Moravskoslezský kraj

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou. 

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.

Za tradiční rukodělnou výrobou

Veronika Ficová z tkalcovské dílny Fénix je ze Studénky. Přiveze sebou stolní stav, na kterém tká plédy a šátky.

Veronika Gadulová z Ostravy tká více jak deset let a je známá pod značkou Tkanee. Vyrábí hlavně tkané šátky. Přiveze sebou dva tkalcovské stavy. Jeden dvoulistý na jednoduchou plátnovou vazbu a druhý čtyřlistý, který nabízí další typy složitějších vazeb.

Tkaní na stužkovém rámu a karetkách (stará technika výroby tkaných ozdobných pásků) představí Michaela Křivonožková „tkadlena Michaela“ z Fulneku. Vybrané techniky tkaní si bude možné u ní i vyzkoušet.

Senioři z Domova v Příboře pod vedením Pavly Kavanové a jejích kolegů vyrábějí jednoduché tkané textilie v rámci aktivizace seniorů a pracovní terapie. Prezentovat budou výrobu koberců z textilních proužků tzv. hadřáky a práci na kolíkovém stavu.

Některé výrobky tkadlen a tkalců si budete moci zakoupit.

Po celý den bude hrát Potaš – muzika z Těšínského Slezska

Pořad je vhodný nejen pro dospělé, ale také pro rodiny s dětmi.

Vstupné: 40,-

Zároveň se v tento den uskuteční slavnostní předání ocenění „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje“ za rok 2023. Zveme Vás na 10. hodinu do refektáře piaristického kláštera v Příboře.

Ocenění předá náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo, za účasti PhDr. Václava Michaličky, Ph.D. z Centra tradičních technologií Příbor- Muzeum Novojičínska.

sobota 27. ledna 2024; 9:00–13:00

Centrum tradičních technologií Příbor –Muzeum Novojičínska

Pohled na lidovou kulturu z historického hlediska vnímanou jako život "sprostného" lidu velkou měrou ovlivnily konstrukty národních buditelů a prvních národopisných pracovníků, ale pravdou je, že se mnohdy jedná o značně zkreslený až idealizovaný obraz.

„V našem pořadu se pokusíme nahlédnout do minulosti, jak asi tak mohly reálně vypadat takové venkovské přástky, které byly typické pro zimní období. Pořad není vhodný pro děti zejména proto, že přástky měly mimo jiné i silný sexuální podtext a lidová mluva byla skutečně jadrná a plná sprostých slov“, uvedl Václav Michalička etnolog a vedoucí Centra tradičních technologií Příbor- pobočka Muzea Novojičínska.

Na pořadu vystoupí: PhDr. Václav Michalička, Ph.D. (etnolog) a Petr Sovják (valašský gajdoš)

Počet míst je omezen, proto si můžete vstupenky zakoupit v předprodeji na pokladně Centra tradičních technologií v Příboře nebo rezervovat emailem muzeumpribor@seznam.cz,  či na telefonu 556 725 191, 605 710 142.

 Vstupné 100,-

Na komponovaný pořad  nelze uplatnit slevu na vstupném a volné vstupenky Muzea Novojičínska

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

K vydání připravil historik Radim Jež, překlad Irena Prengel Adamczyk. Publikace je již v prodeji v Historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Muzeu trojmezí v Jablunkově a Archeoparku Chotěbuz-Podobora za 360 Kč. Knihu lze objednat také na našem webu https://www.muzeumct.cz/publikace/853-swiadectwo-z-zywocic.

V 16:30 začne ve foyer vernisáž výstavy Loutková padesátá!!!. Od 17:00 pak proběhne netradiční Cesta kolem Loutek za 70 minut, během níž se diváci budou moci ponořit do jeho historie. Na sedmi různých místech se přenesou do jiného desetiletí historie. Připraven bude živý jukebox písní, připomenutí slavných inscenací i rekonstrukce a přesun divadla z Masarykova náměstí do současné budovy.

"Nezastírám, že vytvořit koncepci slavnostního večera k sedmdesátému výročí divadla byla pro mě – úplného nováčka, který do divadla nastoupil teprve před měsícem – docela výzva. Naštěstí jsem se však měl o koho a oč opřít. V archivu divadla a v paměti jeho současných i bývalých zaměstnanců se totiž ukrývá nejeden poklad. Takže to, co na začátku vypadalo jako nesplnitelný úkol, se postupně začalo přetavovat v nevšední tvůrčí zkušenost a svérázný způsob, jak se s divadlem seznámit. Velice doufám, že si mé pomalu se rozkoukávající oči všimly i nějakých detailů, které navyklé oči už nevidí," hodnotí přípravy slavnostního večera nový umělecký šéf divadla Jakub Maksymov.

