sobota
18. května 2024
svátek slaví Nataša

Celá ČR

celá ČR

Adolf Loos 150: první díl přednáškového cyklu představí Loosovo dílo v Brně a okolí

PLZEŇ, BRNO, ČR: Přestože aktuální vývoj pandemie koronaviru kulturním a vzdělávacím akcím příliš nepřeje, i pro letošní podzim připravil plzeňský spolek Pěstuj prostor čtyřdílnou přednáškovou sérii. Vzhledem k nadcházejícímu 150. výročí narození Adolfa Loose ji věnuje právě realizacím světoznámého architekta a jeho spolupracovníků. Odborníci z České republiky i zahraničí představí výsledky recentního výzkumu jeho tvorby, nové možnosti chápání jeho výjimečné prostorové koncepce či současné přístupy k obnově Loosova díla. Kvůli nynějším epidemiologickým opatřením proběhnou přenášky v distanční formě a budou streamovány na facebookovém profilu a Youtube kanálu Pěstuj prostor.

14.10.2020
Autor článku: 
Martina Seidlerová

V úvodním dílu série vystoupí historička umění a architektury Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. V přednášce, jejíž online přenos bude probíhat ve středu 14. října 2020 od 18 hodin na adrese bit.ly/adolfloos1, přiblíží aktuální poznatky o Loosově tvorbě. Zaměří se na architektovy realizace v jeho rodném Brně a nedalekých Hrušovanech u Brna, a také na společenské kontakty, které Adolf Loos ve svém rodišti udržoval. Součástí přednášky bude i prezentace bohaté vizuální dokumentace získané během hloubkového archivního výzkumu i osobních návštěv staveb. 

Další díl cyklu Adolf Loos 150, připravovaného s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 28. října 2020 od 18 hodin opět na facebookovém profilu a Youtube kanálu Pěstuj prostor. S přednáškou představující celkovou obnovu Semlerovy rezidence vystoupí historik architektury a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický.

Mgr. Jana Kořínková, Ph.D.

Brněnská historička umění a architektury, která v současnosti působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, se ve své výzkumné práci věnuje především podmínkám spolupráce umělců s architekty v období socialistického Československa. Od roku 2017 provádí revizi výzkumu tvorby Adolfa Loose pro brněnské stavebníky. Je autorkou publikace Adolf Loos a konfiskované vzpomínky rodiny Viktora rytíře von Bauera-Rohrfelden (2018), spoluatorkou výstavy Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy (Muzeum města Brna, 3. 6. – 31. 12. 2020) a spolu s Pavlou Cenkovou v roce 2020 vytvořila koncepci architektonické stezky Po stopách Adolfa Loose pro Brněnský architektonický manuál. V současné době spolupracuje s Dagmar Černouškovou na výzkumu „brněnských stop“ Adolfa Loose pro chystanou publikaci. Je členkou volného sdružení Vetřelci a volavky, dlouhodobou spolupracovnicí webového magazínu Artalk.cz a editorkou serveru Archiweb.cz.

pestujprostor.plzne.cz

pam.plzne.cz
www.facebook.com/pestujprostor

Soutěž o nejlepší fotografii alejí vrcholí koncem října

ČR: Anketa Alej roku spolku Arnika hledá nejen nejkrásnější alej České republiky, ale také nejlepší fotografii alejí. Přihlašování soutěžních snímků probíhá na www.alejroku.cz do 27. října 2020.

Autor článku: 
Jiří Kaňa

“Příroda se právě zbarvuje do překrásných tónů. Počkejte si, až alej zahalí mlha, prosvítí slunce nebo listí stromů načechrá vítr a zachyťte nádhernou atmosféru. Těšíme se na vaše úlovky,” říká Karolina Kostićová z Arniky.

Tři nejlepší snímky (1) zvolí patroni ankety Alej roku (2). Arnika pak začátkem ledna 2020 odhalí vítěze, který získá digitální zrcadlovku značky Canon (3).

