Víceúčelové kulturní centrum ano, shodli se občané
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Ředitel Městské knihovny Pavel Zajíc, vedoucí projektového oddělení MěÚ Jan Kučera, místostarostka města Rožnov pod Radhoštěm Markéta Blinková, ředitelka T klubu – kulturní agentury Lenka Vičarová, dramaturg kina Panorama Pavel Jakubík a někteří další představitelé města byli připraveni zodpovědět dotazy, nápady, podněty a připomínky občanů na diskuzním fóru, jehož tématem byla plánovaná výstavba víceúčelového kulturního centra.
O malé překvapení se postaral ve své úvodní prezentaci Pavel Zajíc, který shrnul klady a zápory pro případ, že městská knihovna bude, resp. nebude součástí víceúčelového kulturního zařízení. Poukázal na skutečnost, že oprava budovy knihovny měla proběhnout již před 15 lety, došlo však pouze k první etapě rekonstrukce. Rovněž si posteskl nad nedostatečnými prostorami v nynější budově. Přesto by byl raději, kdyby knihovna zůstala tam, kde je. „Lidé jsou naučení do knihovny chodit. Kdyby knihovna přesídlila do centra, lidé by přišli o možnost kulturu navštěvovat na více místech. Vznikl by tak jakýsi kulturní monolit, který já osobně považuji za přežitek,„ řekl Zajíc. Zároveň dodal, že zrekonstruovat současnou budovu knihovny je ekonomicky mnohem výhodnější než začlenění jejích prostor do plánované stavby.
Zajícovu myšlenku podpořila také většina občanů, která se do diskuse zapojila. „Zatím není vůbec jisté, jestli knihovna bude nebo nebude součástí víceúčelového kulturního centra. Čekáme na to, co vzejde ze soutěže na architektonickou studii,„ vyjádřil se k zařazení knihovny do centra Jan Kučera. Z necelé stovky přítomných občanů se do diskuse zapojilo asi deset lidí. Nikdo z nich se nevyslovil proti výstavbě centra. Jejich nejčastější výtka se týkala sálu pro 350 lidí. Tato kapacita se jim jevila jako nedostatečná. „Z hlediska ekonomického provozu je tato kapacita rozumným kompromisem. Při úpravě na stání se kapacita sálu zvýší odhadem na 500 míst,„ vysvětlila Lenka Vičarová. Protože víceúčelové centrum, které by mělo vyrůst na místě současné budovy kina Panorama a mělo by sloužit prakticky všem neziskovým organizacím, souborům a spolkům, občané se zajímali také o kapacitu klubovny, ptali se, jestli se v rámci centra plánuje výstavba zrcadlového sálu, a na další záležitosti.
„Námětů je hodně a máme stále prostor upravit požadavky na to, co by v centru mělo být. Všemi těmito podněty se budeme zabývat a vyhodnocovat je," ujistil přítomné Kučera. Budova kina Panorama je v havarijním stavu. Město, jakožto majitel budovy, vyhlásilo v dubnu architektonickou soutěž na studii realizace víceúčelového kulturního centra. Hodnota centra, které by mělo vyrůst v příštích letech, je prozatím odhadována na 100 milionů korun.
Lukáš Martinek
Mohlo by vás také zajímat...
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818