čtvrtek
2. května 2024
svátek slaví Zikmund

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj

Nabídka Muzea Těšínska do konce února

ČESKÝ TĚŠÍN: Přijměte pozvání na přednášku historika PhDr. Davida Pindura, Ph.D., o počátcích a průběhu rekatolizace v Těšínském knížectví po třicetileté válce s názvem „V osmi dnech dvaceti sedm kostelův evangelických odňali.“ K činnosti náboženské komise na Těšínsku v roce 1654, která se uskuteční ve čtvrtek 22. února v 17:00 v přednáškové místnosti Historické budovy v Českém Těšíně. Přednáška osvětlí počátky a průběh intenzivní rekatolizace v prostoru Těšínského knížectví po třicetileté válce. Po smrti Alžběty Lukrécie, poslední kněžny z těšínské linie Piastovců, v roce 1653 se stal novým těšínským knížetem císař Ferdinand III. Ustavil náboženskou komisi vedenou fryštátským farářem Václavem Františkem Otíkem z Dobřan. Právě její členové na jaře před 370 lety odňali v Těšínském knížectví evangelíkům desítky kostelů. V úzké spolupráci s císařovými zástupci pak obnovovali zdejší strukturu katolické duchovní správy.

22.02.2024
17:00
Autor článku: 
Lenka Bichlerová

V sobotu 24. února se rovněž v Historické budově uskuteční akce Zvířátka v zimě – kreativní dílna s povídáním o tom, jak přežívají zvířata v zimě, jak jim pomoci a co rozhodně nedělat. Akce potrvá od 10 do 15 h.

 

Ve středu 28. února opět zveme zájemce do genealogické poradny pod vedením Bc. Petry Nevelöšové, která poradí začátečníkům i pokročilým s tvorbou rodokmenu. Zájemci si musí rezervovat místo předem na e-mailu petra.nevelosova@muzeumct.cz nebo tel. č. 558 761 219. 

Na masopustní rej v bohumínských krojích

BOHUMÍN: Rádi podporujeme skvělé nápady, zejména, když je jejich přidanou hodnotou podpora tradic a folklóru. Krojovanky z Maryšky se  v pondělí 13. 2. v krojích připojily k masopustnímu veselí v Bohumíně. Průvod, který prošel centrem města, vítaly chutnými koblihami. Akci spolu s partnery uspořádala ZUŠ Bohumín.


www.maryska.cz, www.facebook.com/salonmaryska, info@maryska.cz

Autor článku: 
Bohumínský spolek Maryška

SOUZNĚNÍ - HILDEGARDA Z BINGENU

FRÝDEK-MÍSTEK: Roky končící čtyřkou mají podobný význam jako ty končící osmičkou – často do nich spadají výročí narození, úmrtí, vzniku významných děl. 

Rok české hudby 2024 - k němu proběhne další večer cyklu Křídla-nejen o knihách

SOUZNĚNÍ - HILDEGARDA Z BINGENU 

925. výročí narození - 845. výročí úmrtí - 10. výročí česky přeloženého 1. dílu ze stěžejního spisu SCIVIAS/CESTY VĚZ

12.03.2024
17:30 - 20:00
Autor článku: 
Olga Szymanská

Mystička, vizionářka, zv. Sibyla Rýnská. Zakladatelka klášterů, se stejnou mírou úcty k Bohu, církvi, lidem. Léčitelka, první literárně činná lékařka, znalkyně flory, fauny, přírodovědkyně. Básnířka, tvůrkyně abecedy k zapsání svých děl. Autorka spisu SCIVIAS/CESTY VĚZ, z něhož 1. díl, přeložen do češtiny Poznej cesty vyšel 3x, potřetí roku 2014. Autorka hudebně sborových skladeb s duchovním nábojem. 

Text-Citace-Myšlenky v podání Olgy SZYMANSKÉ, Jany KLEČKOVÉ, Pavla BUCHTY prolnou skladby abatyše Hildeggardy.

Úterý 12. března 2024 od 17.30 hodin - Modrý salonek Městské knihovny Frýdek-Místek, Hlavní 112, část Místek. 

Pořad je zahrnut do programu NOC Kostelů 2024.

První venkovní pouť tradičně v Příboře

PŘÍBOR: Veselení a mše o pouti svatého Valentina je první venkovní poutí v České republice a vypukne v neděli 11. února v 9 hodin ráno. Návštěvníci se vrátí do dob starodávných jarmarků. 

11.02.2024
09:00
Autor článku: 
Iveta Busková

„Tradiční akce započne od 9 hodin, a to v prostranství okolo kostela sv. Valentina a sokolovny Příbor. V 9.30 hodin bude pan farář Jindřich Švorčík sloužit slavnostní mši v kostele sv. Valentina, který bude zpřístupněn do 14 hodin,“ popsala začátek akce Sabina Máchová z Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.