Patroni Aleje roku:

  • malířka a herečka Iva Hüttnerová
  • zpěvačky Sestry Havelkova
  • muzikálová zpěvačka a herečka Petra Vojtková
  • botanik RNDr. Václav Větvička
  • fotograf Jan Cága
  • doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně
  • spisovatelka Marie Hrušková
  • spisovatelka Marie Holečková
  • ředitelka AUDIT DANĚ CZ Ing. Jana Moučková

Nevíte si rady? Máme pro vás pár rad a triků, jak aleje nafotit: https://www.alejroku.cz/tipy-jak-fotit-aleje

Od listopadu do konce letošního roku bude navíc veřejnost hlasovat o nejkrásnější Aleji roku 2020 (4). Nejoblíbenější alej České republiky a vítězné aleje v jednotlivých krajích Arnika vyhlásí také začátkem ledna 2020.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost lidí k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Hledejte s námi nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorněte na ty, kterým hrozí zánik, a představte nám mladé aleje, které jste vysadili, a o které budete pečovat i v příštích letech. Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Pro více informací prosím kontaktujte Karolinu Kostićovou (koordinátorka ankety Alej roku: karolina.kosticova@arnika.org, +420 607 807 031) nebo Jiřího Kaňu (tiskový mluvčí: jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942).

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ.

Poznámky

(1) Pravidla soutěže o nejkrásnější fotografii: https://www.alejroku.cz/pravidla-fotosouteze

(2) Patroni ankety: http://www.alejroku.cz/nasi-patroni

(3) Kompletní seznam výher: https://www.alejroku.cz/hlasovani-vyhry

(4) Pravidla soutěže o nejkrásnější alej: https://www.alejroku.cz/pravidla-ankety

Tentokrát za My a oni. Cenné ocenění pro Slovácké muzeum

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti obdrželo prestižní cenu od České národopisné společnosti za vítězství v Anketě o nejvýznamnější počin v oboru za uplynulý kalendářní rok 2019 v kategorii Projekt, akce, konference, konkrétně za mezinárodní konferenci na téma My a oni, domácí a cizí v lidové tradici. Ocenění vedoucí etnografického oddělení Martě Kondrové a řediteli Ivu Frolcovi bylo předáno na Valném shromáždění ČNS 15. září v Příbrami – Březových Horách.

31.10.2020
Autor článku: 
Pavel Princ

Konferenci v Uherském Hradišti uspořádalo etnografické oddělení Slováckého muzea ve dnech 4. a 5. června 2019 pod hlavičkou Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech – Subkomise pro lidové obyčeje. „Konference se zúčastnilo na 40 etnografů, lékařů, jazykovědců a přírodovědců, jejichž příspěvky uchopily polaritu pojmů „my a oni“, „domácí a cizí“ z nejrůznějších úhlů pohledu. Konference potvrdila, že etnologické studium způsobů pojímání „cizího“ v tradovaných formách a jejich podíl na formování sociokulturních identit má přesah do současnosti a může přispět k obohacení často zúžených pohledů jiných oborů na toto téma,“ charakterizovala konferenci Gabriela Směřičková, etnografka Slováckého muzea. Z odborných příspěvků z konference vydalo Slovácké muzeum v závěru roku 2019 také stejnojmennou publikaci.

„Vždy je velmi milé a potěšující, že se svými kolegy mohu přebírat takováto ocenění. S pokorou a uznáním práce ostatních muzejních institucí si dovolím připomenout naše dosavadní úspěchy. V posledním desetiletí jsme obdrželi tři tituly Gloria musaealis, obdoba divadelní Thálie, dvě ocenění Muzeum roku vyhlašovatele Asociace muzeí a galerií České republiky a Ministerstva kultury ČR. Nynější ocenění je pro nás dalším v řadě, resp. desátým titulem prvního místa, které Slováckému muzeu udělila Česká národopisná společnost za počiny v oboru, a to publikace, výstavy či konference,“ svěřil své pocity Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea po slavnostním předání a dodal: „Pro veřejnost je to jasným signálem vysokého odborného kreditu v odborných etnografických kruzích a v neposlední řadě je to uznáním za bezmála třicetiletou práci odborných etnografů předchozí i současné generace Slováckého muzea“

Tento rok zástupci etnografického oddělní Slováckého muzea na Národním zahájení dnů evropského kulturního dědictví v Olomouci 12. září 2020 převzali také potvrzení o zápisu Tradičních hodů s právem na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

„Za zpracovatele návrhu k zápisu významného fenoménu tradiční lidové kultury nejen v rámci etnografického regionu Slovácka, ale také v rámci celé České republiky jsem moc ráda. Před podáním žádosti probíhal v letech 2015-2018 ve všech padesáti lokalitách na území bývalého okresu Uherské Hradiště, s přesahem do bývalých okresů Zlín a Hodonín výzkum, foto a video dokumentace,“ ohlédla se v čase zpět Marta Kondrová, vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea.

