internet zdarma. Kulturní zařízení spolupracuje se všemi školami, které se ve městě nacházejí a s Domovem dětí a mládeže. V MKZ celkově pracuje 12 lidí, z toho čtyři naleznete v knihovně, dva v Kulturním domě a jednoho v kině. Dále se jedná o dvě uklízečky, správce a galeristu. Šternberské listy připravuje jeden redaktor.