„Program bude proložen pohádkou pro kluky a holky v podání příborského amatérského divadelního spolku Přídlo, kejklířskými kousky, vystoupením pěveckého sboru Valentin a dobové hudby v podání skupiny Lucrezia Borgia,“ upřesňuje dále pracovnice příborské kultury.

Děti se mohou těšit na tradiční dřevěný kolotoč, prodejci s občerstvením budou nabízet řadu dobrot a tradičních specialit. Na své si přijdou také milovníci rukodělných výrobků, šperků, hraček aj.

I letos otevře v tento významný den mimořádně v neděli Centrum tradičních technologií Příbor s výstavou „Urob si sám. Co dovedou kutilové“.

V průběhu dne bude v prodeji „Valentinské štěstí“ a ve 14 hodin nastane losování o pěkné a hodnotné ceny. „Ceny věnují jako každý rok prodejci a řemeslníci poutě a město Příbor,“ dodala Sabina Máchová.

Pamětníci si vzpomínají, že se valentinské poutě konaly už za první republiky a pak ještě pár let po 2. světové válce. Vždycky ukrutně mrzlo, sněhu bylo po kolena a přijížděly na ni celé rodiny i ze vzdálenějšího okolí. Ti bohatší na saních tažených koňmi, ti chudší pěšky. 


Pouť byla v Příboře obnovena díky Neformálnímu cechu podnikatelů a pracovníků příborské radnice v roce 2004.

Jste srdečně zváni!

Prezentace polského vydání publikace Svědectví ze Životic

TĚŠÍNSKO. Přijměte pozvání na prezentaci polského vydání publikace Svědectví ze Životic. Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie (Świadectwo z Żywocic. Śląsk Cieszyński w okresie drugiej wojny światowej i okoliczności tragedii żywocickiej) autora Mečislava Boráka, která se uskuteční ve středu 7. února v přednáškové místnosti Historické budovy Muzea Těšínska v Českém Těšíně v 10:00 za účasti překladatelky Ireny Adamczyk, redaktora Radima Ježe, ředitele Muzea Těšínska Zbyška Ondřeky, ředitelky Muzeum Śląska Cieszyńskiego Ireny French a generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowicz.

07.02.2024
Autor článku: 
Lenka Bichlerová

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

Součástí akce bude prezentace česko-polské panelové výstavy Životice 1944 Żywocice, kterou připravilo Muzeum Těšínska u příležitosti nadcházejícího 80. výročí životické tragédie. Prostřednictvím 14 mobilních roll-up bannerů o rozměrech 120 × 200 cm ve zkratce představuje v širším kontextu právě okolnosti zavraždění 36 nevinných mužů ze Životic a okolních obcí. Součástí výstavy, která vychází ze zmíněné publikace, jsou dobové dokumenty, fotografie, mapy či sugestivní výpovědi očitých svědků a pozůstalých o exekucích jejich rodinných příslušníků. Výstavu bude možné zhlédnout na vybraných pobočkách muzea a bude nabídnuta školám, knihovnám a dalším organizacím k zapůjčení.

Na hrad míří unikátní repliky Českých korunovačních klenotů

OSTRAVA: V sobotu 3. února bude na Slezskoostravském hradě zahájena jedinečná výstava České korunovační klenoty na dosah. Jde o unikátní putovní výstavu, která z blízka návštěvníkům představí kulturní památku a pravděpodobně nejcennější a nejznámější poklad České republiky – České korunovační klenoty.

 
03.02.2024
Autor článku: 
Černá louka s.r.o.

O Českých korunovačních klenotech se u nás učí už na základní škole a říká se, že by je každý Čech měl alespoň jednou za život spatřit na vlastní oči. Originál exponátů je však vystavován pouze jednou za přibližně 5 let a kochat se jejich krásou je možné pouze okamžik. Proto vznikla mimořádná putovní výstava České korunovační klenoty na dosah, která návštěvníkům umožní tento poklad do detailu poznat bez jakéhokoli rušení a prohlédnout si jejich mistrovské repliky.

 
Autorem známých replik je jeden z nejlepších českých a evropských zlatníků, Jiří Urban. Realizoval například šperky pro anglickou královnu Alžbětu II. Na výrobě replik se podíleli také manželé Blanka a Matúš Cepkovi.
 
Výstava přiblíží návštěvníkům rovněž Osudy 22 vladařů napříč pěti staletími, a to formou informačních panelů, vyobrazení a exponátů, které co nejvěrněji ilustrují období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna, kopie slavnostních šatů Marie Terezie nebo příklady husitských zbraní.
 
„Výstava se návštěvníkům otevře v sobotu 3. února. Po celý únor bude hrad otevřen pouze k návštěvě výstavy. Od března budou zpřístupněny i další expozice. Repliky klenotů budou k vidění do 29. května 2024,“ uvádí Miriam Čechová, kastelánka hradu. „V Moravskoslezském kraji tato výstava ve své kompletní podobě nikdy předtím nebyla. Velmi nás těší, že zrovna Slezskoostravský hrad má tu možnost uvést ji v tomto formátu,“ doplňuje specialista výstav Lukáš Czopik.
 
