Vesnice roku má své Nadšence
Obec Tučín (450 obyvatel) ležící v Olomouckém kraji na Přerovsku získala zlatou stuhu za vítězství v soutěži Vesnice roku 2009. Cena, která souvisí s dvoumilionovým příspěvkem na rozvoj, jí byla předána na slavnostním vyhlášení v sobotu 12. září v Luhačovicích. Obec zaujala už v regionálním kole soutěže mimořádnou vyvážeností ve všech hodnotících kritériích.
V minulých ročnících regionálních kol soutěže získala Modrou stuhou za činnost mládeže a Fulínovu cenu za květinovou výzdobu.
Ocenění jsou mimo jiné důkazem toho, že se v obci daří společenskému životu. Jedním z hybatelů dění v obci je spolek s názvem Sešlost obecních nadšenců (Nadšenci).
V roce 2002 přišlo pár místních s nápadem obnovit kulturní dění v obci včetně starých tradic. Ujali se tehdy pořádání kácení máje. Pozvání na akci proběhlo trochu netradičně s průvodem masek po celé obci včetně doprovodu alegorických vozidel. Samotné kácení máje s bohatým programem a tombolou bylo zakončeno májovou veselicí. Výtěžek z akce věnovali Nadšenci obci na zakoupení skluzavky pro místní koupaliště. Ani skolená májka nepřišla nazmar a neprolétla komínem jako v dřívějších letech, ale nápady Nadšenců a šikovné ruce Martina Lukáše společně vytvořily další dětskou atrakci - houpačky.
Výčet akcí by mohl pokračovat, důležitější je však říci, že Nadšenci jsou lidé, kteří mají své povinnosti doma i v práci a problémy jako všichni ostatní, ale nijak to neubírá na jejich ochotě a snaze přispět společné věci, zachování tradic a kulturního dědictví obce.
Mohlo by vás také zajímat...
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818