Výstava Má vlast cestami proměn doputovala do Hradce Králové. K vidění je do konce října
HRADEC KRÁLOVÉ: Putovní výstava Má vlast cestami proměn – příběhy domova se z areálu Strahovského kláštera přesunula do krajů ČR. Osm exteriérových panelů, které zachycují příběhy proměn různorodých objektů, je pro veřejnost nyní k vidění až do konce října na Pivovarském náměstí v Hradci Králové. Hlasovat o tu nejlepší proměnu letošního ročníku mohou zájemci na webu www.cestamipromen.cz/hlasovani.
„Jubilejní 15. ročník putovní výstavy, jejíž hlavním partnerem i nadále zůstává náš kraj, má historicky poprvé dva pořadatele a stává se tak nově plně česko-slovenským. Královéhradecký kraj letos reprezentuje šest skvělých projektů z celkem 97 přihlášených proměn, které se poprvé nachází napříč Českou a Slovenskou republikou,“ řekl radní pro regionální rozvoj, granty a dotace Adam Valenta.
Výstava, která je k vidění na Pivovarském náměstí v Hradci Králové, představuje proměny z Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Celkem 23 staveb přibližuje osm panelů, které představují příběhy proměn a dokumentují stav před a po rekonstrukci. Osm z nich, přičemž dvě proměny jsou vítězové internetového hlasování z předchozího ročníku, se nachází na území našeho regionu. Výstava potrvá do konce října. Do Hradce Králové se přesunula z Nasavrk (okres Chrudim) a v listopadu poputuje do obce Lukavice (okres Ústí nad Orlicí).
Do 15. ročníku Putovní výstavy Má vlast cestami proměn – příběhy domova jsou za Královéhradecký kraj přihlášeny Blešno s proměnou obecního úřadu, Havlovice se záchranou hradu Vízmburk, Hradec Králové – Gayerova kasárna a jejich generální rekonstrukce a dostavba Muzea východních Čech, město Jaroměř s rekonstrukcí Wenkeova domu a oživením pevnosti Josefov a Nová Paka s opravou výpravní budovy železniční stanice.
Jubilejní 15. ročník výstavy má historicky poprvé dva pořadatele. Ke spolku Cestami proměn se přidalo Konzorcium Moja vlasť – kultúrne premeny Slovenska. Hlavním partnerským krajem nadále zůstává Královéhradecký kraj.
Hlasovat o té nejlepší proměně může veřejnost na Hlasování o nejlepší proměně ročníku 2023/2024 (cestamipromen.cz) a zároveň je možné přihlašovat proměny do 16. ročníku, a to do konce roku 2023.
Podrobný popis přihlášených proměn z Královéhradeckého kraje 2023/2024:
Mohlo by vás také zajímat...
KUKS: Letní počasí, výletní nálada a množství akcí přivedlo do Kuksu návštěvníky z východních Čech, ale i z celé České republiky. Festival Malá loutková inventura, který se tento týden odehrál v Kuksu, přitáhl dětské i dospělé diváky nejen na loutková představení, ale také komentované prohlídky. Divadelní soubor z Běloruska sice nedorazil, bonusem pro návštěvníky ale byly další atrakce. Zaujal třeba workshop s řezbářem loutek.
ČR: Již po devatenácté se 10. června uskutečnilo předávání Výročních cen OSA, které oceňují přední domácí hudební skladatele a textaře v rámci populární a klasické hudby, a to celkem ve 14 kategoriích.
ČR-ZAHRANIČÍ: Divadlo Drak se vrátilo z týdenního zájezdu na Kubu, kam bylo vybráno s inscenací Veroniky Poldauf Riedlbauchové Do hajan! spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů. Inscenaci v Havaně viděly desítky kubánských dětí z pozvaných škol i desítky zahraničních promotérů a odborníků na divadlo pro děti a mládež z celého světa. Divadlo Drak si tak z festivalu přiváží i několik pozvání na další zahraniční festivaly a mnoho cenných kontaktů i zkušeností.
ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama. Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.
Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.
Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818