Pro organizátory a účastníky hodů, obce na Uherskohradišťsku i samotné zpracovatele nominace je zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, ke kterému došlo na konci roku 2019, potvrzením toho, co už dávno vědí: že tato tradice je výjimečná a stojí za to ji udržovat a věnovat jí péči.

 

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

 

Rekonstrukce Invalidovny, problematické Airbnb a nová čtvrť Bubny-Zátory. CAMP nabídne online diskuze

PRAHA, ČR: Centrum architektury a městského plánování (CAMP) bude online. Minimálně po dobu nových opatření začne svůj program centrum živě streamovat. Diváci se tak mohou z pohodlí svého domova podívat na diskuzi věnovanou ostře sledované kauze rekonstrukce Invalidovny od architekta Petra Hájka, panelovou diskuzi na téma problematiky krátkodobého bydlení nebo doprovodný program k aktuální výstavě Praha zítra? Pražské priority věnující se nové čtvrti Bubny-Zátory. Výstava Pražské priority představující 25 ambiciózních stavebních projektů, které v nejbližších 20 letech změní výrazně tvář Prahy, bude nadále k vidění na Mariánském náměstí.   

od 13.10.2020 do 27.10.2020
Autor článku: 
Michaela Hečková/ika

První z večerů ze série doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Pražské priority se zaměří na transformační území, které se v budoucnu stane součástí páteřní tratě vedoucí přes Letiště Václava Havla až do Kladna. Nově vzniklá čtvrť Bubny-Zátory nabídne bydlení až pro 25 tisíc obyvatel a pracovní zázemí pro dalších 29 tisíc lidí. Architektonickými symboly nové čtvrti se stanou dva důležité kulturní monumenty – Památník ticha v budově bývalého vlakového nádraží připomínající násilné dějiny 20. století a nový koncertní sál Vltavská filharmonie, na jehož podobu bude vypsána samostatná mezinárodní architektonická soutěž. Na panelové diskuzi, kterou lze 13. října od 19:00 hodin sledovat online, vystoupí 1. náměstek primátora Petr Hlaváček, zástupci IPR Praha, architektů a městské části Prahy 7.

„Mrzí náš, že se v říjnu nepotkáme s návštěvníky CAMPu. Opět se ale zaměříme na náš blog campuj.online, se kterým teď na podzim máme velké plány. Veškerý plánovaný program poběží online formou streamů. Podobně jako na jaře tedy bude platit, že když lidé nemohou přijít do CAMPu, přijde CAMP za nimi. Ostatně, na jaře nás překvapila desetitisícová čísla čtenosti blogu a obrovská sledovanost streamů. Výstavu Pražské priority si mohou návštěvníci projít naštěstí i ve veřejném prostoru přímo na Mariánském náměstí,“ popisuje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Národní památkový ústav (NPÚ) nedávno představil projekt obnovy pražské Invalidovny. Obnovený areál má sloužit jako sídlo NPÚ a domov Pražského filharmonického sboru. Část objektu bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkové trasy. Vzniknou zde výstavní a konferenční prostory a prostor pro vzdělávání a kreativní či komunitní aktivity. Radikální návrh architekta Petra Hájka vzbudil vlnu rozporuplných reakcí. Pozvání do panelové diskuze Rekonstrukce Invalidovny, která se odehraje 22. října od 19:00 hodin, přijali generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, předseda ČKA Jan Kasl a architekt Petr Hájek. Akci moderuje architekt Adam Gebrian.

