Zámek Třeboň získal mladého kastelána se zájmem o historii, kulturu i ochotnické divadlo
TŘEBOŇ: Ač je novému kastelánovi státního zámku Třeboň a hrobky Schwarzenbergů v Domaníně pouhých dvacet osm let, zkušeností nejen se zámeckým prostředím má mnoho. Navíc Třeboň dobře zná. Pochází totiž z nedalekého Suchdola nad Lužnicí a na třeboňském zámku působil již při svých studiích na gymnáziu. Jeho jméno je Vít Pávek a v pozici kastelána střídá dlouholetého správce zámku Pavla Hofmana.
Pavel Hofman si před dvaceti pěti lety, kdy se stal kastelánem zámku Třeboň, vytkl za své hlavní cíle převzetí přilehlého parku pod správu objektu, kultivaci prostředí památky a rozšíření nabídky zámku pro návštěvníky. Svá předsevzetí splnil na výbornou. První z úkolů se mu podařilo naplnit již záhy po svém nástupu do nové funkce. Zámecký park spadl pod správu zámku roku 1993 a Pavel Hofman stál také u jeho obnovy, díky které začal park plnit relaxační funkci a stal se důstojným reprezentantem zámku i lázeňského města. O zeleň v nádobách bylo obohaceno malé i velké nádvoří a zámek proslul rovněž svými květinovými výstavami. V roce 2016 byla správa zámku za toto úsilí oceněna městem Třeboň.
Za působení Pavla Hofmana došlo rovněž na tomto jihočeském zámku k rozšíření nabídky prohlídkových tras: v roce 1996 byl otevřen druhý prohlídkový okruh věnovaný rodu Schwarzenbergů, v roce 2001 byla v rámci třetí prohlídkové trasy zpřístupněna konírna, psí kuchyně a kasematy. V průběhu let se také podařilo zvýšit počet pořádaných kulturních akcí a s tím související návštěvnost. Od roku 1993 je otevřena zámecká galerie, která každoročně hostí několik výstav, zámek se stal i oblíbeným místem k pořádání svatebních obřadů.
Pavel Hofman měl dostatek času si letos nastupujícího kastelána dobře ozkoušet. Víta Pávka přijal jako průvodce již v létě roku 2008. Ten zde následně poznal také funkci administrativního pracovníka a podílel se na zajišťování kulturních akcí zámku.
Více se o novém kastelánovi dočtete ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818