VIA na cestách: Můj pohled z Jablonného aneb komunitní divadlo na vlastní oči
<p>JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ: Vždycky nás zajímá, jak vypadají námi podpořené projekty i ve skutečnosti a ne jen na papíře. Proto se naše dvě projektové manažerky, Veronika s Lucií, vydaly v pátek 30. května na cestu na sever, do Jablonného v Podještědí, aby zde prozkoumaly výstupy projektu Můj pohled z Jablonného.</p> <p>Obklopeny malebnými Lužickými horami se zde zúčastnily vernisáže výstavy historických fotografií z domácích archivů a zhlédly komunitní česko-německé divadelní představení v nedaleké vesničce Petrovice.</p> <p>Dominikánský klášter, který sousedí s dominantou městečka Jablonné v Podještědí, bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy, v páteční podvečer ožil fotografiemi. Sesbírané rodinné fotografie, které zde byly vystaveny v rámci výstavy „U nás v Jablonném“, dokumentovaly život městečka v průběhu 20. století. Fotografie dědečků a babiček současných obyvatel Jablonného vrátily návštěvníky do období války, na prvomájový průvod či do doby, kdy byl v Jablonném internační tábor pro vojáky z někdejší Podkarpatské Rusi.<br />
Po zhlédnutí výstavy se návštěvníci přesunuli do nedalekých Petrovic na premiéru divadelního představení, jež během posledních několika měsíců secvičili obyvatelé Jablonného a okolí pod vedením zkušené lektorky Martiny Čurdové. Působivý příběh o několika generacích jedné rodiny tzv. Volyňských Čechů dokumentoval jejich cestu z Volyně, přes Argentinu až do Jablonného. Slovy realizátorů projektu „jakákoli podobnost se skutečnými postavami nebyla čistě náhodná.“<br />
Představení se uskutečnilo v petrovickém kostele Nejsvětější Trojice, který byl pro tuto příležitost speciálně uklizen a otevřen. O budoucnosti této nejohroženější památky Libereckého kraje na závěr diskutovali návštěvníci spolu s místními obyvateli v hospodě U Lípy.</p> <p>A jakže se to našim kolegyním líbilo? „Zaujala mě autentičnost celého vyprávění, které bylo postaveno na skutečných událostech,“ sdělila Veronika. „Líbilo se mi, jak byla zapojena opravdu celá komunita, včetně malých dětí i starších lidí. I když bylo představení omezeno technickými možnostmi prostoru, sršela z něj upřímná radost z realizace.“</p> <p>Převzato z webu Nadace VIA
Mohlo by vás také zajímat...
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818