„Rozhodli jsme se, že dáme v CAMPu prostor pro věcnou diskusi o tomto tématu nad rámec jednoduchého líbí/nelíbí. Chceme diskutovat o tom, jaká úskalí se sebou přináší proces dostavby jedné z nejvýznamnějších pražských památek,“ dodává Boháč.

Turismus, bydlení, participace, památková ochrana budov a celková proměna města. Tak zní první z celkem osmi témat, která během letošního jara spojila na 40 pražských spolků a organizací a motivovala je k sepsání jednotného dokumentu s názvem Za Prahu udržitelnou a sousedskou. Společně žádají zkvalitnění života v hlavním městě, a to s ohledem na stávající krize. Diskuze s názvem Cizincem ve vlastním městě? (27. října od 19:00 hodin) se zaměří na problematiku krátkodobého ubytování. Jak se obyvatelům Prahy žije v domech, kde se cítí spíše jako nechtění hosté? Co může město dělat s platformami typu Airbnb? A má krátkodobé ubytování naopak nějaká pozitiva? To jsou všechno otázky, na které se budou snažit odpovědět hosté diskuze společně s moderátorku Táňou Zabloudilovou. Diskuze je rovněž tlumočena do českého znakového jazyka.

 

Program:
 

ÚT 13.10. 19.00 Praha zítra: Bubny-Zátory

ČT 15. 10. 19.00 Urban Talks: Dash Marshall

ÚT 20.10. 18.00 Architecture week: Architektura pro klima

ST 21.10. 14.00 Spolkové bydlení: Baugruppe

ST 21.10. 19.00 Felix Waechter

ČT 22.10 19.00 Rekonstrukce Invalidovny

NE 25.10. 16.00 Za architekturou Karla Pragera

ÚT 27. 10. 19.00 Za Prahu udržitelnost a sousedskou: Cizincem ve vlastním městě?

 

CAMP je Centrum architektury a městského plánování, jehož hlavním posláním je zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy. Je základním zdrojem přehledných a dostupných informací o přítomnosti a budoucnosti hlavního města a funguje jako otevřená platforma, „základní tábor“ pro každého, kdo má zájem na společném plánování a rozvíjení Prahy. Kromě své základní funkce informačního centra je součástí CAMPu také výstavní sál s unikátní velkoplošnou projekcí, studovna, kavárna, venkovní terasa a moderní přednáškový sál s bohatým programem sestávajícím z veřejných diskuzí, vystoupení tuzemských i zahraničních odborníků, workshopů, projekcí a dalších aktivit.

 

www.praha.camp

Václav Johanus - Procházky krajinou / Originály a grafika v MK Písek

PÍSEK: Příznivci umělecké tvorby grafika, ilustrátora a karikaturisty Václava Johanuse si mohou od 13. října v Městské knihovně v Písku prohlédnout výstavu s názvem Procházky krajinou. Soubor originálů a grafik zahrnuje práce z převážně posledních tří let a je určen jak dospělým, tak dětským divákům.

Autor článku: 
Studio Hrozen

Grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (nar. 1947) působí na české výtvarné scéně od poloviny 60. let. Začínal v oblasti kresleného humoru, kdy na sebe upozornil originálním rukopisem - přísně geometrickou černou kresbou. Z té doby jej pamětníci znají například ze zadních stránek Mladého světa, z Dikobrazu, Stadiónu, Domova apod. Strohý rukopis postavený na grafickém základě a poetickou nadsázku přenesl od kresleného humoru postupně i do dalších výtvarných oblastí, jimž se věnuje - do grafik, ilustrací, typografie, temper i koláží. V grafice používá techniku serigrafie s pro něj typickým přesným soutiskem plných barev.

Nezastupitelné místo má tvorba zaměřená na dětské publikum, od ilustrací například pro Sluníčko nebo Ohníček přes leporela, pexesa, omalovánky, vystřihovánky nebo trojrozměrné objekty, po ilustrování knížek. Svými obrázky opatřil více než 40 knih pro děti a dospělé. Po celé tvůrčí období průběžně výtvarně spolupracoval s desítkami novin a časopisů, včetně odborně zaměřených, jako například Ekonom, Právní rádce, Hospodářské noviny a další. Pro Deníky Bohemia (původně Jihočeskou pravdu) kreslil více než 50 let.