 
Do budoucna plánují na hradě uspořádat k výstavě i komentované prohlídky. „Komentované prohlídky bychom rádi zavedli o víkendech, kdy bývá největší návštěvnost. Chceme na nich zdůraznit zajímavosti o panovnících i vystavených předmětech. O prohlídkách budeme informovat na našem webu i sociálních sítích,“ uvádí Czopik. Školní skupiny ocení možnost komentované prohlídky výstavy již od jejího spuštění, je nutné se však objednat předem.
 
Výstava bude otevřena vždy od úterý do neděle od 10 do 17 hodin. Během některých kulturních akcí může být však uzavřena, doporučujeme tedy před návštěvou sledovat webové stránky hradu nebo sociální sítě Instagram a Facebook, kde bude případná změna otevírací doby uvedena. Vstupenky je možné zakoupit přímo na místě, doporučujeme ale využít online předprodej, vyhnete se tak frontám u pokladen.

Klub Fiducia v únoru

OSTRAVA: V únoru pro vás chystáme novou iniciativu – guerillová ptačí krmítka. Proč je důležité celoroční krmení ptáků ve městech? A čím vůbec ptáky správně krmit? Nejen to se dozvíte na první rodinné ptačí dílně v neděli 18. února. Velkým tématem se v posledních letech stává také plánovaná rekonstrukce ostravského hlavního nádraží. Přijďte 29. února na terénní přednášku přímo k nádraží, kde si spolu s historikem architektury Martinem Strakošem a historičkou Romanou Rosovou řekneme více o hodnotě nádraží a jeho okolí i o problematice plánovaných úprav. Čeká nás vernisáž výstavy olomouckého malíře Jakuba Čušky, autorské čtení libereckého básníka a radiofonického tvůrce Pavla Novotného a koncert jednoho z nejvýraznějších mladých českých skladatelů Iana Mikysky. V galerii Vitrínka v únoru představíme umělecké knižní vazby. Připravujeme pro vás rovněž nové díly skládaček Ostravské kulturní stezky, knihu Ostrava je, když… , nové díly Ostravských kulturních stop i nový projekt Městských výsadků a pouličních her, na něž se můžete těšit od jara.

Autor článku: 
Fiducia

ÚTERÝ 6. 2. v 18.00 PAVEL NOVOTNÝ: PRARADY A JINÉ PÍSNĚ

Uvedení multimediální knihy a autorské „čtení“ s nehudebními nástroji Silvrexem, Žárobednou či Troubelem.

Pavel Novotný (liberecký básník, germanista, překladatel, radiofonický tvůrce) uvede svou multimediální knihu Prarady a jiné písně, která koncem minulého roku vyšla v nakladatelství Protimluv a představuje průřez jeho písňovou tvorbou z let 2002–2022. Autor s sebou vezme i některé ze svých nehudebních nástrojů, například Silvrex, Pružeň, Žárobednu, Europu, Troubel, lakovací pistoli nebo kamení. K mání bude jak nová kniha, tak její limitovaná verze s fyzickými nosiči (CD). V pořadu vystoupí také nakladatel a houslista Jiří Macháček. Jako vědec se Pavel Novotný zabývá literární montáží, akustickou literaturou a také fonickou poezií (nedávno například vydal textově-zvukovou publikaci Česká fonická poezie), do češtiny přeložil mimo jiné poezii Hanse Magnuse Enzensbergera nebo Gerharda Rühma. Pořádáme ve spolupráci s nakladatelstvím Protimluv.

 

STŘEDA 14. 2. v 18.30 IAN MIKYSKA & MOŽNÁ HOSTÉ

Koncert jednoho z nejvýraznějších mladých českých skladatelů

Ian Mikyska patří mezi nejvýraznější mladé skladatele a aktivní organizátory dění v oblasti soudobé a experimentální hudby. Věnuje se ale také překladům poezie a prózy, kompozici a improvizačním projektům v různých žánrech. Jeho práce jsou obvykle v určitém smyslu založeny na zvuku, často propojují několik médií a opakovaně zkoumají souvislosti mezi vnímáním a konceptem, mezi myšlenkami a zážitkem přítomného okamžiku, často poukazují na pomíjivost našeho bytí, ekologická témata, meditativní praktiky a naše každodenní zkušenosti vůbec.

 

NEDĚLE 18. 2. v 10.00 GUERILLOVÁ PTAČÍ KRMÍTKA

Ptačí dílna pro rodiny ve Fiducii

Téma městské zvěře rezonuje v poslední době ostravskou kulturní krajinou více než dříve. V Galerii PLATO je zvěři věnována aktuální výstava, před její budovou pak stojí vánoční stromeček pro městská zvířátka, na který se létají přikrmovat i různé druhy ptáků. A právě ptactvo je předmětem rodinné dílny ve Fiducii. Guerilla gardening i guerilla knitting už jsou termíny více méně zavedené, my ale představíme pojem nový, guerilla krmítking. Pro ptáky budeme vyrábět vlastní autorská krmítka, něco si povíme o trendu a významu celoročního krmení ptáků ve městech a posléze společně vyrazíme do ulic a krmítky osadíme různá místa v centru Ostravy. Ptačí dílnu pro rodiny ve Fiducii vede Hynek Chmelař.Vstup na dílnu je volný pro všechny zájemce, materiál zajištěn. 

