Zaostřeno na Pražské jaro
PRAHA: Letošní ročník mezinárodního festivalu Pražské jaro je už čtyřiasedmdesátý. Stejně jako v předchozích letech na něm vystoupí slavné zahraniční orchestry, i neméně slavní sólisté. Od 12. května do 4. června nabídne festival celkem devětačtyřicet koncertů.
Zahajovací koncert je sice téměř vyprodaný, ani tak ale o něj nemusíte přijít. Letos už počtvrté si ho totiž můžete vychutnat v parku na pražské Kampě, kde bude v přímém přenosu koncert promítán na velkoplošnou obrazovku. A vstup je navíc volný.
Na co dalšího se můžete těšit? Tak například milovníkům opery letošní Pražské jaro přináší jedno z nejslavnějších děl ruského velikána Sergeje Prokofjeva - Láska ke třem pomerančům. Opera, kterou autor napsal po své emigraci z bolševického Ruska do USA, bude 16. května uvedena v premiéře v Národním divadle. A zcela jistě půjde o velký zážitek, tohle Prokofjevovo dílo se totiž v Praze hrálo poprvé a naposledy v roce 1963!
Následovat budou další premiéry, a dokonce světové. Letošní hudební festival návštěvníkům jako první představí tři díla soudobých českých skladatelů, všechna byla zkomponovaná na objednávku festivalu. Jestliže jste příznivci hudby jednadvacátého století, určitě s koupí vstupenek dlouho neváhejte. K dispozici jsou ještě lístky na dva z těchto tří koncertů.
Z objednaných kompozic jako první 19. května zazní v podání PKF – Prague Philharmonia dílo nazvané Hypnos. Jeho autorem je český skladatel působící ve Vídni Šimon Vosečka, který říká: „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí." Pražskou filharmonii při této příležitosti bude řídit mladý britský dirigent a vítěz prestižní soutěže v Besançonu Ben Glassberg.
24. května pak bude v rámci večera Pocta těreminu ve světové premiéře uvedena skladba Jakuba Rataje - aether. Název díla je dle autora věnováním právě exponovanému elektrickému hudebnímu nástroji těreminu, ovládanému pouze pohybem paží, dlaní a prstů hráče, který i po sto letech od svého prvního uvedení vyvolává v posluchačích úžas.
Více se dozvíte ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818