Od roku 1965 Václav Johanus uspořádal přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Bělehrad, Havana, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, Šen-Čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky a ilustrace Brno.

Z význačnějších akcí posledních let lze připomenout například dvě grafické: v roce 2017 byl přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde grafickou techniku serigrafie, kterou používá od poloviny 70. let. O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-Čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.

Dílo Václava Johanuse je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty získal ocenění. Je členem Sdružení Bienále Brno.

Václav Johanus / Procházky krajinou / Originály a grafika

Městská knihovna Písek, Alšovo náměstí 75/13, 397 01 Písek

13. 10. –  27. 11. 2020

Majáky české kultury se rozsvítí v pondělí večer po celé České republice místo zrušených akcí

PRAHA: V pondělí 12. října v 19.30 se po celé České republice rozsvítí Majáky české kultury - světelné sloupy v místech, kde by v tu chvíli, nebýt koronavirové pandemie, normálně probíhaly koncerty, divadelní představení, projekce filmů i vernisáže výstav. Za akcí stojí iniciativa #kulturunezastavíš, která během jarního uzavření kulturních institucí připravila desítky venkovních akcí na pomezí cirkusu, divadla a koncertů. Iniciátoři akce zároveň vyzývají všechna kina, divadla, kluby, či výstavní sítě, aby se k Majákům pro kulturu připojily a ukázaly tak, kde všude za normálních okolností baví své diváky.

12.10.2020
19:30
Autor článku: 
Zuzana Hošková

V tuto chvíli se k akci slíbila připojit řada institucí, mezi jinými například Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Naivní divadlo Liberec, Jatka78 v Praze, UFFO Trutnov a další. Zároveň vyzývají veřejnost, aby využila posledního víkendu zřejmě na dlouhou dobu k návštěvě kulturních akcích a podpořila tak umělce i všechny, kdo v kultuře pracují.

Připojte se k iniciativě #kulturunezastavíš a vyšlete společně s námi v pondělí do světa jasný světelný signál, že kultura je tu i přes lockdown pořád s námi. Ukažme, kde všude za jiných okolností bavíme své diváky. Rozsviťme oblohu namísto odehraného představení, koncertu, promítání filmu nebo jiné neuskutečněné akce. Rozsviťme maják české kultury! Protože kultura diváky nenechá ztroskotat a díky jejich podpoře ani sama neztroskotá. Budeme zase spolu! Zvládneme to! Bezpečně a s respektem k vládním opatřením,” vyzývá Rosťa Novák ml., který se svým souborem Cirk La Putyka podnítil vznik iniciativy #kulturunezastavíš. A dodává: “Celá akce není za účelem protestu proti vládním nařízením. Symbolicky poukazujeme na paralýzu kultury, kulturních zařízení, kulturního průmyslu a všech jeho personálních složek.

Zapojené instituce umístí na střechu či do jiného místa světlo, které bude v pondělní večer od 19.30 svítit do oblak. “Nechte jej svítit celou noc nebo tak dlouho, jak jen to bude možné. Nezáleží na tom, jestli jste v tu dobu měli mít nějaké představení nebo akci,” doplňují. Ti, kdo se chtějí ještě zapojit do akce Majáky pro kulturu, mohou kontaktovat pořadatele na e-mail info@laputyka.cz.

 

Facebook událost: https://www.facebook.com/events/684538879139825/

Knihovnickou K2 letos zdolala knihovnice Jarmila Burešová

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Cenu Knihovnická K2 už šestým rokem získávají v sudém roce nejlepší knihovníci, v lichém roce nejlepší knihovny Moravskoslezského kraje. V letošním roce „na vrchol vystoupala“ Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy. Ocenění předali ve středu 7. 10. v rámci Týdne knihoven na Zámku Nová Horka náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Libuše Foberová.