 

PONDĚLÍ 26. 2. v 17.30 VITRÍNKA VOLUME 8 – UMĚLECKÉ VAZBY
Knižní výstava v galerii Vitrínka ve vstupní chodbě antikvariátu
Vystavíme knihy, jejichž nevšední vazby vytvořili jak významní čeští umělci a knihvazači, jako byl František Bílek či Jenda Rajman, tak anonymní tvůrci. Budete si moci prohlédnout vazby ručně malované, pergamenové či jinak originálně pojaté.  

 

PONDĚLÍ 26. 2. v 18.00 JAKUB ČUŠKA: OBRAZY A AKVARELY

Vernisáž výstavy v Galerii Dole 

V tvorbě olomouckého malíře Jakuba Čušky (*1989) dominuje procesuálnost v nakládání s médiem malby. Důležitou roli přitom hraje náhoda a improvizace. Ačkoli se na obrazech často objevuje lidská figura, nejde primárně o ni samotnou. Autor ji pojímá spíše jako znak či symbol, jehož prostřednictvím může uvažovat o situaci člověka v současném světě. Stejně dobře se ale dá využít pro introspektivní meditaci. Patrné je to především na akvarelech, které Jakub Čuška vnímá jako své osobité deníkové záznamy. Absolvent ateliéru Malba 4 na Akademii výtvarných umění v Praze (2020) v Galerii Dole představí obě polohy své tvorby.

Výstava potrvá do 2. dubna 2024. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. 

 

ČTVRTEK 29. 2. v 18.00 OSTRAVSKÝ HLAVÁK – JAKÝ BYL, JE A BUDE?

Historie, současnost a budoucnost hlavního nádraží a jeho okolí v terénní přednášce Martina Strakoše a Romany Rosové

Ostravské hlavní nádraží je cennou stavbou bruselského stylu a klíčovou vstupní branou do města. Město Ostrava před časem zadalo projektovou přípravu radikální proměny přednádražního prostoru architektonickému ateliéru CASUA architekta Olega Hamana. Ateliér vytvořil několik možných variant řešení, žádná však nemohla potlačit negativní vliv určitých daností, vybraných městem a Správou železnic, včetně plánovaného vyústění podchodů z nástupišť v prostoru pergoly v přednádraží. Uvedené změny zatím zůstávají na papíře a veřejnost o nich příliš neví. Přitom je důležité pojmenovat hodnoty zmíněné lokality, poukázat na kvalitu architektury současné výpravní budovy i přednádražního prostoru a zdůraznit potřebu komplexního řešení celku, včetně hledání vhodného projektu, nejlépe prostřednictvím architektonické soutěže. Propojení výpravní budovy s přednádražím a vyřešení napojení hlavního nádraží na centrum Přívozu představují důležité výzvy pro kvalitu budoucího řešení zmíněné lokality, o níž si budeme na místě povídat s historikem architektury Martinem Strakošem a historičkou Romanou Rosovou z Národního památkového ústavu. Pozor! Sraz u hlavního nádraží.


VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Místo si můžete rezervovat na tel.: 596 117 312 nebo osobně v antikvariátu (Mlýnská 2, Ostrava 1) vždy v pracovní dny od 10 do 18 hodin.
Náš klubový web: www.klubfiducia.cz

Naše další webové stránky: 
www.antikfiducia.comwww.e-antikvariat.comwww.antikvariaty.com
klubfiducia.cz
krasnaostrava.cz
ostravskesochy.cz
ostravskepamatky.cz
ostravskestezky.cz

naše stránky na Facebooku: antikfiducia, krasnaostrava, ostravajevcentru

naše skupiny na Facebooku: Čtenářský klub Ostrava, Ostravské výlety, Ostravské sochy, Dětské studio Fiducia

Program klubu Fiducia pro vás připravuje naše dramaturgická rada:
Ilona Rozehnalová, Monika Horsáková, Martin Mikolášek, Roman Polášek, Martin Popelář, Martin Režný, Petr Stach, Iva Málková, Libor Magdoň, Milena Vitoulová, Martin Strakoš, Pavel Hruška, Jiří Sovadina, Petr Šimíček, Marcela Lysáčková, Max Lysáček, Kristína Pupáková, Jiří Šigut.