Na závěr večera proběhne křest knihy, která mapuje posledních deset let DLO. Na obsáhlý almanach, který Divadlo loutek vydalo ke svému 60. výročí, navazuje zmapováním posledního desetiletí divadelní kritička a kulturní publicistka Pavla Bergmannová v publikaci Divadlo loutek v letech 2013–2023. Graficky knihu zpracoval výtvarník Tomáš Volkmer.

Historie a současnost

Divadlo loutek Ostrava vzniklo jako Krajské divadlo loutek a poprvé se ostravskému publiku představilo s inscenací Děda Mráz 12. 12. 1953. Do roku 1999 sídlilo na Masarykově náměstí. V roce 1999 se přestěhovalo do nové budovy na Černé louce, k níž v roce 2011 přibyla přístavba s alternativní scénou, amfiteátrem a galerií loutek s cukrárnou. Díky alternativní scéně se mohly začít realizovat i umělecko-vzdělávací programy a komornější inscenace. Venkovní amfiteátr je zase hlavní scénou již tradiční prázdninové akce s názvem Pimprléto. Každé dva roky probíhá mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse, příští ročník proběhne v říjnu 2025. Za dobu své existence mělo v divadle premiéru bezmála 300 inscenací a vystřídalo se v něm přes 100 herců.

Po více než 30 letech divadlo letos v červenci opustila dosavadní ředitelka Jarmila Hájková a ve funkci ji nahradila Alena Punčochářová. "Rádi bychom dělali kvalitní divadlo pro děti a mládež od batolecího věku až po maturanty. Naším cílem je uvádět jak klasické tituly, tak také dramatizace současné dětské literatury, nebo autorské projekty týkající se aktuálních témat. Budeme si pohrávat s formou inscenací a naši diváci se mohou v budoucnu těšit na interaktivní loutková představení, pohybové a hudební inscenace či site-specific pro náctileté," nastiňuje svou vizi ředitelka divadla Alena Punčochářová.

www.divadloloutek.cz

AKCe doplňuje spektrum obdobných profesních organizací v oblasti kultury, které mají lobbistickou, podpůrnou, informační a „síťovací“ roli.  

Právní formou organizace je spolek, jeho sídlem je pražský KD Mlejn a předsedkyní byla zvolena Dagmar Bednáriková, ředitelka KD Mlejn. Z přítomných organizací se jich 24 přihlásilo ke členství, řada dalších má o členství zájem, ovšem čeká na schválení svými zřizovateli a zakladateli. AKCe je organizace otevřená dalším zájemcům o členství. Ostravské setkání facilitovala Olga Škochová v rámci Pro Bono aktivit společnosti OnPlan.  

Účelem spolku bude podpora aktivit kulturních center, vzdělávací činnosti v oblasti jejich práce, pořádání kulturních akcí, vzájemná spolupráce a reprezentace kulturních center v domácím a mezinárodním prostředí.

Jako hlavní činnost si spolek určil: reprezentaci a zastupování zájmů kulturních center před vládními institucemi, krajskými a obecními správními a volenými orgány a dalšími relevantními subjekty v České republice, propagaci činnosti a role kulturních center ve společnosti, rozvíjení platformy pro sdílení informací a osvědčených postupů mezi členy spolku. Dále podporu spolupráce mezi kulturními centry a dalšími institucemi v ČR i v zahraničí, metodickou podporu, vzdělávání a odborný rozvoj, pořádání
školení, workshopů a konferencí pro pracovníky kulturních center ke zvýšení dovedností a znalostí v oblasti kulturního managementu a provozu, udržitelnosti, finančních zdrojů.

Mezi zakládající organizace, jejichž zástupkyně tvoří na následující dva roky funkční orgány AKCe, patří: KD Mlejn Praha, Klub kultury Napajedla, Kultura Praha 3, AKORD & POKLAD Ostrava, Mělnické kulturní centrum, Městské kulturní středisko Vodňany.  

Pětičlenná rada se zavázala, že v prvním roce činnosti položí základy funkčního networkingu – vytvoří informační webovou stránku a databázi center a naváže kontakty s adekvátními partnery, na úrovni ČR zahájí spolupráci při zpracování dat s organizací NIPOS, zapojí se do platformy ITI sdružující české kulturní a umělecké asociace, v mezinárodním prostředí vstoupí do evropské sítě kulturních center ENCC.