07.10.2020
Autor článku: 
Marcela Stehlíková

"Být dobrým knihovníkem znamená být s lidmi, vnímat jejich zájmy a umět jim nabídnout něco, co je posune dál nebo jim otevře další dveře vědění či vnímání. Letošní vítězka Jarmila Burešová cenu získala za inovativní přínos v práci se seniory a sociálně handicapovanými návštěvníky knihoven. Stála například u zrodu projektu Paměť Ostravy, který už šest let shromažďuje a publikuje cenné vzpomínky pamětníků,“ prozradil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo s tím, že letos bylo v našem regionu na ocenění nominováno 15 knihovníků.

Druhé místo získal Jiří Plešek z Univerzitní knihovny Ostravské univerzity za rozvoj informačního vzdělávání pro studenty, doktorandy i akademické pracovníky formou individuálních či online konzultací. V pořadí třetí ocenění obdržela Nataša Šlosárková z Knihovny Petra Bezruče v Opavě, která cenu Knihovnická K2 obdržela za metodickou činnost a výrazný podíl na automatizaci knihovního fondu v okrese Opava.

Letos byla udělena také 3 čestná uznání. Získali je Aleš Drahotušský z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě za zásluhy na vzniku, fungování a propagaci Digitální knihovny Moravskoslezského kraje, také Marta Orszuliková z Místní knihovny Stonava za rozvoj komunitního života obce propojováním činností knihovny a místních organizací napříč generacemi a Martina Wolna z Knihovny Třinec za prosazování zájmů knihovny jako významné instituce otevřené pro kulturní a komunitní život města i regionu.

Soutěž Knihovnická K2 pořádá Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Vítěze vybírala komise složená ze zástupců Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, pověřené knihovny a zástupců výboru pro kulturu a památky Moravskoslezského kraje. 

Vyšly memoáry londýnského publicisty a skladatele Alexandra Goldscheidera

ČR: „Malá historie se mísí s velkou z pohledu kluka, který za socialismu vyrůstal v barvitém prostředí plném jedinečných osobností, zážitků, objevů a překvapení.“ Tak první díl svých memoárů popisuje sedmdesátiletý česko-anglický hudební skladatel, producent a publicista Alexander Goldscheider. Kniha, kterou nazval Cílené náhody, vyšla v nakladatelství Pointa. Vydání předcházela dosud nejúspěšnější crowdfundingová kampaň na této platformě.

Autor článku: 
Ondřej Hampl

„Za Cílené náhody vděčím jednoznačně Facebooku,“ říká autor, který na něm od roku 2017 zveřejňuje skutečné příběhy, zážitky a anekdoty ze svého života. „Záhy to přerostlo v tradici – v pátek o půlnoci, děj se co děj, vždy jeden příběh uvedu. Už po několika prvních mě čtenáři začali přesvědčovat až urgovat k jejich sepsání do knihy. Rukopis jsem začal sepisovat o dva roky později,“ dodává Goldscheider.

Vzpomínky z dětství i osudy předků

Kniha má devět kapitol, které nejsou nutně řazeny chronologicky, ale spíš tematicky, a je zamýšlena jako první díl memoárů. Alexander Goldscheider v ní pokrývá prvních dvacet let svého života; mimo jiné vzpomíná na rané dětství, které z velké části prožil v divadle E. F. Buriana. Angažmá tam totiž měla jeho matka, herečka Nina Zvjagina. Popisuje mládí prožité v Praze i rok, který strávil ve Spojených státech – odjel tam, když mu bylo osmnáct. Píše také o rodinných přátelích, umělcích a zajímavých lidech, které v té době potkal.

Velkou pozornost věnuje předkům. Jedna celá kapitola je věnována židovským příbuzným, kteří až na výjimky zahynuli během holocaustu. Goldscheider zaznamenává i svědectví svého táty i strýce, kteří pobyt v koncentračních táborech přežili, a zamýšlí se nad tím, jak se z historie dvacátého století můžeme poučit do budoucna. V jiné kapitole líčí barvité osudy svých předků z Ruska: kozáckého atamana, sovětského brigádního generála, kterého Stalin nechal popravit, dirigenta orchestru cara Mikuláše II., babičky Věry, která před popravou uprchla z Petrohradu až do Prahy, a dalších.