Akce Antikvariátu a klubu Fiducia podporují:
Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Ostrava, Nadace české architektury, Moravskoslezský kraj, MUDr. David Feltl, tiskárna Printo, Portaflex, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Valašská zabijačka, muzika i rej masek. Ve Frenštátě se slavil masopust

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Co se na masopustu stane, na masopustu zůstane! Čí je masopust? Náš! V sobotu 27. ledna 2024 se ve Frenštátě pod Radhoštěm konal masopust. Tentokrát netradičně. Ožilo totiž nejen frenštátské náměstí, ale tančilo a zpívalo se také před domem starosty. Členové folklorního soboru Sedmikvítek rozezpívali celou ulici. Příchozí vítala nazdobená slavobrána a stoly plné dobrého jídla a pití. Pán a paní starostová krájeli a nabízeli pečené selátko. Jak se chasa posilnila, vydali se všichni na náměstí. Nechyběla nevěsta, medvědář s medvědem, pohřebenář, Žid s pytlem, bába s nůší, myslivec i čert. Ti všichni za zvuku bubínků a píšťal roztančili náměstí, kde už byly připraveny stánky se zabijačkovými specialitami, v hrnci bublal ovar a zabijačková polévka.

Autor článku: 
Romana Stejskalová

V polní kuchyni se vařila Balounova polévka, která se prodávala na konci masopustu za symbolickou jednu korunu. Lidé mohli ochutnat také zabijačkové speciality, jitrnice, jelita, tlačenku, na místě vyráběnou a nešizenou mistrem řezníkem Krkovičkou,“ představila program Soňa Adámková, vedoucí oddělení Domu kultury odboru vnějších vztahů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm.

Letos jsme se rozhodli ozvláštnit tradiční masopustní veselí s valašskou zabijačkou o něco nového. Celý program se tentokrát neodehrával jen na frenštátském náměstí, ale vše začalo už ráno před domem starosty. Potom jsme se všichni vydali za všeobecného veselí městem, až k náměstí. Tam už byla vedle tradičních stánků s uzenářskými a uměleckořemeslnými výrobky připravena zábava pro malé a velké. Postupně tak chceme obohacovat kulturně-společenský život v našem městě. Přicházet s novými akcemi, případně ty dlouhodobě oblíbené a osvědčené dále rozšiřovat a přizpůsobovat potřebám a přáním našich občanů s využitím širokých možností, které nabízí dnešní doba,“ sdělil Jan Rejman, starosta města Frenštát pod Radhoštěm.

Aby návštěvníkům na náměstí rychleji ubíhalo čekání, než se vše zpracuje a uvaří, poslechli si žalmy za poražené prasátko, nebo vyprávění řezníka Krkovičky a zasmáli se u vystoupení žonglérů a klaunů, pouličních herců, které si užili vedle dětí i ti dříve narození. A nechyběla ani svatba. Starostenský pár obnovil před všemi svůj manželský slib a oddávající místostarosta města Zbyněk Vágner jim popřál hojnost všeho. Zdraví, lásky i spokojenosti.  Kostel sv. Martina odbíjel poledne, když se začalo krájet druhé selátko a spustila masopustní kapela. Na město se začal snášet sníh, který dotvořil tu nádhernou masopustní atmosféru.  

www.kulturafrenstat.cz

Příbor hostil členy krajské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a postoupil do celostátního kola soutěže Památka roku 2023

PŘÍBOR: V piaristickém klášteře starosta města Příbora Jan Malík hostil 24. 1. 2024 členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska včetně zástupce Národního památkového ústavu Ostrava. Činnost Sdružení se soustřeďuje na uchování, ochranu a trvalou využitelnost našeho kulturního dědictví. Hlavním bodem jednání bylo vyhodnocení prvního kola soutěže Památka roku 2023. Z krajského kola do celostátního postoupila námi nominována obnova příborské fary. 

Autor článku: 
Iveta Busková

Příborská farnost se rozhodla obnovit ob­jekt fary, který je situován v prudkém svahu pod kostelem Narození Panny Marie. Ve své poloze se výrazně uplat­ňuje při dálkových pohledech a vytváří charakteristické panorama viditelné především od řeky Lubiny. Prostory v současné době slouží jako obydlí kněze, pro far­ní společenství, zkoušky scholy nebo chrámového sboru. Projekt obnovy je zamýšlen jako víceletý. Do budoucna si klade za cíl opravit dvorní stavení pro nové funkční využití a revitalizovat celý dvorní areál.

„Současná rekonstrukce fary nechala vyniknout původní barokní budovu a napomohla akcentovat důležitou část urbanistické struktury našeho města. I díky úsilí dobrovolných brigádníků z řad farnosti, kteří se podíleli na úpravě terénu okolo objektu fary, likvidaci přebujelé vegetace a demolici pozdější dřevěné přístavby řešeného objektu můžeme konstatovat, že se obálka památkového objektu proměnila k nepoznání. A navíc pamětní deska na fasádě fary připomínající působení zdejšího kaplana A. C. Stojana má opět své důstojné místo,“ uvedla do přihlášky Mgr. Marika Demlová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

„Objekt procházel obnovou od roku 2018 do roku 2023. V uvedeném období činila celková výše finanční podpory z Ministerstva kultury částku 1 197 tis. Kč. Zbylé finance poskytl vlastník objektu Římskokatolická farnost Příbor. Město Příbor se na financování obnovy spolupodílelo v rámci Programu regenerace částkou 271 tis. Kč. Do obnovy se celkově investovalo přes 2 850 tis. Kč,“ doplnila Marika Demlová.

