Vychází unikátní monografie vizionáře moderní architektury Jana Kaplického
ČR: V nakladatelství CPress vychází unikátní obrazová monografie o životě a tvorbě mezinárodně uznávaného a oceňovaného architekta Jana Kaplického, kterou připravil Ivan Margolius. Publikace Jan Kaplický mapuje životní osudy velikána světové architektury nejen prostřednictvím jeho děl, ale i vzpomínek jeho spolupracovníků a blízkých. Obsáhlé dílo vzešlé ze spolupráce jeho manželky Elišky, přátel a Nadačního fondu Kaplicky Centre tak nabízí komplexní pohled na život, dílo i odkaz tohoto jedinečného umělce.
Jan Kaplický. Jeden z mála světově uznávaných architektů českého původu. Autor obdivovaného i zatracovaného návrhu pražské Národní knihovny. Muž, jenž odešel v rozpuku svých kreativních sil. V pečlivě sestavené monografii Jan Kaplický, kterou doprovází řada autentických dokumentů – fotografií, vzpomínek, rozhovorů, kreseb a vizualizací, Ivan Margolius svého dlouholetého přítele Jana Kaplického připomíná jako nadaného a komplikovaného vizionáře, jehož originální a nadčasová tvorba se stala inspirací pro mnohé další architekty po celém světě.
„Jan Kaplický byl složitou, mnohavrstevnou osobností jako člověk i jako architekt. Osobností nesmírně inspirativní, nadanou, determinovanou, nekompromisní a nekonformní, ale také komplikovanou a tajemnou, se sklony k melancholii a tvrdohlavosti. Byl obdivován, kopírován, kritizován, mnohdy nepochopen lidmi z uměleckých kruhů i těmi z řad laické veřejnosti. Studenti milovali jeho statečnost a odvahu, s jakou bořil stále nové překážky a meze kladené tvořivosti, a přímost, s jakou říkal, co si myslí. Všichni pro něj a s ním chtěli pracovat.“ – Ivan Margolius.
O své vzpomínky na Jana Kaplického se v knize podělili jeho blízcí i spolupracovníci (např. Eva Jiřičná, Pavel Bobek, Eliška Kaplický Fuchsová či Richard Rogers, Norman Foster, Brian Clarke a další). Čtenáři díky tomu získají mnohem širší perspektivu, z jaké mohou nahlížet na Kaplického osobnost i tvorbu. Jak vypadal Kaplického běžný pracovní den ve studiu Future Systems v Londýně? Co ho těšilo a co ho naopak dokázalo rozladit? Jaké měl koníčky? Jak odpočíval? Kde čerpal inspiraci pro své nekonvenční dechberoucí stavby? To vše se v knize dozvědí. A ještě mnohem více…
„Mým cílem bylo napsat knihu, která by zrcadlila život a práci Jana, tedy zobrazení nikoli pouze z mého hlediska, ale také podle mnoha jiných, s kterými Jan přišel do styku během svého osobního či profesionálního života. Takže tato kniha je mnohohlasá a kaleidoskopická, což je důležité, když je jejím námětem tak komplexní osoba a tvorba.“ – Ivan Margolius.
Ivan Margolius se narodil v Praze, studoval tam architekturu, kterou dokončil v Londýně po opuštění Československa v roce 1966. Jako architekt pracoval pro firmy Yorke Rosenberg Mardall, SOM a Foster and Partners. Je autorem pamětí, knih a článků o umění, architektuře, inženýrství, návrhářství a automobilové historii. Spolupracoval s Janem Kaplickým a Future Systems na několika projektech a je s Janem Kaplickým spoluautorem knihy Česká inspirace (2005).
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818