Kniha podle vlastních představ

„Pocit, že bych měl sepsat rodinnou historii především kvůli svým předkům a pro naše potomky, jsem v sobě nosil už desítky let, a tak jsem v roce 2016 po pár letech práce udělal velkou stošedesátistránkovou knihu s šesti sty fotografií a všemi potřebnými rodinnými údaji. Sepsat memoáry je ale docela něco jiného, byť mi všechny údaje z fotoknihy a především stovky fotografií přišly nesmírně vhod,“ vysvětluje autor, který práci na knižním rukopisu dokončil letos v únoru.

To už byl v kontaktu s nakladatelskou službou Pointa, která autorům umožňuje sestavit knižní tým a dát rukopisu podobu podle vlastních představ. Pomáhá jim také s crowdfundingovou kampaní, ve které výrobu a tisk knihy zafinancují. Alexander Goldscheider dal nakonec Pointě přednost před tradičním nakladatelstvím, jako hlavní důvod uvádí právě větší svobodu: „Nešlo vůbec o honorářové podmínky, byť byly výhodné, ale především o volnou ruku, kterou jsem při přípravě knihy s Pointou měl. A to se nakonec ukázalo jako klíčové a ani si dnes neumím představit, že by tomu tak nebylo.“

„Žádné jiné nakladatelství by mě nenechalo napsat a vytisknout knihu o 480 stranách s 324 fotografiemi, které jsem navíc mohl umístit libovolně s textem, a ne v případě barevných kdesi nerelevantně vůči textu, aby bylo vytištění levnější. A vše mít víceméně pod svou kontrolou,“ doplňuje autor, který se nakonec rozhodl Cílené náhody i sám graficky zpracovat a vysázet. Za redaktorku a korektorku knihy si zvolil zkušenou Evu Lorencovou, která mu radila ještě před zrodem rukopisu.

Podpora a chvála od stovek čtenářů

„Za dva a půl roku reakcí na mé příběhy jsem se se stovkami čtenářů téměř znal, byť osobně ani ne s deseti. Když jsem se jich letos v březnu zeptal, kolik z nich by si knihu předplatilo, byla reakce tak dechberoucí, že jsme se s Pointou rozhodli kampaň spustit. Cílová částka tři sta tisíc korun byla na knižní crowdfunding docela závratná suma. A vybrala se,“ neskrývá svou radost Goldscheider. Knihu nebo i více knih najednou si v předprodeji koupilo 460 přispěvatelů, někteří spolu s CD Goldscheiderových písní.

„Reakce těch, co už ji mají doma, jsou zatím ve vší skromnosti ohromné. Mám také mimořádnou radost, že se její čtenáři cítí přímo součástí knihy a jsou šťastní, že přispěli k jejímu zrodu. Možná jsem tomu i trochu přispěl, když jsem každému symbolicky přisoudil jednu stránku – ten, kdo si knihu objednal a předplatil, k ní dostal obdobu ex libris se jménem a stránkou, která mu patří,“ dodává autor s tím, že už pracuje na druhém dílu s pracovním názvem Mluví k vám robot. Pokračuje v něm se svými příhodami z normalizační Prahy a Londýna, kam emigroval v roce 1981.

Kniha Cílené náhody je aktuálně v prodeji ve všech velkých knihkupectvích, v jejich e-shopech i na e-shopu Pointy. Ukázka z knihy přiložena.

Alexander Goldscheider: Cílené náhody

Memoáry česko-anglického publicisty, skladatele a producenta s tolika zážitky, příběhy a náhodami, že musely být cílené. Posuďte sami!

Publicista, skladatel a producent žijící v Londýně vzpomíná ve svých sedmdesáti letech na dětství a mládí v socialistické Praze, na mámu herečku, tátu novináře a jejich pracovní prostředí, na barvité osudy ruských prarodičů, emigrantů z Kavkazu a Petrohradu, na tragický úděl tátovy rodiny a desítek Goldscheiderů, kteří nepřežili holocaust, na hledání vlastní identity a poznávání světa kulminující životem v New Yorku a dramatickým návratem do Prahy v roce 1969.

480 stran, vázaná, ISBN 978-80-7650-102-7

Doporučená cena: 499 Kč

O Pointě:

Pointa funguje jako online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci, pomůže také s propagací.                  