Frenštátská „zuška“ plná laskavostí

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Umíme laskavost náležitě ocenit? Už po šesté se frenštátská Základní umělecká škola aktivně zapojila do celorepublikového happeningu s názvem Jsem laskavec, který organizuje Nadace Lilie & Karla Janečkových. Akce motivuje děti ve věku od 3 do 18 let, aby si vyzkoušely, jaké to je dělat dobro a rozdávat radost kolem sebe. Na zkušenosti s pořádáním takové akce jsme se zeptali stěžejních organizátorek Martiny Kašpárkové, Věry Marhevské a Kristiny Mezníkové. Vybrané otázky doplnili odpověďmi Vladimír Vondráček, ředitel ZUŠ Frenštát p. R., a Romana Kubešová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Frenštát p. R.

Autor článku: 
Irena Koušková

Do loňského 7. ročníku happeningu se zapojilo celkem 872 týmů a dobrými skutky společně oslavili Světový den laskavosti, který připadá na 13. listopadu. Každý dětský tým, který měl o účast na akci zájem, se zaregistroval na stránkách nadace a vybral si nějaký ušlechtilý počin. Může jít o sbírku oblečení pro potřebné nebo pro zvířecí útulek, úklid místního parku, dobročinný bazar, pomoc seniorům, fantazii se meze nekladou. Děti následně svou nezištnou pomoc podrobně naplánují a v týdnu před Světovým dnem laskavosti ji vykonají. Tři náhodně vylosované týmy jsou pak od nadace odměněny drobnými cenami.

 

V předchozích letech frenštátská ZUŠ podpořila například psí útulek ve Vlčovicích, uspořádala koncert v Domě s pečovatelskou službou ve Frenštátě pod Radhoštěm, v roce 2020 prostřednictvím streamu zazpívaly děti klientům Hospicu Frýdek-Místek, v následujícím roce obyvatelům frenštátského Domova Hortenzie a předloni škola poprvé podpořila aktivity Společnosti pro ranou péči Ostrava. Tentokrát jste nezůstali pouze u laskavostí dětí v rámci školy a ve prospěch potřebným z nejbližšího okolí, ale zorganizovali jste svou vlastní velkou akci, charitativní koncert s aukcí… Z laskavosti se rodí laskavost. Proč jste se rozhodli právě k tomuto kroku a proč jste opět směřovali svou pomoc právě sem?

Věra Marhevská, ZUŠ Frenštát p. R.: V roce 2022 naše Základní umělecká škola v rámci projektu Jsem laskavec poprvé podpořila Společnost pro ranou péči Ostrava. S nápadem uspořádat malý koncert, vybrat dobrovolné vstupné a nabídnout kalendáře a další materiály k prodeji jsem přišla na konci září. Vyhledávala jsem na internetu nějakou inspiraci a našla jsem informaci, že se termín projektu shoduje s akcí Týden rané péče. Moc se mi od počátku líbilo, že se raná péče stará o miminka, děti a pracuje s rodinami, toto mě opravdu oslovilo a napadlo mě náš projekt a Týden rané péče propojit. Předložila jsem nápad řediteli školy a ten souhlasil. V rozestupu několika dní jsem zjistila, že pro stejnou společnost pořádá v prosinci benefiční akci v malé kavárničce na Hukvaldech kamarádka Martina Kašpárková a dost jsme se spolu nasmály, když jsme tuto skutečnost zjistily. V prosinci tedy znovu frenštátská zuška symbolicky podpořila malý koncert v kavárně s tím, že ředitel školy zapůjčil zvučící techniku. V loňském roce o prázdninách pak za mnou přišla Martina s nabídkou, zda bychom zkusily naše aktivity propojit a uspořádat společně akci ve velkém sále, pro více lidí, o větším rozsahu. V tomto ohledu se nám zdál být projektový charakter akce Jsem laskavec jako naprosto ideální, zapojit do dění pro dobrou věc velké množství samotných dětí. A v srpnu jsme se společně i s Kristinou Mezníkovou z Rané péče pustily do plánování a příprav.

Vladimír Vondráček, ředitel ZUŠ Frenštát p. R.: Podpora této organizace nám dává velký smysl a nasměrovat také pozornost veřejnosti tímto směrem, je velmi dobré.

 

Jaké jsou vaše dojmy z celého večera, na němž se vybralo 50 000 korun na podporu rané péče pro rodiny dětí se zrakovým hendikepem v Moravskoslezském kraji?