FB: facebook.com/akcecr.cz

Látky ve fialové barvě, zdobené krajky a stuhy stejného odstínu, jehly, nitě. Salon Maryška se před časem opět proměnil v malou šicí a kreativní manufakturu. Krojovanky, tvůrčí skupina žen spolku Maryška, se nechala unášet na vlně a vůni levandule. „Letos jsem narazila na malou rodinnou farmu Bylinky od Jezinky z Horní Líštné na Třinecku, která pěstuje levanduli. Slovo dalo slovo, navázali jsme spolupráci a inspirovalo nás to k ruční tvorbě,“ popsala okolnosti námětu krojovanka Ludmila Uhrová.

Pod rukama kreativních žen vznikly originální panenky aneb levandulové voňky v nevšední podobě. Pro postavičky, vyplněné sušenou levandulí, Krojovanky našily malé šaty i čepce ze zdobené krajky. „Postavičky jsou poměrně malé, takže to byla titěrná práce, ale na to jsme vzhledem k mnohaletému šití bohumínských krojů a vyšívaní detailů zvyklé,“ prohodila s úsměvem Ludmila Uhrová.

Levandulové voňky, mýdla, esence, oleje a taky starší dekorativní předměty a poklady z truhlic našich babiček, starší hračky, a mnohé další. Nápadité vánoční dárky zakoupíte na vánočním minijarmarku v Salonu ve středu 13. a ve čtvrtek 14. prosince od 9 do 18 hodin. Výtěžek podpoří činnost Krojovanek.

Bohumínský spolek Maryška

do února 2024

Kurz djembování pro mírně pokročilé
Deset lekcí, od září 2023 do února 2024. Vždy v pondělí od 17 do 18 hodin, pro předem objednané. Informace: 777 949 391. Kapacita již plně obsazena.

do 4. února 2024
Retro Vánoce ve výloze
Jaké hračky nacházela pod vánočním stromečkem generace „Husákových dětí“? Kolekci ze svých a soukromých sbírek uvádí Krojovanky ve výloze Salonu Maryška (výloha směrem do náměstí, vedle kavárny, volně přístupné). Výstava probíhá do 2. února 2024.

8. 12.

Fantazie v barvách
Výstava obrazů Moniky Vronkové Ožanové. Nechte se unést vlastní představivostí. Vernisáž výstavy v Salonu Maryška v pátek 8. prosince v 17 hodin. Výstavu můžete následně vidět až do konce ledna 2024 vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 18 hodin a v době konání dalších akcí.

13. a 14. 12.

Vánoční minijarmark
Rukodělné výrobky s vůní levandule z dílny Krojovanek, voňavé polštářky, mýdla a další levandulové dárky od farmy Bylinky od Jezinky z Horní Líštné na Třinecku, starší dekorační předměty a poklady z truhlic našich babiček a mnohé další. Maryška pořádá vánoční minijarmark, v Salonu na náměstí (vedle kavárny) ve středu 13. a ve čtvrtek 14. prosince od 9 do 18 hodin. Výtěžek podpoří činnost Krojovanek.

PRAVIDELNÉ AKTIVITY

každou středu odpoledne

Kroje v Maryšce

V Salonu Maryška se scházejí členky vlastivědně-etnografického klubu spolku Maryška, které se věnují tradici bohumínského kroje. Salon Maryška, středa od 15 hodin.

www.maryska.cz, www.facebook.com/salonmaryska, info@maryska.cz

Doboví vzdělaní pozorovatelé viděli na počátku 19. století ve valašských pastevcích odraz dávných dob a archaických kultur a srovnávali je se starověkými pastýři. Ale mnohým tehdejším lidem v duchu barokních představ a lidové tradice splýval rozdíl mezi biblickými pastýři a beskydskými valachy a ve svých představách je plně ztotožňovali, o čemž nám přináší výmluvné svědectví nejen historické betlémy, ale též koledy a lidové vánoční hry.  

Právě této tématice se bude v širších souvislostech na základě dobových textů věnovat náš poetický pořad.

recitace: Jan Fišar, herec Národního divadla moravskoslezského a držitel Křišťálové růže - nejvyšší ceny za přednes poezie a prózy v České republice

hudba: RukyNaDudy v aranžmá Mariana Friedla, oceněného prestižní hudební cenou Anděl 2017 v kategorii folk

mluvené slovo: Václav Michalička, vedoucí CETRAT Příbor, autor pořadu

Vstup volný