●      pointa.cz             

●      facebook.com/Pointa.cz            

●      instagram.com/pointa.cz           

●     blog.pointa.cz

Nadační fond Magdaleny Kožené píše otevřený dopis ministrům

ČR: Dne 7. října odešel jménem Nadačního fondu Magdaleny Kožené otevřený dopis ministrům školství, mládeže a tělovýchovy a ministru zdravotnictví. Stipendijní Akademie MenART a celostátní happening ZUŠ Open se tak připojují k nesouhlasu vedení základních uměleckých škol a AZUŠ ČR s aktuální situací, kdy základní umělecké školy ve své většině musely plošně přejít na distanční vzdělávání.

Autor článku: 
Nadační fond Magdaleny Kožené/jal

"Jménem celého týmu celostátního festivalu ZUŠ Open a stipendijní Akademie MenART se chceme taktéž vyjádřit k aktuální situaci, kdy základní umělecké školy ve své většině musely plošně přejít na distanční vzdělávání.

Chápeme, že epidemiologická situace je vážná, v daném opatření však neshledáváme s ohledem na provoz jiných výchovně - vzdělávacích zařízení ani obhajitelnou logiku, ani kýžený přínos v boji proti epidemii.

Dnes (7. října) jsme zaslali otevřený dopis pánům ministrům školství a zdravotnictví a oslovili jsme i vybrané senátory a další politiky. Naši iniciativu podpořila i pěvkyně Magdalena Kožená, patronka nadačního fondu. Chceme se touto cestou připojit k podpoře vedení Asociace základních uměleckých škol (AZUŠ ČR) a jednotlivých základních uměleckých škol v ČR."

Výsledky XVIII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis

ČR: Dne 6. října 2020 od 14.00 hodin byly ve Smetanově síni Obecního domu vyhlášeny Ceny Gloria musaealis za rok 2019.

Autor článku: 
Anna Komárková

Kategorie Muzejní výstava roku 2019

• I. místo – Cena Gloria musaealis – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích za „Nové expozice muzea“
• II. místo – Muzeum hlavního města Prahy za výstavu „Chudá Praha: Lidé – Místa – Instituce (1781–1948) / EPOS 257: Dýmová hora“
• III. místo – Technické muzeum v Brně za výstavu „V těžkých dobách: Boje o hranice (1918–1919)“
• Zvláštní ocenění – Muzeum dr. Aleše Hrdličky za „Antropologickou expozici“
• Zvláštní ocenění na doporučení čestného výboru soutěže – Národní galerie v Praze za stálou expozici „1796–1918: Umění dlouhého století“

Kategorie Muzejní publikace roku 2019

• I. místo – Cena Gloria musaealis – Muzeum umění Olomouc za dvoudílnou publikaci „Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695)“
• II. místo – Národní technické muzeum za publikaci „Fenomén Ringhoffer: Rodina, podnikání, politika“
• III. místo – Muzeum města Brna, příspěvková organizace, za publikaci „Vize modernosti: Rudolf Sandalo 1899–1980“
• Zvláštní ocenění – Městské muzeum Skuteč za publikaci „Vojáci Skutečska 1914–1920“

Kategorie Muzejní počin roku 2019

• I. místo – Cena Gloria musaealis – Muzeum Českého ráje v Turnově, příspěvková organizace, za projekt „Horolezectví: Z Českého ráje na vrcholy světa“
• II. místo – Městské muzeum a galerie Hořice za projekt „Rekonstrukce muzea a nová expozice Od kamene k soše“
• III. místo – Národní zemědělské muzeum, s. p. o., za projekt „Modernizace areálu ve Valticích a nové expozice“
• Zvláštní ocenění – Muzeum města Brna, příspěvková organizace, za projekt „Baron Trenck: Nová tvář legendy“

Cena Českého výboru ICOM

• Uměleckoprůmyslové museum v Praze za výstavu „Šílený hedvábník: Zika a Lída Ascher / Textil a móda“
Cenu Českého výboru ICOM získal v XVIII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis projekt přihlášený do kategorie Muzejní výstava roku 2019.


Více informací na http://www.gloriamusaealis.cz
 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Celá ČR