Kristina Mezníková, Společnost pro ranou péči, pobočka Ostrava: Mým hlavním dojmem je asi vděčnost. Nesmírně mě těšilo, že se tolik lidí – dětí i dospělých – spojilo pro dobrou věc, na podporu rodin, kterým se narodilo dítě s postižením zraku. O krásný program se postaralo mnoho šikovných a nadaných dětí a jejich nadšení pedagogové, doplnila je ještě nevidomá pěvkyně Alena Terezie Vítek, kterou na jeviště doprovodila i její malá dcerka. Celým večerem provázela moderátorka Jana Fabiánová z České televize. Akce byla spojená s mnoha milými setkáními – ať už dražiteli v benefiční aukci, nebo dobrovolníky, kteří vypomáhali při prodeji občerstvení. Všem, kdo se do organizace večera jakkoli zapojili, i úžasnému publiku, které ranou péči pro rodiny dětí s postižením podpořilo dobrovolným vstupným, chceme velmi poděkovat. Moc si vážíme všech laskavých srdcí z Hukvald, Frenštátu a širokého okolí!

Věra Marhevská: Tento večer jsem vnímala prostřednictvím dětí ve sboru, pro které byla akce vyvrcholením celého projektu. Do poslední chvíle jsme společně sledovali internetovou aukci a byli jsme ve velkém napětí, jak si povede náš zuškovský obraz Oči.  Zároveň jsme věděli, že máme plný sál, a snažili jsme se zvládnout nervozitu před vystoupením. V okamžiku, kdy sbor dozpíval první píseň, cítila jsem z reakce publika obrovskou vřelost, napojení a souznění, to stejné jsem vnímala i z nastavení dětí. Byl to opravdu krásný zážitek jak po lidské, tak i hudební stránce. A když jsme se později dozvěděli celkovou částku, zůstali jsme stát v příjemném šoku.

Martina Kašpárková, hlavní organizátorka benefičního večera: Mé dojmy z celého večera byly velmi silné, dojalo mě to tak, že jsem většinu koncertu proslzela. Naměkko jsem byla z výkonu dětí, Terezky, zůstala jsem v úžasu z počtu lidí, kteří přišli, z výtěžku, z toho, že jsme to všichni zvládli! Takže cítím hlubokou vděčnost a radost!

Vladimír Vondráček: Koncert byl skvělý, atmosféra plná emocí a celkově to bylo velmi hřejivě lidské a naplňující.

 

Iniciátorem benefiční kulturní akce „Jdeme do toho pro ranou péči Ostrava aneb Laskavost nás baví“ byla Martina Kašpárková s přáteli. Co bylo vaší hlavní motivací?

Martina Kašpárková: Se společností pro ranou péči spolupracuji již několik let a je to činnost, která mě velmi naplňuje. (Mimo jiné mě přivedla i k otužování v rámci podpory jejich předchozí akce „Nebuď srab a namoč se pro ranou péči!) Jelikož mám již dospělé děti, zbývá mi více prostoru pro sebe. Ale protože věřím, že děti jsou smyslem našich životů a naší budoucností, snažím se, pokud jsou nějakým způsobem znevýhodněné, pomoci udělat jim život lehčí a radostnější.

Před rokem jsem proto uspořádala první malý benefiční večer pro Ranou péči v hukvaldské kavárně Ráj na zemi. Vystoupil v něm můj kamarád, nevidomý pianista Adam Blažek (který byl jako dítě klientem Rané péče) spolu se svou tehdy přítelkyní a dnes již manželkou, také nevidomou Kamilou Koncovou, která krásně zazpívala portugalské písně. Byl to vydařený večer s kouzelnou atmosférou a úžasným přijetím obecenstva. Proto jsem se po roce rozhodla pro další uspořádání koncertu pro Ranou péči. A protože není malých cílů, tak jsem ze skromné kavárny přenesla koncert do velkého sálu hukvaldské základní školy, který má kapacitu téměř 300 míst! S rozklepanými koleny jsem si uvědomila, že tak velkou akci sama nezvládnu a požádala jsem o pomoc svou kamarádku Věrku Marhevskou, která mi již pomohla i s předchozí akcí. Věrka je sbormistryní dětského pěveckého souboru Senzaband při ZUŠ ve Frenštátě pod Radhoštěm. A tady vznikl nápad spojit koncert s akcí Jsem laskavec. Kromě celého pěveckého souboru Senzaband byly do akce zapojeny i děti z výtvarného oboru, které namalovaly nádherný obraz s názvem Oči, který se na akci spolu s dalšími díly vydražil.

Na koncertu vystoupil i pěvecký soubor dětí ze ZŠ Hukvaldy a taneční soubor Aktiv z Frýdku-Místku. Tímto se z koncertu stala v podstatě akce Děti dětem. Třešničkou na pomyslném dortu celého večera bylo vystoupení nevidomé operní pěvkyně Aleny Terezie Vítek, kterou ani na pódiu neopustila její malá čtyřletá dcerka Šarlotka. Musím opětovně poděkovat všem svým přátelům, Rané péči – hlavně Kristýně Mezníkové, paní ředitelce Vlaďce Salvetové a sponzorům, za obrovskou podporu a pomoc s touto akcí, která vynesla čistý výtěžek 50.000 Kč!

 

Do happeningu Jsem laskavec se hlásíte opakovaně. Proč? Pozorujete skutečně zdravější vztahy mezi dětmi ve škole?

Věra Marhevská: Vítáme takovou příležitost, kdy děti mají možnost od začátku být součástí procesu, mohou přímo pocítit náročnost příprav, ale také zažít, že smysluplnost je velkým hnacím motorem a jejich snaha a pracovitost může být obrovským přínosem. Projekt, jakým je Laskavec, vyžaduje osobní zapálení a časovou angažovanost nad rámec běžné výuky. Zapojuje se ten, kdo má zájem se zapojit, a motivace dělat něco pro druhé je u dětí velice silná. „Být součástí“ a „pracovat na stejném zájmu“ vzájemně sbližuje angažované učitele a děti i děti mezi sebou.

 

Co je hlavní motivací k účasti pro děti?

Věra Marhevská: Být užitečný a pomáhat prostřednictvím svého umu a talentu, aktivit, které dětí milují dělat a baví je dělat.

 

Co byste poradili týmům, které s účastí v dalším ročníku zatím třeba váhají? Co se vám osvědčilo během příprav minulých ročníků?

Věra Marhevská: Najít si cíl laskavosti, který mě oslovuje, kde cítím, že je to ono, že je to ta oblast, kam chci posílat svoji pozornost a energii. Začít včas. A určitě mít v záloze tak jako v každém projektu dobrý realizační tým a podporu vedení.

 

Na webu školy zaujme návštěvníka tabulka laskavostí na každý den, kalendář vytvořený dětmi, nabádající např. otevři a podrž někomu dveře, usměj se na co nejvíce lidí, ustel si ráno postel, nakrm svá domácí zvířátka, prostři stůl, pomoz kamarádovi… Vznikl jako závazek ke každodennímu laskavému činu?

Věra Marhevská: Plnění laskavostí bylo dobrovolným doprovodným programem k hlavní aktivitě projektu Jsem laskavec. Seznam laskavostí byl k dispozici na stránkách projektu, určený primárně třídním kolektivům. Přemýšleli jsme, jakým způsobem by se mohl přenést do běžného fungování dětí a do provozu celé naší ZUŠ. Nakonec se nám podařilo vymyslet systém, jak se seznamem pracovat v rámci internetu a zpřístupnit možnost „dát o sobě vědět“ opravdu všem žákům školy. Díky seznamu laskavostí a možnosti v něm klikat, si děti všimly, že tyto v jejich očích „samozřejmosti“ už vlastně skoro každý z nich dávno plní – pouze si je v seznamu poprvé našly pojmenované. Nicméně v průběhu této akce jsem častěji na hodinách slyšela, že děti laskavosti řeší, vymýšlí, co by ještě zkusily splnit, bavily se o nich doma s rodiči i mezi sebou. Jako by se uvolnila atmosféra a děti si uvědomily, že udělat pro někoho něco hezkého, je moc fajn.

  

Vaše ZUŠ vyučuje čtyři obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Nebylo dětem z tanečního a posledně jmenovaného oboru líto, že se na benefici nemohly představit?

Věra Marhevská: Dramaturgie celého večera vznikala a nabalovala se postupně při plánování celé akce, kdy se propojilo hned několik subjektů. Nejprve Martina Kašpárková oslovila ke spolupráci pěvecký sbor, postupně se do projektu zapojila a s nápadem na veřejnou aukci děl přišla vyučující výtvarného oboru Romana Kubešová. Protože se akce konala ve víceúčelovém sále v Základní škole Leoše Janáčka na Hukvaldech, zrodil se nápad dát prostor na benefičním večeru nejen frenštátským, ale i hukvaldským dětem. Účast v projektu v rámci zapojení dětí základní umělecké školy byla založena čistě na dobrovolnosti ze zájemců vyučujících a dětí, kteří se společně jako tým přihlásili. Co se týče zastoupení oborů, vycházelo z členů přihlášeného týmu.

Romana Kubešová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Frenštát p. R., pod jejímž vedením obraz vznikl: Na tomto obraze pracovalo asi 15 dětí v průběhu 3 měsíců. Pracovaly přerušovaně, protože do práce nám vstoupily letní prázdniny. Technika, kterou malovaly, je kombinace klasické akrylové malby štětcem s malbou spreji, poslední fáze byla dokončena kresbou akrylovými fixy. Obsah tohoto díla se vztahuje úzce k předmětu, pro který je určen. Raná péče se věnuje dětem se zrakovým postižením, to znamená, že oči, které jsou na obraze, ať už lidské či zvířecí, upozorňují na důležitost tohoto smyslu pro vnímání světa. Mnohdy zapomínáme, jak bychom si měli vážit toho, že nám zrak funguje.

www.zusfrenstat.cz

https://jsemlaskavec.cz/

www.ranapece.cz/ostrava/

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Moravskoslezský kraj